| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Přítomnost otce při porodu

 Celkem 79 názorů.
 *Aida* 


Bezbolestny porod? 

(5.7.2006 10:04:46)
Tak nevim, ale z clanku mam dojem, ze "pripravu na porod", coz se snad nazyva prvni dobou porodni a je soucasti porodu (?), stravi zena pripoutana na monitoru, druhou dobu porodni pak v leze na porodnim stole. Moc pekne :o)))). Tez bych se rada dozvedela, kde se poradaji kursy na "bezbolestny porod", ze bych nejaky navstivila :o))).
Ze je na domluve rodicu, zda otec bude pritomen a zda chce videt to ci ono, je snad na snade. Ale clanek naznacuje, ze pokud muz uvidi, jak se dite rodi, pak to bude mit rozsahle nasledky na zbytek jeho (hlavne sexualniho) zivota. Myslim, ze nelze nejak zevseobecnovat.
Takovouto knihu bych si nekoupila :o).
 cizinka 
  • 

ach ty Francouzky 

(5.7.2006 10:41:07)
Aido, autorka (Marie claude Delahaye) je totiz Francouzka, a to samo za sebe hodne mluvi. Michel Odent take byl uspesnejsi prorok u vas (v UK) nez ve sve rodne Francii). Navic to neni jeji nejnovejsi kniha o tehotenstvi, vydala jeste snad dalsi dva. Portal si skvele vybira:-)).
 *Aida* 


Re: ach ty Francouzky 

(5.7.2006 10:55:53)
Cizinko,
dekuji za upozorneni. Po precteni clanku jsem knihu dale nezkoumala :o). Tak to vypada, ze na ten kurs budu muset do Francie asi hehe. Clanek tedy pouze potvrzuje, ze podobne nazory se bohuzel nevyskytuji jen v CR :o(.
 cizinka 
  • 

Re: Re: ach ty Francouzky 

(5.7.2006 11:19:55)
Aido,
Kdepak, trochu omrzacene sexualni sebevedomi a videni si prevazne jako objekt muzske sexuality neni zdaleka narodni vlastnosti Cesek. Ani arogance a inertnost zdravotnickeho systemu neni pouze ceska zalezitost. Bylo by spise tezko najit zemi kde tyhle veci se alsopon do mensi miry se nevyskytuji. To ovsem neznamena, ze s tim se nic nemusi delat:-)).
 *Aida* 


Re: Bezbolestny porod? 

(5.7.2006 11:15:58)
Tak jsem si precetla i jine ukazky z teto knihy :o). Musim rict, ze u knihy bych ocekavala, ze bude pochopitelna a bez chyb. Nevim, kdo to prekladal, ale nektere pasaze jsem musela cist nekolikrat, abych je pochopila.
Dozvedela jsem se, ze nejvetsi starosti tehotne zeny jsou strie, ze v tehotenstvi ma zena omezit koureni, protoze jinak bude jeji dite v poloze koncem panevnim a vubec spoustu uzitecnych rad. Jsem tomu sama rada, protoze se mi to ted pri tretim tehotenstvi naramne hodi :o)))).
Vazneji, ono se jinde v Evrope nedoporucuje kourit prestat uplne, nejlepe jeste pred otehotnenim? K alkoholu tam bylo doporuceno nekonzumovat zadny, ovsem jen v prvnim trimestru, dale nevim, leda ze bych si tu knihu fakt koupila :o)))).
 cizinka 
  • 

Re: Re: Bezbolestny porod? 

(5.7.2006 11:22:52)
p.s. Aido,
gratuluji k bumpu a drzim palce:-)).
 *Aida* 


Re: Re: Re: Bezbolestny porod? 

(5.7.2006 11:32:02)
Cizinko,
dekuji :o). No to vis, ze to existuje vsude, mam zrovna cerstvou zkusenost s jednim lekarem. Jeho vyrazy typu "dovolili Vam rodit doma (lekari), protoze jste s nimi nekomunikovala" me docela rozesmaly. O zadne povoleni jsem nezadala ani minule ani ted, nejak to nemohl prekousnout. No a podpasovky typu co by dovolil svoji zene byly taky super, skoro jsem ho musela upozornit, ze ja jeho zena (nastesti) nejsem a tedy co rozhodne o ni se me nijak netyka :o). Ale nenechavam se stresovat a pomalu se pripravuji na porod (doma). Do prosince casu dost, uvidime, jak bude vse probihat samozrejme.
PS: Muj manzel o me nerozhoduje, to delame spolecne s tim, ze hlavni slovo mam ja, protoze nakonec jsem to ja, kdo bude rodit :o).
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Bezbolestny porod? 

(5.7.2006 11:45:21)
Aido,
wow:(. Tak tim vice ti preji, aby vse bylo ok, abyste se svoji PA vystacily, a "komunikaci" toho druhu bys zazila co nejmene a jen v mire, ktera te pobavi.
Muj manzel (Cech) je vlastne take nadherne dialogicky tvor. Vzal se mi i presto, ze jsem vyklopila svoj feministicke nazory druhy den po nasem seznameni a take si neumim predstavit, jak by mi neco nedovoloval:-)).
 Linka  
  • 

článek mimo mísu 

(5.7.2006 10:30:57)
celý tento úryvek mi přijde jakýsi divný. Nejvíc mě pobavil odstavec, kdy by měl muž ženě hlásit podle přístroje, že už jí kontrakce končí a neměl, že zase začne. Nevím jak ostatní, ale já jsem na to muže ani monitor nepotřebovala. Ono to tělo pozná jaksi samo...no možná je to pro ženy, co mají epidurál. Nevím, co prožívají ony, já jsem jej neměla, tak nemohu hodnotit.

Je snad jasné, že když chlap k porodu nechce, tak ho tam nikdo nutit nebude. O tom snad nemusí být celá kniha.Holt v dnešní době je potřeba všechno analyzovat, hodnotit, okecávat a ještě na těch blábolech vydělávat peníze. Kdyby lidi poslouchali vlastní instinkt, nemuseli by si kupovat rádoby chytré knihy.
Dříve si ženy o porodu promuvily s matkami a babičkami a věděli, do čeho jdou. Není problém se zeptat na průběh porodu gynekologa a podle toho se manželem rozhodnout. Proč si ještě o tom kupovat knihu? Je snad jasné, že komu dělá špatně pohled na krev se na nic takového dívat nebude.
 Jana + 4 


Re: článek mimo mísu 

(5.7.2006 11:28:12)
Taky mi připadá článek v mnohém zvláštní. Tedy sledování monitoru jsem ocenila, můj muž je od přírody soutěživý a tak vždycky nadšeně hlásil rekord :-), což mě spolehlivě rozesmálo a odreagovalo. A popravdě i když jsem neměla epidurál, monitor vždycky zaznamenal ústup kontrakce o malinko dřív než já, takže mě to opravdu povzbuzovalo. V článku ale moc nerozumím tomu, proč nezvládá-li manžel vidět svou ženu trpět, nemá se zúčastnit jen poslední fáze porodu. Nevím, jak pro ostatní, ale v okamžiku, kdy jsem už tlačila a dítě přicházelo na svět, už jsem žádné bolesti nevnímala, ty předchozí fáze byly daleko těžší.
 Martina, Dita 10m 
  • 

Re: Re: článek mimo mísu 

(5.7.2006 12:36:17)
Já teda nevím, připadá mi že tu knihu snad musel psát chlap pod ženským pseudonymem :-))))
Jednak - pokud chlap "ustojí" početí dítěte, tak proč by neměl zvládnout porod (co se podpory rodičky týče). Nikdo přece nečeká že ji odrodí on, má stát u ní u hlavy a držet ji za ruku, hladit, otírat žínkou a podobné věci, ne rodit dítě (pokud je to v porodnici) - článek o tom mluví jako o něčem hrozném, odporném a pro průměrného muže odpuzujícím. A jak se má asi to miminko dostat ven - nosní dírkou? Fakt nechápu od čeho ta hysterie.
A když je "plod vypuzen" (fujtajbl termín) tak mu má "být umožněno aby odešel" - to si ani nemá miminko prohlédnout, ujistit se že je v pořádku, má všechno co má mít atd? Já nevím, celé ty rady jsou postavené na hlavu.
 zuzkasim 


Muž u porodu 

(11.7.2006 9:38:52)
Jsem taky toho názoru, že pokud muži nevadí podílet se na výrobě potomka, potom by mohl zvládnout i být oporou ženě u porodu (neříkám, že musí). Aspoň mě přítomnost muže velmi pomohla. Bylo mi zle, zvracela jsem, muž se porodu bál, ale já taky a hrozně. Vše dobře dopadlo, manžel má dojem, že mi se vším pomohl jak maximálně mohl. Je fakt, že ze začátku měl při milování obavy, dokonce na čas jeho zájem ochladl, ale za nedlouho bylo zase vše O.K. Myslím, že některým neuškodí, pokud budou společenským tlakem trošku nuceni se porodu účastnit, znám takové sobce, kteří netuší, čím vším musí žena vlastně projít. Třeba by si té ženy po takové zkušenosti trošku více vážili. Je to samozřejmě každého věc, ale jsem opravdu ráda, že žiju v dnešní době, kdy tohle není problém, před takovými 20 lety bych fakt asi byla postrachem nemocnic, protože si nenechám všechno líbit:-)
 Katka 
  • 

Re: Muž u porodu 

(11.7.2006 20:53:39)
Mě spíš přijde ten článek povrchní a divně napsaný. Pokud tam muž být nechce, tak tam být nemá. Pokud ho tam žena nechce, tak tam být taky nemá.
Pokud nechce vidět ty "krvavé" procesy, tak u nich být nemá. Můj muž měl smůlu, že nemohl odejít, protože mi stál u hlavy a cestou by musel jít kolem "spodku", tak tam byl.
Nakonec viděl to nejhorší, protože, když mu řekli "pojďte si pro miminko" tak musel dopředu a viděl ty rozstřižené "cáry" které doktor sešíval.
Chtěla jsem ho tam, spíš proto, že mi přišlo, že je důležité, aby byl u narození svého dítěte, a vzhledem k vývoji situace nejsem ráda. Zachraňovali mě i dítě, na císaře bylo pozdě, museli hodně nastřihávat, tahali mímo kleštěmi...
Muž o tom 3 měsíce nemluvil a pak jen řekl: "Stálo mě to 10 let života, nechciu být vdovec ani otec, co mu umřelo dítě" Kdyby tam nebyl, tak já už bych byla druhý den v pohodě a on by se těšil z dítěte, takhle z něj neměl ani radost. Ale to se dopředu neví, já vím.
 Katka 
  • 

Bezbolestný porod 

(11.7.2006 21:19:19)
Dodatek - že je porod bezbolestný zjistili už soudruzi v Sovětském svazu. Dočetla jsem se to v knížce o těhotenství a výchově dětí ze 70 letech. A tak i matky v naší republice by měli pochopit, že je to normální svalová činnost a bolest je způsobena jen psychicky, tím, že poslouchají hrůzostrašné příběhy, nebo "a děti v bolesti roditi budeš" - sorry, necituji přesně.
Docela jsem se pobavila. Jsem člověk co "tiše umírá" ale při stahu mi nepomáhala ani "představa vonné louky" regulerně jsem čekala, zda se dožiju další kontrkce - mlčky.
 M.03,05 
  • 

to sou napady 

(5.7.2006 13:14:26)
No ten clanek je naky ujety,ale bohuzel nekdo tak premysli.Pri prvnim porodu si muj dal semnou plyn a ja ho pak cucala az sem s toho mela hlas jak chlap tak sem si zacala pripadat trapne a nakonec sem tam vsechno pozvracela(ono to bylo i tou bolesti)a muj sedel jenom v kresle a nevedel co delat tak me porodni assistentka delala masaze zad misto neho.Nakonec sem skoncila cisarem protoze mala byla prckou dolu.Pri druhem porodu sem rodila normalne a muj manzel zase sedel jenom v kresle a sem tam si sel nervozne zapalit a kdyz mu po.as. rekla at se de podivat jak ma maly tmave vlasecky ktere uz se spoda vycuhovaly tak sel ,ale to sem se citila trapne zase ja s tema nohama od sebe.Takze abych to shrnula ja nemyslim ze chlapi jdou donutit.Kdyz nechcou tak nepudou k porodu,kdyz se chcou divat kdyz mimi prichazi na svet tak to taky zalezi jenom na nich no a muj manzel miloval sedet v kresle a jeste si pritom na par hodinek zdrimnout a hlavne nebyl nijak ztraumatizovany a neztratil zajem o sex protoze tim dole sem rodila.
 Xantipa. 


Re: to sou napady 

(5.7.2006 13:28:04)
Tak teď nevím, co si mám myslet. Buď je to provokace, nebo špatně vidím a nebo je to pravda? Je to tak neuvěřitelné, že to snad ani nemůže být myšleno vážně /myslím ten příspěvek, na který reaguji/.
 m,03/05 
  • 

Re: Re: to sou napady 

(5.7.2006 13:35:06)
Copak je neuveritelne?
 Kristain 


Re: článek mimo mísu 

(5.7.2006 12:55:21)
Taky mi to přišlo dost divné.
Jednak kontrakce jaksi jsem poznala sam-kdy to na mě jde a kdy zas odchází. Taky na KTG jsem proboha nebyla pořád!
Taky mě pobavila věta, která předpokládá, že všichni snad rodí vleže na zádech na lůžku.
A když už muž byl ženě oporou během celého porodu, tak by na to nejhezčí (2.fáze) měl odejít???však tam proboha žádná krev nestříká! a je jasné, že přece nestojí před svpou ženou a nehledí jí přímo mezi nohy.
Můj muž byl pro mě velkou oporou. absolvovcal se mnouc elý skvělý předporodní kurz (ovšem o kurzu pro bezbolestný porod bych taky ráda věděla:))), viděli jsme videa a věděl, že jaksi u porodu nebudu jako vysmátá modelka, namalovaná a bůhvíco, nýbrž že budu funět, dýchat, nadávat nebo křičet. No a co??? Máme moc pěkný vztah a dokázala jsem se s ním naprosto uvolnit.Myslím, že zralý (duševně) muž porod v pohodě zvládne a nenaruší se tím jeho sexuální vztah k vlastní ženě!
A pokud si některý chlap nevěří, bojí se porodu, tak je snad jasné, že ho moudrá žena k tomu nebude tlačit!
K.
 Lidkaa 
  • 

Re: Re: článek mimo mísu 

(9.7.2006 18:51:24)
Naprosto s Tebou souhlasím, já měla manžela u obou porodů a byl naprosto skvělej a pro mě velkou oporou.
 Kubula K. 


Re: článek mimo mísu 

(5.7.2006 17:15:26)
Mně nejvíc dostalo, jak má otec na rodičku "něžně hovořit". Pokud si dobře vzpomínám, byla jsem ve stavu, kdy bych ho za něžné promlouvání nejspíš sežrala - chtěla jsem PRAKTICKÉ věci a aby mi nikdo nerušil soustředění. Hodně z toho na mě dýchlo takové to "mamince se narodí miminko a všechno bude do smrti růžovoučké, nikdo neřekne sprosté slovíčko a všichni se budou mít mooooc rádi":-))).
 ewcz 
  • 

Re: článek mimo mísu 

(6.7.2006 22:53:36)
Abyste se nedivila + cetla jsem ze v USA je otec k pritomnosti u porodu temer nucen spolecenskym tlakem. Neco jako za trest, aby si taky uzil v ramci svych presnych 50% domacich povinnosti.
 Raluca 
  • 

Re: Re: článek mimo mísu 

(8.7.2006 15:59:53)
ewcz, ano, to je mozna pravda, ale v Americe je taky po vetsine vdanych zen od jejich manzelu pozadovano aby meli 3 a vice deti (tim padem, aby se z nich stali takove mensi rozmnozovaci tovarnicky a aby se tim padem taky vzdaly sveho zivota a kariery pro rodinu, i kdyz tohle se Americanky snazi ukocirovat zaroven), takze neni ten opacny tlak jenom reakce na tyhle tlaky?
Rikam to proto, ze jsem se osobne malem vdala do Ameriky, ale kdyz mi muj nastavajici zacal vykladat, jak se tesi az budeme mit 5 deti, tak jsem ja, ktera jsem si v te dobe vubec deti ani nedovedla ve svem zivote predstavit, utikala o sto sest. (Ale tohle nebyl jediny duvod, samozrejme, akorat jeden z mnoha zavaznych, proc jsem se tenkrat "neprovdala do Ameriky")
 Linda, dcera Eliška 
  • 

Re: Re: Re: chudák chlap...? :-) 

(9.7.2006 0:39:41)
Pořád se nepřestávám divit tomu, jak se myslí na otce, aby neutrpěli újmu u porodu! :-) Kdo rodí a prožívá bolesti?Žena. A chlap, který porod neustojí nebo se mu žena po sexuální stránce znechutí....To snad nemůže ani chlap být... S takovým bych si dítě nepořídila. Nebýt u porodu, když si to žena přeje je pro mě jen sobectví, nepodpořit ženu v takové chvíli.Ale ať si to zařídí každý jak chce...
 Eva K 
  • 

Re: článek mimo mísu 

(7.7.2006 13:16:26)
Moje máma ztrávila první dobu porodní v leže bez možnosti pohybu a porodila přikurtovaná a nás jí hned sebrali a nosili jen na kojení po třech hodinách.

Někdo je za tyto knihy či články na internetu rád, někdo ne. Naštěstí si je můžeme a nemusíme kupovat a nemusíme navštěvovat podobné servery.

Eva
 Eva 
  • 

Re: Re: článek mimo mísu 

(7.7.2006 14:28:59)
EvoK. ty jsi taky trochu mimo mísu co?
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: článek mimo mísu 

(8.7.2006 17:05:26)
Nejsem si tedy úplně jistá, jak to myslíš, to samozřejmě nemění nic na faktu, že tvá analýza mé osoby může být správná. Eva
 Iva 
  • 

Re: článek mimo mísu 

(10.7.2006 16:55:51)
Už vidím, jak gynekolog vypráví o průběhu porodu tak, aby to bylo pro manžela dostatečné, resp. jak zdrav. pojištovna proplácí tuhle konzultaci doktorovi, aby ten byl ochotný jí dělat. To je snad lepší si doma vklidu přečíst knížku a pak se event. na něco doptat.
 tři dospívající dcery 
  • 

Re: článek mimo mísu 

(21.2.2007 16:41:08)
No mohu říct,že jsem konečně našla to co jsem hledala,protože jsem o těchto věcech skoro nic nedozvěděla,ale teď už aspoň něco vím.Chtěla bych reagovat na tento článek ,protože dříve si maminky s dcerami o tomto tématu moc nepovídali,moje maminka vůbec nevěděla co je to sex a to se prosím nesmějte to není legrace-myslela si,že miminko se narodí,když dva vedle sebe leží a mají se rádi.Dřív se opravdu nemluvilo o porod,miminku jako dnes.Nechci,aby to vyznělo,že se hněvám to ne.Jen chci ukázat,že né v každé rodině to tak chodilo-některé maminky si povídali a některé ne.Já ještě děti nemám zatím sbírám informace,abych pak nebyla moc vykulená ze všeho a taky abych věděla co mě tam čeká.Těšíme se na naše miminko až to někdy bude.Mějte se krásně.papa.
 tři dospívající dcery 
  • 

Re: článek mimo mísu 

(21.2.2007 16:41:08)
No mohu říct,že jsem konečně našla to co jsem hledala,protože jsem o těchto věcech skoro nic nedozvěděla,ale teď už aspoň něco vím.Chtěla bych reagovat na tento článek ,protože dříve si maminky s dcerami o tomto tématu moc nepovídali,moje maminka vůbec nevěděla co je to sex a to se prosím nesmějte to není legrace-myslela si,že miminko se narodí,když dva vedle sebe leží a mají se rádi.Dřív se opravdu nemluvilo o porod,miminku jako dnes.Nechci,aby to vyznělo,že se hněvám to ne.Jen chci ukázat,že né v každé rodině to tak chodilo-některé maminky si povídali a některé ne.Já ještě děti nemám zatím sbírám informace,abych pak nebyla moc vykulená ze všeho a taky abych věděla co mě tam čeká.Těšíme se na naše miminko až to někdy bude.Mějte se krásně.papa.
 marie 
  • 

Nezdá se mi fér 

(5.7.2006 18:05:55)
soudit knížku podle ukázky z jedné kapitoly. Není mi moc jasné, podle jakého klíče vybírá Rodina některé příspěvky, ale tady mám pocit silného vytržení z kontextu. Co my víme o tom, co se píše v předchozí a následující kapitole!!!
 Linka 
  • 

Re: Nezdá se mi fér 

(5.7.2006 21:01:54)
Jenže tato ukázka je tu proto, abychom si tu knihu koupili. Mně tedy rozhodně nepřesvědčila.
 *Aida* 


Re: Nezdá se mi fér 

(5.7.2006 21:02:05)
Marie,
tak si u toho clanku klikni dole na odkaz a muzes se pokochat jeste dalsimi ukazkami z knizky. Myslim, ze prohlaseni, ze "Strie jsou bezpochyby nejvetsi starosti tehotnych" to asi tak nejak vystihuje :o))). (To jsem se docetla v jine ukazce z teto knihy).
 Marta K, 2 děti 
  • 

Re: Re: Nezdá se mi fér 

(5.7.2006 23:10:20)
Taky jsem četla víc ukázek a nezdá se mi to zas tak hrozný. Dozvěděla jsem se i něco co jsem nevěděla.
 MARKETA,2 DETI 
  • 

Re: Re: Nezdá se mi fér 

(6.7.2006 0:43:56)
OR WHAT ABOUT AIDA,DVA BROUCCI AND A "BELLY " THAT SOUNDS BETTER DON"T YOU THINK?JINAK MAS PRAVDU S TIM CLANKEM A S TOU CELOU KNIZKOU
 *Aida* 


Re: Re: Re: Nezdá se mi fér 

(6.7.2006 0:52:00)
Marketo,
I don"t think so. Belly ma kazdej, "bump" je specialne pro bricho s pokladem :o).
 marketa,2 
  • 

pro Aidu 

(6.7.2006 6:34:23)
Ty Aido v kolikatem tydnu si? ja bych taky este zalozila na treti.Ty nezijes v cesku co? cau Marketa
 *Aida* 


Re: pro Aidu 

(6.7.2006 9:48:12)
Marketo,
v CR opravdu neziju (chystam se ale na cely srpen), bydlime v Londyne. Leto je tu dost nesnesitelne, holt velkomesto :o). Jinak jsem 17tt, to to leti :o).
 marketa,2 
  • 

Re: Re: pro Aidu 

(6.7.2006 12:50:44)
zdravim od protinozcu.Tady je zas kosa a sem tam prsi no Melbourne pocasi nikdy nevis jak bude.Jinak preju hodne stesti s mimcem a hodne nervu se trema detma.Ja taky premyslim o tretim, mala je 3a pul a maly je deset mesicu a uz vyrusta s toho miminkovstvi tak zase se pripravovat do toho novorozeneckeho casu prorvanych noci nevim nevim.A taky preju hezkou dovolenou v cesku.Me to bude chvilu trvat nez se tam dostanu znovu.Mej se hezky Marketa
 marketa,2 
  • 

Re: Re: pro Aidu 

(6.7.2006 12:54:10)
zdravim od protinozcu.Tady je zas kosa a sem tam prsi no Melbourne pocasi nikdy nevis jak bude.Jinak preju hodne stesti s mimcem a hodne nervu se trema detma.Ja taky premyslim o tretim, mala je 3a pul a maly je deset mesicu a uz vyrusta s toho miminkovstvi tak zase se pripravovat do toho novorozeneckeho casu prorvanych noci nevim nevim.A taky preju hezkou dovolenou v cesku.Me to bude chvilu trvat nez se tam dostanu znovu.Mej se hezky Marketa
 *Aida* 


Re: Re: Re: Nezdá se mi fér 

(6.7.2006 0:53:37)
Otherwise thanks for the suggestion, it took me quite a long time to come up with something and it still doesn"t feel right. Have to sleep on it :o).
 Martina 78 + 2 kluci+1slečna 


Táta u porodu 

(6.7.2006 10:36:50)
Musím říci manžela jsem u porodu měla bylo to super sice sloužil jen jako podavač ručníku a pití, ale ke konci mě držel za ruku a přikazoval dýchat, když jsem v kontrakci přestávala což mi pomáhalo. Úplný konec byl u mé hlavy a držel mě za ruku malého prý viděl jak mu už koukala hlavička, ale to ostatní to nic moc neviděl. A přece z toho má myslím trochu trauma co se týče sexu prostě mu to nejde i když přesně nevím zda by to nebylo i kdyby u porodu nebyl. Ono i ta pauza při těhotenství udělá myslím své. Teď je to u nás jako na úplném začátku je děsně hodný pozorný prostě mě jako dobývá a myslím až k tomu sexu dojde bude to pomalu jako poprvé.
 Johana, synové Jiří (6) a Jonáš (5) 
  • 

táta u porodu 

(6.7.2006 13:36:44)
Ten článek je přinejmenším divnej. Nechápu, proč by měl porod poznamenat manžela v otázce sexu. Aspoň tomu mýmu se to nestalo. Byla jsem ráda, že tam byl. A vůbec mi nevadilo, že nevypadám jako namalovaná usmívající se modelka. Rodila jsem do vody a bylo to skoro bezbolestný. Za devět měsíců a a týden poté (v termínu) se nám narodil druhý kluk, takže manžel rozhodně v sexu poznamenán (negativně) nebyl. Myslela jsem, že druhej porod nestihne, je lékař a zrovna operoval, ale rodila jsem 27 hodin, takže velkou část stihnul:) A byl to porod střídavě na suchu a střídavě ve vodě. Teď čekám dvojčata, nemůže být o porodu do vody ani řeč a já se strašně bojím toho normálního porodu...
 kaMyš 


Re: táta u porodu 

(6.7.2006 14:29:12)
Johanko, neboj :-) S dvojčatama to teda asi nebude jednoduché, ale jinak já mám zkušenost s porodem do vody i s porodem na suchu a dalo se to přežít. Na suchu to bylo o něco "výživnější", ale o to kratší, řekla bych. Nejvíc jsem se na suchu bála natržení, ale kupodivu jsem vyvázla ještě lépe než po porodu ve vodě (ve vodě jsem měla nějaká drobná poranění, na šití nic, na suchu jsem neměla vůůůbec nic). Budu Ti držet palce, abys to zvládla přirozeně a nemusela císařem.

Jinak co se partnera u porodu týče - myslím, že je důležité s ním o tom mluvit. Není úplně samozřejmé, že každý chlap u porodu chce být nebo souhlasí, že tam bude, protože si to partnerka přeje. A opravdu se může stát, že na něj ten porod má vliv při sexu... Ale řekla bych, že pravděpodobnější je, že si z toho odnese spíš silný zážitek než trauma. My jsme s partnerem dlouho diskutovali, jak to bude s jeho přítomností u porodu. Jeho vyslovené důvody proti byly, že měl pocit, že porod je ženská záležitost. Měla jsem pocit, že se porodu trochu bojí, jak budu já reagovat a jak on. Nakonec u prvního porodu být nemohl a u druhého jsme se dohodli na kompromisu - rodila jsem s dulou, on byl u toho, ale mohl by kdykoliv odejít, kdyby chtěl. Zároveň pro něj bylo důležité, že měl předem stanovenou roli: starat se o miminko, až se narodí - projít s ním všema ošetřeníma, omýváním, mluvit na něj. Myslím, že jsme tak byli spokojení oba a příště to uděláme zase tak, jestli nám to vyjde.
 Tara zelená 


Re: táta u porodu 

(6.7.2006 18:18:46)
Johano, vím, že ve Vrchlabí už dvojčata do vody rodili... zkus se tam poptat, zda by to šlo i v Tvém případě. Rodila jsem tam 2x a mám s nimi dobré zkušenosti.
 Iva 
  • 

Re: táta u porodu 

(10.7.2006 17:11:23)
U řady primitivních národů je porod jen "záležitostí žen", muži k němu přístup nemají, nejsou v něm aktivní. Možná že, jedním z důvodů je právě záležitost sexuality, kterou porod někdy opravdu může poznamenat (jsou prostě takové případy, takže nemožné to jistě není - nezevšeobecňujme z vlastní zkušenosti).
Nejsem odpůrkyní mužů u porodu, podporuji MOŽNOST být u porodu. Vidím v tom i ta rizika. Prostě to na čem se shodli asi všichni připsěvatelé, když muž i žena chtějí, měl by jim zdr. systém vyjít vstříc, když jeden z nich nechce, měli by se repsektovat.
Četla jsem knížku Znovuzrozený porod a tam se píše o tom, že muž může do porodu vnést i nervozitu, může ženu umět jen stimulovat nikoli uklidňovat, což ona velice potřebuje. I když ke knížce mám i řadu výhrad, v tomhle jí dávám za pravdu. Obdobně rizikové (tj. mohou být i podporou, ale i brzdou porodu), jsou ženy, které sami ještě neoridli nebo třeba císařem, nikoli sami přirozeným porodem.
Pak jsem se chtěla zeptat, znamená to, že se vám kluci narodili tak za sebou, že jste nedodržovali šestinedělí, že ? Nechci do toho nikomu kafrat, ale já jsem ten tip, kterí se snaží minimalizovat rizika, a otěhotvět tak brzy po sobě (a zatížit vyčerpaný organismus), znamená větší riziko předčasného porodu, nižší porodní váhu atd. u druhého dítěte.
 Eva K 
  • 

Re: Re: táta u porodu 

(16.7.2006 13:51:00)
Myslím, že tyto děti brzy po sobě jsou často dílem důvěry v kojení jako spolehlivé antikoncepce. Aspoň nás na to upozorňovali v předporodním kurzu:-). Doporučují tuším nejméně rok přestávku mezi těhotenstvími, raději dva.

Šestinedělí prý není nutno dodržet, když je žena bez zranění a má chuť:-). Což asi většina nesplňuje:-).

Eva
 Lara + Ondrášek 3 
  • 

Re: Dodržování šestinedělí 

(3.12.2006 10:13:56)
Co se týče sexu v šestinedělí, při odchodu z porodnice jsem dostala doporučení vyvarovat se ho, dokud krvácím (přestala jsem hned druhý den), dále v šestinedělí používat raději kondom - kvůli infekci. Podotýkám, že porod byl císařem.
 Honza -čtyři děti 
  • 

Re: Táta u porodu 

(11.7.2006 21:20:09)
Musím Vám sdělit své pocity... Měl jsem možnost být u dvou porodů.První byl v roce 92 a doslova jsem "utekl".Druhý byl před třemi lety a tam jsem už byl.Neprodělal jsem předtím žádné kurzy a věřil jsem svému instinktu. Musím Vám Všem ženám říct,že Vás obdivuju. Pro mne to byl ten nejhezčí a nejsilnější zážitek (pocitový),jaký jsem kdy zažil.A vůbec se mi moje žena nezošklivila,ani sex (ani nevím proč by měl).Naopak.Vážím si jí a mám jí rád a ne jen pro to,co byla ochotná podstoupit pro naše dítě. Věřte,je jen málo chlapů,kteří by podali takovou oběť....
 Tara zelená 


:( 

(6.7.2006 18:13:07)
zarazila mě formulace "žena už leží na porodním stole" fakt super přístup, o přirozeném porodu v portálu asi jakživ neslyšeli :(
jinak článek je nicneříkající...
 Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 


Jak to bude u nás 

(7.7.2006 7:50:08)
Jo jo, co člověk to individualita a tak ať si každý zvolí co mu vyhovuje. Pokud je někdo někam tlačen, tak to už je na zamyšlení nad vztahem jako takovým, protože partneři by si měli naslouchat a mít vůli ke kompromisu. My čekáme miminko v listopadu a jak to bude, vyplynulo samo od sebe. Určitě by se tatínek cítil lépe doma, kde není riziko nějaké té krve, injekčních stříkaček zabodávajících se do jeho milované choti, nemocniční atmosféry vůbec. Jenže zase by něměl přímý a hlavně aktuální přístup k informacím, co se s námi děje a to je pro něj natolik nehezká představa, že raději přežije vše výše jmenované. Trénik už nějaký má, loni jsem bohužel i když hladce potratila a to doma a zkušenosti s mými bolestivými menstruacemi má také. Pomalu ho připravuji na to, že ho patrně nebudu moc vnímat, že třeba bude jen nečinně sedět v koutku, ale myslím, že konkrétně pro nás je důležité mít se nablízku, mít s sebou kus toho doma a hlavně až to budeme mít za sebou, moci se společně radovat.
Mějte se krásně
Katuka
 ivca 
  • 

příšerný článek 

(7.7.2006 10:21:48)
TAk to byl nejhoší článek, který jsem kdy četla. Pokud bych už nerodila, tak se hrůzou celá stáhnu a zbytek těhotenství prožiji v děsu z porodu a hrůze, jestli má být přítomen tatínek.

A co si myslím já? Za prvé, porod skoro není krvavý... když mi odtekla voda se zbytky zátky, tak tam krve bylo hodně (v té zátce). A to bylo maximum, které za porod viděl. Celý porod sledoval víceméně zepředu - držel mi zvedlou nohu, a postavil se částečně přede mě. Celou dobu se smál, jakoby štěstím, a strašně mě povzbuzoval, kašlal na doktory (to nemyslím negativně, byli hrozně fajn) ale nehlídal svoje emoce. Popisoval mi asi stokrát po porodu, jak to vypadalo když se začala objevovat hlavička a když vyjela ven, začala rotovat a pak zbytek tělíčka. Je z toho nadšený. Jediné co vynechal, byl nástřih, to chvilku nekoukal... ale on sám žádnou krev neviděl. Nástřih byl jakoby pod hlavičkou, on to viděl víc zezhora... a náš sexuální život?? Při frekvenci, kterou by rád on, si myslím, že spíš než trhliny v sexuálním životě máme zacelení.

Článek byl příšerný a protože jsem napůl francouzka, nechápu jak tohle mohla francouzka napsat. Porodnictví ve francii je zase na vyšší úrovni, především přístupem k rodičkám a jejich přáním. Nicméně my rodili tady a jsme spokojení.

Článek vyvolává jen strach, nic pozitivního. Škoda, že se nedá smazat, hned bych hlasovala pro pryč s ním.
 Paja (brisko) 
  • 

Re: příšerný článek 

(10.7.2006 18:53:45)
Ahoj Ivco!
Me ten clanek zase tak priserny nepripada a nevzbuzuje ve me ani strach, spise me pomohl. Muj manzel je skvely chlap, ale u porodu byt nechce. Ja osobne na jeho ucasti take netrvam a rozhodne ho nechci nutit. Kdyz se na to zkusim podivat jeho ocima, ja bych take nechtela byt u porodu, ani napr. sve sestry. Reseni z teto knizky se mi libi, ze by se mnou byl v prvni dobe porodni a potom na porodnim sale uz ne... Velice me to inspirovalo, prijde mi to lepsi, nez kdyby u me nebyl vubec.
Jinak obdiv tobe a tvemu muzi, k tomu jak popisujes tvuj porod. Kazdy clovek je ale jiny a sama pises, ze ve Francii je porodnictvi velice pokrokove a k tomu prece patri i moznost svobodne volby.
 Jana + dvě děti 
  • 

Záleží na tatínkovi.... 

(7.7.2006 14:25:04)
Článek jako takový, mi přišel trošku divný - nevím čím, možná vším....
S otcem u porodu se to má dle mého názoru tak, že záleží hlavně na muži samotném, jestli má zájem a odvahu. Vždyť ani my ženy poprvé naprosto nevíme, co nás čeká, tak co teprve naši partneři. Myslím si, že i nastávající maminka by měla být svolná k domluvě a netlačit svého muže do něčeho, na co se buď necítí nebo možná ani nechce. A vydírat ho slovy - musíš něco snášet s sebou.... to už mi vůbec nepřipadá fér. A o tom, že porod může vést k narušení sexuálního vztahu jsem slyšela a ve svém okolí i sledovala, myslím si ale, že je to ojedinělé.
Můj manžel původně k prvnímu porodu vůbec nechtěl - během těhotenství názor změnil. Já jsem ale nechtěla, aby byl u porodu celou dobu. Měl být se mnou celé ty dlouhé a trpké hodiny bolestí a na akt porodu se měl vzdálit. Vím totiž, že bych se soustředila i na něj, na to jak se cítí a nebyla bych schopna se zaměřit jenom na miminko. Takže se mnou strávil těch pět přípravných hodin - čímž se vlastně zúčastnil celého mého trápení, protože začít tlačit pro mě byla nádherná úleva. Potom se na chvilinku vzdálil a při šití, které trvalo docela dlouho, měl na rukou naši holčičku. Povinné dvě hodiny na sále jsme strávili ve třech a bylo to prima. Každopádně porod (který vlastně nebyl vůbec hrozný) s ním poměrně zacloumal. Těžko snášel tu skutečnost, že mě to hrozně bolí a nemůže mi pomoct. Každému vyprávěl, čím že si to žena musí projít.... I proto o účast u druhého porodu nestál. Když se termín blížil, projevil se ale jako chlap - ano, půjdu s tebou. Byla jsem ráda. Nakonec vše ale dopadlo jinak - jelikož jsem byla už v nemocnici a jednalo se o velice překotný porod - nestihl to. Ani jsem ho vlastně nebudila. Až po všem jsem mu zavolala, že je podruhé tátou, myslím, že i když se snažil, ten oddech v jeho slovech jsem přece jen zaznamenala. Teď po dvou porodech vím, že by mi přítomnost manžela porod jako takový nenarušila, ale pravda je, že jsem ho tam ani nepotřebovala. Plně jsem se koncentrovala na to, co říká porodní asistentka, kdy zatlačit, kdy ne a nevnímala jsem kolem sebe naprosto, ale naprosto nic. Ani druhou asistentku, která mi prý pořád dokola opakovala, ať uvolním ruku, že mi musí píchnout do žíly injekci. Takže proč vlastně svého muže trápit. Myslím si, že pro určitý typ mužů to může být hodně silný citový zážitek, nevěřím ale, že by to zlepšovalo vztah k dítěti jako takovému. A pokud do toho půjdu ještě potřetí - nechám to znovu na svém manželovi, ať se rozhodne sám.
 Damila 


Otec u porodu 

(7.7.2006 19:28:03)
No, já jsem měla také manžela u porodu (u každého chvilku), ale nikdy bych ho nenutila. Některé ženy z porodu dělají výlučně ženskou záležitost, že to je něco, co by muži "nedokázali", ale přitom oni nemají možnost volby. Můžou se cítit odstrčení, vyčlenění z tohoto procesu, o který se zasloužili vlastně také. Můj muž nesnáší krev, ale porod přežil bez úhony. Sám se vyjádřil, že by toto nikdy nepodstoupil, že by prostě radši neměl děti. V tomhle muže spíše lituji, že nezažijí ten pocit, kdy jsou schopni tolik obětovat (nejen porod, ale i dobu několika nesvobodných měsíců po něm) pro to, aby mohli mít dítě.
Na druhou stranu, kdybych byla mužem, nevím, jestli bych měla odvahu jít podpořit svou ženu při porodu. To raději trpím sama. Ta bezmoc musí být strašná. Možná jsou ale muži obecně vybaveni o něco větším egoismem, aby se příliš nerozpouštěli v empatii, a byli schopni si udržet chladnou hlavu, ikdyž jejich milovaná opravdu trpí.
 Jitule 
  • 

Re: Otec u porodu 

(7.7.2006 21:48:29)
A co treba takto?
http://195.28.69.132/user/view_page.php?page_id=127984
 Damila 


Re: Re: Otec u porodu 

(8.7.2006 9:35:19)
Promiň, tomu nerozumím.
 Eva + Simča 6 měsíců 
  • 

můj pohled  

(9.7.2006 8:31:59)
Já tedy nevím, jak ostatní, ale já jsem z těch, co jsem si moc přála, aby byl manžel se mnou u porodu. Pokud by nešel, nedalo by se nic dělat, ale jsem moc ráda, že tam byl.
Možná je to ode mne sobecké, co teď napíšu, ale muži, kteří v dnešní době nechtějí jít k porodu jen proto, že by se zesměšnili před kamarády, jsou prachobyčejní sobci. A že takové znám. Včera rodila známá. Její přítel tam s ní nebyl. Bylo mi té holky líto. Já nevim, já si prostě myslím, že pokud tu možnost ten muž má, měl by být oporou ženě, která to v té dané chvíli potřebuje.
Vždyť dneska je to běžné být u porodu, proto nechápu, že se ještě najdou takoví sobci, kteří radši chlastají v hospodě a čekají na zprávu z porodnice, než aby byli se svou ženou a psychicky ji podporovali.
Můj muž tam byl sice jako třetí kolo u vozu :-), ale byl tam se mnou a za to jsem mu vděčná! Chlapi, běžte k porodu!
 Damila 


Re: můj pohled  

(9.7.2006 11:14:36)
Evi,
já bych je nenazvala sobci, spíš jsou slabší, neunesou tolik bolesti své milované. Ruku na srdce, šla bys opravdu a z vlastního zájmu se svou např. sestrou k porodu? Já asi jen kdyby si to moc přála a pomohla bych jí tím. Ale že bych o ten zážitek stála, to ne.
Asi tak: kdybych byla mužem, a moje žena by rodila doma, pomohla bych jí psychicky i fyzicky, co to jen dá. Ale v té cizí nemocnici, kde se každý cítí tááákhle malinkej před autoritou lékařů "skorobohů", má každý stažený zadek.
Já jsem měla svého muže u prvního porodu, ale upřímně, byl tam prd platnej. Ani jsem ho nevnímala. To až po porodu. Druhé dítko jsem si porodila podle svého, bez nikoho, mohla jsem si hekat dosytosti a lékaře zavolala až pár minut před koncem. Když bych šla teď rodit potřetí, nechci nikoho u sebe, jen vyšetření, že je vše vpořádku a můžu rodit podle sebe.
Každá jsme jiná a každá potřebujeme něco jiného. Muži taky nejsou stejní, tak jim nemějme za zlé, že nenajdou dost odvahy k porodu. Ono je někdy hůř se na to dívat, když nemůžeš pomoct.
 Eva + Simča 6 měsíců 
  • 

Re: Re: můj pohled  

(12.7.2006 11:59:00)
Asi tě zklamu, ale kdyby mě požádala kamarádka, protože sestru nemám, tak bych tam s ní jela a byla s ní u toho. Mě by to problémy nedělalo a jak říká můj manžel, tam nejde o zážitek. To přeci není zážitek, to je něco jinýho. Já, kdybych mohla, tak tam prostě půjdu. A rozhodně to není tím, že bych nebyla citlivá a líbí se mí něčí bolest. Ne, to rozhodně ne. Mě prostě dělalo dobře, že když na mě šel stah, tak jsme si povídali, dělali srandičky, prostě pomáhalo mi, nemyslet na bolest. Pravda, ke konci už to nešlo, nemyslet na bolest :-) ale byla jsem strašně ráda, že tam na to nejsem sama.
A pokud ten chlap má strach tím stylem, že sedí v putyce a leje do sebe jedno za druhým, tak to není strach a on není chlap.
Dneska mi psala ta kamarádka, co tam ten její u porodu nebyl, že porod byl zlej. Myslím si, že kdyby tam měla svého přítele, tak ten porod by byl příjemnější
 Šárka, tři děti 
  • 

Re: Re: Re: můj pohled  

(14.7.2006 23:11:22)
Záleží opravdu na úhlu pohledu. Ale nevěřím tomu, že by otec, který je u porodu z donucení, byl nějakým přínosem ...
 Eva + Simča 6 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: můj pohled  

(17.7.2006 11:45:22)
Já přeci neříkám, že tam ten chlap má být z donucení, ale pokud tu možnost má, měl by být ženě oporou...Nevím, jak to vysvětlit. Jsem ráda, že můj muž není zbabělec a šel tam. A doufám, že takových, jako je můj manžel bude čím dál víc...
Jo a ještě dodatek k tomu,že muž ztratí chuť na sex, pokud uvidí ženu rodit... BLBOST. To je jen výmluva! Nevěřím tomu ani za mák. Nás za příklad dávat nebudu, protože byste mi mohly napsat, že podle sebe soudím tebe, ale mohu zde napsat, že sex po návratu z porodnice (samozřejmě, že ne hned) bylo to nejlepší, co jsem za posledních pár let zažila!!!
 Šárka, tři děti 
  • 

Re: můj pohled  

(14.7.2006 23:01:26)
Mnoo, ne každý, kdo chybí u porodu manželky, je sobec. Můj manžel u porodu nebyl a ani jsem to po něm nechtěla. Protože ho znám, netlačila jsem na něj. Asi tak z 25% bych si bývala přála, aby tam byl. Ne proto, aby mi pomáhal či co, ale aby viděl přicházet na svět dítě. Byl by to pro něj další rozměr, který už v životě nezažije. KDybych mu bývala řekla, že chci, aby byl u porodu, tak by tam byl. Protože není sobec, šel by tam kvůli mně. Ale takhle jsem to nechtěla, aby tam šel jenom proto, že já to chci. A protože já taky nejsem sobecká, tak jsem ho nenutila. Po negativní zkušenosti z předcházejících dvou porodů (1986 a 1989) jsem si u porodu hlavně přála vlídný personál, na ničem jiném mi nezáleželo.
V době, kdy jsem rodila, určitě nechlastal v hospodě, milá dámo. Asi třikrát volal do porodnice, jestli už "to" je ... Poprvé byl tak zmatený, že místo do Pardubic volal do Vysokého Mýta. :-D Další hovor byl asi pět minut před narozením dcery. A potom už jenom s mojí starší dcerou rozesílali přátelům SMSky se jménem a mírami miminka.
Jeden z důvodů, proč nebyl manžel u porodu, je taky ten, že jsme oba starší, manžel je ročník 58, já 68 a naše generace nebyla jaksi zvyklá mít otce u porodu. (Nebo kohokoli jiného.) Ale to je záležitost každého páru, na čem se domluví. Možnost být u porodu dnes otec má a může (ale taky nemusí) ji využít.

 Magda Contini, 2měsíční Kristýnka 
  • 

Nejsem tak úplně stejného názoru 

(9.7.2006 15:57:00)
Před dvěma měsíci se nám narodila nádherná dcerka, kterou jsme pojmenovali Kristýnka. Bydlíme v Itálii a taky jsme rodili v Itálii. Byla to pro mě moje první zkušenost a měla jsem z ní opravdu veliký strach. Obešla jsem zdejší nemocnice a nakonec jsem si vybrala nemocnici v Borgo San Lorenzo, kde podporují přirozený porod. Ano, i přes můj neuvěřitelný strach z bolesti, jsem dala přednost nemocnici vzdálenou jednu hodinu autem. Manžela jsem u porodu chtěla, ale nechtěla jsem, aby tam byl za každou cenu. Řekla jsem mu "podívej, já budu moc ráda, když tam budeš, ale pokud se na to necítíš, pochopím to". Manžel tam chtěl být a taky tam byl. Ale nesouhlasím, aby tam měl být jen po dobu připravy na porod. Když už tam je, měl by tam být celou dobu a zvláště při druhé době porodní, aby viděl to maličké stvoření. Vždyť o tom je porod, ne o křiku a bolesti a trpění, které tomu předchází. Ten křik, bolest a utrpení má přece smysl! Můj manžel mi pak říkal, že to pro něj byla neuvěřitelně pěkná zkušenost. Ano, bolest tam je, ale svou přítomností si uvědomil, co to znamená přivést na svět děťátko. A dokonce se mu líbila více druhá fáze, protože se cítil užitečný. V první době totiž byl jen přítomen, všechno potřebné zajistila porodní asistentka, která tam byla prakticky pořád (odešla snad jen na záchod). Ale v době vypuzování mě podpíral a byl stoprocentně aktivní, najednou tam opravdu byl a pomáhal mě. Vzhledem k tomu, že to byl naprosto přirozený porod, nebyla jsem napojená na žádné přistroje, které by ukazovaly začátky a konce kontrakcí (to já jen oznámila "další, přichází další"). Jen na začátku asi půl hodinky mi dělali monitoring kvůli tomu, že mě již doma praskla voda a chtěla jsem rodit v bazénku.
A co můj velký strach a přirozený porod? Moje vzpomínka na porod je vlastně docela příjemná. Celé těhotenství jsem říkala, že jestli nebudu moct se ponořit do teplé vody, tak to nezvládnu. A já nakonec do tý vody ani nechtěla. A všechno jsem zvládla, přestože jsem byla prvorodička, za devět hodin a bolest byla, to je pravda, ale naprosto snesitelná a přirozená.
Maminky, samozřejmě nenuťte své manžele být u porodu, pokud to nechtějí, ale jestli tam budou, tak ať si nenechají nic ujít. I můj manžel i ostatní otcové, které jsme slyšeli během očekávání, říkali, že je to nezapomenutelný zážitek, který by si žádný otec neměl nechat ujít.
 Linda, dcera Eliška 
  • 

Re: Nejsem tak úplně stejného názoru 

(9.7.2006 23:01:59)
Opravdu mi připadá neuvěřitelné, jaké jsou brány ohledy na otce u porodu :-).Kdo rodí a trpí bolestmi?Žena.Chlapa který by nechtěl být u porodu a podpořit svou ženu bych nechtěla.A myšlenka, že porod znechutí chlapovi sex mě zase nutí zamyslet se nad tím co to asi je za chlapa....Takového bych asi nechtěla...Připadá mi jako samozřejmost, že muž je se ženou v tomto nejtěžším okamžiku, ale to je každého věc a názor....
 Iva 
  • 

Re: Re: Nejsem tak úplně stejného názoru 

(10.7.2006 17:20:04)
Nevidíš ten svět moc černobíle ?
Chlapovi, který bude mít po porodu u něhož byl problém se sexem - tak to nemusí být chlap padouch, ale třeba také velice citlivý a milující manžel, který má problémy zpracovat zážitek, že svou ženu viděl trpět. Může mít někde v podvědomí, že jeho žena takhle trpěla, protože s ní měl předtím sex.
A obdobné nepadoušské důvody může mít i muž, který nechce být se svou ženou u porodu. Někdo prostě třeba omdlívá při pohledu na krev (nejsem si jistá, jak moc s tím jde něco dělat). Mě osobně by třeba skoro nic nepřinutilo, abych se dívala na operaci oka. Kdyby šlo o život (=někomu o život), tak bych to přežila, ale jinak říkám NE. Mám na takové věci okolo očí asi fobii.
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Nejsem tak úplně stejného názoru 

(10.7.2006 18:17:35)
Ivo,
S tvym postojem k otci u porodu souhlasim, musi to byt rozhodnuti obou rodicu po otevrene debate. Ty odentovske duvody probrat si tuto otazku pro mne take se zdaji padnejsi, nez duvody autorky Praktickeho pruvodce. Bych chtela jen rict, ze to take hodne zalezi na zene, jestli o svym budoucim porodu bude mluvit jako o "utrpeni" a bude se na nej chystat jako na medicinskou zalezitost a jestli sveho manzele naladi na podivanou na porod jako na utrpeni a medicinskou zalezitost. Ja jsem totiz svemu manzelovi pred porodem predlozila bibliografii, ktera se take zahrnovala Znovuzrozeny porod. Ja si myslim, ze muz je docela schopny pochopit porod jako prirozenou soucast sexualniho zivota zeny a ze sexualita zeny ma take svoje aktivni az brutalni slozky, nejen ty pasivni, ktere nam dlouho pripisovala evropska kultura. Jako autorka bych se urcite nebala, ze mne manzel uvidi ne "na urovni". Nejsem zcela jista, jestli vypadam "na urovni" pri sexu:-)).
 Magda, dvouměsíční Kristýnka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nejsem tak úplně stejného názoru 

(11.7.2006 14:58:29)
Souhlasím s tím, že záleží na tom, jak žena muže připraví na svůj porod. My jsme chtěli přirozený, bez jakýchkoli léků, protože jsme se shodli na tom, že je to pro miminko nejlepší. Manžela jsem se snažila seznámit co nejvíce s tím, jak takový porod může probíhat. Dávala jsem přednost té horší stránce věci, to aby byl připraven a počítal i s nejhorším - aby pak nebyl špatně překvapen. I tak manžel souhlasil být u toho, chtěl vidět jak se narodí jeho dcerka. A co se týče toho, vidět mě ne "na úrovni" - v tu dobu mě bylo ale úplně jedno jak se chovám, jestli křičím, nebo dobře zvládám bolest. Podle mě je určitě důležité manžela připravit a seznámit ho co nejvíce se všemi možnostmi porodu a říct mu o tom, co žena cítí, jestli se bojí, nebo se "těší" (nevím, zda existuje žena, která se na svůj porod těší?). A podle toho co ví, by se měl rozhodnout, zda-li bude či nebude schopen to ustát. Můj manžel měl trochu strach, ale nakonec byl skvělá psychická podpora, i když ze začátku tam jen BYL. Ale při druhé době porodní aktivně pomáhal a to se mu líbilo.
 MartinaNov 
  • 

porod a muži 

(10.7.2006 10:23:58)
nemůžu si pomoci, ale u plození byli dva, tak proč by muž neměl ženu podpořit také u porodu? Že má tvrdý chlap takový jemnocit, že se mu udělá špatně při troše krve??? Chodila jsem na předporodní kurzy a můj muž chodil na všechny lekce se mnou! dobrovolně!, když nám pouštěli porody, sami jsme byli překvapeni, jak málo krve u přirozeného porodu je.
Manžel se mnou samozřejmě u porodu byl, připravila jsem si ho na to, sám četl knížky a časopisy, takže byl na všechno připraven. Rodila jsem 3 dny, byl naprosto fantastický, chodil se mnou do sprchy, držel mě za ruku, pomáhal mi z a na postel, ale i vyměňoval vložky a chodil s nima za sestřičkama, jestli už tam je plodová voda - neotevírala jsem se. Bez něho bych to taky zvládla - musela bych - s ním jsem ale cítila maximální souznění, společně jsme se těšili. Nakonec to sice skončilo císařským řezem v epidurálu, manžel měl bobka jako první, sestřička říkala, že jí ho ani nechtěl dát, aby ho ukázala mi, tak se s ním mazlil.
Dodnes oba na porod vzpomínáme jako na nádherné zážitky a těšíme se na druhé miminko - mám slíbenou holčičku 8-))).
Pokud někdo k porodu jít s manželkou nechce, tak je podle mého ani ne tak srab, jako pohodlný. Ženy se nikdo neptá, jestli jí nevadí, že ji to bolí nebo jí teče krev, ona to všechno musí vidět, nemůže odejít. Pokud si muži říkají "silnější pohlaví", tak by se taky podle toho měli chovat. Zvláště když jde o porod jejich dítěte. Aspoň si potom své ženy více váží
 Linda, dcera Eliška 
  • 

Re: porod a muži 

(10.7.2006 23:12:09)
Martino mluvíš mi z duše...
 Rebeka 2 děti  
  • 

Hmmmm 

(12.7.2006 11:24:51)
..článek je asi poplatný své době a státní příslušnopsti autorky..nechápu, proč je zde uveřejňován?
Můj muž byl u porodu obou dětí a nedovedu si představit,že by tomu bylo jinak.Syn se narodil před 11 lety a to přítomnost otce u porodu ještě nebyla tak zcela běžná jako dnes.Dostavil se k ránu/na prosby pana doktora-prý by se tam jen nudil a že to stejně bude až ráno/.Porod proběhl vcelku hladce-přítomen byl snad všechen personál a fandili mi jak na dostizích :-).Manžel byl dojat až k slzám/později se přiznal,že celý den měl pocit,že lítá-prostě skvělý adrenalin-je sportovec :-)/Dcerka se narodila v téže porodnici o 5 let později-to už se mnou byl celou dobu-což jsem uvítala-porodník přišel skutečně na poslední chvíli-jen zachytil dcerku-takže jsme si řekli,že příště bychom to snad zvládli i sami:-).Žádné příště sice neplánujeme..ale člověk nikdy neví :-).
Závěrem-přítomnost otce u porodu je dle mého názoru prospěšná matce i dítěti-muže jen matou drastické porody v televizi-pánové věřte-takhle to tedy neprobíhá.Trauma a narušený sexuální život? Tak to je mi vážně k smíchu.Pohlavní akt sám taky není vrcholem estetična. Nedělá -li muži problém být u plození-pak nechápu proč je problém být u rození?
Ze svého okolí znám muže,kteří u porodu být nechtěli-vážně se ochudili ani neví jak! Ochudili se o ten zážitek vidět přicházet na svět část sebe sama o pocit sounáležitosti s partnerkou. A konec konců-že to taky není žádná legrace rodit děti :-)!
 Eva, batolicek 15m 
  • 

Muj muz u porodu nebyl 

(13.7.2006 12:09:23)
Jsem moc rada ze tam nebyl pripadala jsem si mnohem silnejsi nez kdy driv, myslela jsem na nej a neproklinala jsem ho. A tesila se az mu to budu vypravet a chlubit se jaka jsem skvela.
Musim rict, ze jsem ani nikdy netouzila po tom aby tam sel,ptala jsem se ho jestli chce a kdyz rekl ze ne, prislo mi to uplne normalni. Nemyslim si ze by kvuli tomu byl srab nebo sobec, nebo co ja vim co tu vsechno zaznelo.
Eva
 Rebeka 
  • 

Re: Muj muz u porodu nebyl 

(13.7.2006 12:34:42)
.hmmm..já si myslím že ostatní mysleli spíše na případy,kdy by žena muže u porodu ráda a on nechce. Když nechcete oba..pak je vše v pořádku-jen já u porodu muže chtěla,byl tam a mrzelo by mne,kdybych o tenhle fakt moc hezký společný zážitek přišla.
 Psychouš 


Svatá pravda 

(14.7.2006 13:10:16)
Znám jednoho lékaře, co před tím, než šel k porodu své manželky, viděl zblízka porod mnohokrát a i přes to zážitek u "vlastního" porodu považuje za příšerný.

Způsobil mu trauma, které ze sebe dostával bůhvíjak dlouho, lituje, že k porodu šel a dalším otcům-čekatelům to rozmlouvá.
Muž totiž na rozdíl od ženy není vybaven těmi chemismy, které to trauma v paměti zakryjí.

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Svatá pravda 

(14.7.2006 14:08:00)
Psychouši a z čeho konkrétně to trauma má? (nemoh pomoct manželce, nemůže vidět klubání hlavičky, dítěti šlo o život...?)

Podle toho, co slýchám nebo čtu na Rodině zřejmě nefungujou chemismy ani mnoha ženám :-(
Já osobně bych u narození našich dětí taky nemusela bejt, případně bych si to ochotně vyměnila s mým manželem (kterej s mým doprovázením neměl problém a nabízel se jako doprovod i naší kamarádce - svobodné matce).
 Líza 


Re: Re: Svatá pravda 

(14.7.2006 14:17:18)
:-DDD
 Psychouš 


Re: Re: Svatá pravda 

(14.7.2006 16:49:07)
Měl u toho silný stres, plynoucí z osobní zainteresovanosti, byly nějaké problémy, nelíbily se mu reakce lékaře, stresovala ho reakce manželky na bolest, pokud vím.

Taky se mu zdálo nepatřičné, když za nima ráno přišel zdeptaný, že si žena žáden stres a problémy nepamatovala (příroda), kdežto jemu to strašilo v hlavě ještě nějaký čas.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Svatá pravda 

(14.7.2006 17:03:54)
Tak to se jeho manželka má. Mně se taky nelíbily některé reakce lékaře a pamatuju si je dodnes (on třeba zákaz chůze má dost velkej vliv na míru bolesti). Na to abych se bránila jsem neměla energii, postaral se o to právě manžel, kterej naštěstí rozpozná co potřebuju aniž bych mu to říkala.

Otázka je, zda Tvůj známej neřešil něco, co nevadilo manželce, ale jen jemu.

Je určitě dobře, že se podělí o svou zkušenost, ale nezdá se mi fér, aby přímo odrazoval jiné otce, kteří problém mít nemusí (já např. neznám jediného, který by problém měl).
 Linda, dcera Eliška 
  • 

Re: Re: Re: Svatá pravda 

(19.7.2006 1:50:26)
opravdu lituji chlapa co měl stres z porodu....žena se s tím nějak srovná, ale chudák chlap.... :-) není to náhodou na hlavu postavený?!
 Bob the Ghost 


Re: Re: Re: Re: Svatá pravda 

(29.7.2006 19:07:40)
Přesně tak.
Chlap, který fňuká, jak to bylo drsný, není v pravém slova smyslu chlap.
"Útrapy", které u porodu zažívá on, jsou tak asi miliontina toho, co musí zvládnout jeho žena.
K čemu takováhle hromádka nervů své manželce je, zvlášť ve chvíli, kdy se potřebuje fakt opřít?
My chlapi už asi nejsme, co jsme bývali.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.