| Petr K. | •
 |
(26.3.2006 14:51:49)
vám k štastnému porodu vaší dcerky. Moc děkuji za tento článek, četli jsme ho s mou ženou a já jsem moc rád, že jste se s námi takto podělili o svůj prožitek porodu. Doufám, že i váš text posune alespoň o čárku blíž dobu, kdy v našem kulturním prostředí budou porody doma stejně běžně přijímané jako ve zbytku světa. Názor, že ženy rodící doma jsou nezodpovědné je stejně nevědomý jako přesvědčení že sunar a flaška jsou lepší než kojení, a doufám že časem skončí stejně - jako úlet dávno minuých komunistických časů.
Po přečtení některých diskusních příspěvků k tomuto článku se mi opět pěkně zvedl adrenalin. Jak se zdá, názory některých lidí nebyly před jejich publikací poznamenány ani minimální snahou o přemýšlení.
Když jsem poté, co se nám narodil Péťa psal článek o přirozeném porodu, ještě jsem si myslel, že porod doma je skvělá alternativa, která dá rodičce téměř jistou záruku pohody a dítěti dobrý start do života - oproti porodnici, kde je totéž dost nejisté.
Teď, po půl roce, už si myslím něco jiného. To je ten důvod, proč o porodech v nemocnici začínám mluvit s vykřičníky na konci vět a proč sem píšu. Od té doby znám minimálně další čtyři matky, které
prodělaly skoro ten samý řetězec událostí:
* žádná příprava na porod - v porodnici přece všechno ví a zařídí a byla jsem tam a mluvili se mnou hezky. Porod vlastně není moje věc, už aby to dítě bylo venku
* direktivně řízený porod, za velmi nepříjemných pocitů, s naprostým ignorováním přání rodičky, "bůh ví proč" velmi dlouhý, končící vyvoláním nebo invazivním zásahem
* přidušené nebo jinak zraněné dítě, s
možností trvalých následků
* nutnost aplikovat Vojtovu metodu
* jsem tak ráda že máme dítě, ale už nikdy nechci rodit. Bylo to strašné, do porodnice mne už nikdo nedostane.
Už se nedivím informovaným matkám, které chtějí rodit doma, protože je to prostě bezpečnější než rodit v porodnici.
Doma je nikdo nebude nutit do poloh a zásahů, o kterých velmi dobře ví, že jsou špatné a ohrožují dítě. Doma se nebudou muset s nikým hádat a přesvědčovat někoho, že na sebe bere odpovědnost.
Pokud budou mít doma problém, mohou odjet do porodnice. Není k tomu potřeba žádná bájná sanitka před domem, a pravděpodobnost zpoždění je tak malá, že skoro žádná. Pravděpodobnost porodních komplikací vyvolaných prostředím porodnice ji moc a mnohokrát
převyšuje.
Čím víc bude dul a porodních asistentek ochotných pomáhat rodit doma, tím víc bude ubývat už tak malého rizika. Vím jen o jednom porodu započatém doma a ukončeném v porodnici. Problém byl ve velkém dítěti. S převozem ani s časovou prodlevou nebyl problém. Problém byl až potom, hádejte kde, s personálem porodnice.
Omlouvám se všem zdravotníkům, kterých se tohle jistě dotkne, a vím že jsou u nás i takové porodnice, kde jsou rodičky a jejich děti v bezpečí před hloupým přístupem a nesmyslnými zásahy. Věřím, že časem bude takových porodnic přibývat, takže každá žena bude moci rodit podle svého výběru a podle své situace, a nebude vystavena zacházení, které by vyžadovalo nejspíš dezinfikovanou beysbollku v ruce otce (jak skutečně jeden otec napsal).
Zatím to některé porodnice řeší tak, že k porodu pustí buď dulu, nebo otce, ale ne oba. Otec neví, která bije, dá se lehce zmanipulovat (ale otče, my víme co děláme). Dula sice rozumí situaci, ale dá se lehce umlčet (buďte zticha, vás se nikdo na nic neptal).Rodička...no tak ta prostě většinou nemá sílu na čtvrthodinovou hádku s několika zdravotníky, a tak se podřídí. A dále, viz výše vypsané body.
Tím nechci říct, že porodnice je místo, kde programově ubližují lidem. Tím jenom chci říct, že se to statisticky často děje, a to tak často, že už jenom proto je bezpečnější rodit doma. A že je to i krásnější, to je vidět z příběhů všech domácích porodů, které znám.
|
| Bob | •
|
(26.3.2006 15:57:00)
Jsi ovšem silně zaujatý a jako řada příznivců domácího porodu trpíš iracionální fóbií z porodnic.
Znám řadu právě opačných zkušeností s porodnicemi, než uvádíš Ty. Tvůj "řetězec událostí" většinou vypadá takhle:
* důkladná a zevrubná příprava na porod za pomoci skutečných odborníků přímo v porodnici.
* citlivě vedený porod (jedině ty velmi nepříjemné pocity platí, ale to doma taky), s naprostým a bezvýhradným respektování jakýchkoli přání rodičky. "Bůh ví proč" zcela bezproblémový, končící rychle a euforicky.
* zcela zdravé dítě
* jsem ráda, že máme dítě, a chci brzy další. Chci se vrátit právě do této porodnice.
A co myslíš větou: "Porod vlastně není moje věc, už aby to dítě bylo venku." Chceš tím říct, že ženy, které rodí v porodnici, jsou blbé?
|
| Petr K. | •
|
(26.3.2006 18:17:43)
Samozřejmě že jsem zaujatý. Nejsem ale zaujatý teoreticky. Nebyl jsem zaujatý, dokud jsme nenarazili na realitu. Řetězec, který popisuješ ty je samozžejmě stejně pravděpodobný jako to, co popisuju já. Stejně v tom smyslu, že ani jeden nemáme k dispozici statistické údaje, které by zaznamenaly spokojenost že s porodem v porodnici a následné problémy. Takže já vycházím z toho, co znám ze svého okolí. Můj příspěvek je tak naštvaný, protože poslední kapkou do poháru trpělivosti (když nepočítám některé příspěvky k tomuto článku) bylo vyprávění mojí dobré kamarádky před pár dny. Samozřejmě že když už se ptám na spokojenost s porodem, slyším i spokojené reakce. Jenže i tak půlka těch spokojených bývá podezřele stručných a po druhé otázce to zase končí těmi špatnými pocity, ponížením, studem, strachem rodit znovu...
Proto zuřím, proto jsem zaujatý. Neslyšel jsem, že by některá žena měla špatné pocity z porodu doma. Tady se nebavíme o fyzických porodních bolestech, ale o tom, jak se cítí žena která přivádí a přivedla dítě na svět v souhrnu.
Jak se asi cítí žena, které zdravotní sesry násilím podtrhnou ruce, aby při porodu ležela? A jak se cítí její manžel, kterého přesvědčili, že oni ví co dělají, ale když se potom stahy zastaví a dítě se musí dostávat na svět násilím a je modré od nedostatku kyslíku?
Jak se cítí žena, jejímuž dítěti při těžkém porodu zlomí klíční kost a ona se to dozví až po více dnech od pediatričky, kam přijde s neustále plačícím dítětem, protože jí to v porodnici neřekli?
Jak se cítí žena, která musí v průběhu stahů křičet na personál porodnice, aby respektovali její přání a důstojnost?
Já, když to slyším, a zároveň vím že nikdo z nich nebude žalovat porodnici, protože už chtějí mít pokoj, už mají svoje dítě a nevěří že by uspěly, tak se tedy cítím dost mizerně, a berou mě všichni čerti.
A co se týká věty "už aby to dítě bylo venku" to je prostě vícekrát zaznamenaný a doslova citovaný postoj. Nemyslím si, že by takové ženy které rodí v porodnici byly blbé (moje žena taky rodila v porodnici:-) i když pečlivě vybrané). Tento postoj není blbý, je pasivní.
Kéž by všechny porodnice byly takové, jak to popisuješ ty. Bohužel, znám takové tak tři, připouštím že jich může být v ČR tak deset, ale to ještě pořád není moc dobrá zpráva pro lidi, kteří nemůžou jet rodit sto kilometrů daleko.
A přirozeně, většina dětí narozených v jakékoliv porodnici je zdravých a v pořádku, ale o tom můj příspěvek nebyl.
|
| Šárka, tři děti | •
|
(26.3.2006 22:45:05)
Nooooo, tak Vám bych přála, abyste byl aspoň jednou těhotný a abyste si dostatečně pochodil v porodních bolestech. Garantuju Vám, že větu "už aby to dítě bylo venku" řekne nakonec každá. Představte si sebe, že si nemůžete zavázat tkaničku u bot, ba možná ty boty ani neobujete, protože máte nohy jako konve, nemůžete ležet, protože Vás bolí záda jako čert. Na záchod běháte 4x za hodinu a než se obrátíte na posteli, tak se připočůráte. Po každém jídle jíte sodu, protože Vás pálí žáha, když už konečně najdete polohu ke spaní, tak Vás přepadnou křeče do lýtek, že brečíte bolestí a to třeba 5x za noc. To jsem vypsala jen takové běžné záležitosti, které prožívá většina žen. Já taky. Pracovala jsem do posledního dne před porodem. Ale jsou ženské, které mají komplikace a musejí ležet několik měsíců. Vám se to z té "druhé" strany mluví ... A konečně - která z nás by už tohle neměla ráda za sebou a raději už vozila kočárek nebo hladila ručičku v postýlce?
Jinak nic proti porodům doma, ale bez lékaře, bez asistentky, jenom s manželem jako pisatelka článku??
|
| Havranpírka | 
|
(26.3.2006 23:05:42)
Šárko, tak to musím říct, že kdyby to bylo na mně, jsem těhotná ještě teď, bylo mi fajn, cítila jsem se jako královna, samozřejmě, taky jsem běhala na záchod a pálila mě žáha, ale jinak jsem se cítila líp než netěhotná a "už aby to bylo venku" mě nenapadlo ani jednou. A ze svého okolí znám docela dost holek, co to měly podobně. Takže - zevšeobecňovat se nedá ani tohle.
|
|
| Havranpírka |
|
(26.3.2006 23:05:47)
Šárko, tak to musím říct, že kdyby to bylo na mně, jsem těhotná ještě teď, bylo mi fajn, cítila jsem se jako královna, samozřejmě, taky jsem běhala na záchod a pálila mě žáha, ale jinak jsem se cítila líp než netěhotná a "už aby to bylo venku" mě nenapadlo ani jednou. A ze svého okolí znám docela dost holek, co to měly podobně. Takže - zevšeobecňovat se nedá ani tohle.
|
| PajaMM | 
|
(26.3.2006 23:10:49)
Havranpirko,
souhlasim, taky jsem si tehotenstvi uzivala....a rada bych znova, kdyby se zadarilo...
|
| MirkaEyrová | 
|
(26.3.2006 23:17:49)
To je, panečku, kontrast, Tvůj a můj příspěvek... Že by záleželo na kondici dotyčné, případně na výši množství potíží? Jistého času bych si taky těhotenství zopakovala, a těšila bych se na dítě, a cítila bych se i jako královna, že mi bylo dopřáno šťastně otěhotnět... Ale stejně bych si řekla "už aby bylo venku"...
|
| MirkaEyrová |
|
(26.3.2006 23:20:40)
(Víc jsem si vychutnávala kojení. A skutečně, když jsem kojit přestala, stráášně by chyběl ten pocit blízkosti, který jsme si předtím dopřávali, protože v tom věku byl syn zrovna poněkud "netulivý".)
|
|
| PajaMM |
|
(26.3.2006 23:32:45)
Ja se sice taky tesila, az bude po porodu, ale proto, ze jsem se tesila na nasi malickou berusku....ne proto, ze by se mi tehotenstvi nelibilo....cekala jsem na otehotneni 8 mesicu a mela jsem potize, to ano...ale uzivala jsem si vsechno...a bylo mi fajn...a porod me taky nebolel, vsechno bylo bez problemu...ale je to u kazde zeny jine, to naprosto chapu...Jen bych asi nikdy nerekla, "uz aby to bylo venku"...
|
| MirkaEyrová |
|
(27.3.2006 0:07:26)
Já bych si taky neřekla "to". Tenkrát měl bobeček pracovní název "Fanýsek":-))) Dani, Tebe porod nebolel???
|
| PajaMM |
|
(27.3.2006 7:34:48)
Ahoj Mirko,
omlouvam se, vcera jsem uz usnula...:-)))
A vazne me porod nebolel...ja si do posledni chvile myslela, ze nas vrati domu, ze to neni ono, kdyz me nic neboli. Jen jsem pri kontrakcich nemohla chodit, musela jsem se zastavit a oprit do predklonu...a prijeli jsme do porodnice akorat, byla jsem otevrena na 10 cm a po monitoru jsem sla rovnou rodit. Za 15 minut byla Klarka na svete a to i s pichnutim vaku blan na por. stole a presunutim se na porodni vak....:-)
Muj porod byl lepsi nez navsteva zubare:-)))
|
| MirkaEyrová |
|
(27.3.2006 20:07:37)
No to je fakt zajímavý, Dani. Já byla vždycky přesvědčená, že to bolí každého, a to navíc strašně moc. Sama jsem byla zvyklá na dost bolestivé menzes, a tak jsem se vždycky utěšovala - no nic, holka, aspoň budeš připravená na porod. Kdepak menzes:-( Bolest jak noha. Neřvala jsem. Stál u mě manžel, a to pro mě byla tehdy taková podpora, že jsem vydržela nekřičet. Ale nikdy předtím jsem nic podobně bolestivého nezažila, ani potom. Rozvrtávané zuby se tomu blíží, a jsou o to nepříjemnější, že je to v ústech - že si nemůžeš vlastně nijak ulevit. Ale při porodu jde zase o víc - o dítě - aby se narodilo v pořádku...
|
| zufi | 
|
(27.3.2006 20:09:45)
Ahoj Mirko,ráda tě ,,vidím,,.Ještě preferujete železniční dopravu?
|
| MirkaEyrová |
|
(27.3.2006 20:24:15)
Ne, Zufi. Ani mi to nepřipomínej. Normálně mně se nějak začalo v některých obzvláště hrkajících dopravních prostředcích dělat šoufl. Tak nevím, jestli to je náhoda, anebo bude Kinedrilek... Každou chvíli jsme někdo nemocní, takže střídavě je doma syn, anebo já, hodně zaskakují babičky, zčásti vozí manžel... Už nějakou dobu vážně plánujeme stěhování. Píšu to tu už asi čtvrt roku, a pořád jsme naši ideu nerealizovali, neb to pořád někde zadrhává, hlavně na financích, taky na nedostatku bytů, a taky na naší časté nemocnosti. Teď nám změnili jízdní řády, takže vlaky jezdí podstatně hůř, navíc je výluka, jezdí se autobusy... A to je legrace. Představ si plácek jako dlaň, na kterým se má vytočit stará Karosa-housenka, anebo totéž vozidlo na úzké rozbité silničce mezi vesničkami... Jak já se už těším, až se nám dílo podaří, a my budeme mít klid někde v nějakým bytečku ve městečku...
|
| zufi |
|
(27.3.2006 20:27:52)
Aha,tak to Vám přeji, aby to stěhování blíže škole vyšlo!!
|
| MirkaEyrová |
|
(27.3.2006 20:30:44)
Díky. No, bude to práce a starosti, ale hodlám věřit, že se to povede:-)
|
|
|
|
|
| PajaMM |
|
(27.3.2006 20:12:55)
Mirko,
s menzes jsem na tom stejne...
Ale my takove porody mame v rodine....mamka, obe babicky, teta a ted i ja....
Den pred porodem jsem byla na kontrole v porodnici, vse v poradku, objednali me na dalsi tyden na UTZ, a monitoru uz byly pravidelne stahy, ale nic me nebolelo...
Druhy den rano mi brisko tvrdnulo porad pravidelne, casteji a casteji, tak jsem uklidila, umyla nadobi, dobalila posledni veci, snedla dva obedy:-))), asi 20x jsem byla na wc:-) a pak jsem si dala horkou vanu - to nam radili, abychom poznaly, ze se porod blizi - a stahy byly cim dal castejsi, takze jsem se pomalu oblekla a do porodnice jsme jeli se stahy po 2 a mene minutach - takze hned po monitoru jsem sla na pichnuti vaku blan (chtela jsem to) a pak tlacit...
Ale vazne jsem si do posledni chvile myslela, ze nas poslou zpet, ze to neni ono:-), kdyz to neboli...
Nic me nebolelo, naopak me to dost prekvapilo, cekala jsem bolest - kdyz uz ne pri celem porodu, tak pri tlaceni hlavicky urcite, ale nic...jen tlak...
Prala bych to tak kazde zene...
Jen si rikam, jestli se nam zadari a budeme mit dalsi mimi, tak abych pak nebyla prekvapena, jak to muze bolet :-)
|
| MirkaEyrová |
|
(27.3.2006 20:29:09)
Tak to Ti, Dani, přeju, aby se Vám zadařilo:-)
|
| PajaMM |
|
(27.3.2006 20:31:48)
Mirko,
moc diky!!! Prejeme si to moc, ale moje telo nechce fungovat,potvora jedna:-)))
Ale ceka nas svatba, libanky, muj nastup do nove prace, dovolena....takze celkem nemam cas na to myslet a ve skrytu duse doufam, ze se mi v praci tak zalibi, ze otehotnim:-))))
Ja vam preju, aby vam vyslo stehovani a bylo po problemech!!!
|
|
|
| *Aida* | 
|
(27.3.2006 20:39:09)
Danielo,
:o)))))), zavidim. Ja mela bolesti teda siiiilene, porad jsem skemrala alespon o plyn :o). Jenze kdyz PA dorazila (hodinu pote, co skonstatovala, ze otevrena tedy nejsem ani trochu), tak jen prohlasila, ze uz jsem ve druhe dobe porodni a at tlacim a zadny plyn nebude! Behem porodu jsem tedy zadne slastne pocity neprozivala, ale zato po porodu jsem byla "high" nekolik tydnu. Ja se zas bojim, ze pokud bude jeste dalsi porod, tak uz ta poporodni euforie takova nebude :o). No hlavne aby ten dalsi porod nastal, ze... tak at se nam brzy zadari!
PS: Jedna moje kamaradka mi chytre poradila. Cituji "Ale je Ti jasny, ze vysedavanim u netu neotehotnis, ne? To se dela trosku jinak:o)))))"
|
| PajaMM |
|
(27.3.2006 20:42:58)
Aido,
moc pekna rada:-))))))
U me se PA ptala, po kolikate rodim - rekla jsem, ze porpve a ona me pochvalila,jak jsem sikovna, ze uz jsem otevrena na 10 cm - jako kdybych za to nejak mohla:-))))
Jo, k zavideni to je....jen kdyby se to zopakovalo....ja budu klido i trpet bolesti, mne je to jedno, jen kdyby mimi bylo....
A delame, co muzeme, u netu porad nejsme:-)))))
Tak at se nam brzy zadari a muzeme si zase napsat zazitky z porodu a tak :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pavlína&potomci | 
|
(27.3.2006 16:40:28)
Milá Šárko,
já Vás ujišťuji, že jsem se v těhotenství cítila skvěle a ani jednou během porodu jsem neřekla nic jako "už aby to dítě bylo venku"; dokonce jsem si nic podobného ani nepomyslela. Rodila jsem 13 hodin (doma), od počátku jsem měla kontrakce po 3 minutách, syn měl 4 kila. Měla jsem nástřih (udělaný proto, že byl nutný a požádala jsem o něj sama) i natržení, 30 stehů (hojení bez problémů). Porod byl jedním z nejkrásnějších zážitků v mém životě, byť byl náročný.
|
|
|
| MirkaEyrová |
|
(26.3.2006 23:12:37)
Petře, taky si myslím, že je dóóóst pravděpodobné, že si onu větu "už aby bylo dítě venku" řekne většina žen, a to i aktivních, odpovědných, inteligentních, připravených. Ono to opravdu není žádná legrace, ani těhotenství, natož porod, a ačkoliv jde o ženu milující, pečující, šťastnou, vzdělávající se... tak pochybuju, že by si vysoké procento těhulek libovalo v nepříjemnostech těhotenství nebo v bolestech porodu. Vy byste si snad liboval, kdybyste devět měsíců nepozřel ni sousto, neb byste všechno ihned vyhodil, čtyři až pět měsíců před porodem se cítil jako zombie, neb se nevyspíte pro zvětšující se pupek, nebo kdyby vám bolesti (porodu) připadaly, jako že vám cosi rve celé vnitřnosti z těla?
|
|
| hana | •
|
(27.3.2006 12:13:38)
Víš, proč je daleko víc negativních ohlasů, než těch zpokojených, anebo pochval? O nic nejde, jen o to, že v lidech je hluboce zakořeněno, že své příkoří musí vykřičet světu. Tím se uleví. A někomu opravdu hodně, prostě taková psychoterapie.
Ať se každá rozhodne, jak, kde, a za jakých podmínek bude rodit. A ať pak nenadává, bylo to její svobodné rozhodnutí. Je takový výběr porodnic, že tady ta možnost tady je.
Můj syn se taky narodil se zlomenou klíčnou kostí, a vůbec z toho nedělám tragédii. Je to jedna z komplikací, co se může stát u porodu. Je lepší mít zlomenou klavikulu než se udusit plodovou vodou, nebo mít tzv. porodní nádor na hlavě. Není to chyba ani lékaře ani rodičky, v jistém procentu porodů se to stane. Stejně jako pak v dospělosti máš např. 10 procentní šanci, že onemocníš schizofrenii, nebo 15 procentní, že budeš mít nádor plic. Lidi jsou lidi, a proto mají různé poruchy a nemoci, a lékaři jsou od toho, aby je zmírňovali.
|
|
|
|
| Štěpánka 2 kluci 1holčička | •
|
(26.3.2006 18:01:32)
Tuším Petr Klásek že? nebo si to už nepamatuju? četla jsem Váš porodní příběh a ačkoli jsem na něj nijak nereagovala, moc se mi líbil, také jsem po jeho přečtení začala doufat, že snad už příště (doufám, že ještě příště bude) budu třeba rodit v porodnici podle svých představ (své třetí dítě jsem raději rodila doma), dokonce jsem četla v místním tisku rozhovor s primářem naší porodnice, naprosto úžasné vybavení, skvělý personál......
........naneštěstí tam nedávno rodila jedna známá a kromě toho, že před porodem navštěvovala psychoprofilaxi a seznámila se i s porodním sálem a vybavenými skvělými pokoji (rodí se i na porodní stoličce hurá!! vířivá vana - super, už se těším!!!!), tak z porodu má trauma na celý život, ač měla tatínka u porodu, tým lékařů se jim nepodařilo pokořit. Čípek na urychlení, potom kapačku, ležet na zádech, po 12 hodinách ukrutných a vyčerpávajích bolestí se narodilo miminko, kterému ještě předcházel drastický nástřih hráze (bohužel zrovna byly po ruce jen tupé nůžky, ale maminka to přece vydrží, stejně už nemá sílu se bránit a tatínek už taky rezignoval) takže jsem byla opět nucena změnit svůj názor na porodnice.
Já se naštěstí můžu spolehnout na manžela, ale pouze doma, v porodnici by manžel asi všechny poslal do pr... a potom by asi nebylo příjemné tam rodit.....
Moc krásný příspěvek, i ten Váš 5-ti dílný článek.
|
|
| Karel Palček | •
|
(26.3.2006 20:20:32)
Párkrát jsem měl příležitost nakouknout na některé stránky porodů jak doma tak v nemocnici ...
Jedna věc mě neobyčejně překvapuje: pokud někdo porodí doma okamžitě se objeví asi padesátiprocentní podíl nacistek, které to začínají okamžitě obviňovat z nezodpovědnosti, aniž by byly ve své podstatě konkrétní.
Jinak řečeno, co když se něco stane, je to hazard.
Co? Jak tomu předcházet? Jak to řešit?
To nenapíšou!
Klasický český krávy - s kakaovým flekem v kalhotech...
Je to tvoje dítě tak si ho odroď sama a nevobtěžuj doktory. Nejsou na tebe zvědaví a já taky ne...
|
| Šárka, tři děti | •
|
(26.3.2006 23:05:42)
Jenom bych chtěla vidět, jak byste rodil své dítě a byl nějaký "problém". To přeci není o demokracii, to je o včasném lékařském zásahu, který může zachránit život Vašim nejbližším. Zvládl byste nečekaně komplikovaný porod vlastními silami? No já myslím, že byste volal 155 ...
Jestli mě považujete kvůli těmto názorům za nacistku, pak jste k politování.
|
|
|
|
+
+
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem
Košíčky Mon Cheri
Čokoládový krém
Churros
Banánové omeletky
Brusinkový punč
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)
Citronový gel a krém (Lemon curd)
Tvarohový chesecake
Dýňoví šneci