| Raketka | 
 |
(9.6.2006 8:56:46)
všechno je to pravda, jen nechápu, proč nám to sem teď píšete.
Má to nějaký hlubší smysl, než jen že je zkratkovitě v bodech sepsáno to, co všichni dávno víme?
|
| Skunkless | 
|
(9.6.2006 15:23:20)
Treba proto, aby to s temi, jez to jeste nevedi, hnulo a nebo proto, abychom rozpoutali diskuzi, ktera prekroci hranice diskuze na rodine - sposuta veci se nemeni jen proto, ze o to nikdo nezada. Mohlo by nas to inspirovat a mohli bychom podporit ty, jez se snazi situaci zlepsit. Mohli bychom podepisovat petice, psat zadosti a dat o tom vedet tam, kde ony zakony tvori a meni. Chceme-li pomoci detem, kteri v DD ziji a tem, kteri se do nich v budoucnu dostanou, musime byt aktivni a ne pasivne prikyvovat znamym skutecnostem. Takze mate-li nekdo napad jak s tim pohnout, dejte vedet! Rada se pripojim.
|
| Jana S.,dvě malé děti | •
|
(9.6.2006 19:56:30)
Já si myslím,že to s těmi homosexuálními páry není tak jednoduché.Dítě,které vyrůstá v tom či onom prostředí potom v dospělosti napodobuje chování svých rodičů(nebo autorit).Prot se říká,že když se dívka chce vdávat má se podívat na svého budoucího tchána,jaký je otec,manžel a muž,protože její nastávající bude s největší pravděpodobností taky takový.To platí i naopak.A tak si myslím,že děti vychovávané rodiči stejného pohlaví se asi nestanou homosexuálové nebo lesbičky,ale nebudou schopni vytvořit úplnou klasickou rodinu.Nebudou vědět jak se rozdělují role v domácnosti,jak se chovat k partnerovi opačného pohlaví....
|
| Květa13 | 
|
(9.6.2006 20:27:39)
Zatímco v DD se to dozvědí?Myslím, že v homosexuální rodině se naučí jak se k sobě chovají partneři. Běžné, denní situace, konflikty, usmiřování, kompromisy. TOHLE se v DD nenaučí. A i kdyby důsledkem toho měli nakonec neúplnou rodinu(což si myslím je nesmysl), uměly by se alespon o děti postarat,což děti vyrostlé v DD vetšinou nedokážou.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(9.6.2006 20:56:12)
Souhlasím s Květou.
Nehledě na to, že i homosexuální páry mají nějak rozdělené role, aby jim to fungovalo. A že je nemají rozděleny na tradičně mužské a ženské? Jen jestli to není ve skutečnosti výhra :-)
|
|
|
| veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 | •
|
(10.6.2006 10:54:31)
Když to zjednoduším, tak mám pocit, že když se ženich podívá na "matku" nevěsty vychované dvěma gay, zjistí, že je to chlap a časem zjistí, že se mu z holky taky stane chlap?
A v tom DD je poměr přesně 1:1?
A co je na tom, když chlap vaří, žehlí, uklízí? To by mělo být normální nejen u homosexuálů, každý má dělat to, co je potřeba (samozřejmě že radši pošlu manžela opravit kolo a já zatím uvařím, ale jestli chce vařit, tak proč ne?) a ne to dělit na mužské a ženské práce.
A radši dva konkrétní tatínci (maminky) než 10 strejdů a tet, které chodí do DD do práce.
Když budeme tolerantní k homosexuálům my dospělí, nebude problém pro děti odpovědět na otázku, jak se jmenuje maminka, že má dva tatínky (nebo opačně). Ale to už patří jinam.
|
| Ivana Procházková | 
|
(10.6.2006 14:36:06)
Mně připadá docela úsměvné brát vážně tvrzení, že by si nevěsta měla obhlédnout otce ženicha, aby měla jasno v tom, jak její manžel bude přistupovat ke své roli v domácnosti a vice versa.
Samozřejmě, že rodina každého nějakým způsobem formuje. Mě (i moji sestru) například tak, že cíleně odmítáme role, které v naší rodině náležely mamince (starat se výhradně o "teplo rodinného krbu"). Naopak bratr převzal tátovu roli ("živitel a ochránce rodiny") zdá se zcela bez výhrad a se všema chlupama :). Každý si přeci přebere to, co vidí, podle svého a přijme jen to, co mu z toho vyhovuje.
Tak nechápu, proč by mělo být dítě, které by vychovával homosexuální pár, nějaký problém v rozdělení mužských a ženských rolí v rodině jen proto, že "u nich doma" se nesetkával s tradičním modelem.
Co asi děti z neúplných rodin? Je snad nějak statisticky potvrzeno, že se tyto děti v dospělosti také rozvádějí se svými protějšky??
|
| Toranoko | •
|
(14.6.2006 20:03:08)
Ivo, i kdyz souhlasim s tim, ze vychova dvou lidi, byt stejneho pohlavi, je daleko mensi zlo nez vychova v DD, statisticky to myslim prokazano je, ze deti z neuplnych rodin se casteji rozvadeji, jenze podle me taky hraje roli, jak ta neuplna rodina funguje, proc je neuplna apod.
Ale je fakt, ze kdyz napriklad dlohodobe nemas jednoho rodice, daleko hur se ucis vychazet v partnerskem vztahu, nemas konkretni zazitky, ale jen predstavy ci zprosredkovane zkusenosti.
Jenomze samozrejme to zalezi taky na tom, jestli mas moznost jinde videt jine modely nez doma, napriklad u tety, kamaradky, apod, a to vetsinou mas.
Podle me je stejne zakladem otevrenost a porozumeni, at uz vyrustas kdekoli.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(10.6.2006 18:50:52)
Takhle to ale není, dětí v DD není tolik proto, že by je nikdo nechtěl. V našem státě má bohužel i tolik let po revoluci přednost ústavní péče před domovem. Nedávno tady Jena popisovala svou snahu o adopci dítěte z DD. Žije v manželství a stejně to neprošlo (možná už sem psala nebo napíše, nečetla jsem všechno). Nemyslím si, že by situaci těchto dětí vyřešili homosexuálové, když je "nedávají" ani heterosexuálům.
E.
|
|
|
| Lorina | •
|
(12.6.2006 20:49:27)
To je zvláštní.Vyrůstala jsem v neúplné rodině.Máma byla zároveň i táta.Naše rodina byla jiná než ostatní a přesto já mám velmi pěkný "normální" fungující vztah již 11 let.Takže tady bych si dovolila polemizovat.
|
| Toranoko | •
|
(14.6.2006 20:04:52)
Ale nikdo netvrdil, ze ,usis kopirovat model, ze kterem jsi vyrustala, ale nekde je vetsi sance. Zalezi prece taky na tobe, na tvem osobnim vyvoji a tak. :-)
|
|
|
| jirka,4 deti | •
|
(14.6.2006 9:33:56)
Mám na věc stejný názor.
|
|
| Pedeta | 
|
(14.6.2006 10:00:28)
Rodina není jenom maminka a tatínek. Jsou tu i prarodiče, tety, strýcové, takže dítě z DD, které by žilo u homosexuálního páru, by snad dost zblízka vidělo i život páru heterosexuálního u dalších příbuzných, ne?
|
|
|
| Květa13 |
|
(9.6.2006 20:22:54)
Myslím, že o to, pohnout s tím, se již několik let snaží FOD(www.fod.cz).
Nemají to jednoduché, ale už udělali spoustu práce a pomohli mnoha dětem, které se údajně nedařilo umístit do rodin. Máte li někdo chuť v této oblasti pomoci, prostřednictvím FOD máte několik možností. My máme díky nim 2 krásné osvojené děti a i když ta byrokracie byla děsná, stálo to za to a DÁ se to vydržet a dotáhnout do konce!!!!
|
| veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 | •
|
(13.6.2006 15:50:13)
Můžu se zeptat, v kterém kraji a jak dlouho to trvalo?
Díky Veronika
|
| Květa13 |
|
(14.6.2006 10:42:34)
První adopce byla v Praze,druhá v jihočském kraji.Vždy to trvalo 3 měsíce :-))))))))
|
| Veronika, Martínek 3,5, Tomášek 14m | •
|
(14.6.2006 12:54:51)
My jsme ze Zlínského kraje. Momentálně musíme urovnat finanční záležitosti, přece jen jsem už 6 let doma a jedna výplata je málo :-(
Neuměli bychom asi říct, že se nám to teď nehodí, takže asi radši počkáme, až se oddlužíme, snad jenom do konce roku.
Docela mě udivuje, že je to přes FOD tak rychle. Že je rozdíl oproti státním institucím, to vím, ale čekala jsem ten rozdíl menší.
Jaké máte děti? a jak staré jste je dostali?
Sháním informace kde se dá, hlavně od někoho, kdo má vlastní zkušenost.
Veronika
|
|
|
|
| veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 | •
|
(13.6.2006 15:50:33)
Můžu se zeptat, v kterém kraji a jak dlouho to trvalo?
Díky Veronika
|
|
|
| maceška | 
|
(10.6.2006 8:14:04)
A co mi hlava vůbec nebere - když jste konečně zařazeni mezi žadatele a několik měsíců či let čekáte na dítě do PP, dostanete nakonec dítě, které CELOU TU DOBU BYLO V DD.
Mám takovou zidealizovanou představu, jak by měl vypadat systém NVP u dětí odebraných z biologické rodiny:
1. U dítěte umístěného na základě předběžného opatření nařídit jednání o dalším osudu dítěte např. do 2 měsíců.
2. Součástí tohoto jednání musí být soudně-znalecký posudek psychologa, který vyšetří biologické rodiče i dítě (podobně jako jsou prověřování žadatelé o NRP) a zhodnotí, je-li reálná šance návratu dítěte do biol. rodiny.
3. Pokud ano, je dítě umístěno přednostně v krátkodobé PP a s rodiči je zahájena intenzivní práce pod vedením psychologa a sociální pracovnice – hodnocení úspěšnosti musí být opět časově omezeno, např. 6 měsíců. Není-li po této době dítě možné navrátit do biol. rodiny, nastává bod č. 4.
4. Pokud tato šance není, je nutné rozhodnout, zda rodiče budou zbaveni rodičovské zodpovědnosti ( pak jde dítě do adopce), či nikoliv – poté je dítě ihned nahlášeno do dlouhodobé PP, není-li z nějakých důvodů (např. výchovných či osobnostních) navrženo psychologem jinak. Do té doby je dítě umístěno v některém zařízení NVP.
5. Při umístění dítěte do dlouhodobé PP je dítě přednostně umístěno do jiného regionu než je trvalé bydliště rodičů. Kontakt biologických rodičů s dítětem je výrokem soudu upraven na základě doporučení psychologa, který provedl vyšetření rodičů a dítěte tak, aby byly hájeny zájmy dítěte. Optimální by bylo, kdyby rodiče nedostali k dispozici adresu dítěte, ale úřední adresu kolizního opatrovníka (soc.pracovnice apod.), který by případný kontakt zprostředkoval.
6. V dlouhodobé PP budou vždy rodičovská práva omezena v těchto výkonech: vydání cestovního pasu, souhlas s léčením či operací dítěte, výběr povolání, vydání občanského průkazu, event. dalších. V těchto případech budou mít vychovatelé dítěte (pěstouni) plnou moc zastupovat rodiče.
7. U dětí dlouhodobě umístěných v DD je nutno podporovat hostitelskou péči (HP), především kvůli možnosti navázat trvalé citové vazby. O HP mluvit, informovat veřejnost o této možnosti a pozvednout tuto péči na něco normálního, co je v zájmu každého z nás. Definovat potřebná vyšetření uchazečů o HP a podporovat setkávání rodin, které mají o HP zájem, s dětmi z DD, protože nutné je spontánní navázání kontaktu – např. při společných pobytech organizovaných v daném regionu. Umožnit přechod HP do PP, vyvine-li se takto situace.
K HP: měla by být samozřejmostí pro všechny děti, od nichž se očekává samostatný život po 18. roce věku, nejpozději od 15 let. Nemusí jít přímo o rodiny, ale např. o přátelství v rámci programu Pět P, jakési doprovázení do reálného světa (to, co se dělá v domě na půli cesty, ale s předstihem) – tyto vazby by měly být odrazovým můstkem po opuštění DD, ideální by samozřejmě bylo vytvoření celoživotního doprovázení (přátelství). Další možností je "virtuální dům na půli cesty", tj. vytvoření uzavřeného serveru, kde si mohou tito mladí lidé vzájemně radit, svěřovat se, probírat praktické otázky, atd. Takovéto servery jsou běžné pro nemocné jedince s konkrétní chorobou, a jsou nesmírně užitečné. Otázkou je, jaká je dostupnost internetu, ale předpokládám, že se postupně bude zlepšovat.
Pro zájemce můžu svoje představy ještě dál rozvést :-)
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(10.6.2006 19:08:15)
Maceško, to je hezké shrnutí, škoda že odpovědní úředníci takto nepřemýšlejí (pokud vůbec přemýšlejí).
E.
|
|
| Toranoko | •
|
(14.6.2006 20:09:23)
Macesko, je to fakt dobry.
Ale mzslim, ze treba "lhuta pro rodice" za kterou se maji naucit fungovat, je hodne sporna, nehlede k podle me dost caste moynosti "recidivy" - ale jinak s tebou souhlasim.
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)