Miluše, 2 děti | •
|
(4.7.2006 13:58:26) Mám dvě předčasně narozené děti. Dcera 31. týden, 1,7 kg, nyní 3 roky. Syn 34. týden, 2,5 kg, nyní 11 měsíců. Ani u dcery, ani u syna nemáme problémy s hyperaktivitou. Syn je dokonce tak klidný, že pochybuji, že by mohl být ještě hodnější. Od porodnice jsem k němu ani jednu noc nevstávala, spí 12 hod, má 4 zoubky a vylezly, aniž bych o tom vůbec věděla. To jen, abych uklidnila ostatní maminky. Jistě to není pravidlo. Hodně radosti s dětmi přeje Miluše
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(4.7.2006 16:17:04) Mně teda nějak uniká jaký je praktický využití takovýho výzkumu.
Některý nedonošený dítě je hyperaktivní, některý není, zrovna tak jako některý donošený je a některý není - konkrétní matce ta informace v ničem nepomůže ať už patří do kterékoli z těch dvou skupin. Vidim to na sobě - moje starší dítě je z pohodovýho těhotenství i porodu a má problém, mladší dítě je z rizikovýho těhotenství (krvácení a udržování pomocí hormonů) a je naprosto v pohodě. Jsem si jistá, že kdyby to bylo opačně, připíšou se problémy staršího průběhu těhotenství. Ale ať už si do anamnézy napíšu cokoli, dítěti to stejně k ničemu nepomůže - nepotřebuju vědět co bylo, ale co mam dělat teď... Příště bych si tu radši přečetla článek o tom jak s hyperaktivnim dítětem pracovat.
|
Miriana | •
|
(4.7.2006 21:15:34) Taky bych si přala přečist si něco,jak zvladat hyperaktivitu.Mam 16 měsičniho chlapečka a asi hyperak.,v noci vstavam co 2 hod,(nema potřebu spat)přes den nejraději děla co nesmi,v kolektivu děti je nesnesitelny všem ubližuje,začina mě to trapit,někdy nevim co s nim,mate některa nějake zkušenosti? Moc bych byla rada za nějakou radu.
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(4.7.2006 21:50:09) mylsim že u takhle malejch dětí o hyperak.moc mluvit nejde.Musí se udělat EEG a podobný věci.Moje děti žádný nespí a pochybuju že jeou všechny hyperaktivní.Kuba má většinu příznaků a stejně mi dr.říká,že s emusí počkat aspon do 5 let kdy s eděti začnou zklidnovat Johanka jako mimnko naspí za en 30minut max.1,5 anda po obědě nespí a usne kolem 22 hodiny a kuzba to samý. Každopádně souhlasim s Jenou.Mám kamarádku s nedonošenátkem (31.týdenú a je absolutně ok žádná hyperaktivita teda není
|
Lipka | •
|
(5.7.2006 21:52:00) Myslím si, že statistická data skutečně moc nepomohou. Mám dceru narozenou měsíc před termínem (2200g) císařským řezem (podle vědců také ne moc dobrý vklad do života). Předtím následovaly dva měsíce velmi intenzivního stresu, že je zde možnost, že bude postižená atd. Nakonec vše dobře dopadlo, dcera je naprostý pohodář. Bude jí pět let a nejsou s ní žádné problémy, o hyperaktivitě se mluvit nedá ani náhodou, v roce a půl byla schopná zaujatě sledovat divadelní představení pro děti klidně hodinu a půl v kuse, je tvořivá, ale ne divoká, není ani trochu neurotická, s těžkostmi života se vyrovnává snadno (údajně mají děti po císařském řezu tendenci vyrovnávat se s nástrahami života obtížněji atd.), takže si myslím, že není dobré dát příliš na statistiky apod., ale zabývat se tím, co je teď a co s tím. Jeden lék je myslím platný na vše možné a to je změnit způsob přístupu (pokud se aplikuje delší dobu a nefunguje) klidně na něco zcela jiného, ještě nevyzkoušeného, ať se to zdá jako možnost neuskutečnitelné.
|
Týna, syn 6 let | •
|
(5.7.2006 22:24:13) Zdravím všechny, které se zaobíráte "živými" dětmi. Nepodléhejte, prosím, jednomu vědeckému závěru. Dnes už neurologové přihlížejí k rodinné anamnéze, neboť se ukazuje, že jedním z důležitých faktorů, který předurčuje dítě k hyperaktivitě jako jednomu ze symptomů syndromu ADHD, je právě dědičná dispozice. Měla jsem pohodové těhotenství, snadný porod a čtyřkilové dítě. Dnes máme přesně stanovenou diagnózu a už jsem si užila své. Ze zkušenosti však vím, že se nedá poznat hyperaktivita v časném batolecím věku. Některé děti jsou jeden měsíc takové a za pár týdnů nastane nečekaný obrat. Vidím to u svých kamarádek, které - ovlivněny mou situací - doslova šílely, že budou mít taky "hyperaktíva", ale ještě ani jedné se to nesplnilo :-) Vydržte a pokud máte pochybnosti, je už spousta dostupné literatury i na internetu (LMD, ADHD) a dá se s tím pracovat!
|
|
|
Ivule+Hony |
|
(9.7.2006 15:08:14) mno,náš honzík to má se spaním taky špatný. Je trochu živější,ale hyperaktivní není,to by to bylo daleko horší. taky dělá co nemá a ví to,že to nesmí,ale holt zakázané ovoce nejvíc chutná,že..
Prošli jsme obdobím kousání, štípání, ubližování sama sobě a teď jsme opět ve fázi kousání (opět se vrátilo s růstem zubů). Chvíli neposedí, u jídla nejraději běhá.. Mám vypozorovaný,že to chce ho prostě utahat, musí se vyběhat venku, pak je v pohodě.
|
|
|
IloSu |
|
(10.7.2006 15:37:32) Sama mám 4-letou hyperaktivní dceru s poruchou pozornosti a navíc s lehkou diparézou ( stav po dětské mozk. obrně - lehčí postižení dolních končetin). Dobře vím, s čím rodiče hyperaktivních dětí denně zápasí a jak je to náročné. Dcera začala chodit ve 2 letech a dnes ani nechápu, jak jsem to do té doby přežila. Hyperaktivní dítě, které má poruchu pozornosti, tudíž se na nic nedokáže ani chvilku soustředit, a nemůže ani chodit a vybít si tak energii, NIČÍM !!! nezabavíte. Postupně jsme nacházeli způsoby, jak ji zaujmout, a postupně vytrénovat dobu soustředění se na určitou věc alespoň na několik minut. Dnes je to lehčí o to, že chodí, a dobře mluví a lze již apelovat na rozum (domlouvat, vysvětlovat, slibovat,chválit, vyhrožovat atd.)Ve speciální třídě mateřské školy jsme také měli určité období potíže s agresivitou, ale postupně si tam začala zvykat na pravidla. Přečetla jsem o tom mnoho knih, a z vlastní zkušenosti mohu říci, že to chce hlavně důslednost a trpělivost. Často jsem si říkala, že tolik, kolik by jí bylo potřeba snad nedají dohromady ani 3 lidé, ale obvykle v momentě, kdy jsem si říkala, že už nemůžu, se to zlomilo. Tyto děti se učí skokem ( dlouho nic, a pak najednou to jde, jako by to uměli už odjakživa). Doporučuji knihy paní J. Prekopové ( nakl. Portál). Dodají rodičům více sebedůvěry. Alespoň mě moc pomohly. Vím, že to bude běh na dlouhou trať, ale myslím si, že to nejdůležitější se odehrávalo ty první 3-4 roky. Budovaly jsme si vztah, a pravidla pro něj.Na tom se budem snažit v budoucnu stavět.
|
|
|
|
Zuzana + Jonáš 17 měs. | •
|
(15.7.2006 14:16:45) Jonáš se narodil 32+5 tt. a můžeme říct, že je velmi klidný a vyrovnaný. Celé těhotenství jsme poslouchali, jaký to bude "divočák" (po mně), ale je to fakt kliďas - dokáže si i třičtvrtě hodiny klidně hrát s autíčky - a to má 17 měsíců.... Miluje pohyb, jsme hodně venku a celkem i poslouchá. Tak nevím, asi jsme z těch "šťastných" 30 %. Z.
|
|
|