| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak mi vzali kojení

 Celkem 201 názorů.
 Krystal 


potěšení z kojení 

(4.8.2006 10:07:37)
Opravdu poučný článek! Také jsem byla velkou částí okolí obviňována, že svoji dcerušku kojím po velmi krátkých intervalech a okamžitě, když si řekne. A to v dnešní době, kdy je preferována svobodomyslnost! Několik mých kamarádek kojilo přesně po 3 hodinách, přesně 5 minut z každého prsa navzdory pláči dítětě. A co se týče dudlíku, za celý rok jsem si také užila svoje. Navzdory názorům před porodem, všechny mé kamarádky po narození miminku dudlík daly. A mě obviňovaly, že díky absenci dudlíku bude mé děťátko neklidné atd...(dceruška byla spokojená i bez něj). Teď mají problémy s odnaučováním. Je to opravdu o tom, jak to komu vyhovuje a je fajn, pokud vlastní názory na péči o miminko nikdo svéhlavě nevnucuje ostatním...
 Eva K 
  • 

Re: potěšení z kojení 

(4.8.2006 10:27:34)
Ahoj,
taky jsem narazila, když jsem krmila dle potřeby. Už v porodnici mi říkali - kojit maximálně 10 minut a pak se prý uklidní v klubíčku. Jednou jsem to zkusila a malá plakala a plakala, tak prostě dostávala tu svou půlhodinku a každou hodinu a půl.
jen jedla a spala:-). Prý si ji naučím, dokonce padlo slovo glukóza. Vydrželi jsme i rady z řad starších doma. Lucinka má 7,5 a 68 cm ve 4 měsících, snad se to někdy zastaví!!:-)

Je to jako se vším, zjistit informace z více zdrojů a pak zapojit selský rozum:-).
Eva
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: potěšení z kojení 

(4.8.2006 16:01:06)
ahoj Evi,

moc zdravíme. Jste šikulky.

Iva a Viki
 Pavlína 
  • 

Re: potěšení z kojení 

(4.8.2006 13:44:33)
Tak můj příběh je ukázkou toho, že opravdu záleží asi individálně na daném dítěti, situaci a všem možném kolem...
Já byla odhodlaná kojit. Samozřejmě. Malej vážil 2,3 kg a vzhledem k tomu, že jsem rodila v nemocnici, kde není dětská JIP, tak mi ho hned po porodu odvezli do sousedního města. Byl naštěstí JENOM hubenej, ale zdravej. Následovalo mé neustálé otravování a rady sestřiček - masáže, odstříkávání (chichi spíš ždímání), nervy, hormony pracovaly jako o závod. Můj chlapeček přitom ve vedlejší nemocnici pil umělé mlíčko z lahvičky. Hrůza!!! Ležím dvacet kilometrů od něj, polejvám si prsa vařící vodou a snažím se z nic cosi vymáčknout a můj miláček se zatím láduje Nutrilonem. Nicméně... čtvtý den mi ho přivezli, hladového, takže se PŘISÁL. Což nikdo nečekal. Každopádně se umělým mlíčkem ládoval dál. Protože byl mrně a vydržel pít jen chvilku, pak usnul. Při vážení to bylo VŽDYCKY málo. Dudlík byl pro mě už jenom slabý doplněk... Mé představy o poporodních stavech štěstí a blaženosti při kojení se naprosto rozplynuly. To už jen pomíjím bradavky rozhryzané do krve, zmazané fialovou genciánovou vodičkou a vystrčené na vzduchu :-) Z nemocnice jsme první cestu měli do obchodu pro lahvičku a umělou stravu. Tragédie. Brečela jsem jako želva, což mi samozřejmě nepomáhalo. Doma jsem se uklidnila, začala jsem kojit kdy se chtělo NÁM - ne podle hodin. Postupně se nám povedlo odbourat polední lahvičku, měli jsme ji jen večer. A po šesti týdnech jsem hrdě na kontrole hlásila, že lahvičku jsme uklidili do skříně. Kojila jsem plně do šesti měsíců a přestala jsem úplně, když bylo malému patnáct měsíců.

Nicméně, další dítě si budu už v nemocnici kojit jak chci a především kdy chci já a kdy chce mrně. Jiný recept nemám.
A všem držím při kojení palečky.
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: potěšení z kojení 

(4.8.2006 16:09:29)
Nám naštěstí dětičky vážili jen 1x denně, vždy po ranním koupání. Je fakt, že hromony po porodu jsou potvora, tak proč člověka deptat ještě tím, že zrovna teď mimi nevypilo tabulkové množství.
Viki byl sice zpočátku docela "anarchista", co se jídla i spaní týče, ale vyplatilo se mi důvěřovat radě dětské sestřičky, která za námi po po propuštění z porodnici chodila domů na kontrolu, že "Dítě samo nejlíp ví co potřebuje - kdy a kolik pít, kdy a jak dlouho spát apod."
Ale ať už kojení nebo lahvička, důležité je dělat to s láskou :-)

Iva
 Naxii M05+ K08 + J16 


Re: potěšení z kojení 

(5.8.2006 10:18:17)
Ahojky, tak podobně skončilo i kojení nám ve 3 týdnech.Jelikož jsem dostala zánět prsou a měla jsem víc jak 40 tak sem měla zakázáno kojit..no koupil se Nutrilon a už bylo po kojení.Noční šlo bez problémů a přes den nechtěl prso ani vidět.Do toho přijeli tchánovci e neustále do mě hučeli ať mu dám čajík ať ho nekojím, k tome se přidala i prabába a já sem už nevěděla coby.Koupili jsme odsávačku a přes den odsávala a v noci kojila.Vydrželo nám to cca do 5ti měsíců.pro příště vím, že nemám dát na rady babiček..a hlavně si je do konce šestinedělí zvát..
 Martina a Kačula 
  • 

Re: Re: potěšení z kojení 

(7.8.2006 10:35:53)
O zánětech prsu vím své, mám 10 měsíční dceru, ještě kojím a neustále s tím bojuju... Poprvé sem dostala 40 horečky když jsem byla ještě v porodnici. Dostala jsem Panadol a led na prso... Vždycky před kojením, jsem si prso zahřála a Kačku přiložila. Naštěstí jsem se z toho dostala, pak by následovala antibiotika, bylo mi ale řečeno, že jsou antibiotika se kterými se dá kojit. Mimichodem byla jsem taky v baby friendly nemocnici - v Praze Krči. A byla jsem velmi spokojená, mála byla nedonošená a byla JIPu místo umělé výživy jí dávali mlíčko od jiných maminek. Jinak to bohužel nešlo, protože ještě neměla vyvinutý sací reflex. Všem kdo má prblémy s kojením držím palce!!
 Monika a Jaja 
  • 

Re: Re: Re: potěšení z kojení a zanet 

(13.8.2006 21:54:04)
Take jsem mela zanet a dostala od obvodni antibiotika u kterych jsem mohla kojit dal to se opakovalo jeste jednou a po treti mi detska doktorka poradila homeopatika Belladona a nedam na to dopustit po trech dnech jsem byla bez bolesti a vzdy kdyz jsem citila ze to zase zacne tak jsem si dala jednu davku a stastne jme odkojili vic jak dva roky :-) a kojila jsem podle male a ne tabulek a bylo mi jedno co kdo rika dokonce kdyz chtela v hromadny tak jsem kpojila i tam.


 Laďka +2 


Bohunice - horor 

(7.8.2006 11:25:00)
Po přečtení článku mám slzy v očích - jakoby jsem četla o mě a mém synovi.
V Bohunicích jsem rodila v listopadu 2004, to, že nám málem nechali syna umřít při porodu, protože měli stále dost času a že mi dr. při šití řekl, že už má po směně a že mě tam může nechat ležet a jít domů, to pominu, ALE: přiložili mi ho 2,5 hod po porodu, při prvním kojení na pokoji mi sestra řekla,že miminko je šikovné, ale maminka je na tom o hodně hůř(co čekala - kojila jsem své první dítě). Když malý stále plakal a já už přemýšlela o tom, že skočím z okna, tak jsem ho odvezla sestře, že si potřebuju odpočinout a ona mi řekla, že malýho nehcce, že si ho mám uklidnit sama... Když jsem asi 4. den nakojila 100ml a řekla jsem to sestře, tak se mě zaptala jestli jsem normální, že je to moc, že mám kojit max 5minut, tak jsem to taky dodržovala, taktéž jsem dodržovala dlouhé pauzy mezi kojením, doma nám dítě řvalo hlady, bolestí bříška, ale já kráva jsem si říkala, nesmíš ho jít nakojit, něco by se mu stalo, přejedl by se apod. v 11,5 týdnech jsme dali Nutrilon, který malýho vysvobodil od téměř tříměsíčního hladu, naštěstí jsme kojili aspoň trošku až do 9měsíců. Dodnes mám hrozné výčitky svědomí a vždycky mít budu. Ošidila jsem ho a trápila ho hlady. Druhé dítě budu mít klidně na prsu 24hodin denně když to bude chtít.
Bohunice - nikdy víc!!!!!!!
 Vali + 4/2003 + 4/2006 
  • 

Re: Bohunice - horor 

(8.8.2006 14:27:48)
Ahoj,
obě děti jsem odrodila v Bohunicích. U prvního byli porodní asistentky prima, u druhého ještě lepší. Oba porody byli indukované, jinak bez komplikací.
Jinak to bylo na dětském oddělení. Při prvním dítěti opravdu horor. Dcerku mi ihned odvezli a přivezli až po cca 2 hodinách. Že v té době dostávala kyslík, jsem se dozvěděla až z porodní zprávy. První noc jsem nemohla mít mimi u sebe, protože bylo plno a my přespávali ve volném porodním sále (to taky nepochopím, proč jsem tam nemohla mimi mít). Druhý den byla instruktáž sestry pro prvorodičku, jak zacházet s dítětem, ve stylu JÁ - chytrá sestra, TY - blbá matka. Kojení se nerozbíhalo zrovna nejlépe a nejvíce jsem ocenila kamarádku na telefonu, která mi radila a fandila.
U druhého dítěte jsem byla rozhodnutá některé sestry do svého pokoje prostě nepustit. Měla jsem vyhlídnuté dvě, takové vypasené zmelírované. Na jednu jsem nakonec narazila, dokonce mi hlídala mimi ve fotu přes noc, snad to na miminu nenechalo žádné následky :-) ale ostatní sestry byly fajn. Oprávdu je to v lidech.
 cizinka 
  • 

Adjo, Vali a Ladko,  

(10.8.2006 12:13:43)
Pokud mate chvilku casu a chut pro dobrou vec, sepiste stiznost na brnenskou FN pro mistni LL nebo Unicef. To tyhle instituce titul BFH porodnici daly v r. 2003 a mohou take proverit, jestli principy BFH se dodrzuji. Udelate dobrou vec nejen pro budouci maminky, ktere mohou byt zklamane podobne jako jste byly zklamane vy, ale take i pro ti lidi, ktere titul BFH pro porodnici vyslapali. Totiz budou mit prilezitost se zbavit kolegyn, ktere podle deklarovanych principu pracovat nehodlaji.
 Lenus 


Re: potěšení z kojení 

(10.8.2006 10:33:00)
Souhlasím, také jsme byli bez dudlíku, ne snad, že bychom ho úplně odmítali jako rodiče, ale když jsme ho po 4 měsících kojení dítěti nabídli, to ho prostě absolutně odmítalo dudlat a pobaveně si s ním hrálo. To se nezměnilo ani při dalších pokusech, takže jsme bez dudlíku už rok a 4 měsíce a žijeme. Jsou určitě chvíle, kdy by se uklidnění dudlíkem vyplatilo jako jednoduché řešení, ale musíme být holt kreativní a vymýšlet jiná uklidnění. Dítě rozhodlo o (ne)používání dudlíku za nás:-)
 Míša, Honzík3, Lucie3/06 


Podobná zkušenost 

(4.8.2006 10:09:45)
Při prvním dítěti jsem měla podobnou zkušenost. Rodila jsem císařem a když jsem rodila v Baby friendly hospital, tak mi malého přivezli na kojení až 24 h.! po porodu. Taktéž jsem měla dodržovat 2-hodinové přestavky, aby mimi nedostalo katar. No v porodnici jsem se techniku kojení moc nenaučila, ale naštěstí máme super porodní asistentku p. Michlovou. Nakonec jsem kojila 19 měsíců. Při druhém porodu už jsem rady znalých dětských sester nedodržovala tak striktně, časy jsem psala dvouhodinové, aby sestřičky neremcaly, že bude malou bolet bříško. Nebolelo! Kojíme a doufám, že ještě dlouho kojit budeme.
 Alena, Vašík 3/00, Terka 11/05 
  • 

Re: Podobná zkušenost 

(7.8.2006 9:16:18)
Kdyby to nebylo tak smutné, musela bych se jen pobaveně smát... Já totiž obě děti kojila v nemocnici neustále, tedy pokud nespaly, pily... Přikládala jsem kolikrát i 2x za hodinu, to tedy nevím, co by na to řekly ony "zkušené" sestry... Kluka jsem kojila rok a půl, dokud si sám neřekl, že už nechce, takže jsem zvědavá, co na to holka, protože odstavit dítě zkrátka neumím :-)
Terka zatím pije moc pěkně a rychle, oproti klukovi, který pil až 15 min. holka je hotová za 5... A roste přímo bleskově... Když se narodila, měla 52cm a 3,75kg... V osmi měsících má 76cm a 10kg, je hodná, klidná a usměvavá...
Máme v Mostě také "přátelskou" porodnici a musím říct, že skutečně také je.
Přeji Vám, aby se kojení dařilo a mimčo rostlo jako nám :-))
 Modřinka 


Díky MUDr. Paulové 

(4.8.2006 10:18:06)
Já musím poděkovat MUDr. Magdaléně Paulové tady na Rodině. Na způsoby kojení, dudlík, atd. jsem před porodem slyšela mnoho různých názorů a moc jsem nevěřila, že takovou složitost zvládnu. Důkladně jsem si prostudovala rady paní doktorky (její názory mi přišly v souladu s "přírodou") a do porodnice jsem jela s jasným názorem-žádný dudlík a poslouchat miminko :-). V porodnici ve Strakonicích mi sice sestřička nabídla dudlíka když malý první noc plakal a pít nechtěl (pak vykakal první smolku a bylo dobře), ale mé odmítnutí nijak nekomentovala. Jinak jsem se s nemocnicí nijak názorově nerozcházela. Plně kojím bez nejmenších problémů, žádné čajíčky na žízeň, atd. a brouček má 65 cm, 7,5 kg (při narození 49cm, 3,4kg). Sice dalo práci vzdorovat radychtivým babičkám a sousedkám, ale stálo to za to. Jo, a taky máme první zub. Kojení zdar:-))
 Modřinka 


Re: Díky MUDr. Paulové 

(4.8.2006 10:21:54)
Chybička se vloudila: malému jsou čtyři měsíce:-)
 Eva K 
  • 

Re: Re: Díky MUDr. Paulové 

(4.8.2006 15:28:23)
Tak to ráda slyším, že má někdo stejnou váhu jako my! Lucka je sice holčička a k těm 7,5kg má 68cm. Jojo, některé maminky si myslí, že to máme z umělé výživy, ale bane, jen mlíčko. Eva
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: Re: Díky MUDr. Paulové 

(4.8.2006 16:13:53)
ahoj, my jsme ve 3 měsích zdvojnásobili porodní váhu (3085g -6250g), ve 4 měsích jsme měli 6890g a 63 cm. A taky jenom z mlíčka :-)
Koukám Evi, že jste nás předběhli :-)

Moc pusinek pro Lucinku.

Iva a Viki
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Re: Díky MUDr. Paulové 

(5.8.2006 15:40:16)
Jo, jsme pořádný kus ženské. Teď jsme potkali stejně staré miminko a byla jsem docela překvapená.. Navíc je Lucinka pořádný vlasatec, takže vedle plešatého miminka vypadala jako starší ségra:-). Jsem ráda, že to kojení po 1,5 - 2 hodinách je aspoň vidět. Teď už má občas jednou denně delší interval, třeba i 5 hodin. Ale co, vždyť jsem tady jen pro ni.
Eva
 Jarka,syn 6/05 
  • 

Re: Re: Re: Díky MUDr. Paulové 

(7.8.2006 9:38:44)
A to se chlubíte, nebo si stěžujete? Já teda musím říct, že můj malej měl taky 7 kilo ve 4 měsících, ale já jsem z toho měla spíš depku, že je tlustej! Taky jen z mlíka...Asi neoprávněně, pak se zbrzdil a v roce má 10 liko a je "tak akorát", ale vážně jsem řešila přesný opak toho co asi většina matek, co chtějí, aby mimčo přibíralo, já jsem měla pocit, že je to Otesánek a bála jsem se, aby z něj nebyl tlošzík....Jsem divná?
 Vali + 4/2003 + 4/2006 
  • 

Re: Re: Re: Re: Díky MUDr. Paulové 

(8.8.2006 13:38:05)
a my máme v necelých 4 měsících 7750 g. Heč. A mimi vůbec není tlusté, je prostě veliké, to mi ještě tchýně ukazovala staré záznamy, taťka byl ještě větší :-))) Přitom mám pocit, že na rozdíl od prvního dítěte kojím tak na polovic, v noci jen 2x, přes den sem tam dostane hlad.
 Martina+Terezka 12/2005 


Re: Díky MUDr. Paulové 

(7.8.2006 21:32:13)
Čauky,musím se také připojit a moc poděkovat MuDr.M.Paulové za rady,které nám - všem novopečeným mamkám ohledně kojení v porodnici i tady na rodině dává.
Svoji první holčičku jsem rodila v Krči a všichni i paní doktorka mi při porodu byli velkou oporou a moc mi pomohli.Je to sice už 13 let,ale ještě jednou všem mockrát děkuji.A jak jinak?Kojila jsem,když si mimčo řeklo ( a ne jako v Bohunicích).
Teď mám druhou holčičku (8.měs.) a také kojím.Žádné problémy (až na zánět prsu)jsem nikdy neměla,ale vše jsme zvládly a já jsem ráda,že jsem těm mým holkám mohla a můžu dát to nejlepší - mateřské mlíčko.
 Jana 
  • 

Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 10:23:40)
Kojit dite dele nez 10 minut je ale skutecne nesmysl, dite uz potom nic nevypije a jen mu vznika zavislost na prsu, ktere se velmi tezko zbavuje. Ja jsem temer hned od porodu kojila 10 min kazde tri hodiny a maly byl spokojeny a asi mesic od porodu byl schopny spat v noci 8 hodin v kuse a take byl poradny macik.
 Modřinka 


Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 10:28:50)
Každé dítě je jiné, výraz jako nesmysl mi příjde nesmyslný:-). Mám opačnou zkušenost než ty a v noci kojím od 4. týdne taky jen jednou(brouček si to tak přeje).
 Martina, Dita 11m 
  • 

Re: Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 10:49:07)
Jano, laskavě nic negeneralizuj. Můžeš tady napsat svou zkušenost, ale ne bludy že po 10ti minutách z toho kojení dítě nic nemá.
Moje malá byla teda "rychlojedlík", během pár minut byla napitá, ale tak po čvrthodince kdy si "odfrkla" chtěla ještě z druhého prsu. Takže sumasumárum pila zhruba stejně.
Až teď vidím, že bych měla zpětně poděkovat Liberecké porodnici, kde nám miminka dali přiložit ještě na sále (co vím od ostatních maminek které tam se mnou během těch pár dní byly), a potom doporučili kojit tak často a tak dlouho jak mimčo chce (a tak jsme to i zapisovaly - bez problému). Dudlíka ani lahvičku jsem u žádného mimča neviděla. Taky doporučení "větrat" prsa a mastičku Bepathen jsme měly každá na stolečku. Instruktážní video dr. Mydlilové běželo pořád dokola.... Opravdu nechápu jak se v dnešní době mohou v porodnicích chovat jinak, navíc když se honosí titulem Baby Friendly.
Jo a problém se závislostí jsme fakt neřešily, malá se odstavila před pár týdny skoro sama (už si prostě jen trošinku cucla a šla si hrát, žádný zájem, ale z hrnečku pane to vypije bez problémů 150ml za chvilinku (jasně, rychleji to teče a je to celkem bez práce), takže žádné scény se nekonaly.
 Miskulka,Dany a Beatka 


Re: Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 20:30:37)
Naše malá byla u prsu pokaždé déle než deset minut.Takže mi příjde nesmyslné tvrdit,že déle než 10minut je nesmysl!!!
 kacaba 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 13:05:00)
Jano já si nemyslím,že kojit dítě déle než 10 min. je nesmysl!
Moje roční dcera pila podle toho,jak chtěla a někdy i 30 min. a myslím si,že závislá na mém prsu není.Kojím stále ráno a večer a budu dokud bude chtít.
Po porodu pila po dvou hodinách přes den několik měsíců a v noci také spala i 8 hod.
Takže každé dítě je jiné a udělá si svůj rytmus.
Toť vše...hezký den
 Káča, 2+bříško 
  • 

Re: Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 14:39:35)
Kačabo, prosím tě, v jedné odpovědi na Rodinějsem použila tvou přezdívku, ne schválně, ale taky si tak občas říkám. Tak promiň :-).
Jinak samozřejmě souhlasím. Bohužel jsem mučila sebe i prvorozeného těmi praštěnými omezeními a intervaly, taky mě to dnes hrozně štve. Štvou mě i názory podobné Janiným, protože na základě podobných jsem se tak hloupě chovala. Druhému jsem dala větší prostor a bylo to moc prima pro všechny. Co se prospívání týká, vyšlo to nastejno s omezením i bez, kluci měli totiž úplně stejnou porodní váhu i výšku. Při kontrolách u pí dr. to potom vycházelo taky stejně. Jen ten první chudák pořád brečel:-(.
 Jana 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 13:09:32)
Milá jmenovkyně,
každé dítě je jiné. Zevšeobecňuješ dle zkušeností s kojením jednoho dítěte.
Některé děti, které hodně rostou, chtějí v obdobích růstu kojit velmi často a hodně. A je to tak v pořádku.
 Burakovka 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 14:55:25)
myslím si, že říct striktně 10 minut je nesmysl. Každý dítě je jiné a má jiné potřeby. Káťa první 3 měsíce pokud pila méně než 20 minut, tak měla hlad. Pokud pila 20 minut, vydržela třeba 4 hodiny bez jídla - z toho 3 hodky spala. Mates hned od začátku pil maximálně 5 minut a vyžadoval kojení po 2 hodinách - a spal maximálně 1,5 hodiny - většinou méně.
 Peťule, Míša 5 měsíců 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(4.8.2006 19:03:50)
Ono je, ale fakt každé dítě jiné. Některému stačí kojení chvilku a někomu déle. Oba jsou spokojené a nepotřebují šidítko. Znám to z vlastní zkušenosti.
 Sláfka 


Re: Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(6.8.2006 18:44:07)
Nám v porodnici že nemá smysl kojit déle než půl hodiny a čtvr hodiny říkali již v dřevních dobách před téměř dvaceti lety, takže deset minut mi přijde opravdu podivné. Nicméně, i když dítě již nic nevypije, tak čím déle a čím častěji je u prsu, tím více mléka se tvoří. Co se týče "závislosti na prsu", tak na to nevěřím. je fakt, že dítě občas kromě mléka potřebuje i něco jiného - a to prso pro něj může znamenat jistotu a blízkost maminky, ale na tom není nic špatného. Můj nejmladší zpočátku vydržel u prsu i hodinu, hodinu a půl. S nikým jsem se nehádala, s nikým jsem to neřešila - prostě mu to vyhovovalo, mně to taky nevadilo, tak jsem ho klidně nechala. Postupně si dobu zkrátil sám, dnes, v 16 měsících, kojím opravdu tak kolem těch 10 - 15 minut.
 Eva K 
  • 

i hodinu 

(13.8.2006 13:23:31)
Ahoj,

u nás taky bylo období, kdy Lucinka pila i hodinu. Tedy jen u večerního kojení, u kterého většinou usne. Trvalo to tak 14 dní, teď pije zase maximálně 30 minut. Pokud jsme jí prso vzala, budila se za chviličku s pláčem, nebo už za dvě hodiny s hladem. Pokud jsem ji nechala, dokud se sama nepustí, spala 6 hodin v kuse. Jinak pije po dvou hodinách, takže to je první vlašťovka na prodloužení intervalu kojení. Takže jsem jí nechávala. Akorát jsem u toho celá zdřevěněla, jinak v pohodě:-). V porodnici mi taky říkali maximálně 10 minut, jinak "si upletu bič". Zkusila jsem to a nevyhovovalo nám to - řvala jak tur:-). Takže 30 minut to jistilo.

Jsem zvědavá, jak budeme uspávat, až přestaneme kojit. Ale zatím to neřeším:-).

Eva, Lucinka 5m
 PETRA 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(6.8.2006 20:55:28)
Je blbost kojit pouze 10 minut.Jsou deti,ktere piji 10 minut a deti,ktere piji 45 minut.Saji celou dobu stejne,coz se pri spravne technice kojeni pozna...Jinak prave tohoto by se mel clovek vyvarovat,ridit se prikazy a zakazy.Dulezite je jak to citi matka a dite.Doporucuji stranky Laktacni ligy.
 Áda, kluk 1,5 
  • 

Re: Kojení není jen jídlo.... 

(6.8.2006 21:32:16)
Dobrý den,
docela mě zaujala diskuse a Váš názor. Je možné, že kojit déle než deset minut je už "zbytečné", ale jsem ráda, že jsem žádné odborné rady neposlouchala a řídila se svým instinktem. Syn si kojením řeší nejen pocit hladu, ale i spoustu dalších potřeb, mj. i emočních. Neumím si představit, že bych mu tzv. "zavřela kohoutek" po deseti minutách a nedostal by dřív než za dvě hodiny. Lékaři dnes bohužel řeší hlavně fyzickou stránku - tj. jak dítě prospívá na těle - to, jak prospívá na duši nikdo moc neřeší a zatím není příliš mnoho výzkumů, které by se hlouběji zabývali souvislostmi interakce matky a kojence při kojení a pozdějším emočním vývojem dítěte. Ono není na škodu řídit se dítětem - možná mu ušetříme pozdější trápení s nějakou neurózou.........A podotýkám, že dnes už také spí v pohodě a spokojeně celou noc.
 Petra+Daniel (1 rok) 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(7.8.2006 0:06:51)
Jano, Jano, závislost na prsu? Co to je za nesmysl? My jsme kojili i třičtvrtěhodinovky! no představ si to, 45 minut! A žádná závislost se nekonala! Během 13ti dnů jsem malého kvůli jeho hodně ostře nabroušeným osmi zoubkům odstavila a vše bylo v pohodě. Takové rady v dnešní době, kdy snad všechny informované maminky vědí, že mimčo se má kojit podle toho jak samo vyžaduje. Jak můžeš vědět, kolik sousedovic prcek vypije za 10 minut? ...
 Kateřina, roční dcera 
  • 

Dele nez 10 min NENÍ nesmysl 

(7.8.2006 12:59:23)
Nesmysl je, že kojení déle než 10 minut je nesmysl.Kojila jsem od začátku v pohodě, i třeba 15 minut(déle asi nikdy nevydržela), prostě jak si malá vyžadovala a dokud pila, dudlík si ze mě nedělala, když dopila, pustila se. Dudlík jsem původně taky zavrhla, ale najely jsme na něj už v porodnici v době, kdy já ještě mléko neměla a malá už řvala hlady a máme ho dodnes.Ovšem pouze na spaní.Posloužil nám jako neocenitelný pomocník při usínání, bez něj jsme uspávali třeba hodinu a nešlo to, s dudlíkem 10 minut a spala jako dudek. Po usnutí ho zpravidla během chvilky vyplivne a spí už bez něj.Takže bych dudlík zcela nezavrhovala, může hodně pomoci.
 Kateřina, roční dcera 
  • 

Dele nez 10 min NENÍ nesmysl 

(7.8.2006 13:00:23)
Nesmysl je, že kojení déle než 10 minut je nesmysl.Kojila jsem od začátku v pohodě, i třeba 15 minut(déle asi nikdy nevydržela), prostě jak si malá vyžadovala a dokud pila, dudlík si ze mě nedělala, když dopila, pustila se. Dudlík jsem původně taky zavrhla, ale najely jsme na něj už v porodnici v době, kdy já ještě mléko neměla a malá už řvala hlady a máme ho dodnes.Ovšem pouze na spaní.Posloužil nám jako neocenitelný pomocník při usínání, bez něj jsme uspávali třeba hodinu a nešlo to, s dudlíkem 10 minut a spala jako dudek. Po usnutí ho zpravidla během chvilky vyplivne a spí už bez něj.Takže bych dudlík zcela nezavrhovala, může hodně pomoci.Zapomněla jsem ještě dodat, že kojím dodnes (večer a ráno).
 Anna ( 2 děti ) 
  • 

Re: Dele nez 10 min není nesmysl 

(11.8.2006 15:38:58)
Nemyslím si že by kojení déle než 10 min bylo nesmysl. Když se dítě přisaje tak mu nejprve teče tvz. na napití, tj trvá cca 7 minut a potom až teče mlíko tzv. na jídlo. nezdá se mi, že by mu 3 minuty stačily na nasycení. Já jsem kojila cca tak 15 min. ( dokud se sami nepustili). A myslím, že je to tak akorát.
Ale protože 1. dítě jsem měla 5 dní v inkubátu musela jsem mlíko odstříkávat, ale i tak jsem kojení částečně zachránila, ikdyž hnedka od začátku jsme přes den dokrmovali ještě z flašky.
2. dítě jsem měla 3 měsíce v inkubátoru a taky jsem jenom odstříkavala, ale kojení jsem zachránila. Dnes je malé 9 měsíců a kojíme stále. ( do 7. měsíce byla jen kojená, ze 700g přibrala na 5,5 kg )
 vydris+Julinka 7 mes. 
  • 

Re: Dele nez 10 min je nesmysl 

(24.8.2006 20:23:26)
Vidis :-) a prave proto, ze kazde mimi je jine, kazde chce jinak papat, tezko mu vysvetlis ze dela nesmysl. Od toho jsme tu my, prechytrele matky :-)
 Markéta T. 
  • 

Kojit podle potřeby dítěte 

(4.8.2006 10:54:27)
Ahoj,

už při čtení článku mi bylo líto miminka, které chudáček mělo hlad a trpělo. Jsem maminka bezmála 4 měsíčního chlapečka, už v porodnici jsem měla popraskané bradavky a kojení bylo utrpením. Taky jsem slyšela sestřičky s názory, stačí po 2 hodinách, ale kojila jsem tak, jak si miminko řeklo. To se nedá plánovat! Bohužel jsem dostala zánět do pravého prsu a prožila nepředstavitelnou bolest a kojila jen z jednoho prsu, ale vydržela jsem. Po 2 měsících bolesti při kojení (bradavka byla velmi poškozena) si nyní kojení užívám. Přiznám se, že miluji, když se malý bobíšek přisaje a pije, a tahá za podprsenku, zkrátka kojení je moc krásné. Holky, vydržte, stojí to za to!
 Blanča 


Re: Kojit podle potřeby dítěte 

(4.8.2006 11:31:00)
kojení byl pro mě nádherný zážitek a bylo mi moc líto když jsem musela naráz skončit po opakovaných těžkých zánětech prsu. chtěla jem dva roky, ale šlo to jen rok a půl. Pokud mohu přidat názor na porodnici tak v Ústí n. L jakkoliv je to skvělá nemocnice na porod i předporodní péči tak s kojením jsem spokojená nebyla. Měla jsem štěstí, že už jsem měla zkušenosti, protože mám už dvě děti. Také jsem byla z prvního (příšerného) pobytu v teplické porodnici odhodlaná bránit své názory.
Nedivila bych se až tak, že kojení neukazovaly zkušeným matkám, ale ani prvorodičkám. Prosazovala jsem si přiložení po porodu. A představovala jsem si jak mi ho dají k prsu ještě celého špinavého a já si ho budu hřát a mazlit. Dostala jsem ho až za půl hodiny a jen na několik sekund. Nedařilo se mu přisát a sestřička řekla, že je to jedno, že tam stejně nic nemám. Pak jsem měla ale malého na pokoji a dělala jsem si to jak jsem chtěla. Překvapilo mě, že píšete, že kojení jste zapisovaly. To já ne. Kojila jsem neustále, sestřičky vůbec nezajímalo jak kdo kojí. jen mamča mi říkala, že mám dávat pauzy, že na mě pořád jen visí nebo spí :) ale nám dvěma to vyhovovalo a to je hlavní.
Jen v ústecké porodnici dudlíčky nejsou a doporučovali nám strat mu do pusinky na uklidnění paleček. to mi připadá daleko horší než palec. Dudlík se po určité době ztratí, ale palec mu už nevezmu :)
Doma jsme dávali dudlík a musím říct, že dudlík ani u jednoho šmudly nebyl vůbec co se týče kojení problém. Jen lahvičku jsem nikdy nedávala. Dostával pít ze lžičky a v 6měsících se v pohodě napil ze skleničky. my jsme láhev s dudlíkem vůbec nepotřebovali. Tak kojení zdar mě se po něm stýská :) tak si to užijte :)
 petra 
  • 

Re: Kojit podle potřeby dítěte 

(4.8.2006 11:32:14)
Nevím,

nám v porodnici dávali radu kojit ze začátku než se mléko rozteče jen 2 min a v případě hladu dokrmovat glukozou. to jsem odmítala, takže jsem klidně kojila déle. Když pak sestřička viděla moje rozpraskané bradavky zhrozila se a nasadila glukozu, že prý jinak tak akorát dostanu zánět. Takže pak jsem dál kojila jen dvě minuty a dokrmovala glukozou. Prý když se dítě dá nejdřív k prsu a pak až k lahvičce, tak by s kojením neměl vzniknout žádný problém.
Nevím, jestli je to pravda nebo náhoda, ale u mně to fungovalo bez problémů.
Prsa se krásně zhojily a já malou plně kojila (bez žádného čaje, bez žádného příkrmu) opravdu celých 6 měsíců a až potom jsem začala přikrmovat.
 Líza 


Re: Re: Kojit podle potřeby dítěte 

(4.8.2006 11:42:16)
Kdyby ti místo toho sestra upravila polohu při kojení, neměla byys rozpraskaného nic ;-)
 N. 
  • 

Re: Re: Kojit podle potřeby dítěte 

(4.8.2006 15:46:25)
Me malou prilozili hned na sale, ale neprisala se, pak jsem usnula(rodila jsem ve tri rano), malou si zatim odvezli k sestrickam, asi v sest rano me probudili uz na pokoji s tim ,ze mala se probudila, tak ji mam zkusit prilozit...kdyz prisla sestra po ctvrt hodine, vynadala mi, ze jsem malou nechala u prsu celou tu dobu...pry mi to znici bradavky a tak a "poradila" nechavat malou vzdy max. dve minuty, nez si prsa zvyknou...tak jsem to priste udelala a tim jsem si znicila tu druhou bradavku...takze pak uz jsem nechala malou ,at si je prisata, jak dlouho ji to vyhovuje, mliko se mi vytvorila uz 20 hodin po porodu, pak uz mala byla po 3 minutach nasosana a sama se poustela( a pritom vysosala pres 70 ml)...taky mi rikali, ze na dvoudenni mimco pije moc, ze by mela tak polovinu...
Ale rozohdla jsem se ridit svymi pocity a potrebami male a kojila jsem , jak mala chtela...sice jsme se nevyhnuli briskobolu ,ale dalo se to vydrzet...
Ve 4 mesicich malo pribyvala, tak doktor rozhodl o prevedeni na UM...sice jsem ji zkusila flasku anbidnout, lae neuspesne, takze jsem nakonec plne kojila do konce 7. mesice, coz jsem tedy dr. zatajila a tvrdila mu, ze prikrmujme zeleninkou uz od konce 6., nicmene nakonec me chvalil, ze jsem to UM nezavedla.
V roce jsem bohuzel musela s kojenim prestat kvuli zdravotnim potizim na me strane(nejak se mi nedarilo si hlidat pri kojeni vlastni vahu a pri 40 kilech uz me dr. donutila prestat s kojenim), ale doufam, ze dalsi mimi bude kojeno jest edele.-)
 Lenka,Nikolka04/04+Jakub12/06 


Re: Kojit podle potřeby dítěte, ale s mírou 

(8.8.2006 14:27:48)
Ahoj,

já jsem na tom byla podobně. Malou jsem nijak neomezovala v kojení. Nechala jsem ji pít i 3/4 hodiny, ale pak jsem měla bradavky rozpraskané až do krve a vůbec se to nehojilo. Vydržela jsem to skoro celé 2 měsíce šílených bolestí při každém kojení než bylo vše v pohodě. Teprve pak jsem si kojení užívala.
Jsem rozhodnutá, že u druhého dítěte budu kojit tak maximálně 20 minut z 1 prsu a když bude chtít ještě, tak i z 2. prsu. Ale víc asi ne. Nechtěla bych podruhé zažít ty strašný muka. Tak uvidíme jaká bude realita:-)
 verca 2 deti 
  • 

Re: Re: Kojit podle potřeby dítěte, ale s mírou 

(12.8.2006 21:42:05)
Zdravím!
Chtěla bych také přispět vlastní zkušenost s kojením.Naši první holčičku jsem po instruktáži sestřičky v porodnici,jsem zvládla akorát to,že se trošku napila,měla 4,16 a tak,když se přisála,vhrkly mi slzy do očí,byla to síla.
S kojením jsem měla problémy až doma,měla jsem ucpaný mlékovod a taky horečky.Nakonec se o malou,aby neplakala staral manžel a já jen s velkými bolestmi kojila.Taky mi moc pomohla linka kojení a nejaá paní tam radila dávat tvaroh,ccož mi moc pomohlo.
Za pár dní už bylo líp.
Druhou holčičku jsem rodila v jiné porodnici,kde jsem byla velice spokojená,byly tam milé sestřičky,ale jeden mladý pan doktor,který už byl pro nás na pokoji legrační tím,že se mně pořád ptal,zda plyny odcházejí",no to mě vždy "dostal".Ale k tomu kojení,už nebylo nic dramatického-žádný zánět prsu,a když bylo horké-tak jsem dávala ten tvaroh už preventivně a vyhýbala se průvanu.
Jinak tu první jsem kojila do roku a měsíce.
Druhou cácorku do 21 měsíců.
Taky chci podotknout,že kojení je krásné,ale taky náročné a že dá zabrat,byla jsem v té doběstrašně náladová,zranitelná a plačtivá.Aůle tehdy jsem si to přiznat nechtěla.
 Eva K 
  • 

Re: Re: Kojit podle potřeby dítěte, ale s mírou 

(13.8.2006 13:37:42)
Ahoj,

nebyl problém spíš v přikládání? Mě prsa taky trochu bolela, pak jsem malou začala na prsa "nasazovat" jinak a nechávala jsem je po kojení oschnout na vzduchu a bylo po problému. V porodnici mi sice říkali, že to dělám dobře, ale nebyla dost kolmo na bradavku, takže ji tahala.

Eva, Lucinka 5m
 JIŘÍ ŠTIHEL 


kojení 

(4.8.2006 11:27:36)
já bych tě milá autorko článku nechtěla moc zklamat,ale v Třinci jsem rodila 2x,Honzíčka 3roky,Kubíčka 3měs.a jestli jsi tam zašla na nov.odd.tak by jsi viděla,že používají jak dudlíky,tak děti krmí z láhve,ještě před 3lety krmili děti ze stříkačky a to se pak líp přisáli a ta lahvička hned po narození mě spíš naštvala o dudlíku ani nemluvím,bohužel jsem měla oba císařem,takže jsem je neměla hned po narození u sebe a nejvíc mě dostalo když mi přivezli mimi na pokoj s dudlíkem v puse.Jinak to tam bylo v poho,personál dobrý a pokud se mi něco nelíbilo např.koupání hned po obědě,dudlík tak to byla vždy věc domluvy.
 Ajka 
  • 

Selský rozum 

(4.8.2006 11:52:53)
Maminky, opravdu vždy vítězí selský rozum. Zpočátku si musí každá zabojovat, zkusit a pak je to lehčí. Já kojila také dle "miminkovských" potřeb a to i po 5 minutách, jindy i půl hodiny, no taky jsem si pobrečela, byla jsem tzv. na dně, cítila jsem, jak mě malý vysává. A to tak, že mě přímo rozedral bradavky do krve, prostě měl hlad, tak nastoupil Sunar. Holku jsem kojila do roku. Zajímavé je, že nechtěla dudlík do 1 roku (také jsem jej odmítala, ale jen do té doby, než jsem byla párkrát na zhroucení z věčného řevu - a světe div se: nechtěla ho!) Jak uplynul rok jejího života jako mávnutím kouzelného proutku se ho domáhala. Jistě si představíte to martyrium ji to odnaučit. Asi tak ve 3 se to odnaučila, ale dodneška si hraje s panenkovskýma dudlíkama "na miminko".
 Evuli a Týnča 
  • 

Re: kojit,kojit a kojit:-))!! 

(4.8.2006 17:49:24)
Ahoj mamči,taky bych chtěla přispět svou troškou do mlýna.Já kojila jen 3 měsíce a to ne pro to,že by se mi nechtělo,nebo by nebylo mlíčko,ale málá měla dětskou žloutenku,tak jsme musely přestat,hranice bilirubínu byla na kritické hranici.Ale doufám,že u druhého míma to bude ok a budu moct kojit o něco dýl.A na názor odstavit dítě po 10min...no coment.Chudák dítě.Moje malá dokázala pít hodinu v kuse.Opravdu pít,mlíčko jí teklo po bradě.Takže,můj názor je,nechat mímo pít,jak dlouho chce.Všem přeji krásý den.Papa
 Lenka 
  • 

Každé děťátko je opravdu jiné 

(4.8.2006 11:56:27)
Když jsem přečetla tento článek a příspěvky, řekla jsem si, že napíšu svou zkušenost z brněnské porodnice. Rodila jsem v roce 2001 a teď se chystám na druhý porod :-(. Rodila jsem v noci před půlnocí a malou mi přivezli v devět ráno s tím ať ji nakojím. Ale jak mi už nikdo neřekl. Musím říct, že s technikou jsem zápolila celý týden v porodnici. Měla jsem vpáčené bradavky, takže dětská lékařka řekla něco o tom, že stejně kojit nebudu. To mi fakt přidalo, ale vzhledem k tomu, že jsem se předtím o kojení moc nezajímala mě to zase tak nevzrušilo. Jen dobře. Úplně nejdůležitější je totiž klid. Mlíčko se mi vytvořilo třetí den v takovém množství, že bych mohla kojit tři děti, jen tu svou malou jsem nemohla pořádně přinutit. Zkoušela jsem klobouček, bezvýsledně. Pak zjistili žloutenku, asi z toho, že nic nepila a dali ji pod světlo. Takže byla pryč, já brečela od rána do večera, odstříkávala mléko do sklinky a malá pila z láhve a měla dudlík! Celé tři dny, kojila jsem ji snad jednou, chodila jsem se na ni jen dívat a pochovat. Když ji týden po porodu donesli, že může jít domů a ptali se s kojením, tak se přisála jako divá a nepustila se do 2,5 let :-)). Plně jsem kojila 6 měsíců s tím, že mě i paní doktorka i babička přemlouvaly ať přikrmuji, když přibrala jeden týden 15 dkg. Pak přibírala vždycky 30. Takže jsem trvala na svém a žádný sunar nikdy neochutnala. Čaj pila rovnou z hrnku. Tak jsem se rozepsala. Chci říct, že každé dítě je jiné, měla jsem vpáčené bradavky (mám opět), malá nechtěla pít, měla dudlík, pila z láhve, byla ode mě pod světlem a stejně po týdnu se krásně přisála a pila jako by byla na prso zvyklá od narození. Hlavní je věřit sobě a miminku a nedělat si těžkou hlavu z toho, kdyby to nešlo. Naštěstí žijeme v 21. století a dětské mlíčka jsou opravdu kvalitní :-)) a v noci může krmit i tatínek, babička, dědeček ... :-)).
 Hanka, syn 11 měsíců 
  • 

Re: Každé děťátko je opravdu jiné 

(7.8.2006 22:52:42)
Souhlasím, že každé dítě je jiné. Syn ve 3. týdnu začal trpět bolestmi bříška (asi? prostě přesně 1/2 hodiny po každém kojení začal hrozně plakat), takže jsem v jeho 4 týdnech nevydržela a zkusila mu dát (na naléhání babičky a po konzultaci s doktorkou) dudlík. Měla jsem z toho obavy, protože odborníci na kojení radí nedávat dudlík před 2 měsíci věku. Na kojení to ale u nás žádný negativní vliv nemělo, kojím syna doteď (stále ještě i několikrát za noc:-(když mu v noci zkusím nabídnout čaj nebo dudlík, jen ho vztekle odstrčí a pláče, dokud nedostane prs; podotýkám, že od 2 do 4 měsíců se kojil jen 1x za noc a měl týden, kdy se v noci nebudil vůbec, pak ale nastal růstový spurt a pak zoubky, a ty holt zatím pořád rostou:-) Kojila jsem ho odjakživa kdy chtěl a jak dlouho chtěl, přes rady doktorky, že by měl pít nejdéle 20 minut nejméně po 2 hodinách - říkala jsem si totéž, co už někdo psal, že mláďata v přírodě taky nikdo při kojení neodtrhává od prsu a neměří jim čas a že malý nejlíp ví, co je pro něj dobré. Před kojením a po kojení jsem ho nikdy, ani v porodnici, nevážila, takže netuším, kolik vypil a vůbec mi to nevadí. Přibýval krásně, takže nebyl důvod to kontrolovat.
 B+5m 
  • 

Kojení je dřina 

(4.8.2006 11:57:15)
Informace, jak správně a jak často kojit jsem získala již před porodem, v knížkách a v předporodním kursu. I tak mi přišlo, že se to není třeba učit, že to bude hračka.

Jaké bylo mé překvapení, když po komlikovaném porodu a asi po 24 hodinách jsem to zcela vysílená začala zkoušet. No nic moc. Prs z pusinky vypadával, mléko nikde, zvoním, ale sestřičky taky většinou nepřišly. Plná porodnice, na ňáké vysvětlování a učení správně přikládat nebyl čas.

Ale nevzdala jsem to a i když jsem nebyla schopna ani chodit, přikládala jsem, pořád, klidně co hodinku, bradavky byly sice dost "poničené" od špatného přiložení, ale bobek začal přibírat, takže jsme to zvládli! Doma jsem to "vypilovali" a teď úspěšně už půl toku plně kojíme a fakt si to užíváme.

Nevěřila jsem, ale kojení je dřina a ještě víc, pokud vám nikdo nepomůže, neporadí nebo poradí špatně. Ale opravdu se vyplatí "vydržet". Stojí to pak za to. :-)

Jinak dudlíka jsem byla rozhodnuta nedávat, nakonec dáváme na zklidnění před usnutím, pak ho stejně vyplivne. :-)

Tak kojení zdar a nenechte už se nikdy rozhodit porodnicí, jejich radami, stačí řídit se instinktem, poslouchat mimi a samozřejmě něco o tom trošku vědět. :-) Hezký den. B.
 ada.v. 


Brno-Bohunice a kojenie 

(4.8.2006 12:16:29)
Ja sa nemôžem sťažovať. Rodila som tam pred rokom a malého mi priložili hneď na pôrodnej sále a potom na oddelení. Od večera som ho mala pri sebe a kojila som každé dve hodiny ale nie preto že mi to tak nakázali, ale malý si to vyžadoval. No a dľžka kojenia bola zo začiatku tak 5 minút a potom 10-15 min. Sám sa vždy pustil, asi mu to stačilo. No a to nám zostalo asi do 4 mesiaca, samozrejme že doby medzi kojením sa predlžovali, ale dĺžka zostala skoro nezmenená. Asi ste mali naozaj zlú skúsenosť s personálom. Ja až na dve výnimky (jedna ženská sestra a jedna detská)som mala dobrý a milý personál.
 Vikky 
  • 

Re: Brno-Bohunice a kojenie,bez problému 

(8.8.2006 13:42:08)
nedá mi to reagovat.Rodila jsem v Bohunicích 2x,v roce 2000 a 2005,oba porody byli ukončeny císařským řezem,u prvního mi trvalo než si tělo uvědomilo,že je mimčo venku a je ho potřeba kojit,ale s pomocí sester se začalo 5 den dařit a sice jsem odjížděla kojící,ale s příkrmem,ale po týdnu doma jsme krásně kojili až do 11 měsíce ,kdy se mi odstavil sám.Dudlík neměl,ne že bych mu ho nechtěla za žádnou cenu dát,ale sám ho po pár dnech doma vyplivl.Druhý porod byl podobný,jen mléko se mi chytlo okamžitě a kojila jsem teď do 14 měsíce a zase sám se odstavil.Malého mi přinesli hned jak jsem se problala z plné anestézie a pravda je,že poloha v leže byla pro mě malér,mám pravou ruku se sníženým citem,tak jsme "vymysleli" vlastní způsob,v sedě mimčo na polštáří na jedno prso a pak přehození pod koleno a normální poloha na druhé prso.Celé ty měsíce jsem musela kojit z obou prsou při jednom kojení,z toho mu stačilo 5 minut a z toho 40minut bylo málo.Nezažila jsem v porodnici,že by mi přikazovali že mám kojit tak nebo tak.Oba kluci byli spaví,a přesto nebo právě proto dobře prospívali,nebudila jsem je na kojení,až potřebovali,řekli si sami.
 Alena 
  • 

Třinec 

(4.8.2006 13:05:12)
Rodila jsem rovněž v Třinci, není to tak dávno - 3 měsíce zpět. A mám z odd. šestinedělí pocit, že si tam člověk může dělat co chce - když ví co. Já jako prvorodička moc nevěděla, pomoci se mi moc nedostalo, nicméně jsem se řídila citem a vše dopadlo dobře. Kojím výhradně malý má 3 měsíce. 64cm a 6.7 kg. Jo v té nemocnici mi ho k přisátí dali hned po porodu, pak mi ho přinesli ráno(rodila jsem v noci) a už byl pořád se mnou. Ráno mi ho sestra přinesla se slovy jdeme kojit a položila ho vedla mně na postel a měla se k odchodu,na můj dotaz zda to dělám správně se od dveří vrátila, mrkla se na nás a odpověděla mi, že "tam" nevidí a zase šupajdila pryč. Po tomto zážitku jsem již nic vědět nechtěla a dělala jsem si sama co jsem uznala za vhodné. Překvapují mě informace ostatních mamin, když tady píšou, že dítě v porodnici musely vážit a zapisovat údaje. To jsem tedy nezažila, mrňouse vážili po porodu a pak až 4 den, kdy nás pouštěli domů. Toť má třinecká zkušenost.
 Ingma 


Re: Třinec 

(4.8.2006 21:43:11)
Zdravím všechny maminky! Taky jsem rodila v Třinci a byla jsem s přístupem sestřiček spokojená, malého jsem musela vážit před kojením i po kojení, aby měli přehled jestli přibírá! Malému je 7 měsíci a stále kojím, a snad dlouho budu. To se mi nezdá, že by nechtěli vážení! A dudlík odmítá a prstík si necucá!
 Alena 
  • 

Třinec 

(4.8.2006 13:05:39)
Rodila jsem rovněž v Třinci, není to tak dávno - 3 měsíce zpět. A mám z odd. šestinedělí pocit, že si tam člověk může dělat co chce - když ví co. Já jako prvorodička moc nevěděla, pomoci se mi moc nedostalo, nicméně jsem se řídila citem a vše dopadlo dobře. Kojím výhradně malý má 3 měsíce. 64cm a 6.7 kg. Jo v té nemocnici mi ho k přisátí dali hned po porodu, pak mi ho přinesli ráno(rodila jsem v noci) a už byl pořád se mnou. Ráno mi ho sestra přinesla se slovy jdeme kojit a položila ho vedla mně na postel a měla se k odchodu,na můj dotaz zda to dělám správně se od dveří vrátila, mrkla se na nás a odpověděla mi, že "tam" nevidí a zase šupajdila pryč. Po tomto zážitku jsem již nic vědět nechtěla a dělala jsem si sama co jsem uznala za vhodné. Překvapují mě informace ostatních mamin, když tady píšou, že dítě v porodnici musely vážit a zapisovat údaje. To jsem tedy nezažila, mrňouse vážili po porodu a pak až 4 den, kdy nás pouštěli domů. Toť má třinecká zkušenost.
 jarka+honzikubi 
  • 

Re: Třinec 

(4.8.2006 14:43:42)
tak to mi povídej,já musela vážit každý den a hlásit jim to a to se jim zdálo že málo přibírá a že bych měla přikrmovat,což jsem zamítla,protože podle mého názoru pil dost a byl klidný.Museli jsme tam ležet nějak stejně,protože máme taky 3 měsíce a kousek,že by měli na každého jiný metr?
 Alena 
  • 

Re: Re: Třinec 

(6.8.2006 23:43:22)
Ahoj Jarko, tak to jsi mě překvapila. Já ležela v porodnici na pokoji sama a celou dobu jsem z pokoje pomalu nevylezla... :) Takže nemám srovnání co chtěly sestry po ostatních maminách. U nás s mrňousem nebylo žádné vážení, žádná snaha pomoci s kojením ....Tedy kromně brožůrek s nakreslenými polohami, které ležely na nočním stolku. Ono mě ta nemocnice překvapila ve více věcech, nevím, např. žádná gyn. kontrola před propuštěním z porodnice, gyn. vizita se sestávala z jediné otázky, tak jak, krvácíte? Odpověď ano, krvácím....Doma jsem pak docela tápala, jestli je vše O.K., kontrola po 6 nedělí mi přišla za docela dlouhou dobu. A další věc, mrňous měl zdr. problém o kterém věděli porodníci, ale nesdělili to dětskému. V podstatě nešlo o nic co by se muselo hned řešit, ale překvapilo mě to, a kdybych na věc neupozornila, tak v propouštěcí zprávě dětský doktor napíše, dítě zdrávo, i přes to že mrňous už měl stanovenou diagnózu v prenatálním věku. Třinec. porodnice nebyla špatná, ale hodnotím ji tak proto, že nenastaly žádné komplikace - a u nás mohly být. Nevím co bych psala pak. Prostě mám z personálu porodnice smíšené pocity.
 jarka+honzikubi 
  • 

Re: Re: Re: Třinec 

(8.8.2006 10:19:27)
Já Ti nevím,jsem z toho trochu na rozpacích,jako by jsme každá mluvili o jiné porodnici.Vážit jsem musela každý den bylo mi doporučeno ve stejný čas,což docela dost dobře nešlo a když mi vlítla dětská setra na pokoj a chtěla vědět kolik váží,že to potřebuje zapsat,tak jsem jí s úsměvem odpověděla,že nevím protože stále jěště spí a já ho odmítám budit a musím říct,že se na to každá tvářila jinak a pokud měla některá připomínky,tak jsem jí doporučila ať odejde,že si chci zdřímnout,dokud drobek jěště spinká a obličeje některých z nich pak opravdu stály za vidění,ale neřekli už ani slovo a odešli.Já jsem velmi slušná osoba,ale pokud se jedná o moje děti dokážu být velice nepříjemná-to samozřejmě v případech,které jsou postavené na hlavu,jako tenhle,proč budit a vyslékat dítě?Protože teď hned chtějí znát váhu?Je to důležité,ale to klidně třeba hodinku počká,no ne?A jinak mi doporučili vážit před a po kojení a nikdy nebyly na rozdíl ode mně spokojené kolik vypil,zblbli i mně,asi tak na půl dne,pak jsem se na nějaké vážení vykašlala a pokud se Kubíček napapal a potom třeba spinkal 2-3 hod. tak jsem to vůbec neřešila,žloutenku neměl,byl klidný,spokojený,tak co.Když někdo říká není porodnice,jako porodnice,tak já říkám není personál jako personál,všechno je to jen o lidech a když mi někdo v porodnici řekne:ale tady se to tak dělá,já odpovídám:já to tak dělat nebudu.Ale to samozřejme v případě pokud to neovlivňuje nebo neohrožuje zdraví mých dětí.Kojení zdar! Jarka
 Libik 
  • 

Jak mi dali kojení 

(4.8.2006 13:56:22)
Před lety mi nosili tříkilovou holčičku ke kojení co tři hodiny. Totalita, sestry nemluvily, matky se nebouřily a mýty kolovaly(rodová neschopnost kojit,velká prsa-málo mlíka, nervy-zánik laktace)Byla jsem smířena s tím, že UM to jistí. Při propouštění mi primář poblahopřál k plnému kojení, o němž jsem neměla tušení.(dudlající miminko krmené zprvu glukózou, v pravidelných intervalech)Bylo to pro mě naprosté překvapení a vím zcela jistě, že se mi to "stalo" díky tomu, že jsem nic neřešila a byla v pohodě.Kojila jsem dlouhé měsíce, Kdybych k tomu tehdy přistupovala předem jako k maturitní zkoušce, tak to dítě kojené prostě nebylo.
A tak si říkám "laktační liga dobrý sluha a zlý pán" - netvořme nová dogmata. Můj mimipříběh je pro ty, co to čeká a mělo by z něj vyplynout, že o dudlíku to zkrátka není, je to o klidu a víře, že pokud mi tělesné orgány fungují, není důvod k tomu, aby mléčná žláza byla výjimkou.

 Gretchen 
  • 

Re: Jak mi dali kojení 

(4.8.2006 22:27:48)
Mnohokrát děkuji za tento příspěvek. Já sice kojila, ale měla jsem spíše špatné pocity, protože mléko nejprve nepřicházelo, tak jsem se bála, že ho ani nejsem schopna vytvořit-7 den po porodu, pak mě měl malý zase místo dudlíku a to doslova, křik nebo prso v pusince, přibíral hezky, naštěstí se v 8 týdnech naučil dudlat, a když už se zdálo, že se intervaly mezi kojením ustálily na 2 hodinách, přišly první příkrmy(6,5 měsíce) a malý nechtěl v 10-ti měsících prso ani vidět. Připadala jsem si hrozně neschopná a možná, kdybych to tolik neřešila...kdo ví. Jsem rozhodnutá, že u druhého dítěte nebudu nic lámat přes koleno, moc bych si přála kojit, do dvou let, ale pokud to zkrátka nepůjde, nebudu se považovat za neschopnou.
Jakmile jsem byla z porodnice doma, všichni se mě pořád ptali, jestli kojím, kohokoli jsem potkala, zajímal se jenom o to, říkali mi, že je to strašně důležité, že bych měla kojit dlouho a spolu se vší propagací kojení a díky tomu, že nám to zkrátka nešlo "samo", jsem si připadala jako při nějaké zkoušce..."kojíš??...no tak to je dobře".
 cizinka 
  • 

Re: Jak mi dali kojení 

(5.8.2006 12:40:28)
Libiku, co to proboha zase meles? Laktacni liga je organizace, vytvorena v padesatych letech pro propagace kojeni a podporu vyzkumu o kojeni. Pro podporu vedeckeho vyzkumu, a ten jak jiste nevis dogmata nevytvari. Lekarsky vedecky vyzkum muze pouze poukazat na vetsi vyskyt rizik nebo vyhod pri jistych praktik. Vysledky lekarskeho vyzkumu muze ti ujistit, ze dlouho kojene dite bude pravdepodobne mit silnejsi imunitni system, anebo ze dudlik ma jiste rizika. Ale samozrejme i dlouho kojene dite muze umret od leukemii - a vedecka statistika to take fixuje, a nekterym kojencum dudlike nebere chut ke kojeni. Nic vic, zadne stoprocentni proroctvi od vedeckeho vyzkumu nedostanes.
LL nedela z kojeni maturitni zkousku, jen siri informaci. Mne treba jejich brozurka pomohla.Tvoje oblibene sestry s koreni v totalite jsem nepustila k telu, ruzne puvabne zadosti vazit dite pred a po kojeni ignorovala jsem, formulare na to falsovala, a s kojenim nemela jsem prozadne problemy. Ze pro kojeni potrebuji chut nakrmit svoje dite, klid a sebeduveru, vedela jsem z materialu LL. Nepotkala jsi nahodou nejakou ceskou sestru s korenemi totalite, povrchne preskolenou na poradkyni LL? Vis, individualni porodkyne muzou byt blbe az pitome, ale zeby ty jedince mely kompromitovat celou organizaci, to je trochu smesny napad, nemyslis?
 10.5Libik12 


Re: Re: Jak mi dali kojení 

(5.8.2006 15:20:43)
Cizinko, pokud bys bez laktační ligy nenakojila, je tu právě pro tebe a nech mě být.

Pokud to zaujalo někoho jiného a nechtěl by klikat, tak jsem jen vyjádřila názor, že naprosté dodržování všech pravidel na úkor matčina klidu může být kontraproduktivní.Doslova jsem níže napsala "LL dobrý sluha, zlý pán"

 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Jak mi dali kojení 

(5.8.2006 16:46:32)
Libiku, ale o to jde, ze dokumenty LL velice dobre svedci, ze pro uspesne kojeni neni nic nad matcinem klidem. Ale take jsou tam rady, jak uspeneho kojeni dosahnout technicky, nejaka metoda prece musi byt, a ta od LL je jiste lepsi nez ta od bohunickych sester. Ty jsi na tom servru LL moc necetla, vid? Je to to, o co te podeziram - rada si vyjadrujes o nicim, o cim vubec nic necetla.
A take jako vzdy vyjadruji udiv nad tvym spolecenskym taktem a politickym citem. Nekdo tady napsal clanek, ze pred tremi rokami, v tezke situaci po isari byla zmanipulovana spatnymi radami sester tak, ze ztratila schopnost kojit. Bylo to to prave ji napsat, ze ty opravdove samice byli schopne kojit i za totality. Nekdo tady kritizuje zaostalost pediatrickeho oddeleni, kde se zdrzuji zabednene nazory. Opravdu trefne bylo poznamenat, ze i poznatky soucasne svetove pediatricke vedy jsou naprosto nanic. Zvlast pokud o nej nic netusis.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Jak mi dali kojení 

(5.8.2006 18:23:02)
Holky, omlouvám se.:)

Cizinko, jdi do pr...e
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Jak mi dali kojení 

(5.8.2006 18:29:40)
Libiku, doufam, ze se ti alespon ulevilo. Ja ti zase preji, aby tvoje myslici organy fungovali alespon tak dobre, jak mlecne zlazy:-)). Nebudes muset pak tak vztekat se pri nedostatku argumentu na podporu svych nazoru.
 cizinka 
  • 

pro pripad chuti se vzdelavat 

(5.8.2006 22:10:10)
Libiku, nasla jsem cas kouknout se, co pro ceskou verejnost produkuje ceska pobocka LL. S klidnem svedomim muzu rict, ze i v ceskym kontekstu tvoje prohlaseni, ze neni nad sebeduverou matky, je pokus vykopnout otevrene dvere. V strance o metodickych pokynech pro porodnice a take pro lekare se pobizi informovat matky venovat pozornost tem, co mely spatne zkuenosti s kojenim, nestresovat porovnavanim prirustku, a take vyslovne se pise, ze nejcastejsim duvodem vzdani kojeni je mala sebeduvera matky. Jsem si vyptavala svych skandinavskych, nemeckych a nizozemskych kamosek, jak funguji Baby friendly porodnice u nej - vysledek meho minivyzkumu je ten, ze porodnice mivaji spoustu predpisu, jak tu sebeduveru chranit a podporit, a jiste je to, ze to se snazi realizovat v praxi.
Jinak stranky La leche league international na mne nikdy nebudily dojem dogmatizmu. Prece se tam stale objevuji nove clanky o novych zjistenich, tak jaky pak dogmatizmus, jake pak presne pravidla, ktere se musi nutne dodrzovat? Koukni si na nej a pochopis muj udiv nad tvoji predstavou o LL, ze je to banda zfanatizovanych nadsenkyn, ktere prosazuji jakysi presny soubor pravidel a kaslou na klid matky. Vsichni zeny kolem LL, ktere znam, spise mi budi dojem lidi sice angazovanych, ale premyslivych a zdaleka nefanatickych. Takze, ikdyz mi vzdy mrzi, kdyz nekdo v diskusi se zacina projavovat jako ty, nebyla v tom moje intelektualni vina. Koukni si na ty stranky, stoji to za to.
 10.5Libik12 


Re: pro pripad chuti se vzdelavat 

(5.8.2006 22:41:19)
Cizinko, já si nemyslím, že bys byla schopna pochopit, že nepodsouvám LL žádné autoritářské chování a že jí neupírám nejlepší vůli pomoci matkám, které chtějí kojit. Také si nemyslím, že zaslepena svými názory a svými prožitky bys ses mohla dotknout mé tehdejší radosti, že kojím, ačkoliv jsem pro to neměla žádné předpoklady dle současných a dokonce ani minulých kritérií. Nebyla jsem žádná supersamice, nebyla jsem ani příliš asertivní,byla jsem jenom normální. Svou zkušenost jsem uvedla do veřejné diskuse proto, aby matky které z nějakého důvodu na počátku života svého mimina zažijí situaci, kdy není všechno podle desatera kojení , neztrácely hlavu.

Naše vzájemné diskuse ztratily smysl už dávno,dokonce si myslím, že nikdy valný smysl neměly. Seš laciná a diskutuješ podle jednoduchých pravidel. Zahltíš citacemi a termíny, otřeš se o postkomunismus v nás a český zdravotní systém. Dobře.Ale vynech mě z toho, řekla jsem ti to po tvé první reakci, řekla jsem ti to dost zřetelně podruhé,tak prosím.
 cizinka 
  • 

Re: Re: pro pripad chuti se vzdelavat 

(5.8.2006 23:14:36)
Libiku, mozna je to opravdu lacine, ale ja v techhle diskusich na Rodine vidim jistou POLITICKOU snahu zmenit pomery. A tak nevim jestli ty jsi schopna pochopit (jsem ale optimistka ohledne lidske intelektualni kapacity), ze z POLITICKEHO hlediska vidim v tvych prispevcich bud konservativistku anebo reakcionarku. Konservativisty mam rada, proto ze kdyz mivaji dobre argumenty, byvaji kouzelni partnery v diskusi a take dobri kritici modernity. Ty bohuzel mivala jsi argumenty, ale ted je temer nikdy nemas, jen se rozcilujes, a ty nasi diskuse opravdu ztraceji smysl.
Totiz i v teto diskusi, jak se ti snazim rict nejde jen o ten dusevny stav, nutny pro kojeni - bohuzel nemyslim si ze je relevantni nam porovnavat se s zenou po Cisari. Je spoustu duvodu, proc mohla byt zmatenejsi,a take jsou i fyziologicke duvody proc po operaci potrebovala vetsi pozornost, aby uspesne kojila. Jaksi nikdy nechces byt opatrna ve svych primych reakcich na pribehy jinych lidi, proto mi vzdy se chce ironizovat tvoji supersamici schopnosti. Ale dobre, jde nam o ty budouci. Ale mym povrchne lacinym politickym zajmem je podporit snahu, aby vzniklo i to spolecenske prostredi, ve ktere schopnost kojeni a priznivy dusevni stav bude podporen. Baby friendly porodnice, ktere nebudou tak se jen jmenovat. Chapes? Z toho co rikas ty, vzdy vypliva, ze socialni kulisy nejsou dulezite - no mozna pro zdravou, mladou a prizpusobivou zenu, ktera s nicim nelame se hlavu, nejsou, ale pro zenu po cisare, po komplikovanem porodu, a i pro narocnejsi intelektualku nebo prilis materskou citlivku, ktera trva na detaily, je to dulezity. Lidi jdou do porodnici pro jiste sluzby, tak proc by nemely vyzadovat, aby byly podle reklamnich slibu a mezinarodnich standartu? Je to tak laciny, ze o tom bychom nemely mluvit?
Jinak, jestli chces neco rict, tak to proste rekni, a jestli nechces neco rict (o tych moznych laktacnich dogmach) tak to nerekni, a nebudu to komentovat:-)).
 cizinka 
  • 

P.s. "desatero" 

(5.8.2006 23:41:06)
Promin mi zase moje lacinne trvani na detailech, ale "desatero" pro uspesne kojeni vlastne jsou dost abstraktni doporuceni pro porodnice a kriteria, podle kterych se prisuzuje titul Baby friendly. A zase s politickeho hlediska je naprosto normalni, jestli klientka se rozciluje, ze porodnice nejedna podle desatera, a mela by se stezovat u instituci, ktera ten to titul porodnici dal. Protoze jde o sprostou lez a klam.
Ale z individualniho hlediska opravdu neni duvod propadat v depresi, pokud kojeni (stejne tak jako porod) se nepodari uplne podle jakychsi "pravidel" ci doporuceni. Ve vedeckych vyzkumech vzdy jde jen o pravdepodobnosti, a laktacni poradkyne by mela umet to vysvetlit a zenu take utesit. Podle mych zkusenosti, tak to byva...
 cizinka 
  • 

p.s. o radosti 

(6.8.2006 3:07:12)
Libiku, k tvemu prekvapeni muzu pochopit, ze mas radostne vzpominky, ale pro muj klid vysvetli mi prosim, proc svuj prispevek jako vzdy doplnila polemickymi prvky? Proc to parafrazovani autorky v nazvu prispevku, proc ty polemicke poznamky o delani "dogmatu" z rad LL, proc pises v posledni vete ze "že o dudlíku to zkrátka není, je to o klidu a víře"? Totiz autorka zcela opodstatnene se domniva, ze to mohlo byt v chybech prvnich dni a v dudliku. Jestli to neni radeni zakomplexovaneho podvedomi, tak je to polemika, ne?
A je to polemika trochu primitivni. Nechapu, proc si domnivas, ze podle dnesnich a tehdejsich predstav, nemela jsi vubec kojit. Mela jsi dalsi par noh misto prsou, nebo co? Spousta zen kojila s intervalami, spousta mimin bylo prikrmovano cajem a glukozou. (Mimochodem, mne take od trihodinoveho trizneni zachranila jen stara sluzka mych rodicu). Stanovisko WHO, Unicef a LL neni o tom, ze to stoprocentne hubi kojeni, ale o tom, ze procentualne klesl pocet kojenych deti, a ze se zkratila laktacni doba. Plne pul roku jsi nekojila, dva roky castecne uz vubec ne. A neslo by ti to, vid? Takze zadny zazrak. Duvod k radosti, pozoruhodny uspech, to jo, ale neni v tvym radostnym pribehu vubec nic, co by obsahovalo nejaky relevantni argument proti stanovisku LL.
Jak jsem uz ti jennou psala, svoje radostne sentimentalne pribehy klidne pis, ja si je ani nepovsimnu, pokud nebudes je lepit jako polemicke prispevky k clankum alternativek anebo kriticek. V jinym pripade dovol mi vyjadrit svoje domnenky, ze vubec nevis, o cim presne mluvis, kdyz tak utocis proti naturalistum:-)).
 abcd 
  • 

Re: p.s. o radosti 

(7.8.2006 17:17:49)
Nevím jak vám, ale mně připadá že cizinka píše z nějaké léčebny pro duševně choré, jak se dříve říkalo blázinci. Taková upnutost a zarputilost v některých otázkách snad není normální. Už ji dlouho nikdo nehodil návnadu v podobě strašné psychické újmy způsobené lékaři v porodnici, tak se alespon angažuje v LL. Stýká se ta osoba někdy s normálníma matkama, nebo se pořád jenom obírá sama sebou a ňahňá si svoje křivdy. Libiku, děláš dobře že na ni nereaguješ. abcd
 rerere 
  • 

Re: Re: p.s. o radosti 

(7.8.2006 19:01:53)
potrefená husa nejvíc kejhá - Cizinka
 cizinka 
  • 

Re: Re: p.s. o radosti 

(9.8.2006 12:58:31)
Mila abcd, napiste mi prosim konkretne, co se vam nezda na mych nazorech na LL. Vite, ja jejich servery proste navstivila, brozury, ktera vydavaji cetla jsem, a tak myslim ze mam dost opravneny pocit, ze nektere veci, co jim vycita Libik proste neni pravda. Ja nevim co Libik chtela rict, a jake umysly mela, jen okazuji na konktretne polemicke elementy, ktera v jeji textu nerozumim a nechapu, na co konkretniho v postojich LL jeji vycitky navazuji. Mohla byste laskave postupovat stejne inteligentnim zpusobem?
 10.5Libik12 


Re: p.s. o radosti 

(7.8.2006 17:46:58)
Já jsem poslední příspěvek Cizinky, přiznám se, nehledala. Pokud se ještě někoho dotklo(autorky), že jsem parafrázovala název jejího článku, tak protože se mi stalo to, co jsem uhlazeně napsala a to: Byla jsem velmi hloupá a smířená s tím, že nebudu kojit a soubežně s tím mi sestry nosily mimino. Asi to dnes vypadá jako z ústavu pro hluchoněmé, ale my jsme zkrátka v reál soc. porodnici neřešily, jestli je dítě dokrmené. Věděly jsme, že sestra ho odnese, zváží, případně dokrmí. Na konci nás čekala tajenka, někdo kojil, někdo nesl domů Feminar. Já jsem kojila a bylo to pro mě překvápko. Takže mně paradoxně svým blbým přístupem ke kojení to kojení "dali",páč se se mnou nepárali a nedali prostor mým pochybám a nervům, které jsem měla mimojiné díky neúspěchu s prvním dítětem.Zdálo se mi, že je to hezký příklad toho, že šedá je teorie a života strom zelený a že se to může někomu hodit.Howgh.
 Alice + 3 


Re: Re: p.s. o radosti 

(7.8.2006 21:53:42)
Libiku, nevím co jste si s cizinkou a je mi to jedno :) ale já jsem teprve teď pochopila jak jsi to myslela, že ti to kojení "dali". Netušila jsem, že jsi měla mimčo ještě za soc, to jsi musela být hodně mladá maminka že jo?

Ale jinak, nechci rejpat, myslíte, že situace co se kojení týče by byla stejná nebýt laktační ligy? Já myslím, že ne.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: p.s. o radosti 

(7.8.2006 22:16:48)
To nevím, já jsem po socialistických zážitcích porodila do třetice za hlubokého kapitalismu(2005) a šly mi ty "přechytřelý" sestry až tak na nervy, že jsem je vyslala a řekla jim, že se asi rozhodnu nekojit(to víš, hormóny:).Ale rozesmálo mě, že když mi svítili děcko na žloutenku a já jsem se tam vpašovala, koukám, koukám a v postýlce červenej dudlíček:), tak jsem se jim trošinku smála, protože kvůli svýmu vlastnímu dudlíku jsem měla malinkatej výstupek půl dne před tím. Já si myslím, že nebýt průmyslovýho temna 2. pol. 20 st., tak se prostě kojilo. Moje máti byla kojená do roka a já jsem sunarová. Já nejsem proti LL, chybí tady právě zkušenost předchozích generací a vědomí, že kojit je normální, tak se na to jde "vědecky", alespoň tak. Pokud jsem v r. 1988 kojila 9 měsíců, tak jsem o tom raději nemluvila:) jak bych byla za exota. Jestli ten přístup změnila LL, klobouk dolů. Z druhý strany si dovedu sebe sama představit coby mladou nervózní, jestli to všechno dokážu naplnit, když je to taková věda:) A o tom to bylo.
 Alice + 3 


Re: Re: Re: Re: p.s. o radosti 

(7.8.2006 23:58:19)
Jo, Libiku, už jsem se bála, že se tady vměšuju do něčeho "citlivého", ale teď je mi to jasný. Jen jsem ti chtěla napsat, že za tuhle šaškárnu nemůže LL, ale ty porodnice - si myslím, i když to asi nechceš slyšet? :( jakože když se do toho šťourá že to víc smrdí
Jak tady byl příspěvek z ciziny Budete kojit? -Excelent, excelent.. to je o něčem jiném

Ten pocit, že jsem do toho kojení nucená, i když vlastně i chci, znám. Stejně se nezdařilo. Přístup jak ke kravičkám.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: p.s. o radosti 

(8.8.2006 22:05:15)
Alice,já coby stará páka jsem špatně snášela, že mi radí mladý holky:), ale mé kojení to neohrožovalo. taky musím říct,že ty žabky měly velkou snahu, pouze z logiky věci mi přišlo absurdní, aby ony měly jasno o každém miminu, když byly evidentně bezdětné, např.Nelítala jsem v tom.

Já jsem prostě zažila kojení bez návodu, ačkoliv mi tenkrát máma prosila,"Dokrm jí, je malinká". nebyla jsem nijak kojící fanatik, jenom jsem věděla, že i dokrmená by řvala a že takový ten sen o tom, že se dítě napucne, odkrkne a spí, přichází až tak kolem čtvrtého měsíce, pokud vůbec:).Nedovedu si zkrátka představit, že jsem závislá na nějakém manuálu, pokud jde o tak individuální věc.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: p.s. o radosti 

(9.8.2006 12:37:36)
Libiku, asi mi stale nechapes, proc jsem na tebe rypala. A tak jeste jednou. Tvuj, pribehma pointu, ikdyz banalni pointu. Ale napsala jsi vedle toho par veci , ktera bud nerozumim, anebo jsou naprosto nesmysly. Ja stale nechapu, kdo nebo co, podle tveho nazoru, dela z LL „zleho pana”? Co by v dokumentech LL dalo by se zdogmatizovat a pouzit jako maturitni zkousku? „Desatero”? To je smernice pro BFH porodnice, pokud jsi je cetla, pro jedince nektere body jsou nepouzitelne. Jinak vedecke centra, ktera, byla podporovana LL, vypracovala metodu, ktera je procentualne uspesnejsi, nez ta byvala. Metoda, kterou ucily kojit tebe nebyla nefunkcni, jen byla procentualne mene uspesna nez ta dnesni a predchazela moznosti kojit dlouho.Je prece kazdemu jasno,ze nevzdy jde aplikovat nektere body desatera, a ze i obcas proste se najdou zeny ktere kojit nemuzou i presto, ze chteji. Neumim si predstavit vzdelanou poradkyni LL, ktera u luzka matky po slozite operaci by vykladala, jak je spatny, ze dite nebylo hned prilozeno. Nebo aby pro maminku, ktera nemohla nebo nechtela kojit, precitala seznam zdravotnich rizik. LL rozdava titul BFH pro porodnice, aby matky, ktere kojit chteji, vedely kam jit, a co jim bude poskytnuto. Tak proto stejne jako Alice podeziram, ze pises o dojmu, ktery ti zbudily sestry v roce 2005 v jedne konkretni porodnici, ale ne o postojich LL.
 Alice + 3 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: p.s. o radosti 

(9.8.2006 13:43:17)
Cizinko, chápu že jsi "zapálená" pro dobrou věc, ale to musíš vyjít do ulic "pálit podprsenky" obrazně řečeno a tady nechat žít obyčejné lidi z masa a kostí. Jinak bys mohla reagovat na každý nesouhlasný příspěvek v této diskusi stejně neodbytně, ať je to spravedlivý :)

P.S: napiš také svůj osobní dojemný příběh
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: p.s. o radosti 

(9.8.2006 14:16:20)
Alice, ja nereaguji na kazdy nesouhlasny prispevek. Nereaguji na kazdy pribeh o obycejne lidske radosti ani na kazdy prispevek, ktery popisuje, ze treba podle jejich osobnich zkusenosti dudlik nevadi. Reaguji jen na prispevek Libika, ktera vedle toho, ze popsala svoje zkusenosti, napsala nekolika pro mne naprosto nezrozumitelnych polemickych uvah. Z textu takoveho, jak byl napsany, dalo se pochopit, ze je adresuje pro autorku clanku a pro LL. Jiste, da se zaradovat i z toho, ze v srpnu prsi, ale je ponekud mimo jeste napsat, ze ty zatracene metereologove tvrdi, ze v srpnu nikdy neprsi, a autor tohoto tvrzeni nepochybne bude celit kritice. A pak je ponekud divny na udivene uvahy reagovat tak, jak reagovala Libik - nadavkami, zatloukanim, ze zadna polemika tam nebyla (mozna nebyla, tak si priste at da pozor, jak formuluje svoje uvahy). Ten, co napsal hloupost, anebo neco, co znelo jako hloupost, by mel alespon mit odvahu svoji nazory hajit na urovni, anebo odvahu celit vysmechu a brat to s humorem.
 cizinka 
  • 

ps. osobni pribeh 

(9.8.2006 14:30:00)
Ten muj nebyl tak dojemny, a vlastne jsem ho uz napsala v prvni reakci na Libika - mela jsem nacteno, povedlo se mi uklidnit a zjiskat si odstup proti pitomym bohunickym sestram a kojit podle chuti ditete, ignorovala jsem prikazy dite vazit (na intelektualni debatu nemela jsem ale silu, tak formulare na kojeni falsovala jsem). Jedine cemu jsem nemohla predejit, je prikrmeni syna prvni den po narozeni. Ale zadnou tragedii jsem si z toho neudelala, nezblaznila jsem si (jak vytrvale domniva abcd). Kojila jsem dal a uspesne a o hodne dele nez dva roky. Vsichni optimisticke procentualni predpovedi LL se mi zatim splnily - nevim co je detsky exem, alergie, astma, do trech let nevedela jsem co je ryma, ktera trva dele nez dva dni, a to i presto cestovala jsem s ditetem kam jsem chtela o i do tech velice neekologickych zapadnich velkomest, zila jsem v neekologickym ceskym velkomestskym prostredi. Jsem ale dost inteligentni na to, abych vedela tehdy a ted, ze na ten radostny statisticky sloupek mohla jsem si take nestrefit. Apropos, prsa mam stejneho tvaru, jako pred porodem. Nejsou esteticky zazrak, ale u bricha mi nevisi coz jiste je dalsi vyhoda dlouheho kojeni.
 Jana, dvě děti 
  • 

Re: ps. osobni pribeh 

(9.8.2006 18:23:49)
Cizinko....delka kojeni ovlivnuje domnivam se onemocneni prsou nikoliv tvar prsou....
 cizinka 
  • 

Re: Re: ps. osobni pribeh 

(10.8.2006 10:51:33)
Jano, to taky, urcite. Ale take tvar, totiz, pokud se nekona zadne odstaveni upostred rozbehnuteho mohutneho kojeni, v obdobi, kdy zlazy jeste mleko hromazdi, mlecne zlazy pomalu se stahuji (v tom druhym - tretim roce citila jsem jen takove male bobulky, ne zadne nalite balonky jako drive). Mlicko se spise uz vyrabelo behem kojeni, nehromazdilo se. Proto prostor, ktery uvolnuji zlazy, pomalu se zaplni tukovou tkani. Prsa pak vypadaji jako zenske prsa, ne jako veminka:-)). Pise se o tom, a u mne to tak fungovalo.
 Jana, Honzík 1/2 roku 
  • 

Re: ...a vyjímka potvrzuje pravidlo 

(6.8.2006 20:12:48)
V porodnici byl přístup setřiček velice pěkný. /Plzeň - Slovany/. Leč neustále opakované "dítě nepláče po kojení hlady, protože si vytáhne kolik potřebuje", mě v počátcích naplňovalo klidem, leč nedůvěra se zhoršovala týden po týdnu až ve 4 týdnu Honzík přibral 50 gr a pak nic. U paní doktorky jsme zkoušeli kontrolní kojení a ejhle. Honzík si v pátém týdnu svého života "vycucal" 40 ml z obou prsou dohromady a tak jsme hodně rychle najeli na umělou výživu. Prostě kde nic není, ani Honzík nenajde. A všechny orgány mě fungují dobře, až na ty mléčné žlázy.
Kdo to nezažil, neuvěří, jaký klid jsem zažívala, když mě dítě klidně spinkalo po 3 týdnech pláče. Sice jsem to nekojení hooodně obrečela, ale co se dá dělat.
Při druhém miminku to snad vyjde.
Zdravím a pěkné léto přeje Jana
 Alena 
  • 

Re: Jak mi dali kojení 

(7.8.2006 10:34:15)
Ahoj Libiku, Tvůj příspěvek je výstižný. Já sice rodila nedávno - oproti tobě, ale v nemocnici se mi žádné pomoci s kojením nedostalo - teda kromně brožůrky na stole. A opravdu souhlasím s tím, že kojení je o pohodě a klidu a žádném velkém přemýšlení zda to dělám správně. Jedna má blízká osoba pracuje v Laktační lize jako poradkyně, souhlasím, že je to fajn myšlenka, ale rovněž nabývám dojmu, že okolí včetně těchto poradkyň se chovají v otázce kojení fanaticky. Mám za to, že dítě vyroste stejně dobře na UM jako na mateřském, a pro mrňousy se mi osobně jeví jako daleko důležitější šťastná a vyrovnaná matka než vystresovyný uzlíček, který si klade za vinu, že prostě kojní nezvládá.
A abych se ještě vrátila k sobě, mrňouse kojím zásadně v jedné poloze (což je špatně) v leže, malý leží na zádech a já na boku (což je taky špatně) u kojení si dle nálady čtu nebo pozoruju mrňouska a náramně si to užívám. Je pravda, že je to teprve 3 měsíce, ale neměla jsem sebemenší problém s rozpraskanými bradavkami, retencí mléka a dalšími strašáky. Takže holky rady jak kojit neberte nikdy doslova a dělejte pouze to co vyhovuje Vám a miminám.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Jak mi dali kojení 

(9.8.2006 13:58:34)
Aleno, s nekterymi vecmi, co jsi napsala ty, naprosto souhlasim, ikdyz mam dojem, ze Libik to myslela trochu jinak. Ze volba kojit ci nekojit je na zene, a pokud to nekomu bere klid ci nejake existencne jistoty (treba pracovni), neni problem se kojeni se vzdat. Bylo by ale pritom rozumnejsi nejit na BFH porodnici, anebo, pokud neni moznost volby, rict to zretelne personalovi, ze kojit nehodla. Nerekla bych uplne stejne jako ty, "že dítě vyroste stejně dobře na UM jako na mateřském", rekla bych, ze dite na UM ma stale jeste velice dobre vyhlidky, ze bude zdrave. A naprosto souhlasim s tim, ze "pro mrňousy se mi osobně jeví jako daleko důležitější šťastná a vyrovnaná matka než vystresovyný uzlíček, který si klade za vinu, že prostě kojní nezvládá."
No ale pokud jde o to, o co slo Libikovi - jak uspesneho kojeni dosahnout, tak se obavam, ze LL nevyprodukovala zadny detailny a vseobecne zavazny popis, v jake poloze kojit, co s siditkama a pod. V jejich "desateru" najdes jen opravdu velice abstraktne pravidla. Faktem je, ze LL podporuje vyzkum detailu, a publikuje clanky o tom, publikuje take brozurky, kde bys nasla neco o rizikach nekterych tebou zminenych praktik. Ale se obavam, ze by to svedcilo spise o hlouposti matky, nebo o neschopnosti nejake konkretni poradkyne, pokud pri kojeni postupovalo jako pri peceni kolace - step by step se splnovaly vsichni detailni rady a vkladaly se detailni prisady:-))). V Baby friendly porodnici jiste bys mela informaci dostat, mela by sestra ti dat vedet, ze ti poradi, pokud budes potrebovat pomoct, a pri prosbe take ti konkretne ukaze, co a jak se ma delat. Ale samotne kojeni se ponechava pro volnou improvizaci matky - a vazne hodne porodnic se drzi zasady nenicit matciny sebeduvery kontrolou a vtiravymi radami. Laktacni poradkyne se prece vola kdyz je problem, treba s tou popraskanou bradavkou, nebo kdyz dite se jevi jako nenakojene, ne aby matku buzerovala od samotneho zacatku. Ja mam pocit, ze to v tech lepsich porodnicich funguje tak i v Cesku - treba byl tady pred casem clanek od Bellany o kojeni ve Havlickovym brodu, ktery svedcil o jejich pristupu jako o skutecne sladenym postupu BFH. Je skutecne nestesti, pokud potkas ignoranta nebo fanatika v situaci, kdyz potrebujes pomoc, ale v brozurech LL je take tolik o tom, ze matka potrebuje klid a pocit suverenity, kdyz koji. Problem je asi spise v tom, ze nekazda porodnice, nebo nekazda poradkyne umi to dosahnout v praxi.
 Miguelka, S9/03 a ? 


Boj o kojení 

(4.8.2006 14:14:46)
Nedá mi to abych se nepřipojila s vlastní zkušeností.V září 2003 jsem rodila císařem v Hradci Králové.Dcera se narodila ve tři ráno a já už byla v deset dopoledne na normálním oddělení a od té doby jsem se dožadovala svého dítěte.Malou jsem viděla až v šest večer,tedy patnáct hodin po porodu najedenou a spící, a to až po té co jsem řekla,že pokud mi ji okamžitě nepřinesou,tak si pro ni dojdu.Kojení mi nikdo neukázal.Dceru mi první noc a dopoledne vozili po třech hodinách evidentně spokojenou a málokdy jevící zájem o prso.Když už ho vzala do pusy,tak se špatně přisála,polykala vzduch a mlaskala.Po pár kojeních jsem měla bradavky na kaši.Několikrát jsem prosila o pomoc.Vždy jen sestra přiběhla neurvale mě chytila za prso (podlitiny jsem měla ještě týden),nacpala ho malé do pusinky a už zase pelášila.Jo a ještě dodala,že musím palcem odtahovat prs od nosu dítěte,že nemůže dýchat.A já ač předem poučená,ale v tu chvíli zoufalá,poslouchala:o(Nevím jakým zázrakem,ale dcera začala rychle přibírat a tak jsme mazali za čtyři dny domů.A to jsem ještě byla svědkem toho,jak ji dokrmují z lahvičky,přes můj výslovný zákaz a navíc obyčejným umělým mlékem.Na příjmu jsem žádala kvůli těžké alergii manžela aby byla v případě potřeby dokrmována hypoalergením mlékem.Měla jsem ho dokonce s sebou,čemuž se lékařka ušklíbla když jsem jí to řekla.Tak jsem si říkala,že v takové nemocnici jsou asi zařízení.No nebudu to protahovat.Kojení byl obrovský boj.Záněty jsem přestala počítat někdy u čísla 6.Jedna bradavka se mi nezahojila nikdy a musela jsem postižené prso po roce odstavit úplně.Jedinou útěchou mi bylo,že dcera krásně prospívala, a že dostává to nejlepší a nejzdravější.Kojila jsem ji kdykoliv si řekla a klidně i hodinu a půl v kuse když to bylo nutné.Sama bez problémů a jediného pláče se odstavila ve dvou a půl letech.Klidně bych kojila dál kdyby chtěla.Bohužel se pořád setkávám s neskutečnými názory na kojení i z řad lékařů.I naše pediatrička razí názor kojit po třech hodinách deset minut z každého prsu a v případě pláče dítě ošulit černým čajem.Mám kolem sebe jednu zoufalou kamarádku vedle druhé,které bojují s kojením.Bohužel většinou neúspěšně.V žádném případě netvrdím,že se má kojit za každou cenu.Důležitá je spokojenost maminky a dítěte ať už s mateřským mlékem a když to holt nejde,tak s umělým.Ale kde hledat pomocnou ruku,když se člověk na každém kroku setkává s takovými zastaralými názory a metodami?Takže kojení zdar.Jak už jste tu mnohé psali,stačí vzít rozum do hrsti,poslouchat své tělo,miminko a nenechat se ovlivnit okolím.Přeju mnoho štěstí.
 Jana 
  • 

Re: Boj o kojení 

(4.8.2006 14:21:37)
Jedním z problémů kojení podle mého je, že sice všude se dočtete, že je to to nejlepší pro dítě. Najde pár článků, které řeší zahájení kojení. A i v těch je spousta nesmyslů. Dál vám už nikdo neporadí. Musíte se řídit svým vlastním rozumem a kojení si vlastně prosadit navzdory všem zdravotnickým pracovníkům, kteří vám umí akorát nabídnout umělé mléko. Informace o kojení jsou zmatené a často si odporují.
 kaMyš 


Re: Boj o kojení - kde hledat pomocnou ruku 

(4.8.2006 18:47:36)
Kde hledat pomocnou ruku? Nespoléhala bych na personál v porodnicích, kde lecdky jedna sestřička říká něco jiného než druhá. Pokud opravdu stojíte o kojení, doporučuji si najít na www.kojeni.cz (stránky Laktační ligy) laktační poradkyni a prostě si vzít její číslo do porodnice a v případě problémů jí zavolat.A samozřejmě informovat se o kojení co nejvíc předem.
 Jitka, holčička 3r, kluk 1r 
  • 

Brno - Bohunice x kojení 

(4.8.2006 14:37:38)
Nedá mi to a musím také reagovat, poprvé jsem v Brně Bohunicích rodila v květnu 2003 a zkušenosti mám podobné jako pisatelka tohoto článku! Po porodu mi malou donesli hodně pozdě (přestože jsem je několikrát žádala), takže mi přinesli řvoucí rudý uzlíček, který se nechtěl přisát, protože už bylo pozdě -na sále se jí přisát nepodařilo, prý to zkusíme později, to později bylo po 6-ti hodinách!Sestra, která mi malou donesla mi řekla, že "nikdy nebudu kojit, protože mám malé bradavky". Pobyt v porodnici jsem probrečela, sestry mi každá radila něco jiného, některé nadávaly, vyjímečně byla některá vstřícná, měli jsme jít v neděli domů s tím, že mám kojení zkoušet, ale že tomu nevěří, pak nastoupila na směnu jedna sestra (ta z těch vyjímečně vstřícných, která už 2dny předtím měla službu) a ta mi moc pomohla, aspoň mi nevzala naději a vymyslela fintu, jak na to (pomazala jsem si glukózou bradavku a malá se přisála téměř okamžitě) doma jsem pak bojovala a malá taky a kojila jsem ji plně 7 měsíců a do 20.měsíce s příkrmem.
Podruhé jsem tam rodila vloni a měla jsem štěstí na lidi a možná i proto, že už jsem od sester nic nepotřebovala, malej byl od začátku v pohodě :-). S ním bylo kojení zas později horší, ale to už je na jinou diskuzi. Za pár dní mu bude rok, baští už skoro všechno a minulý týden mlíčko odemně nějak přestal potřebovat, tak si zvykám, že po 4 letech kdy jsem byla buďto těhotná nebo kojící můžu jíst co se mi zamane a nikdo se po tom neosype nebo nebude mít prdíky :-).
Hezký den Jitka
 renca 
  • 

Re: Brno - Bohunice x kojení 

(7.8.2006 19:13:19)
ahoj, muzes mi prosim napsat vcem bylo kojeni s klucinou v pozdejsim veku horsi?mam ted problemy s kojenim
u druhe dcerky, je ji 3a pul mesice, spatně pije, prestala v noci spinkat - teda hodne spatne spi oproti krasnym zacatkum, trpi na prdiky, nekaká.Celkem starosti a nevim stale proc...tak hledam zkusenosti ostatnich.diky ¨R.
 Jana 
  • 

nemusí to být jen tím dudlíkem 

(4.8.2006 14:43:28)
Se zájmem jsem si přečetla tento příběh, ale ráda bych oponovala. Kojila jsem obě děti, obě naprosto bez omezení, žádný dudlík, žádný rozdíl. Starší syn se však ve čtyřech měsících začal chovat naprosto stejně jako Vaše popisované dítě, odmítal pít a přitom plakal hlady, polykal vzduch a neprospíval, takže stejně skončil na příkrmu. Ani já ani lékařka jsme nepřišli na problém. Naopak sestřenice dávala dudlík a bez problémů kojila do 1 roku, půl roku zcela plně. Prostě děti se občas odmítají chovat podle knížek.
 Jana 
  • 

Re: nemusí to být jen tím dudlíkem 

(4.8.2006 14:44:54)
Nenapsala jsem, že mladší syn neměl s kojením žádný problém, kojila jsem plně do půl roku.
 Isabela 


Re: FAKT to není jen tím duslíkem!!! 

(7.8.2006 16:22:38)
Je mi líto, že jste si toto musela zažít, ale věřte mi, dudlíkem to fakt není.
Mám tři děti, všechny odkojené. U prvního jsem si zažila podobné trápení jako vy, kojila jsem dlouho a často, pak podle jiných rad zase kratší dobu a podle hodin...NO DĚS. Pak jsem se na vše vykašlala a začala kojit tak jak jsem to cítila, syn to přežil a kojil se plně 10 měsíců a to i přesto, že měl dudlík a dokonce flašku (!!!) s odstříkaným mat.mlékem (když jsem byla ve škole, dodělávala jsem VŠ...). U druhého, jsem se stejně jako vy, vykašlala na rady všech okolo a kojila jsem jak mi velele mateřský pud a jak to vyhovovalo děťátku. Druhé dítě mělo dudlík a flašku ne, třetí nemělo dudlík vůbec (protože ho odmítala) a flašku ano a na kojení to nemá žádný vliv.
Myslím, že se kolem toho dělá moc humbuku a příliš mnoho "chytrých" hlav chce mluvit mamince do toho, co ona sama nejlépe vycítí svým instinktem. Přeji Vám v kojení mnoho zdrau a klidu.
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

málem se mi přihodilo totéž 

(4.8.2006 15:58:29)
ahoj,

Chápu, jak strasně líto ti to asi musí být, málem se mi totiž přihodilo totéž.
Já jsem rodila ve Francii a tam nám hned v porodnici řekli - kojte pokaždé, když si mimčo "řekne" a tak dlouho, jak chce. Takže jsem kojila hodně často (třeba i co 1h), protože malý pil zpočátku krátce (tak 5-10 minut. Postupně to dotáhl až na 1 a 1/4h (délka kojení) a pauzy mezi pitím tak 3-3 a 1/2h. Délku kojení jsem nechal vždycky na něm (asi od 4. měsíce začal sám zkracovat) a pauzy jsem mu trošku natahovala, protože když pil moc často, bolelo ho bříško.
Pediatr i tchýně radili, zkrátit kojení, přidávat umělé mléko a na noc do mléka cereálie (takže něco jako řidší kašičku). Hlodaly ve mě pochybnosti, zda ho netrápím hlady, zda mám dost mléka, zda je kvalitní.Pediatra ani tchýni jsem ale neposlechla, naštěstí (malý přibíral dobře - první 3 měsíce 30dkg týdně, pak méně).Díky tomu byl malý plně kojený do 6 měsíců, pak kromě příkrmů si dal až do 8 měsíců pokaždé ještě mlíčko. Polední kojení jsem porvé nahradila v 8 měsících. Asi kolem 9. měsíce se začal odstavovat sám. Teď pije večer spíše symbolicky a přes den na uklidnění - lezou nám zoubky. Za týden bude mít rok a dokud bude mlíčko chít, dám mu. Necítím se tím nijak svázaná. Naopak. Vím, že až přestane pít, bude mi to moc chybět.
Docela šokem pro mě bylo, když jsem v knížce od Jiřiny Prekopové "Když dítě nechce spát" narazila na názor jednoho německého lékaře o tom, jak škodlivé je delší kojení. Maximálně prý 10-15 (ev. 20 minut). Jinak prý dochází k "abnormálnímu růstu choroboplodných zárodků,což má za následek zvětšení krčních a nosních mandlí a obtíže dýchání v horních cestách dýchacích - chronicky zúžený nos, špatné postavení jazyka, neustále otevřená ústa, přetažení krční páteře, gotické patro dpředu natažená horní čelist, ustupující brada." Je to na str.81-86. Zní to hrozně a člověk by nabyl dojmu, že bude své dítě buď trápit hlady nebo ho znetvoří a přidusí. Nic takového však u šmudly nepozoruji, za celý rok byl zdravý jako řípa, neměl ani rýmu (ťuk, ťuk). Tuhle knížku jsem četla zrovna v době největších pochybností o tom, zda kojím správně a přesto mi něco ve mě říkalo, že dělám správně, když se nechávám vést mrňouskem. Vyplatilo se nám to oběma :-)))
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: málem se mi přihodilo totéž -ještě k dudlíku 

(4.8.2006 16:30:34)
před porodem jsem byla skalním nepřítelem dudlíku, po porodu jsem ho v zoufalství (na radu sestřičky) malému druhou noc ve 2 hodiny ráno dala (prso nepomáhalo) a díky tomu jsem se po 3 dnech 3 hodiny vyspala. Žádná závislost z toho však nevznikla. Nikdy dudlík moc nechtěl, jednu dobu s ním usínal, pak ho ale vyplivl a preferoval svůj paleček. To bylo asi tři týdny v době, kdy měl 3 měsíce. Předtím i poté usínal s prsem v puse v mámině posteli. Te´d už na noc dáváme lahvičku (malý má skoro rok), protože prso chce jen ráno a v noci a spíš na uklidnění než na hlad. Poté co usne ho přeložím do postýlky. Takhle to děláme několikrát za noc, často se budí kvůli rostoucím zoubkům. Už ale i 2x dokázal prospat celou noc. Takže až budou zoubky venku, třeba si i máma pospinká :-)
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: Re: málem se mi přihodilo totéž -ještě k dudlíku 

(4.8.2006 16:59:54)
a já mám dudlíky ráda:-) všechny děti je měly ..to poslední má..a všechny pily dlouho po 1.roce..tedy ty dvě:-)
je smutné,že někde říkají kolik za jak dlouho má mimčo vypít:-( .Kuba nepil vůbec a byl permanentně pod lampou,měl infuze kvůli silné žloutence já mohla jen odstřikovat.prvně se pořádně přisál až doma.Kojit jsem přestala jen proto aby se povedlo další mimčo.S kojením nešlo.
Je dobré když maminka info získá i odjinud než po porodu a nenechá si do svých vědomostí moc mluvit.
 Kika, dcera 11M 
  • 

To je snad na zalobu, ne? 

(4.8.2006 16:41:53)
Ja jenom zasnu, kdyz to tady ctu. Vsechny ty "dobre rady" od sestricek, ohledne kratkeho kojeni, to je snad vtip ne? To jste jim opravdu verily? To jste skutecne NIC pred porodem o kojeni necetly? Jak je potom mozne ze vam muze nejaka sestra nakukat takove nesmysly?
Vzdyt bych ji za to zazalovala, resp nemocnici ktera ji zamestnava za zanedbani pece, resp za poskytnuti zavadejicich informaci a nespravne lecby!
A pozor, Bepanthen by se na prsa pouzivat nemel, jedina vec kterou muze miminko snist jsou kamilky, a Bepanthen obsahuje spoustu jinych prisad.
 Bibi* 


Re: To je snad na zalobu, ne? 

(4.8.2006 17:46:31)
Kiko, není to tak dogmatické, Bepanthen se může v poho používat a nemusí se smývat.Laktační poradkyně mi dokonce při potížích doporučila klotrimazol, a že ho nemám smývat, bo malé množství miminku neuškodí, spíš funguje jako prevence moučnivky.Měla to zjištěné přímo od německého výrobce Canestenu.

Jinak kojení ano, ale ne za každou cenu, důležité jsou první tři měsíce.
Rozhodně by maminky, které kojit nemohou nebo nechtějí, neměly být traumatizovány názory, že jsou špatné matky a že páchají na dětech neodpustitelný hřích, ve stadiu poporodního blues či dokonce deprese to rozhodně nepomůže.
Mám zkušenost, že mé děti kojené do 3 měsíců s příkrmem, jsou úplně stejně či méně nemocné než děti kojené déle, dokonce se u těchto dětí vyskytly alergie nezávisle na tom, jestli byly či nebyly kojené.
Kojení je fajn věc,ale pokud se stává noční můrou je lepší přejít na umělou stravu.
 Normální 
  • 

Cože? 

(4.8.2006 18:55:10)
Mně vzali 3x mobil, 1x peněženku a párkrát na hůl v hospodě. Kojení mi teda nevzali, protože normální, myslící matce ho těžko někdo vezme. Můj Bože,ty sestry asi nečetly Rodinku, což v některých případech je možná dobře.
 Lenka 
  • 

Re: Cože? 

(4.8.2006 20:03:32)
Kdo je to normálně myslící matka? Můžeš blíže osvětlit tento termín? Myslím, že trochu přeháníš.
 Miguelka, S9/03 a ? 


Re: To je snad na zalobu, ne? 

(4.8.2006 19:15:39)
Ještě chci dodat,že před porodem jsem byla v kojení teoretický mistr:o))Přečetla jsem snad všechno co kdy kde bylo napsáno.Jenže když je člověk po porodu unavený,fyzicky i psychicky na dně,tak se může lehce stát,že uvěří sestře,která má léta praxe a tvrdí,že tak to je a ne jinak.Teda ne třeba rovnou uvěří,ale v tu chvíli stojí za zkoušku všechno.A co se týče pomoci laktačních poradkyň,tak nade mnou stály celkem tři.Od všech mi bylo doporučeno to buď vzdát a nebo zatnout zuby,nakoupit Bephanten a vydržet co se dá.Vím,že při druhém dítě už budu pevná v kramflecích, jen tak něco mě nerozhodí,ale když jsem to zažívala poprvé a šlo o zdraví mého dítěte,tak bylo pochybností spousta.Jo a co se týče smývání mastí na bradavky.Tak Bephanten se rozhodně smývat nemusí.Nevím co myslíš kamilkami,ale pokud to má něco společného z heřmánkem,tak jsem rezolutně proti.Heřmánek je jeden z nejsilnějších alergenů a i jeho stopové množství může alergicky vnímavému kojenci způsobit potíže ohrožující ho na životě.
 Pája 


Re: Re: To je snad na zalobu, ne? 

(9.8.2006 12:43:17)
Pozor na heřmánek, opravdu je silný alergen a hlavně hodně vysušuje a tak bradavky ještě více praskají. Lepší je přikládat obklady s odvarem z řepíku.
Já jsem šla z porodnice " poučená", že kojit nebudu nebo jen hodně málo, že mám jednu bradavku "moc velkou" a druhou "vpáčenou" . Obě byly úplně stejně velké a o vpáčení nemohla být vůbec řeč. Nakonec všechny problémy s kojením v porodnici příchodem domů jako mávnutím proutkem zmizely a my jsme si užívali "kojeníčko" bez 2 měsíců 3 roky - samozřejmě s příkrmy. A dudlíka jsme používali podle potřeb našeho robátka. Na kojení to vliv nemělo vůbec. To spíše pozor na pití z láhvičky s dudlíkem.
Hodně zdaru při kojení a kdyby to nevyšlo, nevěste hlavu. Určitě jste dobré matky, i když Vám nebylo dáno své dítě kojit tak,jak jste si představovaly.
Mimochodem, jsem zdravotní sestra a za některé "názory a chytré poučky" svých "kolegyň" se opravdu stydím.
 Alexandra,1 dite 
  • 

Neprehanite to trochu? 

(12.8.2006 11:51:44)
Mile maminky, nemuzu si pomoct, ale mam pocit, ze z kojeni delate strasnou vedu.
Vsechny diskuze kolem toho jsou vzdycky trochu hystericke a pokud ma nekdo jiny nazor, hned se do nej zacnou ostatni navazet. Kojeni by melo prinaset radost mamince a miminku a je urcite zdrave. Muze se vsak stat, ze to nekomu proste z nejakeho duvodu nejde at uz kvuli stresu, nemoci, atd. atd. Nemyslim si ze je potreba z toho nekoho obvinovat a uz vubec ne porodnici. Ze za to muze dudlik, je uz ale opravdu moc. A ze za to muze nejaka sestricka je uz fakt smesne. To nemate svoji hlavu? Kdyz cte nekdo pri kojeni roman, urcite take cetl nejakou knihu o priprave k porodu a o prvnich tydnech po porodu a kojeni. Mam kamaradku, ktera od narozeni musela ke kojeni jeste prikrmovat a predstavte si, ze jeji holcicka ma rok a pul a jeste koji. A to poznala jak lahvicku, tak dudlika. Ja sama jsem kojila jen cca dva mesice, moje dite dudlik nechtelo a presto jsem musela prejit na umelou vyzivu, protoze to proste jinak neslo. Nebo mozna jo, ale co s tim ted udelam? Prece se nebudu obvinovat nebo obvinovat ostatni. Mely byste byt rady, ze mate zdrave deti a neresit hlouposti. Propagace kojeni je dobra vec, ale nic se nema prehanet. Ma to za dusledek i to, ze nektere maminy - kuracky koji treba dva roky sve dite, protoze je to pry ZDRAVE, kdyz si zakouri tesne po nakojeni.

 cizinka 
  • 

Re: Neprehanite to trochu? 

(14.8.2006 15:48:15)
Mila Alexandro, je tady nekolika prispevku v podobnem duchu, a chtela bych na nej odpovedet.
1)Z kojeni delaji vedu ne maminky na Rodine, ale uz delsi dobu - vice nez 60 let - je kojeni objektem lekarske vedy. Pokud se autorka odvolava na zjisteni o kojeni od soucasne pediatrii, je naprosto v pravu. Ja tady uz to parkrat psala, ale jeste jednou zopakuji, ze pokud objektem vedeckeho zkoumani je lidske telo a lidske chovani, vedecke poznatky se omezuji pouze na statisticke pravdepodobnosti. Tento fakt je snad znamy kazdemu s obycejnym vzdelanim, na priklad, ipresto, ze vas minister zdravotnictvi varuje pred zhoubnymi nasledky kojeni, tvuj znamy kurak nemusi umrit na rakovinu a pokud neumre a dozije do 80 v plnem zdravi, to nebude hned znamenat, ze vas minister je lhar:-)). A tak ve skutecnosti nemuzeme se stoprocentni jistotou rict, ze problemy Adji byly zpusobene dudlikem nebo spatnymi radami sester, ale podle statistickych vyzkumu, je to pravdepodobny. I ten dudlik a zvlast ta lahvicka a nedostatecna stimulace materskych bradavek sanim podle potreby ditete u jiste casti miminek a maminek muze zpusobit problemy. Tak s jistotou muzeme rict, ze Adja mela by vyssi sanci na uspesne kojeni,pokud by byla ve skutecne Baby Friendly porodnici, takove, ktera take jedna podle spolu s titulem BFH prijatych principu. Pokud obvinuje porodnici, dela to opravnene uz pouze proto, ze takovy pristup a takove rady od sester by nemely se vyskytovat v BFH.
2) Nevim, jestli pracujes s lidma, ale cast moji pracovni naplni je prace se studentami. A tak mam dostatek zkusenosti, aby mne neprekvapovalo, ze zena po Cisari si nechala zblbnout, zapomnela co cetla a vedela a pod. Totiz obycejna chripka muze zpusobit, ze student podava o hodne horsi vysledky nez to je u nej zvykem a nekdo, kdo vynikal bystrosti uvazovani, sectelosti a postrehem, dopadne na zkouzce jako blbecek. Hormonalni vykyvy, unava po operativnim porodu jsou mnohem horsi faktory nez chripka. To co rika Adja mne osobne vubec neprekvapuje a trochu mne udivuje, ze pro tolika zrejme inteligentnich zen je problem to pochopit.
3) Nevidim zadny problem v tom, kdyz nekdo se stezuje na instituci, ktera podava spatne sluzby. Co je na tom zleho byt narocnym zakaznikem a zadat si toho, co poskytovatel sluzeb slibuje?
4) Delas ale skutecne dobre, ze si neobvinujes a jsi stastna a rada, ze mas zdrave dite. Ale ani to, ze Adja ma opravnene vycitky ke sve prvni prorodnici, vubec neznamena, ze je hystericka, hloupa, nespokojena svym materskym osudem ci nestastna. Spise svedci to o tom, ze je inteligentni, sectela a citliva zena, ktere take zalezi na tom, co ve vyhlasenych porodnicich potka jine maminky.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Neprehanite to trochu? 

(14.8.2006 15:50:09)
Jejda, pardon, tam melo byt, ... Vas minister zdravotnictvi varuje proti zhoubnymi nasledky KOURENI...
 ania+Marek+bříško(31.8) 


Třinecká porodnice 

(4.8.2006 18:59:11)
Musím taky reagovat, rodila jsem v Třinci před 11 měsíci. Byla jsem nadmíru spokojená kromě jednoho doktora (primář:))který při šití kurvoval že tak malé dítě nadělá tolik poranění (syn měl 2900g). Jinak sestřičky mi všechno vysvětlily, polohy při kojení rády předvedly i několikrát a na počkání by se snad rozdaly. byla jsem opravdu nadšená. Dudlík jsem měla pro případ sebou a když mi ho sestřička viděla jak ho mám ve skřínce(nepoužila jsem ho) tak mě upozornila o jeho nevhodnosti. Kojím doted a myslím, ještě dlouho budu.
Přeji jenom klrásné zážitky s kojením:)
 Eliska, 4 deti 
  • 

Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 20:31:29)
Ahoj Adja
asi jsi velmi stastna,ze se ti podarilo tve druhe dite kojit, blahopreju!
Jen 2 pripominky:
-ze se ma zpocatku dite na prs davat co 2 hodiny je spravny nazor-nedeje se tak ale kvuli katarum a kolikam,ale kvuli bradavkam....kazda matka,co kojila sve prvni a i druhe dite ti potvrdi,ze pri castejsim kojeni v porodnici si odvaris bradavky...budou krvave a bolave. Takze jen me napadlo,jestli jste si tam se sestrickama dobre rozumely.
-dudlik neni proti kojeni,nema s kojenim nic spolecneho. vypadas jako zaryta odpurkyne dudliku, ale tvemu druhemu diteti je teprve mesic,uvidis, ze mu dudlik taky jeste das. a pokud nedas, udelas chybu, tve dite totiz bude mit jinak krivy palec....saci reflex je silnejsi nez tva vule.
 Miguelka, S9/03 a ? 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 20:45:39)
Ahoj Eliško,
netvrdila bych,že bez dudlíku bude mít dítě křivý palec:o)Moje dcera dudlík nikdy neměla,nechtěla ho.A to jsem ji na něj několikrát ve stavu čirého zoufalství zkoušela nalákat.A nic si nedudá a nedudala.Ve svém okolí mám hodně bezdudlíkových dětí a jejich maminky nebyly rozhodně zaryté odpůrkyně.Palec si cucá jen jedno.Prostě co dítě,to originál s vlastními názory už od narození:o)pa
 Peťule, Míša 5 měsíců 
  • 

Dudlík není špatný 

(5.8.2006 12:15:45)
Plně souhlasím. Míša taky dudlík nechtěl. Všechno gumové nechce v puse. Měl chvilku tendenci cucat si paleček, ale přešlo ho to.
 Alice 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 20:50:35)
Prispeji se svou troskou do mlyna. Na dudlik jsem nemela vyhraneny nazor, ale snazila jsem se ho prvni dceri radeji nedavat nebo alespon ty tvarove vhodne :-). Dcera se tedy na dudlik nenaucila, ale bohuzel musim potvrdit predchozi prispevek, zacala sjizdet palec. Netvrdim, ze je to pravidlo, a moc bych ti prala, aby vas to nepotkalo, ale dceri je 8let v noci si palec do pusy strci podvedome...nehet ma slaby jak papirek a jeden palec krivy a polovicni oproti tomu druhemu. Zkusila jsem VSECHNO. Jedine co zabralo byla v cca 5letech anglicka pohadka o Krejcikovi - z velmi drasticke knihy pohadek, co mi sehnala kamaradka. Ta byla ovsem tak strasna, ze se mi samotne dcery zzelelo a rekla jsem ji, ze je to jen pohadka....palec necucala cca 3 dny, pak zacala dale. Ted je to trosku lepsi, ale ne moc.
Mladsi dostala dudlik ihned, kojila jsem ji jen necele dva mesice presne z tech duvodu, ktere tu byly popsany - bradavky jsem mela v takovem stavu, ze mala sala a nasledne zvracela krev.... nestalo to za tu agonii.
 aja 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 20:58:21)
Elisko,
myslim, ze to neni pravda, moje dite dudlik nechtelo, vyplivovalo ho a tak jsem to prestala vubec zkouset. Zadne krivy palec nema a prsty si necucalo. A mimochodem, moje bradavky zvladly mnohem castejsi kojeni nez dvouhodinove bez problemu hned ze zacatku-i kdyz jsem byla prvorodicka. Kazda jsme jina a kazde dite taky.
 Líza 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 21:18:40)
Mám dvě děti, obě kojené. obě pily zpočátku mnohem častěji než po dvou hodinách, bradavky jsem zničené neměla. Ani jedno nechtělo dudlík, křivé palce nemají. Jen jedna z nich si cucala prsty (nikoli palec), ale včas toho nechala.
 anicka, dominik 08/04 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 21:22:31)
ja jsem dudlik zkousela, ale Dominik ho od narozeni odmital, palce si necucal az ted ve dvou letech zacina, ale to mu uz dudlik tezko pomuze
 kaMyš 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 21:59:43)
Eliško, přidávám se k ostatním, co píšeš, jsou mýty. Na mě se dětská doktorka taky ošklivě koukala, že nedávám dudlík... První syn si, pravda, palec cucal - tehdy jsem se děsně bála, abych nepokazila kojení, tak jsem mu dudlík nedala. Kolem dvou let jsem mu vysvětlila, že paleček je nemocný, ovazovali jsme ho, aby mu to nechutnalo - stejně si to vždycky sundal, ale kupodivu po pár dnech si palec cucat přestal. U druhého syna jsem tedy zkusila ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že už má kojení dostatečně zaběhnuté, dát mu dudlík. Dudal asi tak měsíc nebo a to vždycky jen chviličku, měl to jako hračku. Jednu chvíli ho dokázal i uklidnit... Pak jednoho dne se rozhodl a už dudlík do pusy nevzal... Prsty si nikdy nedudal.
 kaMyš 


Re: Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 22:02:21)
A s těma bradavkama - nemyslím si, že by to souviselo s frekvencí kojení. Prostě si každá mamina musí hlídat, aby jí kojení nebolelo a bradavky si nenechala zrasovat - prostě strčit mimču prst do pusy a bradavku bez milosti vyndat. Někdo je má holt extrémně citlivé a někdo vydrží leccos.
 The Marta 74 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 22:10:22)
Já jsem taky nechtěla o dudlíku ani slyšet - teoreticky - pak jsme si přinesli domů našeho malého tyrana a už druhý den jel taťka do lékárny pro dudlík, jen aby to dítě přestalo řvát. Ale ouha, vůbec ho nechtěl. Nedudal si ani ten paleček. Jediný co chtěl kontinuálně dumlat byla bradavka. Ani naše druhé dítě nechce o dudlíku ani slyšet. Ani paleček jí naštěstí nezajímá. Stačí jí peřinka - má jí pořád úplně mokrou. Obě děti jsem kojila od narození tak často, jak chtěly. U Jendy to bylo opravdu náročný - chtěl pořád. Teď mu jsou 2 roky a kojím už jenom ráno a večer. Kátě je 5 měsíců a ani jí nestopuju jak často a jak dlouho - prostě pije když chce a jak dlouho chce. Bradavky jsem měla bolavý jen u prvního v porodnici a to jenom proto, že jsem nevěděla jak správně přiložit a pak chvilku trvalo, než se to zhojilo. Pak jsem je měla ještě citlivý v těhotenství a to nebylo někdy kojení nic moc, ale moc jsem chtěla vydržet a tak jsem vydržela. No a teď s Káťou je to prostě pohoda. A musím říct, že kojit dvě děti zároveň nemá chybu. Když je mlíka hodně nebo se ucpe kanálek, má starší "mléčné hody" a běhen dne je pokoj...:-))
 Ivana, Míša 12/03, na cestě 09/06 
  • 

Kojení (v těhotenství) 

(8.8.2006 9:05:25)
Já rodila v 12/03 v Chrudimi, doktoři a sestřičky byli fajn, kojení nám šlo - kojili jsme od začátku klidně půl hodiny a klidně i po hodině a půl...(je pravda, že doma jsem kromě kojení pomalu nic nestíhala :-)) Taky tu máme super laktační poradkyni Hanču, která nám už mockrát pomohla. Dudlík jsem nikdy nedávala, ani jsem to po pravdě řečeno nezkoušela.
Kojím také v těhotenství, Míšovi je 2 roky a 8 měsíců a za měsíc čekáme druhého drobečka. Celé těhotenství mám citlivé bradavky, kojení někdy dost bolí, ve 4. měsíci mlíčko zmizelo a začlo se tvořit mlezivo. Míša se prsa stále dožaduje, takže si vždy vycucne mlezivo a někdy mám pocit si zadudá jen tak pro radost. Těším se také na kojení obou dětí, snad nám to půjde. Má někdo zkušenosti s kojením v těhotenství? Jak dlouho jste měli mlíčko? Co po porodu? Starší prcek vždy dopíjel co nevypilo mimi nebo bumbal i sám nebo současně s mimi? Marto, jsi tu ještě? Předem dík za zkušenosti a kojení zdar! Ivana
 Sylvie 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(4.8.2006 22:28:10)
Eliško, pročpak tady zbytečně strašíš?

1. všechny tři děti jsem kojila spočátku často, po hodině i častěji a problémy s bradavkami jsem neměla. Takže rozhodně nepotvrdím tvoje tvrzení o bolavých a krvavých bradavkách.

2. dudlík dostala moje prostřední od mojí mámy asi ve třech týdnech - měla ho maximálně tak hodinu, ale potom skoro týden! jsme se musely znova sehrávat u kojení (do té doby bezproblémového). MMCH definitivně jsem holku odstavila v půl roce, kdy jsem ji vrazila flašku s UM s tím, že teď už o nic nejde, kojení ji jde dobře, tak co... no a holka pak z prsa už pít nechtěla vůbec :o/ Žádné z mých dětí dudlík nedudlalo a žádné z nich palec křivý nemá. NEjstarší si ho vůbec necumlala, prostřední si cumlala nikoli palec, ale prostředníček s ukazováčkem. Nejmladší kluk dudlík má, nepoužívá, je mu rok a palec si (zatím?) taky necucá.

S.+++
 saskia,holky 5 let a 11 měs. 
  • 

Re: Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(5.8.2006 10:09:21)
Ahojky Silvie,
dudlík bych zas až tak nezatracovala. Starší dcerku jsem kojila naprosto bez problémů 15 měsíců,měla i dudlík a bylo vše v pohodě. U té mladší to byl děs a bída.Starší jsem přikládala dle rad sester zhruba po 2 hod na asi 10-20min,u té mladší mi sestry řekly(byla hrozný křikloun a z porodnice jsme odcházely s papírem,kde měla,že je extrémně neklidný novorozenec), že ji mám samozřejmě přikládat,kdy si"řekne".Bradavky jsem měla na kaši a technika kojení byla správná.
Takže dostala dudlík na dudlání a prso na jídlo.Nic méně kojila jsem ji do teď-odstavila se sama.Starší dcerka dudlík odhodila sama,mladší má zatím dudlík na spaní.Jinak od známé dcera má téměř 4 roky,a je docela sranda,jak má paleček narvaný v puse téměř nepřetrežitě.Kamarádka byla velkýn odpůrcem dudlíku a teď je nešťastná, protože neví,jak ji to odnaučit.Prostě každé dítko je jiné a hold maminky si musí sami přebrat,co bude prckům vyhovovat a co ne.
 Peťule, Míša 5 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(5.8.2006 12:24:31)
Taky jsem měla strach z deformace palečku, ale bohužel jsem nenašla žádný vhodný dudlík a těch bylo. Asi mu vadilo,že je to samá guma. Má pět měsíců a naštěstí paleček nedudlá.
 sweety a pídě 6 měsíců 
  • 

nechápu... 

(4.8.2006 23:13:29)
myslím si, a bylo to jistě už napsané i výše, že nejde soudit podle jednoho zážitku...

naše miminko se přisálo hned na sále a vzhledem k tomu, že jsem měla málo výživné mlíčko jsem ho kojila klidně po deseti minutách a jak dlouho chtěl. Je sice pravda, že jsem se téměř nevyspala, ale na bolest bradavek to nemělo žádný vliv. Myslím si naopak, že se mi "zocelily" :) Mlíčko se mi začalo zlepšovat asi po třetím měsíci kojení a tak kojim přez den už jen asi po hodině a půl a v noci asi po třech hodinách. Takže asi tolik ke zničeným a krvácivým bradavkám..

pídě dumle úplně všechno počínaje pěstičkami, nožkami, veškerými hračkami a konče všemy předměty v jeho dosahu. Nesnese v puse jedinou věc - a to dudlík. Je pravda, že v porodnici jsem mu jej nedávala a dostal ho (asi na 5 vteřin) doma, ale dudák prostě v papule nevydrží ani chvilinku. A to máme doma těchto šidítek asi dvanáct a to kaučukových i latexových a samozřejmě ve všech možmých tvarech a velikostech...někde jsem totiž slyšela, že mu nemusí vyhovovat jen jeho tvar... Bohužel tvar dudáku, který by vyhovoval píďovi nikdo asi ještě nevymyslel...a že by mu to cumlání deformovalo veškeré části jeho ožužlávaného těla se mi nezdá...no co,.... třeba bude mít časem křivé nožky, dlaně, pěsti, kolena a zeslabenou kůži na všech místech kam si pusou dosáhne...a my třeba také, protože ožužláváním obšťastňuje i části našich těl...uvidíme...už se těším na svá zesláblá a pokřivená ramena...
 Eliska, 4 deti 
  • 

Tema je jine... 

(5.8.2006 9:40:51)
No vy jste me s tim dudlikem asi nepochopili.....je super,kdyz miminko dudlik neporebuje,ale ja jsem hlavne psala o tom,ze dudlik a kojeni se nevylucuje! Cili kdyz si dite oblibi dudlik,neznamena to,ze je konec s kojenim. Adja v clanku totiz v podobnem duchu psala o te bohunicke nemocnici a dudlicich, ale to nebyla ta hlavni pricina,proc u ni kojeni nestacilo.
Takze: mejte nebo nemejte dudliky, mejte nebo nemejte palce a prsty, ani jedno a ani druhe na kojeni vliv nema.
 Sylvie 


Re: Tema je jine... 

(5.8.2006 9:51:11)
No, Eliško, zrovna já jsem sem psala příspěvek, kterak dudlík vliv na kojení měl - z kojení bez problémů se po hodině s dudlíkem stalo kojení problémové a kdybych neměla zkušenosti už z předchozím dítětem, tak bych asi měla velký problém :o( Takhle jsme s děckem "jenom" cca týden bojovaly, protože holka PO DUDLÍKU místo sání prso jenom podudlala a hned se začala vztekat. PŘED DUDLÍKEM nic takového nedělala a krásně pila :o/ (mluvím opravdu o dudlíku, ne o flašce) A pokud vím, tak dudlík se nedoporučuje i u žen, které mají "málo mléka" - v takovém případě pokud je dítě často u prsu, vytváří se mléka víc, pokud se uspokojí cucáním dudlíku, tak mu pak mléko opravdu nemusí stačit. Takže on dudlík u většiny dětí asi nijak nevadí... jenom se předem dost blbě odhaduje, jestli zrovna moje dítě nebude patřit k té menšině, u které vadí :o/

S.+++
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Tema je jine... 

(5.8.2006 15:56:29)
Ja s Tebou souhlasim.
Oba syny jsem plne kojila do pul roku, castecne s prikrmy samozrejme dele (ale asi jen dalsi dva- tri mesice).
U prvniho: prestal vyzadovat nocni kojeni a tim padem se misnizila laktace - a kojit a prikrmovat zaroven mi pak prislo zbytecne, tak jsem presla na Nutrilon.
U druheho: jsem kojeni musela ukoncit ze zdravotnich duvodu.
Oba dva meli od prichodu z porodnice dudlik, z cehoz jsem sice nebyla nadsena, ale s odstupem casu mohu konstatovat, ze na me deti dudlani dudliku pri kojeni vliv nemelo.
Pri dudliku se sklidnili.. pri bradavce se najedli..
 pavla, Evka, Ani 
  • 

Re: Re: Tema je jine... 

(8.8.2006 13:50:06)
Já jsem taky byla u starší dcerky zastánce bezdudlíkování a kojení, kdy si dítko řekne :-)), vše odpadlo jinak - dudlík dostala po druhé noci v porodnici, kdy pokud neměla můj malíček v pusině (prso nechtěla, když nejedla), vytrvale řvala, kojení se nezhoršilo :o), prvních šest týdnů jsem kojila, kdy si řekla, ale poté, co holčina přibývala 500g za týden, jsem si řekla, že to trochu omezím, a taky se nic nestalo, kojila jsem do roka v pohodě, mlíka dost.
Druhá byla úúúplně jiná, kojit chtěla max. 5-6x denně od narození, přibývala dobře, ale já zápasila s mlíkem, v noci se totiž vůbec nebudila, tak jsem odstříkávala, z mého prsu často nechtěla vůbec, tak jsem odstříkávala a krmila někdy přes malíček stříkačkou, kdo zažil, potvrdí, že je to děs, dělala jsem to několik měsíců, než kojení vzala definitivně na milost, kojení jsem nakonec taky vydržela do roka, ale bylo to vydřené, mlíka ubývalo, tak jak ho malá nechtěla. A to druhá holčina dudlík v té době vůbec neměla, má ho od 4 měsíce, kdy se kojení trochu "zklidnilo", a dnes na spaní.
 Eva K 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(5.8.2006 16:02:41)
- kojila jsem prvních 14 dnů každou hodinu a půl. Kojení trvalo 30 minut, dokud se sama nepustila. Bradavky úplně v pohodě, jen byly trochu citlivější. Popraskání je o způsobu přiložení, ne o délce či častosti.

- ano, některé dítě má sací reflex silnajší než hlad. Ale některé ne, takže dudlík není nutností. Znám děti co jsou bez dudlíku a nemají palce jak švadlenka z pohádky:-). Spíš bych řekla, že děti potřebují vše ochutnat:-).

Eva
 Dooly. 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(6.8.2006 21:16:14)
Ahoj, dovolim si s Tebou nesouhlasit - kojila jsem o začátku tak často,jak malý chtěl a bradavku jsem nikdy neměla ani prasklou!Ani v porodnici!Ale byla jsem v Kadani a tam se hodně dbá na techniku a při každé vizitě se prsa kontrolují v jakém jsou stavu..

A druhý nesouhlas - Viky neměl nikdy! dudlíka (ani šidítko,ani na lahvi) a stejně tak další 2 stejně staří klučinové mých kamarádek.Ani jeden nemá křivý palec. Všichni si prošli obdovím cucání palečku, kt trvalo asi 1-2měs a pak zase přestalo.Následky to nezanechalo!

Mělo to jen jednu nevýhodu - dudlíky si dělali občas z nás - když byli unavení a nebo "nesví",nekdo při tom i uspával..ale to je už jiná kapistola....kojily jsme do 1,5 až 2,2 roků.
Za sebe mohu říct,že už bych nikdy nekojila tak dlouho,ale to souvisí se zdr. problémy mými i synovo,ale to už jsem rozebírala jinde..
 Petra+Daniel (1 rok) 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(7.8.2006 0:23:27)
Eliško, kategorické názory nikdy nejsou v pohodě. "Dáš dudlík, dáš!" A co když nedáš? Náš malej si až do 11ti měsíců zásadně dudlal jenom palec, dudlík z "fuj gumy" prostě odmítl a tím to haslo. A že by měl křivý palec? Nebo snad jenom placatý? Na to zapomeň. Možná snad měkčí nehet než na druhé ruce, ale i taková maličkost je za měsíc nedudlání si naprosto v pořádku. Já jsem dudlík v podstatě také používat nechtěla, rozhodně je sice asi snažší odnaučit mimi dudlík než paleček, ale každé dítě ho prostě nechce. A každá matka také ne. Tak prosím pozor na tón, některé jsme na to háklivé. Já tedy rozhodně ano. Dudlík buď dáš nebo dáš... Někomu pomůže jinému ne...
 Jana Š, Laura 4 měsíce 
  • 

Nevěřte hrozbám! 

(7.8.2006 11:49:54)
Chci jen vyvrátit tvoje tvrzení, že každá matka, která kojí častěji než po dvou hodinách, má do krve rozpraskané bradavky. Na základě čeho jsi k tomu došla? Já jsem v porodnici jako zastánce přirozeného přístupu přistupovala ke kojení s tím, že to nechám na dítěti, a personál mi v tom nijak nebránil (vybrala jsem si porodnici, kde jsem to předpokládala - Vrchlabí), naopak mi sestry velmi pomohly při potížích s kojením, které má na začátku hodně maminek. Takže jsem kojila, jak dcera chtěla, třeba dvakrát za hodinu a kromě jedné malé prasklinky, kterou jsem během dvou dnů úplně vyhojila nanášením Bepanthenu, jsem neměla nejmenší problém, žádné zkrvavené bradavky! Tímhle tvrzením jen vyděsíš ženy, které chtějí vyhovět svému dítěti a vezmeš jim sebedůvěru. Taky jsem často v prvních týdnech ztrácela jistotu, když se něco nedařilo, a prohlášení tohoto typu (že něco se nedělá, protože ...) mě ještě víc znejisťovaly. Nakonec jsem nepodlehla a dcera doteďka pije většinou po dvou hodinách, někdy po hodině a půl, výjimečně po třech - a prospívá, je spokojená, kojím plně a bez problémů. Moje rada pro kojící je - nenechte se rozhodit radami a hrozbami typu popraskané bradavky, bolesti bříška, katary a podobně a řiďte se tím, co vám vyhovuje a čemu věříte, že je správné pro vás a pro dítě.

Pro všechny kojící
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(7.8.2006 17:38:36)
ahoj Eliško,

musím ti trošku odporovat.
1) v porodnici jsem kojila téměř nonstop a i pak velmi často. Bradavky byly O.K. Používala jsem až do 9 měsíců pomádu Lansinoh (nemusí se smívat). Kamarádka rodila ve Švédsku a tam doporučují potírat bradavky mat. mlékem - taky byla v pohodě.
2) malý dudlík nikdy moc nechtěl - nenutila jsem ani zarytě neodpírala. Paleček si poměrně brzy našel sám a kolem 4./5. měsíce ho zase přestal dávat do pusinky. Prstík křivý není :-)

Iva
 suger 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(9.8.2006 13:39:32)
A navíc si bude celoživotně strkat palec do pusy. Je to zlozvyk, který se neodnaučí a trpí jím spousta lidí, kterým jako miminům odmítli dát dudlík do pusy. Dudlík se pak zahodí a dítěti se to zdůvodní.
 Martina 13let a 20měsíců 
  • 

Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(10.8.2006 14:15:46)
dudlík možná ano ale nezapomenout ho sebrat ještě než bude dítěti 1 rok. to by neměl být žádný problém, pokud ho vyžaduje. já jsem rodila v Ostravě Vítkovicích obě. rozdíl byl veliký 100 a 1. nedá se to srovnat těch 11 roků udělalo své i v této porodnici, poprvé to bylo strašné u druhého to bylo fajn.poradily a pomohly .tak ať se miminku daří. Martina
 minonka 


Re: Dudlik budes taky brzo davat.... 

(25.8.2006 11:32:07)
Absolutne nesouhlasim s nazorem ohledne dudliku. Autorka clanku dela velmi dobre, ze diteti nechce dat dudlik. Protoze opravdu je mozne, nerikam, ze se tak musi stat, ale je pravdepodobne, ze dite se odnauci kojeni. Taktez funguje piti ze sklenicky. Lepsi krmit opatrne lzickou, tak dite si aspon zvykne na lzicku a pozdejsi krmeni bude pro nej jednodussi. Ale vratim se k dudliku. Jsem jedna, co dudlik vubec nechtela odjakziva jsem si dudlala palec. To same ted dela moje dcerka (4 mesice), kdyz ji dudlik nabidnu, tak se jeste vic nastve a zacne jeste vic kricet. Jsem rada, ze ho nechce a radsi si dudla svoje palecky, protoze venku vidim plno velkych deti (5 - 10 let), kteri jsou porad s dudlikem v puse, a to je opravdu velmi ostudne. Co se tyce skriveni palce, opakuji, ze jsem si tez vzdy dudlala palec a krivy ho opravdu nemam. A urcite neodporuje kojeni, spise naopak, kojeni podporuje, protoze dite si dudle palecek instinktivne, a to stejne jako kdyz saje s prsa. Takze pokud mohu, autorku clanku bych rada podporila v nazoru dudlik pokudmozno nedavat. Pokud totiz bude dudlat dudlik, bude mit spis krive zuby nez palecek.
Ohledne krvavych prsu. Ja tez rodila v porodnici pritelkyni deti, kojila jsem vlastne porad (dite jsme meli od porodu porad u sebe) a krvave prsa jsem nemela. Dite po porodu, v dobe dokud neprijde mliko, papa vlastne porad, protoze cuca jen kolostrum, ktery je velmi dulezity, ale nezasyti tak jako mliko. To ze se na bradavkach mohou objevit prasklinky a byt krvave, nezalezi na frekvenci kojeni, ale na kvalite kuze a na sile sani ditete, pokud je dite drave, jako moje dcerka, muze se stat, ze se objevi prasklinka.
Chtela bych jen podotknout, ze ziji v Italii, a to co jsem zde napsala, neni jen muj nazor, ale take to, co se tu dozvite v predporodnich kurzech.
 Olina, Linda a Samík 18 m  
  • 

kojení 

(4.8.2006 23:32:04)
Ahoj.
tak jsem si početla a chtěla bych reagovat. Už jednou tu byl problém kojení nastíněn. Já rodila v Českých Budějovicích přirozenou cestou - pro Všechny sestřičky na neu převapení. Hned po porodu byli dvojčata odvezeni na dětskou JIPku, takže jsem je ani neviděla natož, aby byli přiloženi. Rodila jsem v pondělí a hned po převozu na pokoj přišla sestřička z JIPky a pomohla mi odstříkat mléko. Děti jsem poprvé viděla v úterý, když jsem jim přinesla odstříkané mléko. Ve středu jsem putovala za nimi na neo a zde s velkou ochotou sestřiček pomoci mi skojením se začala pomalu rozkojovat. Krmila jsem každé tři hodiny a na doporučení 20 minut.Nikdy jsem se plně nerozkojila, takže od 7 dne jsme najeli na umělou výživu, do té doby dostávali jako příkrm mateřinku a to ze stříkačky.
Takže schrnuto dvacet minut kojit pak si dát flašku, uložit a jít na druhý. Tříhodinový interval z nemocnice jim vydržel po celou dobu kojení, jen s noční vyjímkou, kdy začali vynechávat od prvního měsíce. S prvními příkrmy jsme začali od ukončeného čtvrtého měsíce. Koejni byli do ukončeného desátého měsíce, kdy sami odmítli se přisát a tak jsem je nenutila.
Chtěla jsem říct hlavně jednu věc, ať se kouknete do jakéhokoliv časopisu pro maminky nebo kamkoliv, kde se mluví či píše o mimčách, tak se tam dočtete, pouze o kojení a jak moc dítěti ubližuji pokud nekojím. V šestinedělí jsem z toho měla strašnou depku, že nejsem schopná dát dětem to, co potřebují. Až postupem času jsem byla schopná na tyto články číst, aniž bych cítila nějakou vinu. Jak jsem se zde dočetla, tak moji děti budou alegici, nebudou mít nikdy správný návyk spaní atd. Takže pro všechny maminky, které chtějí kojit, ale nejde to a nebo které kojí a přikrmujou jedna rada "Kašlete na ně, jinak se zblázníte". Pokud to čte nějaký odborník, který píše odborné články do časopisů, tak by se měl zamyslet, jak moc ubližuje maminkám, které kojit nemohou.
Ahoj Olina
P.S. Dudlík jsme nikdy neměli a ani ho nepotřebovali. Jak prohlásila naše dětská doktorka dítě brečí, protože se mu něconelíbí. Přijděte na příčinu a bude klid. Měla pravdu. Brečeli hlady nebo když bylo v plíně plno.
 10.5Libik12 


Re: kojení 

(4.8.2006 23:47:47)
Olino, já si myslím, že jsi velká frajerka, pokud jsi byť s příkrmy kojila dvojčata 10 měsíců, psala jsem to u jiného článku, já chápu kojící kampaň jako jakési napravování toho, že po válce se kojení téměř vyhubilo (kdo z nás byl kojen do roka?) a má se brát jako všechno s rezervou.

Mé zkušenosti s kojením a současným návodem ke kojení už jsem tu psala. Nechci zpochybňovat užitečnou práci zapálených laktačních poradkyň, ale zase pokud zcela vážně radí nedělce, aby zahučela s týdenním miminem kojit do vany(očistky) pro uvolnění mléka, je zřejmé, že také všechno neví:)



 Jana Š, Laura 4 měsíce 
  • 

Re: kojení 

(7.8.2006 12:33:47)
Olino, není pravda, že miminko brečí vždycky kvůli něčemu. Některá miminka brečí proto, že jsou neklidná nebo přecitlivělá a neumějí se ještě samy zklidnit. Pak jim může dudlík pomoct, pokud si ho vezmou. Moje dcera prakticky probrečela první dva měsíce, a dávala jsem jí pít, kdykoli chtěla, přebalovala jsem ji, chovala atd. Dudlík nechtěla, takže jsme zkoušeli všechny možné metody od zabalování po pouštění fénu (hodně nám pomohla knížka Harveyho Karpa Nejšťastnější miminko v okolí).
Souhlasím s Tebou v tom, že pokud žena opravdu nemůže kojit (a znám několik takových), pak v současné atmosféře propagace kojení je to pro ni hodně těžké. Je dobře, že se kojení povzbuzuje a existují organizace, které pomáhají při problémech, ale ty, které nemúůžou kojit, by měly mít taky podporu.
 Martina, dvojčata, 1 měsíc 
  • 

Re: kojení 

(7.8.2006 14:44:28)
Ahoj Olino,
Tvůj příspěvek přesně odpovídá mé zkušenosti: porod sekcí, sice jsem měla dvojčata u sebe, ale špatně a málo sály, nakojeno v 10 ml, nepříbíraly, stresovaná od dětského doktora. Začala jsem odstříkávat a přikrmovat ze stříkačky - každé tři hodiny. Po odchodu z porodnice jsem dětem dala doma dudlíky, které dosud moc nechtějí (jsem z toho skoro nešťastná - ano, milé odpůrkyně dudlíků - starší syn se s dudlíkem krásně uklidnil a vůbec pro něj nebyl problém se ho později vzdát) a začala dokrmovat odstříkaným mlékem z láhve. Kojení se nezhoršilo, ale naopak se lepší tím, jak děti rostou. Možná časem odbouráme odstříkávání a dokrmování lahví úplně. Dokonce teď už zvládáme občas i "tandemové dojčenie":-)
Takže opravdu to dudlíkama a láhvema není.
Přeji všem maminkám pevné nervy a hodně zdaru při kojení!
Martina
 Zdeňka 
  • 

Porod v Třinci 

(4.8.2006 23:45:04)
Já rodila před 18měsíci v Třinci,a nijak si nemůžu stěžovat na přístup porodních asistentek a sestřiček na novorozeneckém odd.
Porod samotný proběhl naprosto v pohodě, v klidu, žádný stres kolem. Všechny sestry usměvavé a pohodové.
Po porodu mi dali malého přisát až vedle na pokoji, po necelé hodině, ale na samotné kojení do budoucna to nemělo absolutně žádný vliv. Kojím dodnes !!!!! Jednou denně, ráno,a když malý pláče, tak mu dám i v noci.
Na pokoji na šestinedělí jsem pravda očekávala větší informovanost, ale jelikož vím, že v nem. je to jiné než doma, tak jsem to tak moc neřešila. Nikdo mi nenutil glukózu, nikdo mi nenutil dudlík (ani jsem ho neměla a ani nepotřebovala), nikdo mě nenutil vážit po každém kojení. Jenom doporučily, abych se přesvědčila, že malý něco vypil. Žádné tabulky, žádné záznamy co hodinu. Tohle mi maximálně vyhovovalo. A když jsem potřebovala poradit třeba s technikou kojení, nebylo nic jednoduššího, než zazvonit a vždy nějaká sestra přišla.
Fakt pohoda.

Až doma jsme vypilovali kojení k dokonalosti, takže důsledkem je mé ještě současné kojení. ALe to je spíše mojí nechutí s tím přestat :-))))

Každopádně si na přístup sester v Třinci v žádném připadě nemůžu stěžovat.
 dobrotova 


Teorie a praxe ... 

(5.8.2006 10:21:30)
Rodila jsem pred pul rokem ve Znojme, maleho mi prilozili okamzite po porodu (chtela jsem to zkusit, jeste jsem ani nebyla zasita ...) a pak jsem ho mela cele ty dve hodiny na porodnim sale. Tvaril se, ze nevi co s tim v pusince ma delat. Uz na sale mi rekli, ze mam male bradavky, a ze jsem si je mela vytahovat - no, nikdo nic takoveho nekontroluje, nikdo predem neporadi ... (ted po sesti mesicich kojeni jsou bradavky porad stejne male a netrci, takze zadne vytahovani podle me nema smysl, jen to byla prvni stresujici informace). Po vysetreni jsem ho na pokoji mela uz porad, rekli jen, ze mam kojit jak bude chtit, ale nemam ho nechal dyl jak tri hodiny bez piti - prvni den to absolutne neslo, maly chtel jen spat a pokouset se ho vzbudit a nutit mu prso nemelo vubec zadny vyznam, neprisal se.

Kojeni me dost bolelo, i kdyz technika byla snad spravna - pozdeji jsem mela doma por. asistentku, rekla, ze maly pije spravne, ale porad to bolelo. Mel malou pusinku a spravne ho prilozit byl trochu boj. Byla jsem rozhodnuta nedavat dudlik, ale kdyz chtel byt v sesti tydnech porad u prsa, a ja mela bradavky rozpraskane, nevydrzela jsem, ale snad uz to bylo dost dlouho na to, aby jsme tim rozhodili techniku.

Kojeni me nejmin do trech mesicu bolelo pokazde a dost, jako by mel v pusince ziletky. Proste mam citlivou kuzi - nemohla jsem pouzivat ani papirove vlozky ale vlnene a pres ne jeste papirove, protoze jsem mleka mela hodne a vlnene to nebyly schopne pojmout. Takze informace, ze kojeni nesmi bolet muze nektere maminky mast - byla jsem porad ve stresu, ze neco delam spatne. Po tech trech mesicich se to zacalo uklidnovat.

Co se tyce delky a cetnosti kojeni - nechavala jsem to zcela na malem - vetsinou pil pul hodiny, nekdy dyl - ke konci si uz jen tak popotahoval, moc toho nevypil, ale porad jeste polykal. Nekdy pil kazdou hodinu - pak pres noc skoro od narozeni vydrzel i 7 hodin spat. Nikdy netrpel zadnou kolikou ani nadymanim. Od trech mesicu vydrzel spat celou noc bez kojeni. Zadna zavislost na prsu se nekona. Myslim, ze brat diteti prso z pusinky, kdyz ho jeste chce, nemuze delat nic moc pekneho s psychikou toho maleho tvorecka, co jeste nicemu nerozumi a jen proste chce byt s maminkou a chova se tak, jak je "naprogramovany".

Ted je malemu 6 mesicu, dvojnasobku porodni vahy dosahl taky kolem tretiho mesice, nikdy nedostal caj ani vodu, do prikrmu se jeste moc nehrneme, ma v pul roce 9,15 kg a 69 cm ...

Mam nejak pocit, ze v necem sice dostatek informaci pomuze, ale kdyz clovek predem vi, co ho muze za problemy cekat, zbytecne se tim zabyva a stresuje, misto toho, aby to bral tak nejak prirozene ...

Takze preji vsem stastna a spokojena miminka. Lenka
 qetka 
  • 

porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(5.8.2006 10:30:39)
Staré porodní babky věděly, jak na to. Dát miminku pít, kdy si řekne. Co se týče dudlíku, nejedná se ani tak o odnaučování, ale o to, že maminka je otrok. Pokud dítě špatně spí, celou noc se hledá dudlík - samozřejmě i ve dne. Dítě s dudlíkem nadměrně sliní (to je skutečnost!). Svým potomkům jsem proto dudlík nedala. Ač později oba cucali před spaním paleček, byli klidní a spokojení. Ani se je nemají křivé.
 10.5Libik12 


Re: porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(5.8.2006 11:05:26)
Já mám k dudlíku neutální vztah, mé kojené děti dudlaly "bez vášně", ale připadá mi hodně divný, když matky, které dudlík nepoužívaly stoprocentně vědí, jak je matka otrokem dudlíka a
má uslintaný dítě. Nic ve zlým.
 qetka 
  • 

Re: Re: porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(5.8.2006 15:52:42)
Ja mam uz vnuky:-) Jeden z nich dudlik mel a byl uslintany az za usima - to mi ver. Navic neziju v izolaci - videla jsem vyrustat deti kamaradek i z rodiny. Hezky den preji!
 Clo 


Re: Re: Re: porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(5.8.2006 16:29:45)
Dudlík bych nezavrhovala, zvláště poté, co se v poslední době vyrojily teorie o tom, že chrání spící kojence před syndromem náhlého úmrtí. Myslím, že se kolem něj vždy zbytečně nadělalo spousta řečí
 Saskia 
  • 

Re: Re: Re: porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(5.8.2006 17:13:42)
Ani jedna z mých dcer nadměrně nesliní.Vyjímka byla pouze tehdy,když jim rostly zoubky,což si myslím,že je naprosto normální.Jinak otrokem dítěte nejsem a v noci dudlík nehledám.Dcera jej poptřebuje při usínání a potom ho během spánku vyplivne.A pokud se vzbudí,tak má jiný problém,a né,že by hned plakala po dudlíku.Moje 92 letá babička mi vyprávěla,že dudlíky se používali už tehdy,a myslím,že ví,o čem mluví.Měla 7 dětí a všechny kojené.Takže dudlíky bych prostě nezavrhovala.Některé děti je vyžadují a jiné zase ne.A o tom to celé je,každá si musíme "vyzkoumat",co těm našim drobečkům vyhovuje.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(5.8.2006 21:10:25)
Já taky nejsem žádný děcko:), osobně si myslím, že malinkatá miminka mají podobnou potřebu jako ostatní savá mláďata. Zkrátka být u struku(tedy u ňadra), párkrát potáhnout zhluboka, podudlat, pospat a tak dokola. Samozřejmě, že málokterá maminka má sílu a možnost toto absolvovat a tady vidím určitý význam dudlíku.Kdysi jsem četla na Rodině, že dudlík je šidítko a je nedůstojné dítě "šidit". Pak je pro mě tedy alternativa nehnout se od novorozence.:) U staršího kojence se mi osvědčil dudlík v situacích, kdy dítě soustředěně "pracuje" s tendencí šupnout předmět do pusy. Všechny mé děti milovaly proměny papíru, no a velmi se mi dařilo zabránit pojedění časopisu, pokud měly dudlíka.
Nezaznamenala jsem žádné dramatické slintání a trošku myslím, že vázne prohlášení, že dudlající slintá víc než jiné, neboť nevíme, jak by slintalo bez dudlíka. Ale to už je v rovině přátelského rýpání a já to nechci, takže dobrou neděli.
 Ivana 
  • 

Re: Re: Re: Re: porodni babky vedely jak na to + dudlik 

(8.8.2006 22:59:26)
Mám tři děti, první byl uslintanec:-), další dvě neslintají vůbec, všechny byly nebo jsou dudlíkové. Proti názvu šidítko se musím ohradit. Dudlík jsme dali až poté co dítě ve skoro třech měsících odmítalo prs, protože z něj pořád teklo mléko, a ono chtělo občas jen dudlat. Takže to není vlastně žádné šizení, ale dítě má vyvinutější sací reflex (vrozená věc) a potřebuje jen to dumlání, ohromně se zklidnilo, a já věřím, že až přijde správný čas, dá ho bez problémů pryč jako ti starší dva. Chce to nelámat nic přes koleno,mám známou které dítě řve skoro pořád a má rozedřenou ručičku, kterou si rozmáčí v pusince a pak odře do krve o peřinky, žužlá ke co a rodiče se rozhodli že dudlík škodí a tak mu ho nedají a nedají. KAždý fanatismus škodí.
 Jana 
  • 

Vlastní rozum! 

(5.8.2006 17:37:15)
Přístup k dítěti záleží na mamince a ne na sestřičkách v porodnici. Když se mi nějaká rada nezdála, tak jsem si prostě pomyslela svoje a řídila se vlastním rozumem. Je hrozně jednoduché svalit vinu na někoho jiného. I když je pravda, že tohle neni první stížnost na tuto brněnskou porodnici.
 Agnes+3 
  • 

Asi se vymykáme 

(5.8.2006 22:57:04)
Ahoj, pěkně jsem si početla a chci přidat vlastní zkušenost.
Všechny naše děti byly kojené plně do půl roku, pak postupně přikrmované - zelenina atd. Všechny měly dudlík, žádné na něm nebylo závislé - tj. dudlali na spaní, v bdělém stavu buď vůbec nebo minimálně. Na kojení to nemělo naprosto žádný vliv.
Kojila jsem asi po 3 - 4 hodinách, třetí dítko spíš po 2 - 3. Když brečeli, chovali jsme nebo dali dudlík a když to nepomohlo, kojila jsem. Brek hladový jsem obvykle poznala, znělo to jaksi zoufale. Doba kojení se pohybovala od 2x3 minut ( nedorostlý žaludeční svěrač - blinkání obloukem, skončilo to asi v 9 měsících) do 2x10. Opravdu s tím neměli problém. Oba starší jsem kojila do 13ti měsíců, odstavili se sami - prostě jednoho dne už nechtěli - a teď ještě kojím nejmladší 10m 3x denně.
Nedovedu si představit, jak funguje máma, která má víc (aspoň 2) dětí a kojí co hodinu půl hodiny. Nechci, aby to znělo jako odsouzení, jen nechápu, kdy se stará o děti a domácnost. Leda by měla někoho k ruce.
Jak jsem četla příspěvky, nestačila jsem se divit, kolik dětí se odstavilo kvůli dudlíku nebo mělo jiné problémy. To jsem teda dítě štěsteny.
K Bohunicím - myslím, že hlavní problém je, že se tam často střídají moc mladé a tudíž nezkušené sestry a staré a unavené. Zažila jsem to při prvním porodu. Syn byl částečně kojen asi 3 týdny, pak se rozběhlo mlíko díky kamarádce, která mě podporovala a radila. Nervy jsem tehdy měla úplně v kýblu mimo jiné taky ze zuřivé propagace kojení.
Pak jsem rodila u Milosrdných a sestry (až na vyjímky) byly skvělé a radily dobře. Zvlášť sestra Eva, to je hotový poklad!
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala.
 Johanka K. 
  • 

petinasobna matka 

(5.8.2006 23:01:28)
Ahoj holky (a kluci),
mam 5 deti, vsechny jsem kojila a bylo to vesmes bezproblemove a skvele. Neznam lepsi a pohodlnejsi zpusob, jak nakrmit a utisit dite nez prave kojeni. Rodila jsem jednou v porodnici ambulantne a pak vzdycky doma, takze zadne vazeni pred a po kojeni se nekonalo, ani me to nikdy nenapadlo. Miminko dostalo vesmes napit tak, jak chtelo, nikdo mi nedelal zadne predpisy a ja jsem ani na zadne necekala. Bolave bradavky jsem vzdy prvni tydny mela, ale ne tak, ze bych musela pouzivat kloboucky nebo odstrikavat nebo s kojenim prestat. Nejak jsem to proste vydrzela a pak to boleni prestalo. Moje miminka ziskala jakysi rytmus ve spani i v piti kolem 6 tydnu veku - rytmus kojeni se ustalil vetsinou kolem 4 hodin. Obcas ale mimco rychle rostlo a řvalo i pri ci po kojeni, ze je mleka malo. Nikdy me to neprimelo k tomu, abych sahla po umele vyzive. Vzdycky jsme v takovem obdobi proste kojili casteji a behem nekolika dni se kvantita mleka prizpusobila potrebam ditete.
Obcas se mi na jednom prsu ucpala nejaka dirka a prso tvrdlo, ale vzdycky jsem si to rozehnala pod teplou vodou a dostala mleko z prsu ven.
Vsechny deti jsem kojila "dlouho" - rok a pul az dva roky.
Po jednom roce temer u vsech deti kojeni ztratilo vylucne vyzivovaci a ziskalo psycho-socialni charakter - tedy staly se skutecne zavislymi na prsu i psychicky. V teto dobe jsme obcas vedli boj o to, čí ta prsa vlastne jsou a kdo o nich rozhoduje a deti se musely naucit slychat prvni "ted ne".
Vsechny deti prosly obdobim zavisloti na prsu, ale se vsemi jsem to celkem bezkonfliktne zvladla. Postupne ode me dostavaly misto prsa mazleni a vedle hrnecek mleka, az to nejak prijaly.
Kdyz tak hodnotim svuj posun od prvniho k patemu diteti v kojeni, musim rict, ze tomu patemu to kojeni dopřávam velkoryseji - napr. se mene ohlizim na okoli. Naucila jsem se dat vice na dite nez na verejnost, takze celkem bez ostychu kojim kdekoliv. Ted je mu rok a pul, uz asi tri mesice je desnej zavislak, ale oba si to taky desne uzivame.
Kojeni je nam ted spis pochoutkou nez vyzivou, mazlenim, uspavanim, utesovanim po padu,utesovanim v nemoci, zvladanim frustrace, skadlenim, povidanim i chechtanim. Zatim se ani jeden nemame k tomu, abychom to ukoncili.
Moje zkusenost je tedy takova, ze pro dobre kojeni je dobra duvera sama v sebe, v ucinnost a efektivnost vlastniho tela, respekt a duvera k signalum ditete a schopnost je vnimat, velkorysost vuci odchylkam ve frekvenci kojeni a v chovani ditete, trpelivost pri zmene.
Mejte se pekne,
Johanka K.
 Eva K 
  • 

Re: petinasobna matka 

(6.8.2006 13:02:26)
Moc krásně napsáno. Eva
 Eva + Simča 6 měsíců 
  • 

Jak ti rozumím! 

(6.8.2006 8:22:06)
Mám sice teprve první dítě, ale jen díky neochotě a nevstřícnosti sester na novorozeneckém oddělení, jsem byla nucena přikrmovat! Nejenže mě pořád strašily, že Simonku napíchnou na kapačky, pokud nebudu kojit, ale když jsem je poprosila o radu, jak kojit, odpovědí mi bylo, že mi byla ukázána poloha v leže, která je nejpohodlnější. Nebyla! Pro mě tedy rozhodně Ne! Já si opravdu nevěděla rady, byla jsem zoufalá a pořád jsem plakala, což mi na mlíku moc nepřidalo. Takže vystresovaná jsem odcházela z porodnice a zůstala jsem ještě celé šestinedělí, protože jsem byla zoufalá z toho, že plně nekojím!





 Hanka 
  • 

Re: Jak ti rozumím! 

(6.8.2006 17:32:24)
I ja bych se rada podelila o svou zkusenost.Narodila se mne pred 2 mes.dcera,predcasne..mela 2,25kg.V porodnici jsem musela zacit dokrmovat..protoze pila malo..jen 30ml (to slavne vazeni)..tak aby pribirala.Pribirat zacala..to ano..ale ja dodnes bojuji s kojenim..mleko se mne asi ztraci..malo se mi prsa nalevaji..a mala po kojeni place..tak dokrmim..i kdyz z toho radost nemam...rada bych plne kojila...ale nevim zda je to jeste mozne.Jsem z toho nestastna.kdyz po kojeni place.Nemate s tim nekdo zkusenost?
 Olina, Linda a Samík 18 m  
  • 

Re: Re: Jak ti rozumím! 

(6.8.2006 19:54:32)
Ahoj. Tak tohle taky znám. Dvojčata se narodili v ukončeném 35 tt a neikdy se mi nepovedlo rozkojit úplně. Takže jsem je 20 minut kojila a pak dokrmovala a to hned od narození. Jediná účiná rada "Netrap se tím". Já si začala užívat kojení potom, co jsemse s tím srovnala, že nakojím a dokrmím z flašky. I děti se potom docela zklidnili.
Jinak k tomu kolik nakojíš. Mé děti nakojili 30 v prvním týdnu po porodu a bylo to málo. Vedle ležící paní, taky dvojčata, nakojila 30 po 1 měsíci a bylo to skvělí. Takže pro každýho jiný metr.
Je fakt, že v pvním týdnu kluk vypil z falšky po kojení ješte 50 a holka tak 30. Takže asi by hlad měli a jen bych je zbytečně trápila.
Prostě to přijmi a raduj se z toho, že miminko alespoň částečně kojíš. Jinak přeji aby jsi mohla kojit plně. Olina
 Meduňka 
  • 

Re: Re: Jak ti rozumím! 

(6.8.2006 20:32:27)
Tak ji NEDOKRMUJ! Nech ji u prsu jak dlouho bude chtít, třeba si s ní vlez do postele a přehazuj od jednoho prsa k druhému celý den. Tím se tvorba mléka nastartuje a když vydržíte dva tři dny, máte vyhráno. Musíš tomu věřit, že si vysosá kolik potřebuje. A k těm ochablým prsům - to je normální, že po dvou měsících nejsou tak nadusané jako v porodnici, zvlášť jestli ji přikrmuješ. To je potom bludný kruh. Přikrmíš, míň tahá, míň mlíka se udělá. Držím palce.
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


My to nakonec zvládli 

(6.8.2006 19:50:32)
Já jsem rodila v Bohunicích před 5 měsíci a přestože jsem po 11 dnech odcházela jako šťastná maminka té nejkrásnější, plně kojené holčičky (a tak je tomu dodnes) musím říct, že cesta ke kojení nebyla jednoduchá...
Dcera se narodila v 35.tt s váhou 2250g takže mi ji po lehkém a rychlém porodu odnesli bez přiložení rovnou na novorozenecké. To byla bezpochyby nutnost a zcela jsem to chápala, museli si nejdřív ověřit, jestli je zcela v pořádku. A byla, šla hned do normální postýlky, viděla jsem ji poprvé asi po 7 hodinách a po té mi ji v noci přinesli 2x na přiložení, druhý den jsem ji dostala k sobě po instruktáži jak kojit a jak o ni pečovat, až potud to bylo naprosto v pořádku!
Pak ale přišly rady, že mám kojit maximálně 10minut, protože je maličká a mohla by se až k smrti! unavit. Měla jsem strach, tak jsem to dodržovala ale aspoň jsem ji častěji přikládala. Ze začátku toho moc nevypila a druhou noc mi řekli, že jestli chci, tak si mám přijít pro příkrm. Chci? Samozřejmě, že jsem nechtěla, přece jsem chtěla jen kojit! V noci ale malá plakala a ráno byla zhublá na 2090g a měla přes 38 stupňů teplotu. Diagnóza dehydratace! Začali jsme dávat dokrm (naštěstí to bylo mateřské mlíčko jiné maminky) a stav se upravil, v tu chvíli mi bylo tisíckrát přednější její zdraví než moje kojení. Pak už jsme začali vážit před a po kojení a měli za úkol dokrmit do předepsaného množství mléka. A v tom byl ten největší problém! Malá za těch deset minut vypila vždy míň než měla a tak jsem jí měla dát dalších třeba 30ml z flašky s dudlíkem. Ona ale flašku zásadně odmítala a tak nám vypití pouhých 10ml z flašky trvalo takřka hodinu!!! Byla jsem nešťastná, často jsem brečela a rostlo ve mě přesvědčení, že tím pitím z flašky se unaví mnohem víc než u prsu, v čemž mě utvrzovalo i to, že jsem po desetiminutovém kojení odstříkala dalších asi 50-100ml mlíka, které jsem dávala pro ostatní miminka na novorozeneckým. Asi šestý den jsem si řekla dost a na všechny rady se vybodla, malou jsem přestala dokrmovat a mohla tak víc spinkat, kojila jsem ji vždy když se vzbudila, každou 1-2 hodiny a tak dlouho jak chtěla a světe div se, váha šla nahoru jak mávnutím kouzelného proutku a za pár dnů nás propouštěli plně kojené s váhou 2300g. O svých praktikách jsen řekla jen jedné dětské sestře, která mi to schválila. Všechny tyto "rady" jsem nedostala od sester ale doktorek!

PS: Co jsem viděla, tak všechny děti na novorozeneckém jsou krmeny z flašky, pouze ty, co si je dokrmují samy maminky mívají občas stříkačku. A děti mají dudlíky když pláčí ale na vizitu se musí schovat
 Ivannka 


děláte z toho vědu 

(6.8.2006 21:24:28)
Milé dámy,
nezdá se vám náhodou, že děláte z kojení i z dudlíků přílišnou vědu? Jsou matky, kterým kojit jde snadno a dlouho a jsou matky, které potřebují pomoci...,někdy to prostě nejde, ať se snažíte sebevíc. Ja kojila 10 měsíců, syn se odstavil sám, ale přikrmovali jsme od 5.měsíce. Měla jsem jednoduše málo mléka. Dudlíka dostal v porodnici hned druhý den, neboť jsem byla po SC. Dudal "příležitostně" a od počátku 9.měsíce ho zcela odmítá - používá ho jen jako hračku.
Proč neustále někoho obviňujeme - i když 10 minut je opravdu málo:-(( - že právě tento přístup zavinil pozdější "neúspěch". Kde bereme jistotu, že zrovna "rady" z porodnice jsou toho příčinou? A myslím si, že každá matka má svůj vlastní rozum a silný mateřský instinkt, díky kterému si svůj názor prosadí, ne?
 Alena, Kryštof 3 roky, Alžběra 17 měs. 
  • 

Re: děláte z toho vědu 

(6.8.2006 23:45:25)
Mám podobně hořké zkušenosti z prvního pobytu v porodnici. Sestřičky mě moudrými radami také dost deptaly, malý řval a řval, po příchodu domů hubnul a hubnul až jsme jednoho krásného letního dne odcházeli od doktorky s Nutrilonem. Obrečela jsem to, ale nevzdala se. Sedm týdnů jsem mléko, kterého bylo dost, odstříkávala a dávala malému do láhve. Po těch sedmi týdnech se konečně dostal z té žloutenky, přestal spát a začal pít ode mě. Prostě se přisál a pustil se až v roce.
Přesto s odstupem těch tří let musím souhlasit s Ivou! Nikdy si nemůžeme být jisté proč kojení nevyšlo, nehledejme viníka. Vždyť spousta dětí je na umělé výživě a nemám pocit, že by byly "chudší". Důležité je si věřit, kojení je hlavně o tom chtít kojit a řídit se mateřským instinktem. Ten já považuju za nejspolehlivějšího rádce.
 bertica.H 


Re: děláte z toho vědu 

(7.8.2006 15:42:23)
asi som mala stastie a sokm tomu rada.Rodila som pred 10 mes.v Usti nad Orlici a prave sestricky mi velmi pomohli s kojenim.Preto im chchem podakovat.dcerku stale kojim..je z nej mliecny závislak,ale túto závislost jej rada odpustim.
 minonka 


Re: děláte z toho vědu 

(25.8.2006 11:41:47)
Souhlasim, matka by si mela rict co a jak. Ovsem v porodnici by meli dobre radit, ale matka by mela mit vzdy posledni slovo, ktere by melo byt opravdu respektovano. Neni nad matersky instinkt.
Co se tyce, ze z toho delame vedu. Spis to vidim tak, ze je to diskuze a vsichni tu projevuji svoje vlastni nazory, at s nimi souhlasime, ci ne, porad jsou to nazory kazdeho cloveka, ktere odpovidaji jeho zkusenostem. Myslim si, ze tu ohledne kojeni delame vedu, protoze bychom rady nasli odpoved na nase otazky a pochybnosti, protoze pro sve deti chceme to nejlepsi na svete, a tudiz chceme i spravne kojit, protoze, podle me, kojeni je jakysi zaklad, ktery davame detatku do zivota (vitaminy, protilatky, hormony, ziviny a buhvico jeste).
 ivysek 


Jak ukončit kojení 

(6.8.2006 22:45:02)
Chtěla jsem kojit velmi dlouho, kvůli práškům jsem však musela přestat už v 19 měsících. Nesli jsme to velmi těžce oba, já i syn. Přítel mi byl velkou oporou. Všude se mluví o tom, jak kojení udržet, ale ne o tom, jak ho ukončit. Pokud potřebujete v tomhle poradit, obraťte se na můj mail ivysek@seznam.cz. Ráda pomůžu v téhle obtížné situaci.
 Nevril+Maty+Sam+Veru+bříško 


je to tak, kojit se má jak dítě chce!!! 

(6.8.2006 23:21:05)
musím říct, že mě uvedli s kojením dobře, rodila jsem ve vrchlabí, které do dneška všem doporučuji a druhé chci rodit taky tam. jenomže problém nastal, když jsme se vrátili domů, malej měl prdy a moje máma i tchýně mě začli přesvědčovat že ho prostě nesmím kojit tak často. nedovedete si představit ty hrozné hodiny strávené s malým na míči, chovat ho aby neplakal a čekat až uplyne aspoň dvě hodiny z minulého kojení!!!! byl to naprostý nesmysl. Já se tolik bála že malýmu ublížím když ho budu kojit častěji že jsem dokonce i v noci kdyýž se vzbudil nejdřív koukla na hodiny a když nebylo dvě´hodiny pryč od posledního kojení šla jsem s ním chovat na balón!!! takovýho trápení kvůli hloupým radám. Dneska už navíc vím že kojení dokonce ulevuje od bolesti, takže u dalšího dítěte rozhodně nijak kojení omezovat nebudu. Nejhorší je, že tyhle rady stále dává ještě spousta matek i zdr.sester a je mi líto těch maminek, který se jimi budou řídit jako já tehdy. Teď je malýmu šest ěmsíců a kojím ho kdykoli chce on nebo já potřebuju, ulevuju mu tím i od bolesti zubů a v noci ho přiložím kdykoli se vzbudí a díky tomu máme klidné noci...
 Petra 
  • 

Re: je to tak, kojit se má jak dítě chce!!! 

(7.8.2006 0:56:12)
Souhlasím, ať žijí "babské rady". Kdykoliv měla přijít na návštěvu tchýně, tak jsem věděla přesně co mě čeká. Ještě, že jsem měla nasbírané informace z kurzu a knížek a měla svojí hlavu. To bylo pořád: nedávej mu tolik, on už je přepitej... a tak pod. Bože bože, a to jsou ženský z generace, kdy my, jejich děti, vyrostly na sunaru. Naštěstí aspoň moje máma je skutečně babička k pohledání, pomůže co může, poradí čemu rozumí, ale co sama nezažila do toho se nemotá. Radši přečíst 20 knížek a vědět, která bije, než se pak nechat zvyklat přechytralou sestrou nebo někým jiným...
 Yveta 
  • 

Jak mi vzali kojení 

(7.8.2006 7:28:51)
Musím Vám říct,že porodnice v Bohunicích se nejen nezměnila ,ale je to ještě horší.Během porodu se vám nikdo nevěnuje a nemít u sebe partnera ,odrodila by jste sama jako za války.Chování sester je vynucené a unavené.Máte pocit ,že obtěžujete.
 mag 
  • 

Re: Jak mi vzali kojení 

(7.8.2006 11:33:40)
Tenhle prispevek mi nepripada fer - ze s vami nikdo neni v 1. dobe porodni, je normalni (pokud vse probiha tak, jak ma) a kdyz asistentku u sebe chcete, muzete rict.
Pro autorku clanku: skoda, ze neuvadite jmena. Byla jsem v Bohunicich pred mesicem a mela jsem pocit, ze jsem v rukou profesionalu - verila jsem jim a diky tomu i sobe. Kdyz jsem se zeptala nebo pozadala o pomoc, vzdycky mi vyhoveli. Sami od sebe se nijak nevnucujou, ale jsem dospela a kdyz neco nevim, nestydim se zeptat. Zacatek kojeni u me nebyl lehky, protoze byly nejake komplikace u me i u mladatka, ale do tydne se vsechno podarilo a ted je dcerka plne kojena a ja si to uzivam. Jo a mala dostala i prikrm i dudlik a nic zvlastniho se nestalo, takze souhlasim s Libikem - staci si verit a nehledat chybu v detskych sestrach a jinde. Zda se mi, ze detske sestry v Bohunicich pro dceru a me udelaly v ramci svych moznosti vsechno, co mohly.
 lucia1604 


moje zkušenost 

(7.8.2006 9:50:30)
Já jsem rodila v liberecké porodnici. Dcera se narodila o něco dřív, ale i tak se narodila kleštěma... měla jen 46cm a 2,49kg... poprvé mi ji přiložili až za 10 hodin... byla totiž v inkubátoru na kyslíku, protože se trochu přidusila :( Na sestřičky si nemůžu stěžovat. Pomáhaly nám se vším, koukaly jestli správně kojíme a popřípadě nám vše vysvětlily. Akorát nám říkaly, že nemáme kojit déle než 20 minut... já kojila jak si malá řekla ale tím, že dostala novorozeneckou žloutenku (z modřiny na hlavičce kvůli kleštím)jsem ji musela budit každé 3 hodiny, protože pořád spala... pátý den mi malou vzali na fototerapii. Obrečela jsem to a sestřičky mě strašily, že jestli budu brečet tak příjdu o mlíko. Rozum mi ale řekl, proč bych kvůli pár slzám měla přijít o mlíko??
Jedna sestřička se ptala, jestli umím odstříkávat, protože se nám teď prodlouží intervaly mezi kojeními... ale vozili mi malou každé 2-3 hodiny, takže jsem ani neodstříkávala.
Už od začátku jsem kojila vždycky jen z jednoho prsu a dodneška nám to tak funguje suprově :)
V manželově rodině se nikdy moc nekojilo.. dudlíky skoro hned po narození - určitě to vliv má, alespoň pro někoho. Nebo kojení po 5ti minutách z každého prsu... a miminka nepřibývají a nepřibývají... Tchýně se mě pořád ptá: "a ty ještě kojíš? a myslíš, že ti to vydrží?" jako by ani nechtěla, abych kojila... vlastně se vždycky hrozně diví, že mám ještě mlíko...
Tátova přítelkyně je případ sám pro sebe... hned z porodnice spěchala k doktorovi, aby jí zastavil laktaci, protože jí bolely bradavky... to mě rozesmálo... a koho nebolí? Mě bolely hodně, ale popraskané nebyly, malá mi dokonce udělala cucflek na dvorci jak sjela z bradavky a já o tom ani nevěděla...
Doktorka se mě na 3měsíční prohlídce ptala, jestli dávám malé i vodu nebo čaj, řekla jsem, že ne, že jí kojím častěji... mluvila mi do duše, že když je takové vedro, měla bych ji dávat i jiné tekutiny.. ale proč?? Malá je naprosto spokojená. Dokonce i přes noc spí 7 hodin vkuse... :))
takže vemte rozum do hrsti... každý říká něco jiného... musíte si vytvořit vlastní názor a za ním si stát!!
 kosa, radka 5 mesicu 
  • 

Re: moje zkušenost 

(7.8.2006 10:10:59)
zazila jsem neco podobneho. rodila jsem v praze podoli a po 6ti hodinach, kdy sestricka a lekar rikali, pri kazdem stahu, ze uz to bude, prisla rada na svet cisarskym rezem. pricina se nevi, ale hlavne, ze byla uplne zdrava. po cisari jsou deti 2 dny jinde nez maminky a nosi je po 3 hodinach (nebo kdyz breci tak drive) na kojeni. kdyz jsem ji mela dostat k sobe, musela s novorozeneckou zloutenkou "pod svetlo". takze hodne spinkala a zase pila po 3 hodinach. sestricky byly ale bajecne, prinesli mi ji vzdycky, kdyz si rekla. s kojenim to vypadalo ale blede. posledni noc, pata po porodu uz byla radka u me a ja ji davala jist snad po hodine. uzivali jsme si, ze jsme spolu. najednou se rucicka vahy zacla hybat smerem nahoru a odchazeli jsme plne kojici.doma to pak vychazelo +- po 3 hodinach, v noci i po 6. diky sestrickam, klidnym nervum a trosce bojovnovnosti. dnes je radce 5 mesicu a 2 tydny a mamino mlicko zatim jeste uplne staci.
 Renus+kluci10/00,02/07 


Zažila jsem úplně to samé.. 

(7.8.2006 10:17:11)
naštěstí se šťastným koncem. Kojení jsem si navzdory pošahaným fanatickým sestrám obhájila. Mé kojení se rozjelo do naprosté pohody hned po návratu z porodnice, když mě nikdo nestresoval, že syn vypil málo nebo moc... Kojila jsem rok a půl.. Ráda bych věděla, proč si zasedávají na prvorodičky a děsí je hrůzama, jak by mohli svému dítěti ublížit.. Totálně je vynervují, což má za následek málo mléka, nerovzita atd. a pak si ještě dovolí vyjadřovat se k tomu, co je to za matku, když to nesvede..Všimla jsem si, že k ostatním rodičkám si to nikdy nedovolili a nedovolili si to ani k rómkám.. Jen k prvorodičkám. Bohužel celkem hrozné zážitky ohledně kojení a sester jsem získala před téměř šesti lety v K.Varech. Jsem po druhé těhotná. Vím, že budu rodit budu jinde. A jestli zase narazím na nějakou krávu (promiňte mi ten výraz, ale i po letech bolí ta bezmocnost)budu s ní hodně rychle hotová.. A doufám, že tentokrát budeme mít štěstí i na dětské sestry. Protože porod a oddělení šestinedělí bylo fajn.
 Hanka, jedno mimčo 
  • 

Názor na délku kojení a na dudlík 

(7.8.2006 10:43:17)
Ahoj, já jsem v porodnici kojila taky pořád, jak byla malá vzhůru, zpravidla tak 20 minut vkuse. I tak si malá nasosala "málo". Naštěstí jí kvůli tomu nepřikrmovali a za dva dny už natáhla při jednom krmení dost podle tabulek. Časem jsem zjistila, že pije až až.
Přibývala nakonec mnohem víc než podle tabulek a po každém jídle ublinkávala, a to docela dost (cca obsah malého šálku). Na radu doktorky jsme tehdy kojili max. 10 minut a pak dali holce dudlíka (ve třech týdnech věku). Protože nebrečela, usoudili jsme, že už nemá hlad, ale chce jen dudlat. A přestala blinkat, nebo si ublinkla jen tak jedno sousto.
Dnes je jí osm měsíců, půl roku jsem jí kojila plně, na dudlíku závislá není, jen někdy nám pomůže při uspávání (ale většinou se obejdeme bez toho) a je mnohem buclatější než kdejaké miminko kolem.
Chci tedy říct: ano, řiďte se vlastním rozumem, ale naslouchejte i radám. Některá omezení (např. nekojit déle než 10 min.) nemusím být vždy v zásadě špatná. A dudlík nemusí být automaticky nepřítelem kojení. Den po porodu je to tedy bláznivé, to ano, ale když už to dítě saje parádně, umí to a dál se mu technika sání nekazí, příbývá, tak proč ne...
 Hanka, jedno mimčo 
  • 

Názor na délku kojení a na dudlík 

(7.8.2006 10:43:52)
Ahoj, já jsem v porodnici kojila taky pořád, jak byla malá vzhůru, zpravidla tak 20 minut vkuse. I tak si malá nasosala "málo". Naštěstí jí kvůli tomu nepřikrmovali a za dva dny už natáhla při jednom krmení dost podle tabulek. Časem jsem zjistila, že pije až až.
Přibývala nakonec mnohem víc než podle tabulek a po každém jídle ublinkávala, a to docela dost (cca obsah malého šálku). Na radu doktorky jsme tehdy kojili max. 10 minut a pak dali holce dudlíka (ve třech týdnech věku). Protože nebrečela, usoudili jsme, že už nemá hlad, ale chce jen dudlat. A přestala blinkat, nebo si ublinkla jen tak jedno sousto.
Dnes je jí osm měsíců, půl roku jsem jí kojila plně, na dudlíku závislá není, jen někdy nám pomůže při uspávání (ale většinou se obejdeme bez toho) a je mnohem buclatější než kdejaké miminko kolem.
Chci tedy říct: ano, řiďte se vlastním rozumem, ale naslouchejte i radám. Některá omezení (např. nekojit déle než 10 min.) nemusím být vždy v zásadě špatná. A dudlík nemusí být automaticky nepřítelem kojení. Den po porodu je to tedy bláznivé, to ano, ale když už to dítě saje parádně, umí to a dál se mu technika sání nekazí, příbývá, tak proč ne...
 Hanka4děti,88,97,04,06 


Bohunice 2006 

(7.8.2006 11:34:42)
po přečtení tvého příspěvku jsem si vzpoměla na to,jak jsem před 2 měsíci ted porodila naši malou.Jelikož je to naše 4 miminko,tak jsem rady sestřiček absolutně neposlouchala.Dala jsem malé napít kdykoliv a velmi brzy jsme se zaběhli k mé ale hlavně i její spokojenosti.Měla jsem ale příležitost být přítomna 2 maminkám,které rodili poprvé a radili se přesně takovýma radama jak jsi popisovala Nic se v tomto ohledu nezměnilo v Bohunicích.Sem tam se na směně objevila sestřička,která měla stejný názor na kojení jako já,ale hned při příchodu jiných sester,který radili kojit pouze 1krát za 2hodiny se vše u těch maminek vrátilo.Stále se mi ptali proč naše malá tak spokojeně oddychuje a spinká a jejich miminka pláčou.POradila jsem jim,ale protože to byli prvorodičky,asi se báli neposlechnout rady sester a celý pobyt v porodnici probojovali.Nevím jak si vedou teď doma,ale moc nadějí jsem jim nedavála.
Největší vrchol byl to,když se jedné mamince nalili prsa a měla je jako kámen,jedna sestra dopoledne přišla a řekla jí v žádným případě neodstřikujte a nechte to tak Spráskla ruce a měla u toho opravdu vyjevený výraz.Maminka se lekla a neodstřikovala.Prsa měla najednou z dvojek asi tak 8čky a jen plakala bolestí. Večer po dni plným hrůzy přišla na směnu jiná sestra a ta se na ni podívala proč brečí,maminka jí řekla,co jí ranní sestra poradila a ta noční jen spráskla ruce a hned utíkali na sesternu k osávačce mléka.Zachránila ji od zánětu,který se jí pomalinku rozbíhal ale jak doma pokračovala maminka s kojením už nevím.Neomhla jsem uvěřit,že v dnešní době plné informovanosti se můžou na jednom oddělení tak moc lišit názory.DOkonce takový názory,který můžou maminku připravit o kojení.Tak to je jen pro představu jak to vypadalo v Bohunicích v květnu 2006. Minulý miminko jsem rodila na Obilňáku,a přístup a názory sester byli zcela jiné.Hlavně jednotné a dudlík?Na Obilňáku neexistuje. V Bohunicích zcela běžná záležitost. Takže nechcu říct,že všechny sestřičky v Bohunicích jsou stejný,ale většina jich je s velmi zvláštním a velmi neosobním přístupem.Takže můj závěr je BOHUNICE NIKDY VÍCE
 Juri 


Re: Bohunice 2006/ vzpomínka na 90,92 

(8.8.2006 13:19:16)
Jak tak koukám tak v Bohunicích je stále "výkvět" zdravotnictví. Jestli to nebude třeba nějakým zářením, na kterým porodnice stojí. Já jsem v Bohunicích rodila dvakrát - poměrně dávno (90,92) a dodnes cítím vztek a bezmoc. Myslím, že gynekologické oddělení tam není nejhorší, ale dětské - to byl tedy zážitek. Pamatuju si na zamčené prosklené dveře s nápisem 6,9,12,15,18,21,3hod - (jinak byl vstup maminkám zakázán) - za těmito dveřmi byla miminka( tenkrát sice byl možný rooming, ale pokud mělo mimčo nízkou porodní váhu, nebo jiný problém, bylo odsouzeno k tomuto oddělení) a bylo vidět, že pláčou. Nedalo se k nim dostat a nakojit, pokud nebyla předepsaná hodina - sestřička by se možná dala ukecat, jenže žádná většinou nebyla v dohledu, jen těmi prosklenými dveřmi bylo vidět, že v dálce u okna kouří. Když konečně maminky za miminky vpustily, stávalo se, že miminka unavená křikem spala - sestřičky vzaly gumovou hadičku a spící je krmily odstříkaným mlékem od maminky, nebo Feminarem - podle paní doktorky(tenhle titul mi ale příjde silně nepatřičný) to bylo v pořádku - pro miminka je to snadnější než sát a budou pěkně přibývat(nepřibývala a zvracela). Bylo to opravdu šílené, nechápu jak vůbec mohla nějaká soudná zdravotní sestra, nebo doktorka v něčem takovém pracovat.
Potvrzuji- BOHUNICE NIKDY VÍCE!!!!
 jana, 3 děti 
  • 

Re: Bohunice 2006 

(8.8.2006 17:48:35)
V Bohunicích se mi narodil první syn, v roce 1997. Ke kojení jsme se sice dostali až skoro 20 hodin po porodu, protože pro mě nebylo na šestinedělí místo a první noc jsem strávila na jiném oddělení, ale jinak se mi zdál přístup sester vzorný. Byly jsme přímo nabádány k tomu, abychom si zavolaly sestru na pomoc při kojení kdykoli, i v noci. Žádné dudlíky se tam nevyskytovaly, sestra mě naučila odstříkat mléko z přeplněných prsou, k dispozici byly infrazářiče k nahřátí prsou...Děti jsme mohli kojit podle libosti. Počet kojení a množství vypitého mléka jsme sice museli zapisovat, ale nikdo nedělal vědu z toho, že synek pije jen "dvacítky", když pěkně přibíral. Je možné, že se tam vystřídali lékaři nebo vrchní sestry? Zjišťuju, že na Bohunice nadává spousta maminek, určitě si to nevymyslely, ale vždycky to tam tak hrozné nebylo. Je smutné, že se úroveň porodnice v tomto směru tak zhoršila a nikdo se to zřejmě nesnaží napravit. Nebo je to tam teď lepší? Má někdo čerstvou zkušenost z Bohunic?
 Hanka4děti,88,97,04,06 


Re: Re: Bohunice 2006 

(12.8.2006 10:40:35)
Milá Jani,nemyslím si že by to bylo místem,ale spíš přístupem personálu.U mě to bylo těžší asi tím,že jsem si 2 dny zplatila nadstandart a po těch 2 dnech jsem šla nahoru na šestinedělí.K mému údivu tento rozdíl byl opradu tak markantní,že jsem probrečela spoustu chvil.Rodila jsem ve všech brněnských porodnicích.U Milošů i na Obilňáku a musím říct že na Obilňáku,jsem v roce 2004 potkala nejvíc ochotných sestřiček za celý pobyt. V Bohunicich to bylo opravdu tak,že bylo pouze jedna nebo 2 sestřičky v pohodě.Připadala jsem si na oddělení šestinedělí jako vetřelec,kterej jim tam otravuje život.A to ne tím,že bych něco potřebovala,protože jelikož mám 4té dítě tak jsem je opravdu nepotřebovala k ničemu.Ale např. já mám trombofilii(zvýšená srážlivost krve) a před porodem a během šestinedělí beru léky na ředění krve.Poctivě docházím do hematologické poradny a moje ošetřující lékařka Mudr. Šlechtová,je vynikající ženská a tím to ji moc děkuji za rady a za její neuvěřitelnou ochotu.Díky ní tuto nemoc nebo já to spíš beru ne jako nemoc ale jako odchýlení od normy.V porodnici, mě vždy drží velmi dlouho a to proto,že PRÝ musím mít zvýšený dohled.Nechtějte vědět jak se zvýšený dohled tentokrát v květnu 2006 projevuje.Prostě a jednoduše NIJAK!!!!Lékařka mi vždycky říká,že léky na ředění krve se musí brát v určitou hodinu.Jaký udiv můj byl,když jsem léky brala každý den v 7h a když jsem asi 3dny po porodu se šla zeptat sestry na sesternu (v11h!!!!) jestli už bych mohla dostat warfarin,že jsem ho měla dostat v 7h.Myslela jsem si v dobré víře,že jí ušetřím cestu do pokoje,ale to jsem si jenom myslela.Výsledek byl,že se na mě pěkně zamračila a zahučela na mě:Co si myslíte?Vy si myslíte,že jste tady sama?Nebo co?Musím vám říct,že to jsem si opravdu nemyslela.Warfarin mi sestra přišla dát až v 13h.Takhle se projevuje zvýšená péče.Celý den si mě nikdo ani nevšiml a tak se mi nesmí nikdo divit,že když jsem chtěla jít domů v 5 dní po porodu,(upozorňuji ,že porod byl bez komplikací,bez nástřihu a cítila jsem se opravdu dobře )chtěla podepsat reverz.Myslím,si,že doma,jsem měla od mého manžela mnohem větší osobní dohled a jejich důvody v porodnici,že vmusím zustat nejmíň týden kvůli zvýšenému dohledu opravdu byl neopodstatněný.
Chci napsat ještě jednu zkušenost.Celou dobu asi 5týdnů před porodem mi manžel píchal Fragmin,je to lék na ředění krve.Píchal mi ho do zadku.Ptala jsem se lékařky a říkala,že lepší je to do břicha,ale že to nevadí.Tak mi píchal do zadku. Na nadstandartu 2 dny po porodu,se mě sestřička velmi mile ptala kam to chcu a když jsem řekla do zadku nebyl problém.2 dny na šestinedělí v 6.patře to taky nebyl problém,ale jaksi 4den se přiřítila a chtěla mi píchnout injekci do břicha.Poprosila jsem ji docela klidně,jestli mi to může píchnout do zadku a velice hrubě se na mě rozčílila,co si to dovoluju ji rozkazovat kammi to píchne a že to v ŽÁDNÉM případě nejde jinam než do břiccha.Možná by jsem to nepřijímala tak negativně,kdyby na mě mluvila normálně,ale její styl arogantní mluvy mě překvapil Vím,že nejde o nic vážnýho a věřte,že jsem se s tím vyrovnala vcelku dobře,věnovala jsem se naší mojí malé a těšila jsem se domů,ale k přístupu některých sester na šestinedělí v 6.patře nemám opravdu slov.Bohužel jsem si nezapamatovala jména a ne pobyt na tomto oddělení doufám brzy zapomenu.
Taky nechápu proč si některé maminky vychvalují návštěvy na pokojích.Na pokoji jsme byli 3 a když v 13h přišla jedné mamince návštěva así 6lidí a druhé mamince 5 lidí, posedávali na okrajích mojí postele a já nemohla ani v klidu ležet.Miminka jsme měli u okna kvůli žloutence,ale když přišla návštěva a trpělivě za hlučnýho řehotu tam vydržela od 13h do 17h už jsem opravdu neměla sil.Vždycky jsem vzala malou do vozíku a místo,abych odpočívala po porodu a užívala si zvýšenýho dohledu díky trombofilii jsem si užívala s malou klidu Bohunických chodeb.K návštěvám opravdu nevím co říct,a obzvlášť,když se na pokoji sejdoumaminky který nemají cit a chtějí na prostoru pár metrů strávt se svým celým příbuzenctvem celý pobyt.
Co říct,k porodnici v Bohunicích?Určitě to neberu tragicky,už jsem velká holka,a krásu z narození naší dcerky jsem si nenechala zkazit,ale myslímm,že některé sestřičky by se nad sebou měli opravdu zamyslet.Měli by svoje povolání brát s citem a je jedno jestli za to mají malý anebo velký plat.Má spoustu známých mezi sestřičkama,ale osobně neznám sestřičku,která by měla menší plat než můj manžel,který jezdí u záchranné služby.Některý sestřičky by se měli za svoje necitlivý chování opravdu stydět.POchybuju,že by četly tyto řádky,kterých se jich týkají.Jedno ale vím,že pokud by jsme ještě jedno miminko měli,udělám proto všechno aby už nemusela rodit v Bohunicích.Toť vše
 Radka27 


To mám radost; 

(7.8.2006 11:48:11)
S pitím miminka po císařském řezu jsem si užila podobné. Mléko se mi začalo tvořit až 5. den a malý proto od začátku nevěděl jak se přisát, jelikož nic neteklo :( Chudáček. Přesto jsme vydrželi 3 měsíce plně kojit i přes koliky, pak jsem ale začali přikrmovat a v důsledku toho je od 8. měsíce plně na umělém mléce. Také jsem to obrečela, ale někdy se zkrátka kojit nedá i kdyby se matka stavěla na hlavu. Je dobře, že u druhého dítěte je kojení v pořádku. Snad i my budeme mít takové štěstí. :o)
 Dajana, dvě dcery (3roky a 7,5měsíců) 
  • 

Re: Jak mi vzali kojení 

(7.8.2006 11:48:45)
Nevím, zda byly potíže s kojením zapřičiněné pouze dudlíkem a špatnou radou sester. Ráda se podělím o svoji zkušenost: moje dnes 3letá dcera dudlala od začátku, pokud neměla dudlík, dudlala palec:-(. Kojila jsem 1,5 roku (z toho 6měsíců plně). Druhou 7,5měsíční dceru kojím dodnes plně (už opravdu začnu s příkrmy:-) a od narození má také dudlíka. Navíc jsem podruhé rodila císařem, porod byl velmi těžký a u Apolináře mi donesli malou na 1.kojení až za 2dny!!!! Bála jsem se, že nebudu kojit, přístup "zkušených" dětských sester nebyl ideální, ale kojení se po návratu domů naštěstí zoptimalizovalo, malá začala hezky přibývat na váze a dnes je pěkný macek:-). Psychická pohoda je u kojení nejdůležitější, takže kojící matky, buďme v pohodě! Držím palce.
 Michaela,dvoulétý Lukášek 


Kojení 

(7.8.2006 13:19:49)
Moje zkušenost z porodnice je dobrá.Náš syn trpěl hodně na plynatost ikdyž jsem si dávala veliký pozor co jím.Plakal a plakal už se to nedalo ani vydržet.Teprve v 8 měsících začal být spokojený,to už měl umělé mléko.Kdyby člověk věděl co je v danou situaci potřeba!Ale o tom je život - stále se učit.
 Hejča 


Přesný opak 

(7.8.2006 13:20:13)
Bohužel mám úplně opačnou zkušenost. V porodnici každý do Vás vtlouká kojit,kojit a opět kojit. Ale nikdo se nezaobírá otázkou, co když to nejde. A pak ty hrůzné články - Když nebudete kojit, Vaše dítě bude hloupé, nemotorné, nezdravé atd. Jako prvorodička jsem byla vybavena všemi "moudrými radami" a kvalitními články. Ale ouha, kojení opravdu nešlo i přes mojí i dceřinu snahu. Skončilo to tím, že moje dcera pila krev a já se zánětem v prsu. Ale opět všichni radili, kojte kojte, oberete to dítě o to nejdůležitější. Kojila jsem i hodinu každou hodinu. Moje dcera nepřibírala a já měla nervy na dranc. Až naštěstí moudrá a zkušená paní doktorka mé dcery řekla rázně dost a strčila mi do ruky umělou stravu. To obrovské provinění, které jsem měla, ó jaká hrůza. Moje dcera přešla na umělou stravu velmi v pohodě, přibrala. Je z ní báječný dvouletý brouček, šikovný a velmi energický. Z toho jsem dostala ponaučení, že ne zase kojit za každou cenu. V nemocnicích a časopisech by se měli také zamyslet nad maminkami, kterým to opravdu nejde a nevystavovat je psychickému tlaku, jak špatné jsou matky,když nekojí!
 Evelyn1968,2děti 


Re: Přesný opak 

(7.8.2006 13:54:38)
Už jsem nechtěla ani psát, je to 12 let, ale pořád je to živé. K propagaci kojení mám odpor.
V těhotenství jsem sečetla co bylo dostupné a do porodnice jsem šla s přesvědčením, že samozřejmě kojit budu, měla jsem s sebou i knížku s obrázkama technik kojení. Všechno bylo jinak, narodil se mi skoro 4 kilový syn, kterého mi přinesli až skoro 18 hodin po porodu. Přisával se dobře, jen neměl co pít, bohužel. Sestry a doktoři, když koukali na počet kojení a váhu před a po nadávali, že mám určitě špatnou techniku a vůbec jsem hrozná, protože dítě přece musím budit za začátku po hodině a kojit. Sestra skoukla techniku a řekla že je dobrá (byly u mě několikrát, nemůžu si stěžovat, že by se nesnažily, vysvětlovaly koupání, přebalování, byly ochotné...). Tak jsem začala budit po hodině, výsledek byl jediný, chudák byl už asi pořádně hladový, protože hodně sál, ale když zjistil že není co, rozeřval se a řval hodinu do dalšího krmení, později se už ani přisávat nechtěl a řval rovnou. Velkým "povzbuzením" byly řeči o tom, že kojit může každá a když se to nenaučíme, nepustí nás z porodnice. Pak už jsem jenom brečela, jak jsem nemožná a přemýšlela, jak dlouho nás tam budou chtít držet a jestli to syn bez jídla vůbec přežije, pokud se mi mléko nevytvoří. Mléko se tvořilo strašně málo a o umělou výživu jsem se bála říct, měla jsem pocit, že jen zmínka o Sunaru by byl další důkaz toho jak jsem strašná. Naštěstí nakonec trochu přibral a pustili nás. Při kontrole u pediatra se zjistilo, že mám fakt málo mléka a začala jsem kojit s příkrmem. Samozřejmě jsem kvůli tomu dost brečela, měla jsem pocit, že jsem selhala, jsem špatná matka a budu mít hloupé a nemocné dítě. Při druhém dítěti jsem byla dost nemocná, tak se teror kolem kojení nekonal. Jen doufam až bude mít dítě dcera, že už v porodnicích ta hysterie kolem kojení nebude.

E.
 Erika a Kristýnka (16.měs.) 
  • 

Kojení 

(7.8.2006 13:36:57)
Krásný den maminkám,tatínkům,dětem a všem čtenářům :o) Já jsem rodila v pardubické porodnici a byla jsem velmi spokojená, je zde úžasná laktační poradkyně sestřička Iva Stauberová,která všem maminkám vždy ochotně a s úsměvem poradila a ukázala jak na kojení!My už kojíme 16.měs. a malá i já jsme spokojené a věřím,že mateřské mléko je to nejlepší co můžeme svým dětem dát!
 Inka a 4 chlapi 
  • 

Přirozená inteligence a touha mateřská 

(7.8.2006 17:59:45)
Tak nevím,ale mám tři kluky a každý je jiný a všichni přišli na svět císařským řezem.Kojení je výhra pro matku i dítě,ale každý se musí naučit trpělivosti.Dítě pije jak chce a nemá žádný vštěpený pitný režim jenom pud.Já jsem si také užila své a i přes 5-ti denní odloučení syna na jednotku intenzivní péče do jiného města jsem ho odkojila až do 18 měsíců, i když podvodem v porodnici jsem kojila jiného klučinu, ale nelitovala jsem.A teď k dudlíku.Nejstarší a nejmladší dudlík vyplivli hned v porodnici a prostřední ho měl do 15 měsíců,ale ne o narození ale od 6 měsíců.Protože ho viděl u neteře,tak ho taky ochutnal a už si ho nechal.Fujky.Tak holky hlavu vzhůru,kluci mají zuby jako z alabastru a příroda si s ostatním poradí.
 Inka a 4 chlapi 
  • 

Přirozená inteligence a touha mateřská 

(7.8.2006 17:59:50)
Tak nevím,ale mám tři kluky a každý je jiný a všichni přišli na svět císařským řezem.Kojení je výhra pro matku i dítě,ale každý se musí naučit trpělivosti.Dítě pije jak chce a nemá žádný vštěpený pitný režim jenom pud.Já jsem si také užila své a i přes 5-ti denní odloučení syna na jednotku intenzivní péče do jiného města jsem ho odkojila až do 18 měsíců, i když podvodem v porodnici jsem kojila jiného klučinu, ale nelitovala jsem.A teď k dudlíku.Nejstarší a nejmladší dudlík vyplivli hned v porodnici a prostřední ho měl do 15 měsíců,ale ne o narození ale od 6 měsíců.Protože ho viděl u neteře,tak ho taky ochutnal a už si ho nechal.Fujky.Tak holky hlavu vzhůru,kluci mají zuby jako z alabastru a příroda si s ostatním poradí.
 mir.3.3 


V BRNE TO BYLO DOBRY 

(7.8.2006 18:18:59)
MAM DVA SYNY . 9 A 6 LET OBA BYLY
O CTRNACT DNI POZDEJI PRVNI DOKONCE KLESTEMI.S KOJENIM JSME PROBLEMY CELKEM NEMNELI,DUDLALI JSME OSTOSEST AZ NA POPORODNI PROBLEMY U PRVNIHO SYNA KDY JSEM DOSTALA ANGINU A PO ODCHODU Z PORODNICE MNE POPRASKALY STEHY,ZA DVA DNY JSEM SLA NA OPERACI ALE UZ NA GIN.ODDELENI KAM NOVOROZENCE(14DNU)DAT NEMOHLI.DALI HO NA DETSKE DO JINE BUDOVY KAM JSEM HO CHODILA KRMIT.MLEKO JSEM ODSTRIKAVALA A VECER O 10 HOD.NESLA ABY MNELI NA NOC JENZE SESTRA UZ MU DALA SUNAR. NO CO PREZILI JSME TO OBA .KOJILA JSEM HO 18 MES.
DRUHY SYN BYL NECO JINEHO NETRPEL NA VETRY OD PUL ROKU PRIKRMY TO V 7 VECER SI DAL KASI A V 8 SE DOPIL A DO 3-4H DO RANA SPAL. NEZNAL FLASKU ANI MOC DUDLIK ON HO TOTIZ NECHTEL ALE V 10 MES.SE SAM ODSTAVIL COZ MNE CELKEM VADILO JELIKOZ SICE SE MOC V NOCI KOJIT NEMA ALE I SUNAR JSME ZACALI VARIT I NA NOC.BOZE PRIC BYL TEN KLID KDY JSEM SE NEMUSELA STARAT JESTLI MAM JIDLO A PITI KDYZ JSEM NEKAM SLA. .......A PROTO DEJTE NA SVUJ INSTINKT POKUD TO JDE TAK KOJTE KRUSNE ZACATKY PREZIJTE A HODNE STESTI.
 Sona, dcera 2 roky 
  • 

u nas dudlik nedelal pri kojeni potize 

(7.8.2006 21:25:14)
Dobry den,
ja jsem dudlik davala a s kojenim nebyly problemy. Kojila jsem dceru do 15 mes. Dudlik davalo hodne mych "kojicich" kamaradek. Ale treba opravdu nekterym miminkum dela dudlik problem.
Jinou zkusenost mam s cajem z lahve. Ja jsem caj nedavala (ackoli babicky silely). Davala nektera z vas caj z lahve a pritom uspesne kojila? Moc takovych maminek neznam.
Drzim vsem palce, kojeni je krasne (i kdyz obcas je to drina)
 lucia1604 


Re: u nas dudlik nedelal pri kojeni potize 

(8.8.2006 6:48:48)
to já bych se taky bála... a hlavně čaj nedávám zatím vůbec, to až začneme s příkrmama tak pak ho dávat budu, ale rozhodně ne z lahve
 marsimka 
  • 

jaqk mi vzali kojení - stejná zkušenost 

(8.8.2006 13:42:09)
Stejně jako autorka shora uvedeného článku mám úplně shodné ( ne-li horší ) zkušenosti s porodnicí v Brně - Bohunicích.Rodila jsem tam v roce 1994, kdy už byl zaveden rooming.Dítě mi přinesli na první přisátí po 24 hod. a tak zesláblé hladem, že už se ani nechtělo přisát a soustavně usínalo.Nejprve mi jedna sestra řekla, že je to tím, že ještě nemám mléko a za hodinu další fundovaná sestra, že už ho mám dávno a prý mi zatvrdlo.Nakonec jsem musela odstříkávat a krmit zesláblé dítě z láhve.Kojení už odmítalo.Nemluvě o tom soustavném stresu z vážení na pochybných,téměř historických vahách, které děti studily, takže soustavně plakaly.Rady sester si věčně protiřečily a lékaře jsem neměla šanci potkat za celé 4 dny, co jsem tam byla.Viděla jsem ho jen při vizitě a to se se mnou odmítal bavit, že až po vizitě,kdy však zmizel jak mávnutím proutku a stal se opět nedostižným.Propustili mě s horečkou a s nezkontrolovanou vyšlou placentou, která ze mě odcházela ještě 3 týdny po porodu a kvůli které jsem strávila mnoho užitečného času na gynekologii a běháním po lékárnách.Kvůli užívání léků jsem pak nesměla odstříkané mléko synovi dávat a postupně jsem o ně i přišla.
 Pavlína a Brečoun 


pro maminky, které řeší koliky 

(8.8.2006 16:04:41)
Děkuji za podnětný článek i řadu informací, některých zcela šokujících(viz výše, příspěvek maminky,která rodila v době, kdy se děti s nízkou váhou oddělily od matek, které byly k dětem "vpuštěny" jen v určitých stanovených intervalech, přestože děti za zamčenými dveřmi plakaly...to je snad na nějakou žalobu).Ráda bych jen dodala, že přiložení k prsu má kromě nasycení dítěte veliký význam na uklidnění škytavky, bolesti břicha u kolik(polknutím pár doušků mléka se spouští gastrokolický reflex, který vede k posunu tráveniny ve střevech, odchodu plynů, vyprázdnění střev) i odstranění pálení žáhy po blinkání. Můj 3m syn se po narození díky plynům téměř vznášel(zkusili jsme všechno) a já se bála dávat mu pít příliš často(navíc některé knihy uváděly, že se nemá míchat staré a nové mléko a doba trávení mléka je 3hod), pak jsem se na to vybodla a malý pije kdy chce a je to lepší.Nejlíp se odprdí při kojení a na bříšku.Měli jsme také štěstí na pediatra, který byl v opozici vůči názorům babiček(přidávat ke kojení čaje apod.), takže jsem byla ráda, že mám čím argumentovat, když mi někdo něco nutil.
Díky za vaše příspěvky, Pavlína
 Teri + 17měs. Káťa 
  • 

My to zvládly 

(8.8.2006 22:20:10)
Děkuji za článek, hlavou mi běží moje prožitky. Taky jsem vybrala baby friendly nemocinici, dítě mi po císařském řezu v epidárálu přinesli po sedmi hodinách, když jsem se po Kátě ptala, měly sestřičky moc práce, na prosbu - co nejdříve kojit - rovněž přišla poznámka, že jsem si toho moc přečetla. Káťa po příchodu z porodnice nepřibírala, doktorka doporučila dokrmit Nutrilonem, na dotaz alternativního způsobu dokrmování sdělila, že jak chci, ale bude to trvat dlouho. V necelých třech týdnech jsme skončily v nemocnici, Káťa vypila za 1/2 hodiny cca 30 ml mléka. Do dokončeného druhého měsíce jsme vydržely kolotoč 1/2 hod. kojení, 1/2 hodiny dokrmování stříkačkou, 1/2 hodiny odstříkávání mléka. Mezitím malá pauza, spánek tak asi 4 hodiny denně. Potom jsme si konečně začaly kojení užívat. Dodnes kojíme před spaním a ráno, dodnes si kojení užívám a pokud bude malá chtít, kojit budeme dál. Přeji všem hodně trpělivosti a zdaru při kojení.
 Petra- Daneček 2 roky a Karolínka 6 let 
  • 

Reakce na článek Adji 

(9.8.2006 8:15:53)
Jen žasnu,jak s vámi jednaly v té první porodnici,když jste porodila své první dítě.Kdyby se mnou takhle jednaly,tak bych si nechala zavolat primáře.Matka je po porodu citlivější,než kdy jindy a oni na vás takhle.Co se týče miminka,tak souhlasím s vámi-dávat pít miminku mlíčko,podle jeho potřeb a nečekat 2 hodiny.Když se mi narodila Karolínka,tak se špatně přisávala a nechtěla-ale když se mi narodil Daneček,tak vyloženě bažil po tom prsu.Navíc,kontakt s maminkou je též důležitý.Danečka jsem dávala taky pít podle toho,jak si žádal.Kojila jsem ho 10 měsíců,protože mu ve 4.5 měs.vyrostly první zoubky a v těch 10. měs. už jich měl víc a kousal mě,tak jsem přestala.Bylo to bolestivý a měla jsem rozpraskaný bradavky.Ale na naší Chomutovskou porodnici si nemůžu absolutně stěžovat ani při jednom porodu.Chovaly se ke mě hezky a často chodily ke mě na pokoj,jestli něco nepotřebuju já,nebo miminko.Také jsem si víc užívala při druhým miminku,protože jsem byl zkušenější a už né tolik vyplašená.
 krupinek 


kojení 

(9.8.2006 8:58:29)
Mám malého po umělém oplodnění a nenechala bych si mluvit do toho co mé dítě potřebuje.Rodila jsem ve Fakltní nemocnici v Ostravě-Porubě a byla jsem moc moc spokojená. Malého jsem kojila plně bez příkrmu plných 8 měsíců a pak zčala s kašičkama atd.Když měl majej rok,musela jsem na operaci žlučníku.Před nástupem do nemocnice jsem odstříkala tolik mléka kolik jen šlo.Myslele jsem,že po návratu z nemocnice už nebudu moct kojit,protože příjdu o mléko tím stresem a odloučením od malého.Ale opak byl pravdou,hned jak jsem přiššla z nemocnice,tak malej tak strašně plakal,že mě vidí.Nezvládla jsem to a brečela taky.Chytil mě kole krku a nectě mě pusti.Pak mi sáhnul na prso a zvedal tričko a kýval hlavičkou a říkal jo jo jo.Byl to tak krásný pocit,stejně jako poprvé.,Sice vypil obě dvě prsa najednou,protože toho mléka tam nebylo moc,ale zase se začalo tvořit.No a kojila jsem ho celkem 17 měsíce.PROTO SE NEVZDÁVEJTE A KOJTE POKUD TO JDE A PODLE VLASTNÍHO INSTINKTU. PŘEJU VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ VŠEM MAMIMKÁM A JEJICH MIMINKÁM.
 Lenus 


mateřský instinkt a kojení 

(10.8.2006 10:25:02)
Moc zdravím všechny maminky. Gratuluji těm, kterým se kojení daří a projevuji upřímné soucítění s těmi, které musely projít podobnou zkušeností jako autorka článku Adja. Sama za sebe musím říct, že jsem kojení nijak moc dopředu před porodem neřešila, přestože jsem si nastudovala literaturu, asi tak jako většina maminek, které diskutují na "rodině". Zcela samozřejmě jsem předpokládala, že prostě budu kojit a všechno půjde hladce. Patřím k těm šťastnějším, kterým tento druh možná naivní představy prostě vyšel. Po porodu mi dcerušku dali hned na břicho. Po přestřižení pupeční šňůry a kontrole dětskou sestrou mi ji přiložil manžel k prsu na kojení. Přisála se a bylo vidět, že je spokojená. Po celém porodu měla konečně chvíli klid a jistotu:-) Následně jsem ji kojila kdykoli zakňourala a poctivě střídala obě prsa, abych rozkojení neponechala náhodě. Výsledek se dostavil hned druhý den a byly jsme z toho obě spokojené. Žádné omezování času ani množství. Celý pobyt v porodnici jsme tak spokojeně prospaly a prokojily. Kojila jsem půl roku plně. Kojím už rok a 4 měsíce a uvažuji o podzimním odstavení, ale bylo to krásné období v mém životě a těším se na další. Moc přeji všem maminkám, aby se nedaly zblbnout personálem v někerých porodnicích. (V naší porodnici v Liberci je také baby friendly program a nutno říct, že jsou opravdu ke kojení friedly.) Pokud to jen trochu jde, nechte kojení svému instinktu a instinktu dítěte, které ví co chce a umí si o to říct.
 Petra, syn 3 měsíce 
  • 

není to dudlíkem 

(10.8.2006 11:37:33)
Dobrý den, nepíšu proto, abych někomu radila, jen chci sdělit svou zkušenost. Mám pětiletou dceru, která se mi odstavila ve 4 měsících potom, co jsem začala přikrmovat z lahve. Dudlík jsem v šestinedělí nepoužívala vůbec. Měla jsem málo mléka...Syn (nyní 3 měsíce)měl po první zkušenosti dudlík již od porodnice (zaplaťpánbůh). Je totiž velmi dráždivý a nemohu ho mít 24 hodin u prsu. Od narození má silně vyvinutý savý reflex. Vzhledem k tomu, že pije velmi často, mléka mám dost. Jelikož jsem po šestinedělí začala opět menstruovat, promítlo se to pravděpodobně do chuti mého malého pít mléko. 4 dny před počátkem menstruace doslova bojujeme, syn nechce, peru se s ním, měníme polohu u kojení atd. Jakmile krvácení začně, pije pěkně. Mám 21 denní cyklus, takže za 14 dní opět nanovo. Mléka mám dost, takže nepřikrmuji. Budeme bojovat dokud to půjde. Kojení opravdu není vždycky jen radost, ale určitě to nebude jen dudlíkem...příčin může být hodně. Chce to vydržet, ale pokud to nejde, tak to prostě nejde.
 chobotka 
  • 

Dudlík záchrana kojení! 

(11.8.2006 13:12:31)
Nebojte se dudlíku. Napíši vám moji zkušenost s prvorozeným synkem. Po porodu Ondrášek hodně slinil a sestry měly obavu, že je něco v nepořádku. Zjistilo se, že jícen není průchodný a proto mi bohužel museli miminko odvézt do Motolské nemocnice. O několik hodin později mi paní doktorka řekla, že Ondra je po operaci jícnu, který byl rozdělený - horní část zaslepená, dolní část vrostlá do průdušnice. Za 4 dny jsem mohla na JIP za Ondrou. Vypadal báječně, byl klidný a dudal. Byl krmený přes sondu nejprve cizím, posléze mým odsátým mlékem. Naštěstí bylo mléka hodně a přebytky jsem setřičkám odevzdávala. Po týdnu měl Ondra kontrolní RTG, kde se zjistilo, že jícen dobře srostl a nikde nic neuniká. Pak nadešla chvíle, aby se Ondra mohl napít přímo z prsu. Hned se přisál, pil, krknul, prdnul a usnul! Já, ostatní maminky a samozřejmě setry a doktoři měli radost, až jsem z toho slzela... Myslím si, že díky dudlíku se Ondra neodnaučil sát a jsem ráda, že mu ho setry hned na začátku dali.
 Lenka, syn 2,5 
  • 

kojení - nedám na něj dopustit 

(10.8.2006 13:29:44)
Můj syn byl kojený plně do půl roku. Kojila jsem ho kdykoliv chtěl a jak dlouho chtěl (a to byl opravdový savec). Jsem tomu ráda, i jsem si rovněž užila svoje ať od některých kamarádek, nebo od tchyně. Moje mamka nekojila ani jedno ze svých dětí, tak mi do toho nekecala. Musím říct, že existují i takoví lidé jako jedna moje kamarádka, která řekne, že raději kojit asi ani nebude, protože by na ní dítě bylo závislé ?! A nemohla by ho dávat rodičům, aby si odpočinula. A vůbec jí je prí pohodlnější třeba v noci k dítěti vyhnat manžela s flaškou, než aby vstávala sama. Já jsem pouze měla strach až budu chtít přestat s kojením, jak to syn bude snášet a když jsem ho v 15 měsících odstavila (to bylo období, kdy mě pořád tahal za triko a zbůhdarma chtěl pořád pít), tak to snášel dobře. Ještě dvakrát, třikrát si řekl a pak to bylo dobré. Občas si říkám, že jsem mohla vydržet déle, ale to už je pase. Všechny maminky kojte jak to jde a poslouchejte svoje srdce a mimi.
 olča a kubík 19měs 
  • 

taky nám vzali kojení:(( 

(12.8.2006 22:21:37)
ahojky, máme se synem podobnou zkušenost, jen ne z porodnice, ale z dětské nemocnice.syn se narodil o 6 týdnů dříve a i přesto že byl 4 dny krmen z lahve v inkubátoru, měl silný sací reflex a k prsu se i po pozdním přiložení přisál a mlíčko se tvořilo dobře. bohužel po 2,5 měsících se mu začalo nedostávat mlíčka, v noci pil méně. já nezkušená měla strach že po 1 přořvaném dni umře hlady. jinak pil skvěle a přibýval 1,2kg za měsíc!místo abych ho i přes noc přikládala co nejčastěji a počkala, než se mlíčko dotvoří, volala jsem na laktační ligu. tam mi neporadili, že prý máme špatnou techniku...tak jsem volala na dětskou pohotovost, kadil totiž hlenovitou bledězelenou stoličku, jestli to není třeba infekce...nakonec nás hospitalizovali v dětské v brně, syna nechali na infekčním a já musela přestat kojit...co bylo pak, nebudu říkat.syn byl 2 dny sám, já měla prsa jako balony. výseldek byl, že růstový spusrt přišel dříve, jen mi nikdo nebyl schopen toto říct a já to BOHUŽEL nevěděla. syn si z nemocnice přinesl cucání palce, neb hladovému dítěti dávali odvar z rýže a pouze co 3 hodiny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! v omezeném množství. kojila jsem nakonec do 1 roku, neb jsem to nemohla vzdát,ale občas jsem dokrmovala. cucání palce jsem odstranila dudlíkem až v 14 měsících a výčitky sama v sobě nesu pořád. jak jsem mohla syna nechat samotného a slepě poslechnout doktory a jak jsem mohla dopustit přerušit kojeníííí.dodnes si pamatuji slova sestřičky, že se nemusím snažit kojit, že stejně o mlíčko přijdu...ted už vím proč...lahev je pro hladové dítě rychlejší a pak se mu nechce tahat...tak snad se někdo poučí...pro mě to byla hořká zkušenost
 nina,dcera půl roku 
  • 

mě taky vzali kojení 

(19.8.2006 21:12:49)
je to teprve půl roku a je mě z toho špatně,to co jsem zažila v nemocnici,měla jsem tam hysterický záchvat a málem jsem podepsala reverz.Malá se narodila z nízkou porodní váhou,já měla obrovská prsa,nechtěla se přisávat,neustálé narážky,jak jsem neschopná,strkání bradavky přes odpor malé,svazování jejich rukou,jedním slovem hnus.A přitom stačilo poradit,ať to zkusím přes kloboučky,prsa odstříkám atd.To už teď vím,ale v nemocnici mě to nikdo neřekl.Nakonec jsem skončila tak,že kdykoliv se malá přisála,já jsem byla ve stresu.Vyřešila jsem to tak,že jsem ji půl roku odstříkávala MM a dávala v láhvi.Příště si kojení vzít,nenechám,to jsem si jistá!!!!!!!!

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.