Anadar |
|
(15.6.2006 14:08:15) Úvodní článek se mi moc líbil,protože mne docela dráždí všelijaká prohlášení matek manažerek o tom,jak si tu hodinu denně s batoletem intenzivně užívají(viz články v Ona dnes a jiných periodikách).Je to nádhera,když takhle sedíte s potomkem venku na zahradě,čas pomalu plyne , dítě žvatlá a vy se jen tak mimochodem dozvíte,co se děje.Po návratu z práce v pět večer se to ovšem realizovat moc nedá.Přesně jak to známe:nákup,večeře,úkoly,sem tam vyprat uklidit,případně si tím ještě naplnit víkend.Ale velmi bych se přimlouvala za větší rozšíření zkrácených úvazků.Myslím si,že určité finanční uskrovnění,není-li rozpočet velmi napjatý ,se dá vydržet.Sehnat zkrácený úvazek dá skutečně práci,ale připojuji se k názoru ,že když má člověk trochu štěstí ,dá se ledacos.Našla jsem si krátký úvazek hned po MD a když se to zaměstnavateli přestávalo líbit,hbitě jsem si našla druhý.Varíruju takhle už 9 let,nejprve kvůli věku dětí a později kvůli vážné nemoci toho mladšího.Problém je bohužel v tom,že kratší úvazky dráždí nejen zaměstnavatele,ale i spolupracovníky.Do očí mi to dosud nikdo příliš neříká,ale doneslo se mi něco o velkých dětech apod.Každý vidí,že jsem v práci jenom 2,5 dne v týdnu,nikdo nevidí moji poloviční výplatní pásku.Která moje kamarádka začala na krátký úvazek,brzy přešla na plný,protože měla končit ve 12 hodin,obvykle do toho něco vlezlo,za chvíli dělala do dvou,stejně na ni zahlíželi spolupracovníci divně a to všechno za půl platu.Přitom vidím,jak je to při péči o domácnost a děti báječný kompromis:tím,že mám děti větší,mohu směle říci,že i v pubertě může mít přítomnost matky více doma svůj půvab.
|
Rosie |
|
(15.6.2006 14:50:47) Anadar, to jsem slyšela taky. Kdysi kolegyně po MD mi říkala, že dělala na zkrácený úvazek jen krátce, protože ač za poloviční plat, nebyla tam poloviční dobu, ale déle. A přesně, jak píšeš - lidi viděli jen to, že jde domů třeba o 2 hodinky dříve, ale pooviční plat už taktně pomíjeli. Takže z toho byla dost nervózní a raději po čase přešla na úvazek celý. Času na děti je někdy opravdu dosti málo, když oba rodiče prostě musí dělat naplno, protože ten manželův plat třeba není tak vysoký, aby to z něj utáhli. A navíc třeba pracují doslova na druhém konci Prahy, což je tedy hodina. Čili práce od 8 do 16.30, na přejezd hodinka, domů přiletím v půl šesté, rychle uvařit a honem udělat úkoly a jejda, už je večer, tak děti uložit a hromada prádla na žehlení čeká. Docela mě to děsí, teď mi končí mateřská, holka půjde do školy, kluk do školky. Naštěstí mám něco na doma, tak snad to vydrží a zatím hledám práci na půl úvazku, abych brzy po obědě byla doma a mohla být s dětmi. Snad něco seženu a vydržím i ty prípadné křivé pohledy kolegů :-). ALe víte, co mě opravdu štve? Jak jsou všechny matky házeny do jednoho pytle. Myslím tím "....dneska ty maminky myslí jen na peníze, hodí dítě do školky a utíkají do práce....". Ale že to mnohdy tak nechtějí, pouze jsou k tomu donuceny okolnostmi, to už se moc neříká. Kdyby manžel měl tak vysoký plat, aby nás uživil a něco jsme i ušetřili, tak do práce nepůjdu a budu se věnovat dětem na plný úvazek. A určitě nás je takových víc... Jéje, to jsem se rozepsala :-)))))
|
blabla | •
|
(15.6.2006 15:31:48) Ziju ted v zahranici a polovicnich uvazku je tu spousta. Pro maminky (tatinky) jsou tu naprosto normalni. Tedy vlastne vyjimecne, protoze kdyz ma v Anglii rodina deti, matka je spis VZDY doma az do te doby, nez je detem napr. 11 ci 13 let a odeslou je na internatni skolu. A ani potom se tu zeny do prace nijak nehrnou. Svoje deti jeste nemam, je mi 22, a tenhle system mi prijde uplne normalni a nutny. Predstava dne, o kterem tu vetsina z Vas pise, (a bohuzel tak musi zit) me uplne desi!!! Opravdu nechci byt uricenou mamou, ktera stravi 8-10 hodin pracovne, pak prilitne domu, uvari a uklidi, da detem pusu na dobrou noc a druhej den nanovo-niczstoho. Opravdu v tom neshledavam nic pritazliveho. Proc mit za techto podminek deti?!!! Takova druha "polovicni materska" s moznosti pracovat jen na pul uvazku (jak uz tu nekdo psal) alespon do te doby, nez jde dite do druhe tridy, by v mnohem pomohla. Je prece potreba zvysit porodnost. To by se potencionalni maminy jinak vrhaly do zakladani rodiny. Ale za podminek jake jsou ted?!!! Se nidivim, ze spousta lidi si ted porizuje deti az na sklonku zivota :-D...
|
sedamyska |
|
(15.6.2006 17:58:46) Blabla, uvedom si, ze i v Anglii ziji lide v ruznych financnich sferach, tak jak v cechach a neni pravda, ze by matky zustavaly temer VZDY s detmi doma do 11-13 let. Jako aupair u relativne bohate rodine jsem poznala tento model, ale jako sama matka zijic v anglii jsem poznala spoustu maminek, ktere do prace nastupuji vetsinou kolem 3. roku ditete, kdy uz je aspon par hodin skolky tydne zdarma. A odeslat deti v 11 do internatnich skol? Jak kdo, tak jak v Cechach
|
|
Xantipa. |
|
(19.6.2006 21:24:16) Co to je za blbost. Ještě jsem neviděla nastavající matku v 70ti letech - to je pro mě sklonek života. Jestli myslíš třeba 35 let a výše - to teda pro mě není sklonek života. Asi jak pro koho, že ano.
|
|
Markéta, syn 4 r. | •
|
(20.6.2006 10:49:15) Tak jak to tady popisujete to opravdu moc přitažlivě nevypadá, ale je přece na rozhodnutí každé maminky, jestli se po strávení osmi hodin v práci dobrovolně postaví k plotně a bude vytvářet teplou večeři nebo jestli rodina povečeří chleba s máslem. Fascinuje mě taky potřeba každý den uklízet - co byste, proboha, každý den uklízela? Takhle to přece vůbec být nemusí - já vyzvedávám synka ze školky okolo půl páte a většinou jdeme rovnou ven - tak na dvě hodiny, pak jdeme domů, něco studeného zblajzneme, hrajeme si, čteme si. Je fakt, že díky poobědovému spaní ve školce usíná až hluboce po desáté, takže ten čas máme dost natažený. Opravdu si myslím, že si to spousta matek příšerně komplikuje přehnanou péčí o domácnost.
Jinak vám dávám zapravdu, že částečné úvazky by zjednodušily pracujícím matkám život - jsem majitelkou jednoho z nich a je to báječné.
|
Susan + syn, 2 roky | •
|
(20.6.2006 13:33:42) Markéto, mám stejný názor, bohužel můj přítel ho neměl. Denně vyžadoval teplé večeře a perfektně uklizený byt, já byla často v práci přesčas a večer jsem toho měla dost. Bylo kolem toho spousta hádek, protože jeho úžasná matka to samozřejmě zvládala. Vše vyvrcholilo po porodu, to jsem se dozvídala, že jsem extrémně líná bytost, když jsem dávala přednost dítěti před neustálým úklidem a opečováváním přítele. Došlo to tak daleko, že jsem se 3 měsíce po porodu sbalila a vrátila se i se synem do svého bytečku. Je to náročné, zvládat to sama, ale mám klid.
|
|
|
|
minonka | •
|
(16.6.2006 9:18:01) Rosie, důvěrně znám, to co píšeš. A hlavně pod poslední odstavec se můžu podepsat.Také mě štvou tyhle řeči lidí, co nic neví! Já spadla přesně do té kategorie, jak píšeš, co musely jít do práce, i když byly donuceny okolnostma. "Musela" jsem utéct od 2 letý holčičky, starší kluk zrovna nastupoval školku, celý školní rok z toho byl nešťastný, nechtěl tam chodit, holka to zvládala líp. Párkrát jsem si pobrečela, byl to hrozný nápor na psychiku. Ze začátku jsem v práci na nic jinýho nemyslela, než na děti. Doma jeden kolotoč, je to vlastně dodnes, a dodnes si vyčítám, že na ně mám málo času. A najdou se tací, co řeknou: utekla do práce od malých dětí, jsou jí milejší prachy a kariéra! A ve skutečnosti? V práci jsem akorát za poskoka, holka pro všechno, jak se říká. Ještě k tomu špatně placená. A všeobecně se to ví. Ono každý si "málo peněz" může představovat jinak, ale uvedu apspoň příklad: Běžně se tu setkávám s rýpáním kolegů, jestli beru aspoň tu MINIMÁLNÍ MZDU? Při představě, že obírám své drahocené děti o jejich maminku jenom pro pár korun, tak to fakt potěší :-(
To místo jsem nebrala ani pro prachy, ani pro kariéru, ale jenom pro to místo samotné! (Aspoň nějaký i blbý místo, než žádný) Holka přede mnou odcházela na MD, musela jsem jednat rychle. Snad mi někdo rozumíte. Snad některá maminka ví, co to je. Jsem moc vděčná za tohle povídání.
|
|
|
Veronika | •
|
(15.6.2006 16:10:42) Kdyby u nás byl zkrácený úvazek normální věcí, nestalo by se, že by potenciální zaměstnavatel řekl: ale koho seženu na ten zbytek? Sehnal by jednoduše jinou maminku. Zaměstnavatelé se brání jak můžou přijímat na zkrácený úvazek. Musí vyškolit víc lidí, v papírech mají větší zmatek, jsou profese, kde se za půl doby nestihne udělat celá práce. Teď se sice nikdo nesmí ptát, jestli máte děti, ale proč tak asi nechcete být v práci 8 hodin, že jo. Není to diskriminace žen, ani maminek, ale celých rodin a hlavně dětí, protože ty na tento systém doplácí nejvíc. A funguje tak celá společnost. Moje maminka mi třeba tvrdí, že se mi ani nevyplatí chodit na těch pár hodin do poráce, protože pořízení nového oblečení (tepláky a triko fakt nebudou stačit) bude stát víc, než kolik vydělám. Možná je to pravda, ale já vím, co chci. Kdyby byla větší podpora této možnosti, určitě by jí využilo více rodičů.
|
Veronika | •
|
(15.6.2006 16:19:51) je to třikrát, jen jinak napsané, omlouvám se, zlobí mě počítač :-(
|
|
|
Veronika | •
|
(15.6.2006 16:17:49) Možná by pomohlo, kdyby byl zkrácený úvazek běžnější. Zaměstnavatelé se brání, jak to jde. Museli by vyškolit víc lidí, měli by větší papírování. Sice se nesmí ptát, jestli máte děti, ale proč tak asi nechcete být v práci 8 hodin, že jo. A v současné době se potenciální zaměstnavatel ptá, kdo mu bude dělat ten zbytek práce a pracovní doby. Kdyby nás takových žadatelů bylo víc, vzal by jednoduše jinou maminku. Nepovažuju toto ani tak moc za diskriminaci žen, ani maminek, ale celých rodin a hlavně dětí, které na to doplácí nejvíc.
|
|
Veronika | •
|
(15.6.2006 16:17:50) Možná by pomohlo, kdyby byl zkrácený úvazek běžnější. Zaměstnavatelé se brání, jak to jde. Museli by vyškolit víc lidí, měli by větší papírování. Sice se nesmí ptát, jestli máte děti, ale proč tak asi nechcete být v práci 8 hodin, že jo. A v současné době se potenciální zaměstnavatel ptá, kdo mu bude dělat ten zbytek práce a pracovní doby. Kdyby nás takových žadatelů bylo víc, vzal by jednoduše jinou maminku. Nepovažuju toto ani tak moc za diskriminaci žen, ani maminek, ale celých rodin a hlavně dětí, které na to doplácí nejvíc.
|
10.5Libik12 |
|
(15.6.2006 16:55:25) Oni tady jsou zaměstnavatelé nikoliv proto, aby sociálně zaštítili mladou rodinu, ale proto, aby táhli ekonomiku, že.
|
Alicee |
|
(15.6.2006 18:38:55) Libiku, ono je to ale vsechno spojene. Zamestnavatele sice nejsou nejaka charita, ktera by mela zivit socialne slabsi mlade rodiny, ale na druhe strane je v jejich zajmu, aby lidi meli penize. To tahne ekonomiku, cely ten system...kdyz lidi maji penize, vice je utraci, ekonomika se hybe. Kdyz nikdo nema praci, nema tudiz penize a nekupuje a ekonomika stagnuje. To je ale ciste v teoreticke rovine. V situaci, kdy zamestnavatel muze prijmout nekoho na plny uvazek to samozrejme udela, protoze je to vyhodnejsi nez prijimat vic lidi na castecne uvazky. A je to zase dokolecka dokola...:)
|
Veronika | •
|
(15.6.2006 19:16:40) Myslím si, že pro vyšší porodnost a pro zlepšení situace mladých rodin nepomůže rodičovský příspěvek do 4 let dítěte. Zaměstnavatelé mají povinnost zaměstnávat nějaké množství lidí se ZTP, nebo kupovat jejich výrobky. Nevím jak je to přesně, ale tak nějak. Taky má zaměstnavatel finanční zvýhodnění, když přijme absolventy přes pracák. Proč by se podobně nedal zvýhodnit za částečný úvazek? Třeba by to bylo řešení. A když je povolený dávat děti do školky na 4 hodiny denně, aby zůstal rodičovský příspěvek, měla by být i možnost v tuto dobu nějak si přivydělat. Problém je ale v tom, že by školka byla hned vedle podniku, aby se ze 4 hodin nestaly po odečtení cesty jen 2. Je to celé nedomyšlené, takže nám nezbývá, než si popřát hodně štěstí :-)
|
Ivana Procházková |
|
(15.6.2006 23:39:51) Přeci ti nikdo nezakazuje, aby sis vedle rodičáku přivydělávala.
Ach jo, jako zaměstnavatel a zároveň máma na "mateřské" jsem v poslední době trochu alergická na hlášky, jak by ti zaměstnavatelé měli vycházet vstříct maminkám, aby mohly maminky vydělávat a zároveň se věnovat rodině.
Zaměstnavatelé si asi ty peníze tisknou na tiskárně, ne?
|
Ella, 2 skritci | •
|
(16.6.2006 9:12:55) S tim plne souhlasim. Nejsem sice zamestnavatel, jen OSVC, ale taky me nebavi porad poslouchat, co by vsechno zamestnavatele meli a jak jsou maminky po materske dovolene diskriminovane. Ja taky pracuji pri materske dovolene a zadnou diskriminaci necitim. A to nemame v obci skolku, babicky jsou 100 a 400 km daleko. Pracuji vetsinou vecer, kdyz deti spi. Myslim, ze by se vsichni mohli vice snazit.
|
Veronika | •
|
(16.6.2006 12:43:30) Je to sice všechno pravda, ale já jako učitel opravdu nemůžu jít učit až mi děti večer usnou. Mně by to nevadilo, ale jaksi to nejde. Od 3 měsíců staršího syna doučuju odpoledne, večer koriguju články. Ale to se mi nikam nepočítá a podnikat v tom nemůžu.
|
Ivana Procházková |
|
(16.6.2006 16:51:14) No, Veroniko, já jsem původním vzděláním také učitelka :)) (nyní už rekvalifikovaná v jiném oboru, kde mi to vyhovuje více než v učitelství).
A proč vlastně nemůžeš podnikat v tvém oboru? Učitelé mají zákaz zařídit si vedle zaměstnání živnostenský list?
|
Veronika | •
|
(19.6.2006 10:03:51) Ne že bych nesměla podnikat. Ale proč jsem studovala, stálo mě to čas i práci, proč do mě stát rval peníze na studium na univerzitě, proč mě naši živili na škole a proč bych nemohla dělat po tom všem to, co mě baví a co umím? Proč se mám jako středoškolský učitel biologie a chemie rekvalifikovat na nevím ani co, podnikat netuším v čem? Já toto naštěstí nemusím řešit, protože jdu zítra nebo ve středu podepsat smlouvu. Mám štěstí, že jsem zůstala v oboru, dokonce aspoň částečně i na střední škole. Částečně i na základní, ale to je něco jako ta rekvalifikace :-) A přitom mám štěstí, že ve školství se dá udělat půlka úvazku a práce bude jen na dopoledne a dál budu své děti vychovávat já a ne stát a jeho instituce. Asi z toho nebude tolik peněz, ale i to málo nám dost pomůže.
|
Ivana Procházková |
|
(19.6.2006 15:37:46) Veroniko, samozřejmě, že nic z toho dělat nemusíš :)
Já reagovala na jakýsi tvůj povzdech, že práce po večerech pro tebe nepřipadá v úvahu, protože pracuješ v učitelství. Odpovídala jsem, že přeci tvoje současná profese není to jediné, co můžeš v životě dělat, pokud ti to z nějakých důvodů nevyhovuje. Jestli tomu tak není, tak je vše v pořádku :)).
A pak jsi ještě psala, že doučuješ odpoledne a večer koriguješ články, ale že se ti to nikam nepočítá a podnikat v tom nemůžeš. A tomu nerozumím, protože na to bys přeci dokonce měla mít živnosťák (pokud to není v pracovněprávním vztahu) a socko z toho můžeš odvádět klidně dobrovolně, aby se ti to teda někam (do důchodu) počítalo..
|
Veronika | •
|
(19.6.2006 16:06:30) ono ani jednoho nebylo dost na to, aby se to vůbec vyplatilo. A ty korektury už bohužel nedělám, Polákům se u nás nevyplatí vydávat časopis. Ale teď to vypadá, že bude práce víc než dost. A k té změně a rekvalifikaci. Ono těch proč? je strašně moc. Ale je fakt, že manžel taky začal jako učitel. A protože by nás neuživil, dávno školství opustil. A ti, kdo volají po mužích ve školství tyto případy nevidí. To jen že i u nás doma jsme to tak řešili, jak radíš. Ale docela mě překvapuje, že je víc maminek, které by braly půl úvazku. Některé jsou úplně proti, ale řekla bych že je pravda, jak tu někdo psal, že ženská po MD na kratší úvazek je loajální.
|
Ivana Procházková |
|
(19.6.2006 21:37:16) No, mě ze školství "vyhnaly" taky peníze (nebo spíš jejich nedostatek). V r. 95, kdy jsem promovala, bych z učitelského platu nezaplatila ani nájem v Praze, natož něco dalšího..
Ze začátku (asi tak 1. rok) mě to čas od času občas mrzelo, že neučím, ale pak mě moje nová práce začala bavit a teď už bych neměnila.
To o těch mužských v učitelství je úplná pravda. Dokud budou platy takové, jaké jsou, tak jich tam přibývat nebude (spíš naopak) a přitom jsou tam tak třeba..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Alice | •
|
(15.6.2006 23:43:07) No to teda nevím :-). Sice se vsude hlasa, jak si muzes privydelat a ze budes dostavat rodicovsky prispevek pri ucasti ditete max. 4 hodiny ve skolce, ale zatim jsem se nesetkala s moznosti tohoto vyuzit. U nas ve skolce mi reditelka rekla, ze kdyby vedela, ze bude dcera chodit na 4 hodiny, nikdy by mi ji nevzala. Vetsina skolek musi odmitat dalsi deti, maji si z ceho vybirat. Podle ministerstva skolstvi pod vedenim tupe Petry Buzkove je situace vice nez neutesena. Od brezna se situace opet zmenila - dite muze chodit do skolky na 4 hodiny maximalne - jedna se ovsem o jiny rezim nez polodenni dochazka. Chodime do skolky na pul devatou (malokdy to opravdu stihneme :-)), dceru vyzvedavam mezi 12,15 - 12, 45, coz je po obede. Polodenni dochazka je tudiz totozna, nicmene se v podani ministerstva lisi. Bylo nam snizeno skolne z 400,- Kč, ktere jsem platila za puvodni polodenni dochazku (od 8,30 do 12,30) na 266,- Kc za dochazku 4 hodinovou (od 8,30 do 12,30) - tudiz pani reditelce byla snizena dotce na moje dite = neni o nas zajem. Ve skolce jsme jedini - ostatni (drtiva vetsina) chodi domu po obede, ale ma proste smulu. Nepodali si zadost.... Navic mame novinku, skolka zavadi povinne celodenni stravovani (600,- Kc za mesic), ktere musime platit - odpoledni svaciny, na ktere dcera nikdy neprijde, nebot musi odejit v 12,45 maximalne, budeme dostavat domu... pripada mi hodne smesna predstava, ze u dveri dostanu namazany krajic chleba, abych si ho odesla domu...... Vice takovych vyhlasek a jasnych snah o pomoc rodinam s malymi detmi.
|
|
|
|
|
|
Miri30 |
|
(15.6.2006 16:56:28) Také pracuji na zkrácený úvazek a musím s mnoha výše uvedenými věcmi souhlasit. Nabídky na trhu práce ohledně zkrácených pracovních úvazků je žalostná, tak jsem strašně ráda, že si původní zaměstnavatel natolik vážil mé práce, že mi zkrácený úvazek umožnil. Vím, že to přináší celkem dost komplikací, papírových, pro mé kolegy apod. Ale jsem moc ráda, že tu práci mohu takhle dělat. Samozřejmě ne u každého se setkávám s pochopením a pro mě to také znamená dost nepříjemností, samozřejmě včetně toho, že si nosím práci domů, takže ve finále za polovinu peněz odvádím tak 3/4 výkon. Teď se znovu chystám na mateřskou dovolenou, příspěvěk v mateřství se mi bude vypočítávat pouze z tohoto polovičního platu a přijdu o rodičovský příspěvek. No, vyhlídky nic moc. Přesto bych se po půl roce chtěla do práce opět vrátit. Tedy pokud budu mít dál podporu rodiny a oni budou mít podmínky na to, aby mi pomohli s hlídáním. Kdybych měla platit paní na hlídání nebo jesle, tak se v podstatě bilance výdělek mínus náklady dostane do mínusu. :-(
Ale to jsem popsala především negativa částečného úvazku. Ale pořád si myslím, že pozitiva převažují. Syn se dostane do dětského kolektivu, naučí se spoustu nových věcí a nemám problémy s tím, že by byl na mě fixovaný. Práce mě baví a já si odpočinu od denodenních "mateřských" starostí, přispěju nějakou tou korunou do rodinného rozpočtu a to se hodí. A přitom mi na syna zbývá relativně dost času a navíc mám pocit, že si toho času, který na sebe máme, pak dokážu vážit a umíme si ho společně užít. Tak tak to vidím já. :-)
|
Anadar |
|
(16.6.2006 9:49:37) Mylím si,že spíš než všelijaké zvyšování mateřských příspěvků,porodného a podobně,měly by se upravit administrativně poloviční úvazky tak,aby to bylo pro zaměstnavatele přímo výhodné.Vsadím se,že spousta ženských by se vrátilo do práce dřív(chápu totiž naprosto,že odcházet od prcků na od nevidím do nevidím není příliš lákavá představa a spousta holek to prostě odsune na nejzazší možnou dobu) a dala by se tím vyřešit i lecjaká nezaměstnanost.Já se třeba dělím o jedno místo s paní před důchodem,obě k tomu máme své důvody,ale vtip je v tom,že na celý nemůže žádná z nás.Kdybychom tuto možnost neměly,budeme obě viset nějakým způsobem v sociální síti,kdežto takhle se podělíme o jeden plat a stát má od nás pokoj.
|
|
Gábina syn 5 let | •
|
(16.6.2006 11:18:47) nenapadlo Vás, že stačí vzít známou či kamarádku za ruku a jít za zaměstnavatelem, že jsme dvě a chceme jedno pracovní místo? Sami ukázat svojí aktivitu a ne zaměstnavateli dej mi půl úvazek.
|
Gábina | •
|
(17.6.2006 23:23:12) Milado, Milado, to je Váš problém, že nepřijdete do práce když máte nemocné děti. Tady se bavíme o možnosti získat půl úvazek. Já ho takto měla, byli jsme 2 a střídali se po týdnu. A mám dost kamarádek, které takto zašli za šéfem a navrhli mu tot řešení. Tomu se říká aktivní přístup a ne pasivita.
|
Gábina | •
|
(18.6.2006 19:13:49) Klíd.............., taky řeším kam se synem do školy, taky nebude chodit u nás ve vsi a nechodí ani do školky, vozíme ho a budeme vozit . Uznávám, máme jednoho, taky nemáme příbuzné, já měsíčně odpracuji cca 350 hodin a zvládneme to. Asi bude chodit do školy na konečnou metra, asi tam co váš kluk udělal přijmačky a nenastoupil. Dokonce jsme neměli paní na hlídání už několik let. Ale mám tu výhodu, že když je nejhůř můžu si vzít kluka do práce. To uznávám, to každý nemůže.
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 21:28:39) Gábino, dvě otázky. 1. Tobě zaměstnavatel dovolí vzít si k sobě do práce NEMOCNÉ dítě??? Promiň, že se ptám, ale zdá se mi, že pokud ano, asi spadl z jiné planety... 2. KDO hlídá Tvé dítě, když Ty pracuješ průměrně 15 hodin denně v pracovní dny nebo 10 hodin KAŽDÝ den, nemáš paní na hlídání ani Ti dítě nehlídá rodina???
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 21:57:35) Mirko,
Gábina do těch 350 hodin počítá asi i noční, když drží pohotovost. Což, jak tady jednou kdosi vysvětloval, držet pohotovost ještě neznamená pracovat, ale jen být k práci připraven (být v pohotovosti). Jinak si také neumím vysvětlit, jak by zvládla po delší období (po celý měsíc) pracovat intenzivně téměř 12 hodin 7 dní v týdnu (30 x 11,67 = 350). To jsem nezvládala ani v dobách svého největšího pracovního nasazení, a to jsem doma žádné dítě tehdy neměla.. :)
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 22:07:30) No právě že mě to docela udivuje, taky si to neumím nijak představit. Ovšem pohotovost podle mne naprosto ještě není práce jako taková, v rámci pravdivých informací by toto případně měla uvést. Ale pakliže je údaj o jejím plně pracovním nasazení pravdivý, tak podle mě buď musí víceméně nespat, což ovšem nezvládne každý (já když spím pár dní za sebou jen pět hodin, už se mi dělá pěkně blbě), anebo musí své dítě docela solidně zanedbávat (ve smyslu tom, že si dítě někde samo celé hodiny, dny, týdny, měsíce hraje a máma, i kdyby pracovala "z domu", prostě společně trávený čas nevyužívá k rozvoji a vzdělávání dítěte, ke společným hrám atd. Pořád se do nás naváží, jací jsme my ženy na MD lenoši, ale přitom naprosto pomíjí fakt, že někdo prostě rodičovství chápe jinak než ona a dítěti chce dát něco víc než "mámina záda za počítačem")...
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 22:09:40) ...pardon, já už vlastně nejsem na MD:o))))
|
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 22:28:08) Jo, Mirko, právě to jsem chtěla říct - že jestli je v těch 350 hodinách i držení pohotovosti, tak pak je poněkud zavádějící tuto infošku k tomu nedodat.
Ale jestli si dobře vzpomínám, tak Gábina je lékařka.. Nebo se pletu??
A taky si vzpomínám, že Gábina v jedné diskusi popisovala, že jí domácí práce zabírají 6-8 hodin denně. Což mi s těmi 350 hodinami odpracovaného času nějak nejde dohromady..
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 22:44:44) No to bych chtěla vidět malý batole, jak v pohodě tráví celé dny s mámou v ordinaci. Nebo snad na sále? Anebo Miladiny děti s rozhašenou imunitou v ordinaci hemžící se angínami, chřipkami a žloutenkami...
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 23:00:02) Myslím, že Gábina má 5-leté dítě.. (to za batole už nepočítá, že :))
Já si spíš neumím představit, že bych nemocné dítě vůbec kamkoli tahala. Mně je dcerky líto, když ji nemocnou (s teplotou a malátnou) musím táhnout k doktorce (místo aby Dr. přijela k nám - což ve státním zdravotnictví fakt nehrozí), natož abych ji vozila ještě někam do prčic.
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 23:08:15) Milado, já si také neumím představit, že bych v době, kterou si vyčleňuji jako pracovní :), dělala cokoli se svým dítětem (a současně s tím se pokoušela pracovat). Proč bych to dělala? Ztráta času.. Radši bych pracovala a úkoly s dítětem udělala potom (případně naopak).
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 23:10:08) No, jenže já mám takový matný dojem, že Gábina snad něco kdysi dávno naznačovala, že pracovala už i při mateřský. Proto jsem si dovolila hovořit o batoleti. Ostatně já bych do ordinace lékaře netahala ani svého osmiletého, a to ani třeba co pacientka (samozřejmě jak ke kterému, ale rozhodně třeba na plicní kliniku ne, když se mu neujalo očkování proti TBC, ne na gyndu, ne na zubní, dokonce i k praktickému lékaři by se mi nechtělo ho brát, aby něco nechytil).
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 23:41:56) Aha, tak to jsem nezaznamenala..
Já své dítě taky zbytečně netahám po doktorech, a už vůbec ne po takových, kde může chytnout bacila. Vlastně se mnou byla holka akorát 2x na gyndě, jednou jako úplné mimino, kdy všechno prospala a po druhé sice seděla v kočárku, ale viděla houby :)).
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(18.6.2006 23:17:01) Ivule, taky bych to tak nějak cítila... Pro mě není problém vzít si děti s sebou do práce (cca od 6 let se i tam dokážou zabavit skvěle), ale nemocné bych je netáhla 40 minut metrem. Jo, třeba když už jsou vcelku v pohodě a dobírají ATB, tak to jde. Vezmou si knížku, kreslení, nebo je pustím k některému počítači a je pokoj. MMCH, my máme takovou dětskou dr., že i přijede, pokud jí zavolám, že je děckám blbě, třeba když mají vysokou teplotu a tak. Ona dává pacientům i svoje číslo na mobil.
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 23:37:21) Lído, takovou dr. ti zcela upřímně závidím. Pokud jsi s ní spokojená i co se odborného přístupu týče, tak to je obrovská výhra. Já jsem s naší dr. moc spokojená, pokud jde o odbornou stránku, ale větší angažovanost typu volání na mobil, návštěvy doma v případě vysoké teploty, případná možnost návštěvy o víkendu (nebo aspoň telefonické konzultace), když si při nemoci neumím s dítětem poradit (bych přijela třeba i já za ní), to od ní prostě očekávat ani chtít nemůžu (asi nemusím zdůrazňovat, že jsem připravená za tento "nadstandard" platit). Není tvá Dr. náhodou z Prahy 9 nebo přilehlého okolí??
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(19.6.2006 6:34:42) Ivule, s naší dětskou doktorkou jsem opravdu spokojená i po odborné stránce. Bohužel to není Pha 9, ale pro tebe daleko - na Chodově.
|
|
|
|
|
|
|
Gábina | •
|
(19.6.2006 8:26:52) Ano mám noční, ve smyslu pohotovosti T.J. 15,5 h jsem zavřená v práci a čekám na práci. Ta buď je a nebo není, ale jsem v práci.
|
|
|
|
Ivana Procházková |
|
(18.6.2006 21:59:56) Mirko,
Gábina do těch 350 hodin počítá asi i noční, když drží pohotovost. Což, jak tady jednou kdosi vysvětloval, držet pohotovost ještě neznamená pracovat, ale jen být k práci připraven (být v pohotovosti). Jinak si také neumím vysvětlit, jak by zvládla po delší období (po celý měsíc) pracovat intenzivně téměř 12 hodin 7 dní v týdnu (30 x 11,67 = 350). To jsem nezvládala ani v dobách svého největšího pracovního nasazení, a to jsem doma žádné dítě tehdy neměla.. :)
|
|
Eva | •
|
(18.6.2006 22:43:33) Mirko,já mám taky teda zaměstnavatele spadlého z jiné planety :-))).Holky už jsou velké na to,aby při nemoci zůstaly samotné doma,a když onemocní prcek,tak jsem s ním tak 3 dny doma, a pak si ho beru do práce,kde mám v kanclu vybavení aby mohl spát kdy chce,hračky které většinou všude rozhází a šéf mě s úsměvem předává angličákya kostky nalezené všude možně i nemožně,.....holky za mnou chodí po škole,napíšou si úkoly ,a jdou si hrát na nedaleké hřiště.Nedávno se děckařka divila,že nepotřebuju na prcka paragraf-nemá to na těch pár dní cenu, a na platu se mě to vůbec neprojeví.Ale zase tyhle obrovské výhody musím kompenzovat časovou flexibilitou(dělám na zkrácený úvazek, podle toho,kdy mě v práci potřebuje šéf),odborností a tím,že jsem schopná všechnu práci udělat i když mám v práci děcka.Občas je to záhul když se učím s holkama a ve firmě je frmol,ale zvládat se to dá.Není to žádná protekční práce po známosti.Ve čtvrtek jsem odpověděla na inzerát,v pátek mě šéf volal, a v pondělí jsem nastupovala.
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 22:50:23) No, to ono taky záleží na dítěti. Můj kluk by si sám několik hodin u rodiče v kanclu nehrál. Kór při nemoci, to je teprve rozjívenej a protivnej. Manžel si ho už po pár zkušenostech nechce s sebou brát do práce ani třeba na hodinu dvě, protože pořád otravuje, a to je synáček zdravej a celkem snesitelnej. Při nemoci obzvlášť vyžaduje pozornost. Tedy pokud nechci, aby mi z nevyřáděný energie nepřevrátil byt vzhůru nohama...
|
Eva | •
|
(18.6.2006 23:06:10) Prcek je neřízená střela křížená pytlem blech,ale za těch 18 měsíců si zvykl,že se v práci nemůžu věnovat jenom jemu.Tak si to "kompenzuje" debatami se zákazníky,dodavateli,"pomáháním" mamince a sdělováním šéfovi, co je u nás nového(šéf má díky němu dokonalý přehled o naší rodině:-))).V době,kdy mohl být ve školce jenom 5 dní v měsíci a posléze 3 měsíce jenom dopoledne,tak jsem ho v práci měla skoro pořád,takže poněkud utlumil svůj temperament.Ale ono je to spíše o zvyku a pravidelnosti aby si našel zábavu taky sám.
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2006 23:22:03) Evo, nezlob se na mě, ale já si myslím, že by dítě mělo prožít i jiné aktivity než diskuze s cizími dospěláky. Mělo by kreslit, lozit po prolízačkách, hrabat se v písku, hrát člobrdo, nechat si číst dětské knížky, stavět ze stavebnic, nebo třeba s mámou píct buchtu anebo s ní občas zajít na nějakou výstavu. A spoustu z těchto věcí by ve věku kolem tří let mělo prožívat s mámou (tátou, babičkou). Mělo by mít pár výkresů od mámy, mělo by vidět, jak táta staví bagr z Merkuru, člobrdo samozřejmě nemůže dítě hrát samo se sebou atd. atd. A to je to sporné, na čem se tady nemůžeme shodnout. Protože ty ženské, které tyhle společné aktivity s dětmi omezují, aby mohly pracovat, pochopitelně NEMAJÍ (ani nemohou mít) pocit, že své děti šidí, a nikdo nemá šanci je přesvědčit o opaku. A ty ženské, které si nebezpečí plynoucích z ošizení dítěte jsou vědomy, se zase (logicky) nedají přesvědčit, aby společné aktivity s dětmi omezily a místo toho průběžně na MD pracovaly a vzdělávaly se. A pak možná teoreticky existuje třetí skupina, která OPRAVDU nešidí ani to, ani to. Pakliže OPRAVDU někdo dokáže intenzivně se věnovat společným aktivitám s dítětem, a přitom ještě pracuje nebo se vzdělává, zároveň ovšem zvládá i domácnost, pak klobouk dolů...
|
Eva | •
|
(19.6.2006 0:02:51) Milado,ale já se na tebe nezlobím :-)))).Myslíš že 4-5 hodin 3-4 dny v týdnu mu ublížily?Já nemám pocit že bych ho, nebo holky něčím šidila.Ted už chodí každý den do školky.V čem je to jiné,něž kdybych jako některé matky na MD bývala celé dopoledne doma a vařila,prala,uklízela,......odpoledne si sednou na lavičku k písku a sedí tam do večera-stačí se podívat ke každému pískovišti kolik takových je.Takhle jsme spolu,povídáme si,........pokud se někdy stane, že je tam mám odpoledne všechny,tak si hrají na vedlejším dětském hřišti nebo si hrají na place před firmou.Když přijdem domů mají holky napsané úkoly,umí učivo do školy,takže když přijdeme domů,tak nemusím lítat jak strhlá lama abychom všechno stihly takže můžou jít klidně zase ven, nebo dělat co je baví. Donutila si mě trochu přemýšlet a porovnávat s okolím místních lavičkových matek,případně matek,které jsou doma a děcka jim lítají samotné venku od mala (zrovna včera jsme málem na parkovišti srazili malou holčičku na kole,která stála mezi auty a bez rozhlídnutí vyjela na silnic.Znám ji,se svým bráchou lítají sami venku od 2.5 let).Sobota-akce v místní Zemědělaské škole (zvířátka,závody koní a tak...)dnes-výlet do lesa (houby rostou :-))))........a u písku neustále to samé složení 4 matek,když jsem se snažívala dřív vytáhnout aspon odpoledne ven pátou maminu na MD,tak bud žehlila,napouštěla si vanu,.....A domácnost? Velikou pomoc mám v manželovi a z doby,kdy jsem byla s holkama sama jsem zvyklá ukízet,žehlit,....až holky šly spát,protože jsem na to měla klid.Možná je to tím,že jsme s manželem akčnější, a ani jeden nevydržíme na jednom místě,takže víkendy trávíme v blízkém či vzdáleném okolí,máme zahradu s chatou,tchyni na vesnici,.... manžel jezdí na ryby k rybníku v lese i ve všední dny odpoledne v ,kde si děcka skvěle vyhrají, a je to myslím to nejlepší,když jsou v lese místo v rozpáleném městě.
|
Eva | •
|
(19.6.2006 0:27:27) Pochopila si to špatně - starší chodí do školy a doma jsou sami jenom když jsou nemocné, a to bud 4 hodiny dopoledne,nebo 3 hodiny odpoledne.Jsou už dost staré a natolik samostatné že doma nic neprovedou a je na ně spoleh.Nemoci takřka neznáme,takže tohle se stalo jenom jednou.Když jsem v práci odpoledne a ony ve škole,tak po škole jdou za mnou kde se naučí,......a pak si jdou hrát na hřiště,které je za firmou,jdou do kroužků,.....Tudíž odpadá lítání po venku s klíčema na krku a čekání kdy se vrátí rodiče z práce,protože je mám pod dohledem.
|
|
|
|
|
Ivana Procházková |
|
(19.6.2006 0:18:37) Hmm, by mě zajímalo, jestli v tom mám hledat i narážku na sebe nebo ne..
No, netroufala bych si tvrdit, že zcela nešidím dítě. Jistě, pokud od něho na 1,5 - 2 dny v týdnu odcházím pracovat (jakože ano), tak jej zřejmě šidím, protože místo 7 dnů v týdnu má doma mámu jenom 5 dnů. Moje svědomí ovšem tuto míru šizení unese. (Zbytek práce dělám, když dítě večer usne - to se za šizení snad už nepočítá.) A pokud jde o mojí profesi, tak tu šidím zcela určitě, ale kdybych zůstala u dítěte 100% svého času, tak bych ji šidila ještě víc.. Na druhou stranu žádného zaměstnavatele nad sebou nemám a ti, kdo ode mě nakupují služby, je nakupují zcela dobrovolně a zřejmě proto, že jim právě takto poskytované služby (byť šizené :)) vyhovují. A pokud jde o domácnost? Nikdy jsem ji neřešila. Zřejmě u nás nějak funguje sama. Jednou za týden mi uklidí a vyžehlí paní na úklid, nakoupím v rámci procházky s dítětem, strčit prádlo do pračky je věcí chvilky a umí to i manžel, když na to přijde, a nádobí myje myčka.. Co je potřeba víc?
A ještě k tomu "šizení" dítětě.. Já jsem svojí mamince v dospívání hodně vyčítala, že ona totálně rezignovala na svoji profesní kariéru a sebevzdělávání a svůj život víceméně strávila nad žehlícím prknem, zašíváním ponožek a opečováváním domácnosti. Je to hloupé říkat, ale připadala mi (tenkrát v dospívání) totálně omezená.. A já tak nějak podvědomě volím přesný opak toho, co jsem vídala u své maminky, zřejmě proto, že nechci skončit jako ona.
|
MirkaEyrová |
|
(19.6.2006 1:15:25) Áááá, to jsem to tu pěkně rozvířila. Ale je to dobře. Aspoň se tu každý trochu zamyslíme, co děláme pro ty svoje potomky:-) Ne, Ivule, na Tebe jsem nenarážela, měla jsem poněkud na mušce Evu, případně Gábinu. Nicméně já si po Tvém příspěvku uvědomuju, že vlastně naprosto nevědomky tíhnu rovněž k opaku mé matky: já zase dnes vyčítám jí, že se mi (nám?) nevěnovala tolik, kolik jsem potřebovala (resp. způsobem, jakým jsem potřebovala); že víc chápala "své" dětičky v práci (učitelka 1. stupně ZŠ) než mě. Já tedy naopak snažím maximálně zkoumat, jak na svého syna, aby z něj vyrostl co nejvíc prima chlap. Ježiš, ani by mě nenapadlo tvrdit, že to dělám ideálně, skvěle a dobře. Naopak, sebekriticky doznávám, že něco jsme zvorali (manžel asistuje:-)), něco jsme měli dělat jinak atd. Tím šizením nemám na mysli nějaké odloučení "čas od času". Spíš jde o případ, kdy jde o vysoké procento času, jak mi to připadalo v případě Evy a Gábiny. A tou domácností jsem měla na mysli právě fakt, že dotyčná NEMÁ k dispozici myčku a pomocnici v domácnosti, protože logicky prodavačka na to mít nebude, pokud zároveň manžel bude mít příjem sotva průměrný.
A jinak Evo, samozřejmě lze všechna fakta zkoumat z různých hledisek. Ty srovnáváš sebe a matky, které si dětí vlastně taky nevšímají, ačkoliv jsou na MD naplno, a já zase srovnávám (přibližně) Tebe s matkami, které se dětem intenzívně věnují. Koho je víc, to mi nepřísluší zkoumat. Protože vlastně až dneska, když srovnávám naše "výsledky", zjišťuju, že možná bohužel bude víc těch matek nevšímavých, ale to jsem ve své naivitě dlouho, předlouho netušila...
|
MirkaEyrová |
|
(19.6.2006 1:21:00) Podotýkám, Evi, že samozřejmě po jednom příspěvku, kde líčíš, jak Tvé dítě dlouhé hodiny tráví u Tebe v práci, nemůže člověk tušit, jak s ním trávíš těch pár hodin, co si na sebe zbydete. Většina žen pak musí letět domů, navařit večeři, poklidit, opravit úkoly starším sourozencům, umýt nádobí (ručně, ne v myčce), třeba něco vyprat a vyžehlit, a nikdo jí s tím nepomůže. Tedy chápeš, že bys těžko v takto tráveném večeru mohla ještě jít hrát s předškoláčkem člobrdo a stavět si s ním z Lega.
|
Eva | •
|
(19.6.2006 2:43:54) Mirko,ale já nepsala nic o dlouhých hodinách,jenom o zkrácené úvazku.Synovi jsou 4 roky,a tudíž jako většina matek bych už rok lítala do školky,do práce na 8 hodin,pak zase do školky,napsat úkoly...čehož jsem ušetřena díky této práci.A to,že ted někdy nechce jít do školky,ale se mnou do práce je jenom jeho rozhodnutí. Ale zase si to představ z druhé strany. Kdybych tenkrát tu práci nevzala,tak kdo by mě zaměstnal když mám 3 děti a bez hlídání,protože v oboru právě kvůli pracovní době jsem zůstat nemohla.Takže ted bych asi byla stále někde na pracáku,nebo dělala kdovíkde jenom noční,abych byla ve dne doma kdyby některé z dětí onemocnělo, a já ho nemusela nechat 8 a více hodin doma,případně s paragrafem na prcka se bála,že se do práce nemusím už vracet.Takže těch pár měsíců,kdy jsem si do práce brávala malého a měla ho tam tak 10 dní z měsíce na pár hodin za to stálo a přežili jsme to oba.Nedokážu si představit letní prázdniny a já,jako zaměstnanec,takové klasické firmy se dvěma školačkama,pro které nemám hlídání.Takto o nich můžu mít neustále přehled a nemusím se o ně bát. PS-myčku nemám protože se nám nevejde do kuchyně,ale mám myče-manžel totiž to nádobí většinou umývá sám.A tu práci doma dělám stejně jako ty,jenomže v jiném čase.Já až jdou děcka spát,abych na to měla klid.A co stihnu,to stihnu.Nejsem člověk,kterého by byl smysl života lítat x hodin denně po bytě s hadrou a vysavačem a měla luxusně všechno vyleštěné.Kdo má děti,tak stejně ví že to není v lidských silách.
PS-já zase naopak svým rodičům nikdy "nezapomenu" naše poznávací dovolené po českých vlastech,kdy jsme v letích pařácích autem zvládli 2 hrady a nějaký ten zámek denně, v jejich dobré víře nám ukázat České památky.Co bych tenkrát dala za dovolenkovou nevšímavost rodičů, abych mohla celý den ležet někde u vody, a ne jezdit v pařácích na celodenní výlety týden v kuse.
|
MirkaEyrová |
|
(19.6.2006 8:19:13) Chjo. Pak aby se člověk trefil do vkusu dítěte. Já bych sice nechtěla zvládat tři památky denně každý den dovolené (nezvládala bych to ani jako dospělá), ale z připékání se na slunci bych taky nadšená nebyla. Jak vidím, nejlepší je od každého něco, pokud je to v silách dospělého... Jinak pokud mluvím o domácích pracech a co je obvyklé, tak já to doma taky nemám nijak vyhrocené - teplé večeře neděláme, nádobí většinou rovněž myje manžel, uklízíme společně a tak. A dokud syn byl předškolák, tak třeba býval jednou týdně u babičky na vesnici, a já v pohodě uklidila, a druhý den jsem s ním třeba vyrazila na výlet do parku s houpačkami nebo do muzea loutek, jeden čas (než jsem se začala sama v lese bát) třeba i do lesa. Teď je to všechno trochu jinak, jednak je syn už poměrně velký a vzhledem k jeho povaze mám pocit, že je dobré, když si vyhraje sám (= řídí si svůj čas podle svých přání), anebo se vyblbne skákáním, hopsáním a jinými skopičinkami, jednak po škole, kdy se vrací pozdě domů, už se tady na vesnici NEDÁ nikam jít, notabene když ostatní vrstevníci si už venku hrají sami bez doprovodu dospělého. No, třeba to změníme, zlomíme stěhováním do města za školou. Tam jsou dětská hřiště, dopravko, pár minut jízdy vlakem zámek s parkem, koně ve výbězích a v lese hrací Kočičí hrádek (pokud se ovšem nebudu bát chodit bez manžela lesem). Dokud bych byla doma, měli bychom víc času na společnou (a venkovní) zábavu, no ale možná nastoupím do práce, a to by se nám život změnil úplně jinak - což se pochopitelně teprve uvidí, jestli k lepšímu nebo k horšímu.
|
|
|
|
Ivana Procházková |
|
(19.6.2006 1:40:47) No to pozor, to já své mamince také vyčítám, že se mi nevěnovala způsobem, jakým bych potřebovala. Že mi nerozuměla (i já jí nerozumím - doteď), nechápala moje potřeby, nedůvěřovala mi.. ježíš, toho by bylo..
Hmm, jsem zvědavá, co o mě napíše jednou moje dítě.
Nikdy bych se nechtěla dožít toho, abych měla se svou dcerou takový (chladný, odtažitý) vztah, jako mám já se svou mamkou.
|
|
|
|
|
|
|
Eva | •
|
(18.6.2006 23:23:37) Milado,tak u mě je situace podstatně jiná a lehčí.Práci mám pěšo 10 minut,ted momentálně řešíme školku,protože prcek chodí na druhý konec města než pracuju, a od září jde do bližší školky (asi 300 metrů od práce)takže odpadne raní maraton lítání z jednoho konce města na druhý.Slečnu na "hlídání" máme ted jenom na občasné vyzvedávání prcka ze školky,když manžel musí být v práci dýl-hlídací a vyzvedávací babičky bohužel nemáme- a ona mě ho jenom přivede do práce.Z nové školky ho už budou vodit naše holky. Co se týče těch polovičních a zkrácených úvazků.Ono by to hodně často šlo,pokud by dotyčný zaměstnanec se své práci věnoval 100%, a ne třeba surfoval,chatoval,psal maily,......to taky zabere hodně času.Raději bych volila zaměstnance,který udělá práci za kratší dobu a pak půjde domů,než někoho ,kdo dělá v pracovní době hromadu věcí mimopracovních.
|
|
|
|
Gábina | •
|
(19.6.2006 8:24:28) Mám manžela
|
Gábina syn 5,5 let | •
|
(19.6.2006 8:47:37) Takže aby nevznikali zbytečné dohady: 1.Při mateřské jsem pracovala, 2x měsíčně po 24 h, dále cca 1x den v týdnu zdarma abych se udržela v kondici. Od cca 1 roku dítěte 2. Udělala jsem si 2. atestaci během mateřské. 3. při mateřské mi práce v domácnosti a okolo zařizování zabrala 6-8 h denně, dnes to mám zařízené jinak- 4. Mám "normální" pracovní dobu + služby. To obnáší, že v pátek v 8.00h nastoupím do práce, v 16.30 mi skonční pracovní doba a začíná služba, kdy můžu i spát a čekám na práci. Vzhledem k tomu, že mám na odd. 16 pac. na přístroji, pracuji průběžně až do pondělka 8.00h, kdy mi začíná normální pracovní den, , který končí v 16.30 kdy pádím pro dítě do školky. Takže suma sumárum odpacuji-jsem přítomna v práci cca 350 h měsíčně 5. Služby znamená stálou přítomnost v práci, nemůžu odejít na nákup, alespoň můj obor to nedovolí. Kolikrát běžím ze sprchy s namydlenou hlavou. 6. Dítě do práce si beru, když je nejhůř. Určitě ne s teplotou. To si buď já, nebo manžel vezmeme dovolenou. Vzhledem k tomu, že mám v pokoji postel, kluk to tam přežije, a navíc, do nemocnice chodí od narození, takže už je dostatečně promořen.A navíc tu má řeba psací stroj a vydrží ho " demolovat" třeba hodinu. Na oddělení ho neberu, i když už i tam byl. Ukazovala jsem mu, jak dopadne člověk, který se nepoutá v autě a nebo nemá přilbu na hlavě, či jezdí jako blázen. Musím říct, že to je dostatečně účinné. 7. Mám manžela a tak se o všechny radosti i starosti dělíme rovným dílem. Táta dává dítě do školky ( pokud není na služební cestě), já ho vyzvedávám, pokud zrovna nesloužím. 8. Zvládneme to tak, že v po,.lovině měsíce si sedneme s diáři v ruce a probetreme měsíc příští. Služby se plánují měsíc dopředu. 9. Občas se něco pokazí, jako třeba když jsem musela akutně na kyretáž, pro krvácení, to si holt vezmu jeden den dovolené a druhý den jdu do práce. 10. Nemám pocit, že by syn byl zanedbávané dítě, protože se mu jeden z rodičů věnuje, pokud jsme doma. Práci domů si nenosíme, alespoň já ne , manžel občas, ale dělá, po nocích. Syn je doma, nebo ve školce. Pokud nesloužím, na víkendy jezdíme většinou někam ven a všichni spolu.
|
|
MirkaEyrová |
|
(19.6.2006 9:07:47) Gábi, na tohle Ti napíšu jedno: bezesporu lékařské povolání je jedno z nejtěžších, náročné, zdá se, na čas, a rozhodně i na psychiku. Je jasné, že tomuhle oboru musí žena obětovat leccos, a že obor se setsakra rychle mění, a když s tím dotyčná nehodlá seknout, prostě MUSÍ se vzdělávat a vstřebávat nové poznatky. S tím se váže i to, že vychovávané dítě má trochu jiné postavení než dítě třeba úřednice - máma si to musí zařídit úplně jinak a dítě se musí taky úplně jinak přizpůsobit. Jinak poznámku - drsný přístup k dítěti (ještě předškolnímu), ukázat mu člověka rozsekaného nacimprcampr (nebo jak). To by každé dítě neuneslo. Moje například rozhodně ne.
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(19.6.2006 8:55:51) Gábino, jsi až moc stručná. Jasně, takže Tobě se o dítě stará manžel, hraje si s ním, stará se o něj, atd. Nic proti tomu. Jenže potom bych nevykřikovala, jak jsou ženské líné, když se starají "jen" o děti a nemají při MD práci. Promiň, že jsem ostrá, já si už pochopitelně nepamatuju úplně doslova, co jsi tenkrát psala. Ale rozhodně JSI ZAPOMNĚLA, že Ty můžeš být takto pracovně nasazená jen proto, že HLÍDÁNÍ ZAJISTÍ MANŽEL. A co ta spousta holek, jejichž manželé mají pracovní dobu spíše jako Ty??? A to, prosím pěkně, zapomínáš ještě na jednu okolnost - je rozdíl, když onen manžel pracuje osm hodin denně v různých turnusech, takže se s matkou dítěte skvěle doplňují (dítě nemocné, matka dopoledne v práci => dítě zaopatří otec, který do práce nastupuje až pozdě odpoledne), a je rozdíl, když má otec sice pouze osm hodin práce denně, ale zato pravidelně mezi řekněme šestou až šestnáctou hodinou, a o nemocné dítě se v době matčina dopoledního zaměstnání nemá kdo starat. Víš, když řekneš A, musíš říct taky B.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(19.6.2006 10:31:05) Nikdy jsem neřekla, že je někdo líný. Spíš to vzniklo jako reakce , že nikdo nedá matce půl úvazek, ale na druhou stranu se maminky nepokusili navrhnout zaměstnavateli svojí variantu, pak muž jsem odpovídala Miladě. Ono je opravdu kednodhuhší plakat do klávesnice. Chápu, že jsou regiony kde práce není, ale opravdu není ? Chápu, že mám trošku jinou startovní pozici, než třeba maminka se základním vzděláním, ale ono opravdu všechno jde, jenom se musí chtít a musí se tomu něco obětovat. Třeba změnit místo bydliště, rekvalifokovat se. I když u nás se za prací moc lidí nestěhuje. Ale to je na velkou diskusi,a nechci to rozebírat. A pracovní doba školky jak psala Milada? Už jsem to tu taky psala, co vzbouření na vsi? Veřejné zesedání obecního zastupitelstva? Na podzim budou volby do obecních zastupitelstev, kandidujte, změnte to, máte šanci. A nemusíte být ani straníci. Chce to aktivitu, ne si stěžovat to nejde. Až když mě nezvolí do zastupitelstva a já tam neprotlačím změnu ve školce, škole, družině......, tak můžu říct, to nejde. Ale vím, že jsem pro to udělala maximum. Chápete? To je můj postoj k životu. Prostě se s tím poprat.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(19.6.2006 11:26:52) Vždyť to víš, dieta na vaječný bílek, nepřekonatelný problém..... a nikdo učitelkám nemůže přikázat aby ho vzali. Školu budu volit jinou kvůli kvalitě a kvůli tomu, že v 5 třídě by stejně musel jinam.Rozmluva s paní řídící na mě neudělala valný dojem, a navíc oni známkují velmi motivačně, to přiznávají, ale po přechodu na jinou školu mají děti hrozné problémy. A dole na konečný metra a kousek dál mají mít od příštího roku angličtinu od první třídy. P.S. moje obec není moje rodná hrouda, jsem náplava, ale už jsem se s tím zžila.
|
Gábina syn 5 let | •
|
(19.6.2006 11:43:26) Jo jo, Destinová, taky přemýšlím o Alžírské, tam mají plavání, musíme to do zápisu rozseknout.
|
|
|
|
Líza |
|
(19.6.2006 12:20:22) Gábino, která je tahle motivační, ale problémy působící škola? (Jsem taky z okolí...)
|
Gábina syn 5 let | •
|
(19.6.2006 15:28:23) Horoměřice
|
Líza |
|
(19.6.2006 19:15:37) Dík. :-)
|
|
|
|
|
|
Líza |
|
(19.6.2006 11:25:54) pracovní doba školky
checht, no to jsi mě pobavila. ONo je těžký se bouřit, když nemaj všichni ten problém, co ty. Pracovní doba naší školky je sice naprosto nepřizpůsobená potřebám pracujících rodičů (tedy pracujících jinde než vysloveně za rohem), ale protože většina rodin disponuje babičkami a dědečky, menšina nikoho nezajímá. Stejně tak ranní družina v naší škole - byli tři zájemci. Kvůli nim to otvírat nebudou a ostatní se nebudou bouřit, nic je nepálí.
Takže...vzbouření má také jisté limity...
|
|
|