| Irena | •
 |
(18.4.2006 19:00:46)
Satky maji jiste mnoho vyhod, ktere jsou vicemene zjevne a nema cenu je znovu opakovat. Je vsak treba si uvedomit malou ochranu novorozence. Na vlastni oci jsem videla u vyusteni eskalatoru zakopnout a upadnout dopredu cloveka, ktery nesl dite v tzv. klokance. Prirodni narody zily take v ponekud jinem prostredi a pad na jezdicich schodech v metru nebyl tak akutnim nebezpecim, ze. Moji znami pediatri jsou v otazce baby-vaku, nosicku, satku na noseni deti a podobnych zarizeni mirne receno VELMI ZDRZENLIVI. Vetsina z nich jiz lecila nasledky podobnych padu, jako je vyse popsany.
Irena.
|
| Toranoko | •
|
(18.4.2006 19:17:00)
A co by se stalo, kdyby upadl nekdo s kocarem, ktery je na tech schodech silne nestabilni?
|
|
| Líza | 
|
(18.4.2006 19:20:27)
Ireno, předpokládám, že jsi už v životě párkrát zakopla a upadla. Kolikrát z toho jsi upadla rovnou na pusu (a na hrudník), aniž bys před sebe strčila ruce?
|
| Eva, Tomík 2 roky | •
|
(18.4.2006 22:14:44)
Musím se zastat Ireny. Nejde jen o pády. Nosím v šátku nebo babyvaku - mám oboje- už své druhé dítě, a stalo se mi, že ho praštily do hlavy příliš rychle se zavírající těžké dveře dětské kliniky - brano zavírá samo... Ne vždycky má nosič volné ruce na ochranu pokladu na břiše (třeba drží za ruku druhé dítě), je potřeba být moc opatrný.
|
|
| Irena | •
|
(19.4.2006 5:03:36)
Po pravde receno, ocekavala jsem komentare podobne naivni. Z aplikace zakladnich fyzikalnich zakonu musi byt kazdemu jasne, ze dite na brise snizuje stabilitu a prehled o terenu cloveka, ktery jej nese, takze pst. padu ev. srazky s prekazkou je vyssi. Kazdy pad nebo naraz je samozrejme nebezpeci, a to i pro Tebe, kdyz treba upadnes na chodniku. To samozrejme neznamena, ze kazdy pad nebo naraz musi spatne dopadnout. TO SNAD PROBOHA CHAPES!! Co se kocarku tyce, jenom podotknu, ze hluboky kocarek ve stand. provedeni reprezentuje pro dite pri stejnem narazu ochranu radove vyssi, nez ruce. Pst vypadnuti lze podstatne snizit. Muj prispevek se snazil jen pripomenout slozitost problemu....Ale to je asi moc....
|
| Líza |
|
(19.4.2006 6:34:36)
To víš, něco člověk holt nepochopí...kolikrát jsi v těhotenství upadla přímo na břicho???
|
| adelaide k. | 
|
(19.4.2006 8:52:05)
No a představte si co všechno se mohlo stát kdyby to dítě jen držela na ruce.... Já teda nejsem lékař ale poměr zranění při pádu šátkonosiče a jiných úrazů by mě teda opravdu zajímal. Nosím naši malou už víc než rok a z e zkušenosti na různých terénech vím že 90% pádů zkončí pádem na zadek a nebo na bok (pokud je dítě na břiše) proitože je to přirozené vzhledem ke změněnému těžišti (podvědomé vyrovnávání mírným záklonem).
Naštěstí se chování nosiče neřídí jenom fyzikálními zákony ale i jeho porzorností, opatrností a šikovností.
Kolikrát -občas každá- mamina s kočárkem narazila do dveří (protože si špatně vyměřila vjezd), špatně se rozhlídla (nebo v toku myšlenek zapoměla) a málem strčila miminko pod auto.
Véééééélice mi to tady připomíná diskuzi o porodech doma. Šátky jsou bezpečné, příjemnější a pohodlenější (pro většinu mimin), ale kočár to je holt jistota :-)))))
Jo se šátkem to moc není na kafíčko s kamarádkou, a pokud jde o nakupování musím vždy dobře rozmýšletr jestli chci jen koukat (takže šátek a dostanu s evšude) nebo si potřebuju i něco vyzkoušet (takže kočár nebo nějaký asistent který dítko pohlídá . Šátkování znamená že holt všechno oddřete na svých ramenou (dítě, proviant, případný nákup), ale je to o tom jestli se na některé věci vykašlete (procházky po lesíchloukách, a horách) máte spolehlivé hlídání (návštěva na úřadech) a nebo hodné dítko (které vám dá prostor pro všechny domácí práce).
Mě procházky baví, hlídání nemám, andílka taky ne a volím raději samostatnost.
A za ten rok šátkování malá plakala jen dvakrát. Jednou ji rozplakala ženská v autobuse která se na mě vrhla a začala mi ztrhávat šátek z mého spícího miminka (když jsem krkavčí matka která ho nechá udusit ona se prý n to koukat nebude) a než jsem se stačila probrat z šoku a vynadat jí pěkně mi Magdu vyděsila. Podruhé měla hlad (to jí byly tak 3 měsíce) a bylo to asi 20 metrů od domu.
Tak pěknou bilanci u kočárku nemám :-)
|
| Markéa, syn 4 r. | •
|
(19.4.2006 9:19:48)
Chtěla bych podotknout, že naše dítě v šátku nikdy nebylo a procházek po lesích, loukách a horách jsme se rozhodně vzdát nemuseli. To záleží na typu kočáru a zvoleném terénu. Nevím,kolik jste toho nachodila po úřadech, já tam za první rok života dítěte byla asi dvakrát, a to se s kočárem dalo v klidu zvládnout.
|
| adelaide k. |
|
(19.4.2006 11:35:26)
No já bych teda hodně polemizovala jak dobře se dá chodit třeba v tatrách s kočárkem. Jasně, v lesoparku není s kočárkem problém ale na houby to bude asi problém :-))))
Po úřadech... no jen co si pamatuju. Zapsání dítěte do občanky a pasu (2 návštěvy cca po 2 hodinách), pojištění dítěte, vyřizování na finnačním úřadě (asi 5 návštěv po cca1 hodině) - a to vyjmenovávám jenom místa kam se nelze dostat s kočárkem (když nepočítám jeho tahání po schodech)
Ale nejde o to někomu něco vnucovat. Nám to moc vyhovovalo a jestli někomu vyhovuje víc absolvovat to s kočárem tak prosím. Spíš mě nadzvedne když někdo smete ze stolu něco co sám nikdy nezkusil jako zbytečné, nebezpečné, "alternativní".
Mě je jedno
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(20.4.2006 10:07:02)
No tak po Tatrách to problém bude, však jsem taky psala, že je třeba volit vhodné trasy. My jsme s kočárem prochodili Podkrkonoší a velkou část Krkonoš (chodili jsme s ním ještě když malému byly tři a půl). Nevím, jestli je bezpečnější kočár nebo šátek, neb jsem šátek nezkoušela, kočár mi vyhovoval.
A jeden dotaz na závěr - dítě má být zapsané v občance (dobrý dotaz, když jsou mu čtyři)?
|
| PajaMM | 
|
(20.4.2006 10:08:34)
Muze a nemusi, neni to povinne.
Ja tam dceru mam kvuli cestovani....a vubec, jsem na ni tak pysna, ze ji mam zapsanou, kde se da :-))))
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(20.4.2006 10:14:07)
No to se mi ulevilo, kvůli cestování ho mám v pase. Pyšná jsem taky, ale já se uspokojuji tím, že každého pěkně do detailu vylíčím, jak úžasné máme dítě.
|
| PajaMM |
|
(20.4.2006 10:18:54)
No v pase ji mam taky...ale do EU neni pas potreba, tak jsem si rikala, ze treba na Slovensko se to bude hodit :-)
Hlavne jsem rozvedena a budu se vdavat znova, tak to bude jednodussi vysvetlovanido doby, kdy se nam podari zmenit Klarce prijmeni - jestli vubec.
|
|
|
| čtenářka | •
|
(22.4.2006 18:07:36)
... no, to je vidět už dle kolonky na jméno uřivatele.
|
|
| PajaMM |
|
(23.4.2006 15:22:17)
Mila ctenarko,
no a?????
A navic nejsem jedina, kdo tu ma u sveho nicku napsane jmeno a vek sveho ditka...
|
|
|
|
|
|
| Katka | •
|
(13.5.2006 14:16:48)
Taky maminka musí na tom být zdravotně v pořádku. Pokud jí otékají nohy, jako mé sestře, která musí chodit na lymfatické drenáže, pak by se její holčička ven nedostala vůbec, protože nošení čehokoli by jí asi nohy odrovnalo. Navíc maminky s velmi nízkým tlakem a omdlívajícím při letních teplotách by nošení dítěte v šátku asi taky jen těžko zvládaly. Není lepší kočárek, kde mimo jiné má dítě možnost mít zavěšeny hračky a rozvíjet tak psychomotorický vývoj? Nejsem úplně proti nošení dětí v šátku, ale myslím, že ideální je to kombinovat...
|
|
|
|
|
|
| Wanda, 1 dcera | •
|
(19.4.2006 8:13:33)
No jasan, člověk musí být opatrný. Asi jako v těhotenství - dávat pozor, kam šlape, držet se zábradlí, v tramvaji si radši sednout, atd. Je pravda, že v šátku je mimi narozdíl od mámina bříška proti pádu nechráněné, ale pravděpodobnost pádu na břicho (u normálně šikovných lidí :-)) snad není tak velká. Každá máma stejně své dítě pořád tahá, když ne v šátku, tak jen tak v rukou, a to hrozí nejen riziko pádu matky, ale i vypadnutí dítěte. Přesto to ale všichni podstupujeme, že...
|
|
| Teri, 14 měs. Káťa | •
|
(19.4.2006 9:38:54)
Jako všechno na světě, má šátek své výhody a nevýhody. Co se týká mé zkušenosti, upadla jsem na blátě ve vyšším stupni těhotenství, se šátkem zatím nikoli. Máme psa a vycházky do přírody jsou pro mne každodenní radostí i povinností. S kočárekm se dostanu jen po městě a to ještě neustále řeším vyhýbání se na úzkých chodnících, kde se mnohdy dva kočárky proti sobě nevejdou. Převažuje u nás doma nošení v šátku, ale při hodně nevlídném počasí a již aktivně nespícím a po všem koukajícím dětátku využívám občas i výhody kočárku. Šátek nám však přes případné vyšší riziko dává víc a tímzo děkuji autorovi za původní krásný článek.
|
| Irena | •
|
(20.4.2006 4:19:49)
Vazeni, myslim, ze kazdemu je z prispevku na vyse uvedeny komentar "upozorneni" jasne, ze znacna cast tech, kteri se vyjadrili, je skalopevne presvedcena o neomylnosti sveho usudku v dane veci. Srovnani tehotne zeny s clovekem, nesoucim dite v satku, je samozrejme nesmysl, protoze ma cenu se bavit o rozumne snizitelnych rizicich v ramci daneho stavu. Satek na dite nemusim pouzit a dite klidne vozit v kocare. Tehotenstvi se, pokud chci byt matkou, vyhnout jaksi nemohu....Nechci se nikoho dotknout, v zasade o nic nejde, deti mam na satek velke a tak jde z me strany vlastne jen o pozastaveni se nad clankem, ktery byl vyjadrenim jednoznacne kladnych pocitu autora z noseni ditete v satku. Preji mu je. Chtelo to jen podle mne trochu doplnit tim "pohledem z druhe strany". To je vse.
Diskuze o domacich porodech vedou bohuzel prilis casto k napadani zastancu jine porodni strategie. Chtelo by to dobrou statistiku rizik. A ta je zatim u nas slaba. Jsou ale v Evrope jine staty (Holandsko), kde je porod doma podstatne obvyklejsi nez u nas jiz radu let. Kdo je rozumny, koriguje sva rozhodnuti take primerene zkusenostmi jinych a cim vice nasbiranych zkusenosti, tim lepe.
Zdravim.
Irena.
|
| Sylvie | 
|
(20.4.2006 7:29:07)
Ireno, těhotenství se vyhnout můžeš, pokud dítě adoptuješ ;o) Jinak moje zkušenost s pády - za cca pět a půl let intenzivního nošení jsem s sebou flákla dvakrát. Jednou jsem uklouzla v lese a kecla si na zadek (děco se ani neprobudilo), jednou mě starší holčina stáhla na zem při vystupování z tramvaje - dopadla jsem na všechny čtyři, pod sebou nejenom dítě v šátku a i tu starší potvoru (obě děcka rozchechtané, jaká je to legrace). Oproti tomu kočárek jsem málem vysypala hned při první zkušenosti s eskalátory, nebýt manžela, který zachytil kočár i mne a tím jsem tak nějak s kočárkem tehdy skončila, protože jsem se začala bát :o) Poslední "hororový" zážitek s kočárkem je cca měsíc sarý, kdy mě kočár málem převážil při vynášení do schodů. Taky mám za sebou vysypané dítě z kočáru (opět - schody :o( Děcko bylo naštěstí zabaleno ve fusaku), převážený kočárek (vlastní blbostí), "vyhozená záda" (jak jinak - schody...). Na to, že kočár používám jenom jako doplněk k šátku je to až až :o( Takže z vlastní zkušenosti bych to s tím šátkem neviděla až tak zle ;o)
S.+ + +
|
| Irena | •
|
(20.4.2006 18:24:49)
Sylvie, adopce Te stale,i pres silu urednickeho aparatu a slozitost procedury, neucini biologickym rodicem ditete. K tomu vede cesta ponekud jina. Prave o biologickem rodicovstvi samozrejme byla rec, to snad je ted jiz jasne. Jednotlive zkusenosti jsou sice zajimave, ale podstata veci je v relativne objektivnim stanoveni rizik te ci one strategie. Jsou samozrejme extremy-nekdo neni schopen ujet s kocarem par metru po rovnem asfaltovem chodniku, nekdo ma analogicke problemy s satkem. O extremy tady nejde. Chtela jsem jen rict, ze podle zkusenosti mych znamych pediatru, je vzhledem k cetnosti kocarku a satku, baby-vaku apod. mensi pravdepodobnost urazu ditete ruzne zavaznosti ve standartnim kocare, duvody tohoto stavu jsou vyse uvedeny.
Zdravi,
Irena.
|
| Sylvie |
|
(27.4.2006 0:03:08)
Ireno, v posledních dnech jsem se poctivě dívala po ostatních kočárkových maminách, jestli moje (negativní) zkušenost s kočárem je extrémní. Není. Několikrát denně jsem potkávala maminy, které měly stejný problém, jako já (i když - ony to třeba jako problém narozdíl ode mne nevnímaly).
Nevím, jestli máš nějaké statistiky, které srovnávají úrazovost dítěte v šátku - v kočárku - v náručí za současného tlačení kočárku. Jestli jo, docela by mě zajímaly. Jestli ne, je to jenom takové plácání vody. "Výše uvedené důvody", proč by měl být kočárek bezpečnější, jsem nenašla  Ale mohu ti nabídnout důvody, proč se s tvým tvrzením neztotoňuji:
1. kočárek je vcelku bez problémů bezpečný tak pro dítě do tří-čtyř měsíců (pomíjím teď chyby rodičů, jako je třeba nezabržděný kočárek na podlaze z kopce, což si do té doby rodiče neuvědomily, a následné rozjetí kočárku a vysypání dítěte na schodech). Pak se začíná otáčet a klekat si a už je potřeba ho v korbičce přikšírovat, jinak hrozí vypadnutí. A ejhle, ono to nemusí být tak jednoduché :o( On takový výrobce kočárků vůbec nemusí počítat s tím, že by bylo potřeba do něj dítě kšírovat, tudíž není možné kšíry nikam připevnit. U prvního kočáru jsem problém vyřešila zaháknutím kšírů za boudičku, zdála se pevná (a jak jsem zjistila, dělají to tak i jiné maminy). Jako dobrá volba se mi to zdálo do té doby, než mi jednoho dne boudička pod tahem děcka vystřelila z upevnění :o(
2. Nicméně dejme tomu, že najdu na kočárku místo pro zaháknutí kšír. Zas můžu být chvíli spokojená, tak do šestého-sedmého měsíce. Jenže v té době se děcko prvně postaví, zjistí, že je to fajn, začíná opatrně zkoušet chodit kolem nábytku, pořádně sedět třeba ještě neumí, ale vynahradí si to klečením na patách. Co z toho pro kočárek vyplývá? Nic jiného, než se v něm taky jednoho dne zkusí postavit a zjistí, že je vlastně fajn naklánět přes okraj a koukat na točící se kolečka nebo co já vím co to dole děcka tak zaujatě sledují. A vyvstává otázka - nepřevrhne se díky tomu kočárek? Teď nevím, jestli to bylo v době mého druhého nebo až třetího těhotenství, ale v D-testu byl test kočárků a jeden z nich neprošel, převrátil se. Člověk by řekl - šmejd. Jenže jak z kmentáře vyplynulo, testován byl podle staré normy, které počítaly s tím, že se dítě naklání přes okraje. Podle NOVÝCH norem, které někdy v té době začínaly platit, by prošel bez problémů. Protože ty nové normy počítají s tím, že dítě sedí uprostřed kočáru jako pecka. Z čehož mi vyplývá, že i když mě prodejce ujistí, že kočárek vyhovuje normám, přesto se klidně může převážit, protože nemusí být nepřevrátitelný při naklánění dítěte přes okraje...
3. No, takže nakonec jsem se rozhodla koupit si sporťák nebo polohovací golfky, prostě něco, co má integrované pětibodové pásy, které dítěti ve vyklánění zabrání. Zlaté oči! V posledních dnech obíhám kočárkové obchody, usazuju děcko do jednoho kočáru za druhým a ještě jsem na žádné vyhovující nenarazila. Ve všech děcko vztekle máchne ručičkou, kopne nožičkou, zacuká tělíčkem, otočí se na bok... a pásy, utažené co to dá, volně plandají vedle něj... Uznávám, všechny mé děti jsou postavy spíše drobnější, ačkoli já i manžel jsme naprosto průměrní. Na druhou stranu nejsou nijak extrémně malí.
Samozřejmě, hledám kočárek spíš lehčí (těžké mě převažují, zejména musím-li je nést sama do schodů) a navíc jsem limitovaná cenou.
Tím jsem nechtěla napsat, jak je kočárek nebezepčné monstrum :o), jenom poukazuju na to, že ony i ty kočárky mají v bezpečnosti svoje mouchy. A stejně jako mi někde může podjet noha při chůzi se šátkem, může mi podjet i při chůzi s kočárkem, a pak je otázka, jestli by mi kočárek byl oporou, nebo jestli bych ho naopak při pádu stáhla na sebe a dítě vykopila.
S.+++
PS: a tvoje věta "Satek na dite nemusim pouzit a dite klidne vozit v kocare. " nasvědčuje tomu, že buď jsi nikdy nepotkala dítě, které v kočáře zoufale řve (já mám doma takové exempláře tři :o) ) nebo máš srdce z kamene a je ti nějaký řev ukradený.
|
| Irena | •
|
(27.4.2006 22:36:56)
Jak jsem uvedla nekolikrat, upozornila jsem pouze na zvysenou rizikovost noseni ditete v satku a spol., na kterou ukazovaly zkusenosti mych znamych (i spoluzaku) detskych lekaru. Konkretnim prikladem je osetrujici lekarka me dcery Dr. Hejhalova z Cimic (Praha 8), ktera mne na jedne z prvnich prohlidek po porodu upozornila na rizika s satky, nosucky, baby-vaky... spojena. Prohlasila: Doufam, ze ji (mou dceru) nehodlate nosit v satku, dite je v nem oproti kocaru v prumeru postatne mene chraneno. Mam spatne zkusenosti." Chcete-li znat podrobnejsi statistiku, jiste Vam ji rada poskytne. Nechci uvadet me zazitky s vlastnimi detmi a kocarky a pozorovani ostatnich matek a otcu pri transportu malych deti, je to dle meho nazoru irelevantni. Jeste jednou opakuji, kazda vec ma sve vyhody a muze prinaset pohodli, ale bohuzel i specificka nebezpeci.
Veta "Satek na dite nemusim pouzit a dite klidne vozit v kocare." byla vytrzena z nasledujiciho kontextu, kterym jsem reagovala na komentare o riziku behem tehotenstvi a jeho srovnani s rizikem noseni ditete v satku:
"Srovnani tehotne zeny s clovekem, nesoucim dite v satku, je samozrejme nesmysl, protoze ma cenu se bavit o rozumne snizitelnych rizicich v ramci daneho stavu. Satek na dite nemusim pouzit a dite klidne vozit v kocare. Tehotenstvi se, pokud chci byt matkou, vyhnout jaksi nemohu...." Je potesitelne, ze snad cast diskutujicich merito meho srovnani pochopila.
|
| Sylvie |
|
(27.4.2006 23:10:05)
No Ireno, je to zvláštní, ale moje pediatričky špatné zkušenosti s dětmi nošenými v šátku nemají a šátky podporují :o) Jak první, která už je v důchodu, tak současná. Co jsem s děckama v šátku chodila k nám na dětskou chirurgii, tak tam se taky lékaři nezmiňovali, že by ošetřovali děti ze šátků. A to mluvím o velké nemocnici.
Nemyslím, že bych větu vytrhla z kontextu. V šátku jsem začala dítě nosit právě proto, že jsem ho nemohla vozit v kočárku. Respektive mohla jsem ho vozit v kočárku, pokud by mi jako osoba bylo naprosto fuk a nevadilo by mi, že v něm ječí a ječí a ječí (a navíc v zimě za studeného vzduchu). Rizika při nošení samozřejmě jsou, ale to jsou i při vožení. On ten kočárek není tak bezpečný, jak se na první pohled tváří. Jak píšu, mám skoro devítiměsíční dítě a pokud ho dávám do kočárku, stejně si s sebou nosím šátek. Protože když jsou třeba starší holky na prolejzačkách, tak sice dávat jim záchranu s děckem v šátku je nepohodlné, ale pořád pro mimino bezpečnější, než nechat ho v kočáru a čekat, kdy se bez mého přímého dohledu vyvlíkne z kšír a vypadne. A s třema dětma fakt nemůžu být věčně u kočáru a z mimina v něm nespustit oči.
S.+++
|
|
|
|
|
|
| Hromnice+Vojtíšek | •
|
(26.4.2006 22:59:23)
Projela jsem celou diskusi k článku a nedá mi to - musím také přispět svým názorem. Kočárek je pro miminko zcela jasně bezpečnější!!! V šátku se přeci nemůže ani pohnout. Pod kočárek dám i nákup. V kočárku lze miminko lehce přebalit... A další, zaručeně pravdivé rady, mě vedly k tomu, že jsme pro Vojtíka koupili kočárek. Našemu Vojtovi budou 3 roky a mohu dodat jediné. Kočárek jsme používali necelé první tři měsíce. Pak přišel na řadu šátek. Nebudu tu znova opakovat pocity tatínků a kladné názory maminek. Jen lituji, že jsem svého syna rvala do toho pitomého kočáru...
|
|
|
|
| monika | •
|
(20.4.2006 8:53:29)
Upadnout s děckem v náruči můžeš klidně i doma v kuchyni. Připouštím ale, že nošení mrněte v šátku nebo babyvaku není pro ustrašené a úzkostné rodiče vůbec vhodné.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)