| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Třídní schůzka a nejzlobivější dítě na světě (možná v celém vesmíru)

 Celkem 137 názorů.
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Vydržať 

(23.3.2006 8:55:38)
Máme druhorozenou pětiletou dceru, která dokáže být opravdu mazlíček, ale autority prostě neuznává. Když jsem si přečetl Tvůj článek, je mi jasné, že až nastoupí do školy, máme se na co těšit...

No nic. Myslím, že nikdo nezná dítě lépe, než vlastní rodiče. Ty sama víš nejlépe, jestli je opravdu tak nesnesitelné, nebo je prostě jen "hůře zvladatelné". Vím, pro mnohé, zvláště některé "pedagogy" je to totéž, ale já bych se tomu tak nepoddával. V tomto věku se každé dítě vyvíjí ze dne na den a za tři měsíce může být všechno úplně jinak. Otázka je, jestli je to teď opravdu tak špatné. Něco mi říká, že není! :-)
 Martina, 2deti 
  • 

Stejny problem 

(23.3.2006 11:55:32)
Ahoj, my zijeme ve Svycarsku, kde je jiny (dle meho nazoru horsi) skolni system. U kluka to v prvni tride doslo tak daleko, ze mu ucitelka za velke podpory psycholozky chtela dat dokonce leky (Ritalin) a to ho videla hodinu pred rokem. A ze kdyz nebudeme spolupracovat, tak bude opakovat rocnik. Byli jsme nezavisle u lekare a jeste u psychologa a oba rekli, ze zadne leky nepotrebuje. Reagovali jsme tak, ze musi okamzite zmenit skolu. Dneska uz je rok v privatni skole(Montessori), absolutne bez problemu. Je to vsechno v lidech.
 katka 2 deti 
  • 

Re: Stejny problem 

(24.3.2006 20:32:54)
Presne ten problém sme mali zo snykom, v prvej triede sme boli neustále na koberečku u pani učitelky, kt. bola k detom ohromne kamarátska, ako sestra / ktorá bola ešte špec. pedagogička/,niekedy aj 2x do týždňa a ja som bola zúfala, decko som doma liskala, lebo som mala pocit, že to podla výkladu pani učitelky nie je decko, ale satanáš, sama mi povedala, že je rozmaznaný a potrebuje výprask - pritom mala od psychol. potvrdenie, že je hyperaktívny a disgrafik..uč. nám povedala, že má podpriemernú inteligenciu a s prospechom to nebude nič moc - no poviem vám prvá trieda bolo peklo, ja som do toho bola tehotná, takže som mala nervy slušne v hajzli..:( Cez leto sme sa ale odsťahovali a z hrozou sme trnuli čo zase bude robit v 2. triede v novom prostredí, obávali sme sa podla učitelky, že bude na seba strhávať pozornosť, behat a extrémne vyrušovat a pod. veci kt. sme denne v 1.tr. riešily.
Na naše obrovské prekvápko sa nič také nekonalo, učitelka je prísna a deti s nej majú prirodzený rešpekt, na synove správanie sa ani raz nesťažovala, na dotaz či hodne vyrušuje cez prestávky mi povedala, že behá ako 90% ostatných chlapcov a že ona to neako nerieši, že restávku majú na to, aby sa uvolnily a každé dieťa sa uvolnuje inak, keď to prešvihnú dostanú písomný trest / slohovú úlohu na doma a pod./ a je zase na dlho klud.Navyše mmi synka vychválila, ako jedného z najšikovnejších žiakov, že čo sa týka prospechu nnemá s ním absolútne problém, je snaživý a vidno, že má záujem a dobre mu to pálí - no po pravde mmi spadla sánka, dnes už viem, že to s 80% záleží na učitelovi a jeho prístupu.....takže občas zmeniť školu je naozaj dobré, ako v našom prípade.
 Martina, 2 deti 
  • 

Re: Re: Stejny problem 

(25.3.2006 8:59:09)
Urcite je to lepsi reseni nez dite zbytecne tlumit leky, ktere nepotrebuje a na ktere si muze vypestovat navyk. Nebo proc by mel opakovat rocnik, prestoze je dostatecne zraly. Nam v nove skole napred vzali kluka na 3 dny na zkousku, az potom ucitelka rekla, ze muze klidne nastoupit, jeho znalosti zcela odpovidaji prvni tride a nevidi duvod, proc by nemel zustat v prvni tride. A s tim zlobenim to same. Najednou neni vyvrhel tridy, kazdeho zaka tam berou individualne a jako osobnost. To je pro deti velmi dulezite. Dokonce se syn do skoly tesi a je tam velmi spokojeny. Bohuzel v nasem okoli je dost pripadu, kdy rodice rezignuji a nechaji diteti naordinovat Ritalin. Nebo ani nemusi rezignovat, dokonce toto reseni radi uvitaji. Navenek se vsechno vyresi, ucitelka je spokojena, protoze ma klid od ditete, ktere vybocuje z rady a rodice maji doma robotka, ktery posloucha na slovo, je to pohodlnejsi.
 Plachá Stáňa 
  • 

Re: Re: Stejny problem 

(25.5.2007 13:30:28)
Můj problém s klukem není až tak v něm ale v jednom o rok starším spolužákovi. Ten se snaží mého syna (a ne jenom jeho) šikanovat a to takovím způsobem že po něm chce aby mu olizoval přirození a pohyby naznačoval soulož. Pokud mu nebude můj syn i ostatní děti po vůli tak jim vyhrožuje zmlácením nebo pořezáním.Ve šěkole se to řešilo ale mám pocit že tím to skončilo a nic rozumného se nevyřešilo.
 Kohnova 
  • 

Re: Re: Re: Stejny problem 

(25.5.2007 18:23:02)
Stano, pokud se neco takoveho deje tvemu diteti ve skole, skola tomu nezabranila, musis podat trestni oznameni a hlavne syna ochranit, tj vzit ho odtamtud okamzite pryc, k lekari a pak na pracoviste, kde se sikanou zabyvaji, tj. napr. Linka duvery deti a mladeze, RIAPS, Bily kruh bezpeci atd. Na nic necekej. Preved ho do jine skoly a v mezidobi ho nech doma. To, co se mu deje, je moc nebezpecne.
 Halabala 
  • 

Zlobení? 

(23.3.2006 9:02:14)
A tomu s tou cedulkou říkají zlobení? V které zemi do té přípravné školy chodí? A co teda byly ty ostatní "prohřešky"?
Mě to teda přijde normální, děti si přece hrají a je dobře, že mají fantazii. A taky je normální, že inteligentní dítě navádí ty ostatní, protože samo ví, co by dělat nemělo :-)
Třeba až bude opravdu ve škole, taky pochopí, že jde o víc a že tyhle "lumpárny" má nechat na jindy :-)
 Ivana /2 kluci - 3 roky,5 měs./ 
  • 

Re: Zlobení? 

(23.3.2006 9:27:54)
Ahoj,
také si nemyslím, že by ta jmenovka byla takový prohřešek, děti jsou vnímavé, leccos odkoukají a odposlouchají v televizi. Uč. by mu to spíš měla vysvětlit a s dětmi rozebrat, co to znamená a ne z toho dělat vědu.
Mám 3 a čtvrt letého syna. Do 3 let byl "hrozný"- žádné vých. metody na něj nezabíraly, pořád jen lítal sem a tam, narážel jen tak do dětí, bouchal je lopatičkama, no děs... Je zase pravda, že na kole jezdil ve 2 letech, od Vánoc chodí bruslit...Ale aby vydržel u stavění kostek nebo kreslení-ani náhodou. Začal chodit do školky a dost se změnil, možná i tím věkem. Teď se navíc ve školce něco stalo, s největší pravděpodobností dostal od uč. pohlavek /potvrdil to i syn sousedky/ a stává se z něho bojácnější dítě. V Mš jsem to řešila, samozřejmě se údajně nic nestalo, ale hysterické scény syna tomu nenasvědčovaly. Takže se to snad nebude opakovat. Ale zpět k tomu: teď je moc hodnej, poslouchá mě /což dřív ignorace/, děti nebije /i když by to někdy bylo potřeba, když si začínají - ale to jsme v něm utloukli my!/, dokonce vydrží sedět na místě.
Takže si říkám - asi to chce čas, některé děti se zklidní dříve, jiné později...
Jen vím jedno - až bude můj druhý syn zlobit, jako ten první, nebudu mu pořád říkat, že zlobí, nebudu ho tak okřikovat...Protože jak píšeš, když se jim pořád bude říkat, že nic jiného neumějí, než zlobit, tak budou pořád za ty zlobivé děti a to opravdu není dobře...
Takže pevné nervy a CHVÁLIT za všechno, co udělá dobře - a toho je určitě hodně!!!
 Červánek 


Stejná zkušenost 

(23.3.2006 9:19:12)
Blanko, držím palce - máme úplně stejnou zkušenost. TAky jsem předpokládala, že když budu s učiteli spolupracovat na "výchově" naší dcery, tak že se společně dobereme k nějakému "výsledku".
Bylo to úplně stejné - vždycky byla ta nejhorší z celé třídy - a to dokonce i po změně školy...
Dnes je dcera ve třetí třídě a máme báječnou učitelku - ta ji chválí i trestá, mračí se na ni i směje - a také ji často obejme a dokonce dá pusu:o)))
A já jako matka můžu konečně opět chvíli "vydechnout":o)
 ajka 
  • 

Re: Stejná zkušenost 

(6.4.2006 15:09:09)
Moje milá též maminko,
jak pravil Blanky manžel o vytvoření spojení Filípek - viník, je to zcela pravdivé. Mého syna Jakuba vyštvala paní učitelka k psycholožce na počátku roku, za což jsem nesmírně vděčná. Psychjoložka zkonstatovala, že je syn dysortografik. Tudíž i nadále válčíme ve druhé třídě s ČJ. Já jsem bohužel ze strany tř. učitelky nezaznamenala jediný posun ve výuce s ohledem na LPU. Pouze pí. učitelka píše do sešitů z ČJ strohé hlášky tipu : Opravdu?, Moc škrtáš, Nepřečtu, nebo napíše jen ? Takže jsem se konečně objednala k ředitelce školy( jdu tam zítra v osm ) a nebudu za matku trpitelku ale matku samici, bránící právo dítěte. Nechci aby z něho rostl lajdák, ale ani aby mu někdo šlapal po sebevědomí nebo nepodal pomocnou ruku. Ani nás za nic při rodičovských schůzkách nepochválila, byť psycholožka uvedla, že má nadprůměrnou názorovou složku nad svými vrstevníky a umělecké nadání ( velmi hezky kreslí ). Vážně zvažuji změnu školy - ale abych to neuspěchala, proto to zítřejší sezení. Ale Vaší pí. učitelku co umí dát i pusu těžce závidím a jen si nostalgicky vzpomínám na tu svoji první nej....Do přestupu na jinou školu držím Fildovi palečky.
Ajka
 tynda,2 kluci 
  • 

zlobivé dítě? 

(23.3.2006 9:31:56)
AHoj, já mám 5 ti letého syna a docela mi to připomíná naši MŠ.Minulý rok jsem chodila z hrůzou,co zase bude. Syn je také velice aktivní, potřebuje stále zaměstávat.Paní učitelka si stále stěžovala, až už jsem toho měla dost a řekla jsem jí,že si to má vyřešit sama, že já nemůžu řešit jeho podle ní prohřešky za ni, když on mi řekne něco jiného než syn.Sama jsem učitelka, učila jsem před MD ve speciální škole a hyperaktivních chlapečků jsem měla ve třídě 8.A z vlastní zkušenosti vím,že dítě, které je jen neustále káráno, tak ztratí veškerou snahu se chovat jinak "vždyť je stejně zlý".Po dobrém toho člověk zmůže víc.Ale ty jasné hranice jsou potřeba.A rozhodně si to učitel má řešit sám a ne přes rodiče, pokud se jedná o běžné podle něj přestupky.Kdybych si nezažila bezmocnou roli rodiče káraného dítěte, tak toto nepochopím.
Velmi záleží na osobnosti učitele, nám se v MŠ učitelky vyměnily a najednou je klid.Syn tam chodí rád a dokonce nechce ani domů.
tak pevné nervy a stůjte si za svým - je to vaše dítě a nikdo ho nikdy nebude mít víc rád než vy!!!To si vždycky říkám.
 Vladan 


Re: zlobivé dítě? 

(23.3.2006 9:37:20)
Mám ze školy zkušenost, že učitelé, kteří říkají dětem, jak jsou nemožné, hrubé, nevychované, blbé (ano, i toto zaznělo z úst učitelky), tak si pod sebou podřezávají větev, protože v jejich hodinách či při jejich dozoru se tak ty děti skutečně chovají. Můj spolužák mi to i vysvětloval: "Když si myslí, že jsem grázl a stejně si to nedá vymluvit, tak se jako grázl budu chovat. Natruc". A skutečně to tak praktikoval.
Nechci říct, že učitelky jsou na vině a jsou špatné, to v žádném případě. Jenom by si měly uvědomit, že fakt, že budou dítěti vtloukat do hlavy, že se chová příšerně, rozhodně nepovede ke zlepšení. Lepší je skutečně chválit - každé dítě se raději proslaví jako nejšikovnější zavazovač bot ve školce než jako největší grázl pod sluncem.
 Karolína, syn 5 let 
  • 

Re: Re: zlobivé dítě? 

(23.3.2006 9:59:29)
Já mám pětiletého chlapečka a není to žádný andílek. Tedy hlavně doma. Ve školce mi každou chvíli paní učitelka kluka chválí, jak jí pomáhá a poslouchá... Občas jen kulím oči. Vím, že jsem asi na něj trochu benevolentní a tím pádem si víc dovolí, takže se snažím být důslednější. Ale musím říct, že co se týká MŠ, tak máme zlaté paní učitelky. V porovnání s informacemi od ostatních kamarádek z jiných školek se dětem i úžasně věnují, pořád něco vymýšlí a zaměstnávají je. Je to malá vesnická školka a skvělá!
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Re: zlobivé dítě? 

(23.3.2006 10:47:21)
Kromě toho, že syn chodí do velké pražské školky, platí pro něj přesně totéž, co pro vašeho. Doma je to pěknej vejlupek, ze školky (a předtím i z jeslí) slyším samé pochvaly. Pamatuju si, že jsem si jednou tetě z jeslí posteskla, že prcek doma celkem vyvádí, a ona mi říkala: "No to víte, maminky jsou většinou daleko méně důsledné než my tady."

Jinak tety v jeslích i učitelky ve školce jsou úžasné. Ve školce známe vlastně všechny, protože synek tam většinou zůstává poslední, takže se stěhuje odpoledne po třídách (naštěstí velmi vítá "jít na návštěvu"). Pevně doufám, že stejné štěstí budeme mít i se školou, protože když čtu některé příspěvky, trochu trnu, co bude.
 kiri 
  • 

Nelze nevzpomenout ... 

(23.3.2006 9:54:40)
... příhody, kterou mi vyprávěla moje spolubydlící na VŠST v Liberci o své sestře. Měli na základní škole napsat za domácí úkol větu a ona napsala "Máma pije rum." :-)
Mmch. Maminka byla prakticky abstinent a dítě se bránilo "Je to věta? Je to věta! Tak to není špatně."

Děti jsou sladký.

Jiřinko, kdyby jsi to náhodou četla, ozvi se mi.
 Víťa, 15 let 
  • 

Re: Nelze nevzpomenout ... 

(23.3.2006 20:01:41)
:-DDD
Některé děti se zkrátka rády předvádějí.Já si pamatuji jak jsme ve 3. nebo ve 4. třídě psali písemku kde jsme měli vyskloňovat libovolné slovo podle vzoru město.A já jsem vyskloňoval: hovno bez hovna jako město bez města.Učitelka na to nijak nereagovala,tak jsem už nikdy nic podobného neudělal.Zkrátka to nemělo ohlas. :-D
 Jana + 4 


Re: Re: Nelze nevzpomenout ... 

(24.3.2006 8:06:31)
Můj manžel - dnes vzorný a zodpovědný otec kdysi ve škole na téma "Kdo jinému jámu kopá" namaloval hřbitov a na náhrobky napsal jména učitelů. Učitelka to nezvládla, dostal pětku a byl kolem velký cirkus, naštěstí tchýně byla moudřejší....Jindy řekl učitelce, že jí to sluší a pak zavolal: "apríl" - je mi učitelek líto, nemají to v podobných situacích lehké, ale nějak jsem si myslela, že když se vydají na tuhle nelehkou dráhu, neměl by jim chybět nadhled. Přeji autorce článku pevné nervy a naději pro syna - jednou z něj taky vyroste hodný a zodpovědný muž a otec, se kterým se jeho žena nebude nudit (jako se doma nenudím já :-)
 Kamila 
  • 

Stejný problém 

(23.3.2006 10:01:44)
Máme stejný problém se synem, ale už ve školce. Paní učitelka si na sotva tříleté dítě každý den stěžovala. Že si z ní dělá srandu, že ji neposlechne a že běhá. Po půl roce návštěvy ve školce jsem se už naštvala a šla až za hlavní paní ředitelkou si stěžovat. Ve všem mi dala za pravdu. Došlo to až tak daleko, že syn od té doby neustále chodí a povídá, že on je zlobivý chlapeček a že ho nikdo nemá rád. To mu musela ta skvělá paní učitelka neustále každý den vštěpovat do hlavičky! A víte co byl nejhorší prohřešek mého malého syna? Když ve školce nakrmil rybičky! Je jasné, že rybičky asi chcíply, ale jak to má tříleté dítě, které miluje zvířata vědět, když mají v dosahu rukou ve školce akvárium a vedle postavené krmení? Když to paní učitelka povídala, myslela jsem si, že přinejmenším syn někoho zabil.
 Lesina 
  • 

Re: Stejný problém 

(23.3.2006 19:46:52)
Vsak zabil, ne? Ty rybicky :D:D:D:D:D:D
Promin, neodolala jsem :)

Popravde mam ze skolky dost obavy, moje starsi jde na podzim a je fakt, ze je to zive ditko - ale poslouchat umi - otazka je, zda bude ve skolce chtit poslouchat

Lesina
 Zuzka, tři děti 
  • 

Re: Stejný problém 

(23.3.2006 20:18:16)
I já mám podobný problém. Můj nejmladší syn se ve školce chová taky poněkud živěji a jeho reakce na různé situace jsou hlučnější než je zřejmě obvyklé a asi tím ve třídě kazímorálku. Mezi dětmi je velmi oblíbený, protože je to takový malý klaun. Problémy řeší "extrovertně".
Pokud by byl mladší, tak budu věřit, že se z toho časem dostane a možná by i paní učitelky byly shovívavější, ale jelikož je předškolák, tak často slýchám, jak je to s ním těžké a že je nezralý. Jelikož ho znám, tak vím, že to s ním asi není žádný med, ale na druhou stranu je velmi tvořivý, snadno se nechá strhnout k různým aktivitám a vědomostně patří k nejlepším. Je vděčný za každou individuální pozornost.
Také patřím k rodičům, kteří chtějí spolupracovat s pedagogy. Můj problém je v tom, že neumím lidem moc odporovat a nemám ráda, když je na mne někdo naštvaný. Doteď jsem paní učitelce pouze přikyvovala a snažila se vymyslet nějaké řešení, ale při poslední konfrontaci jsem si uvědomila, že paní učitelka se mnou komunikuje pouze pokud je problém, a to před synem. Nikdy se nestalo, že by mi ho pochválila. Samozřejmě, že by to potěšilo i mne, ale hlavně by to mělo pozitivní vliv na něj. Uvědomila jsem si, že ve všech aktivitách, které syn podnikal, ať už je to plavání nebo logopedie, tak všude slýchává kritiku za své chování, nikde nic vyloženě pozitivního. Nedávno jsem si všimla, že ho to zřejmě vnitřně užírá, i když na venek to nedává znát, možná si to ani neuvědomuje, ale podvědomě to cítí.
Toto jsem pochopila poměrně pozdě, ale teď jsem rozhodnuta, že pro něj musím něco udělat. V první řadě to bude změna mého postoje při další konfrontaci ve školce. Bude to asi těžké, neboť jinak jsem se školkou i paní učitelkou spokojena.
 Amy, 2 děti 
  • 

Požádat o radu 

(23.3.2006 10:07:12)
Mám dvě děti, žádné velké problémy s nimi nejsou, ale když občas nějaká stížnost přiletí, také je to často jen neurčitý a vágní výrok o tom, že s mým dítětem není zcela všechno v pořádku. V takové situaci se mi osvědčilo se zeptat, o jakou konkrétní situaci se jednalo a poté se zeptat, jak bych podle paní učitelky měla tu situaci řešit, aby už příště nenastala. Při rozboru konkrétní situace často zjistíme, že to zlobení nebylo zas tak hrozné a navíc si paní učitelka mnohdy sama uvědomí, že vlastně neví, jak podobnému chování u dítěte předcházet. Pokud to ví, může poradit konkrétní metodu a rodičům tak ůčinně pomoci. Zároveň se jí pak můžeme zeptat, jestli tuto metodu u našeho dítěte a u jiných dětí používá a s jakými výsledky. Takovýto postup určitě vede učitele k tomu, aby nad problémy dítěte hlouběji přemýšleli a neodswuzovali dítě, rodiče i styl domácí výchovy.
 Blanča 


Re: Požádat o radu 

(23.3.2006 11:43:53)
děkuji všem přispěvatelům. Trochu jsem měla strach, že mě za můj článek roznesete na kopytech :) .
Amy mi mluví z duše, cítim to přesně tak jako vy.
Díky
 Blanča 


Re: Požádat o radu 

(23.3.2006 11:50:48)
děkuji všem kdo se k mému článečku vyjádřili. Trochu jsem se bála, že mě roznesete na kopytech.
Amy mi mluví z duše přesně tak to cítím.
Díky
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

Re: Požádat o radu 

(27.3.2006 15:01:52)
A taky to vede k tomu, že p. uč. dojde, že chce po rodičích, aby uměli něco, co ona neumí, přesto že má praxe s dětmi většinou víc, než rodiče. A dá pokoj. Ale pokud se učitelům jenom přikyvuje, mají pocit, že mají pravdu a snaží se rodičům pomoct zvládnout toho strašného nevychovance a chudák dítě i rodiče.
Hlavně ať děti ví, že je máme rádi a že za nimi stojíme, i když někdy provedou opravdu neskutečnou blbost.
Veronika
 Veronika 
  • 

Hihihi 

(23.3.2006 10:20:05)
Tak pašerág drog je fakt vtipný :-))))))) Je to určitě chytrý kluk a bude to mít v životě jednodušší, protože má smysl pro humor. Držím palečky :-)
 Dana 
  • 

Re: Hihihi 

(23.3.2006 14:38:21)
No vtipný to je, ale když se mé dcery ptala učitelka, kam chodí maminka večer a ona jí řekla, že do hospody. Tak mi to ze začátku přišlo taky k smíchu, ovšem než si mě v šatně začali ostatní rodiče prohlížet a učitelka s nimi. Já byla konečně po třech letech mateřské na srazu třídy v hospodě, kde jsem stejně pila jen džus, jelikož alkohol nesnáším. Hold malá slyšela, že jdu do hospody a bylo to.
 Boďka 


Re: Re: Hihihi 

(23.3.2006 16:20:07)
Dani, to mi pripomenulo situáciu, keď naša prvorodená Sonička (mala vtedy rok a pol) na jednej návšteve začala hovoriť vetu: "tato je alkoholik, tato je alkoholik..." Doteraz neviem, skadiaľ to nabrala. Našťastie bola to rodinná návšteva, čiže vedeli, že "tato" má k alkoholikovi vééľmi ďaleko, tak to zobrali ako dobrý vtip.
 Lenka,syn 7let 
  • 

"vyvrhel" 

(23.3.2006 10:21:33)
Dobrý den,
mám pocit, že tu někdo píše o mém synovi.
Také od posledního ročníku školky (nyní prvňák) poslouchám, že může za vše špatné do se semele v dosahu několika kilometrů :-).
Poučena touto zkušeností ze školky, informovala jsem při nástupu do první třídy paní učitelku o možnosti, že můj syn bude zlobit nebude-řádně vytížen. v případě nudy dokáže opravdu slušně trápit. tehdy mi bylo shovívavě odpovězeno, že není první zlobivé dítě v kariéře paní učitelky a že to zvládnem. Podotýkám, že syn je také poněkud nadprůměrně bystrý. To bylo výsledkem i psychologického vyšetření, které jsme absolvovali.
ovšem od října má syn neustálé poznámky o chování, které se vyjímají vedle mnoha jedniček.Také jsem se pasovala do role"spolupracujícího" rodiče a před časem jsem ze stejných důvodů jako vy změnila taktiku.
Došlo k tomu v momentě, kdy obdržel pětku z tělocviku. Ne není dřevo, jen vyrušoval..!!
Další zajímavý moment, který mě přesvědčil, že připustit nedokonalost svého syna se stalo zbraní paní učitelky bylo, když syn naškrábal domácí úkol a já mu jej škrtla a nechala napsat znovu. Druhý den se pod úkolem objevila poznámka paní učitelky:"Pochvala pro maminku."
Ano vážení, hádáte správně, už úkoly neškrtám. Takže milá paní držím Vám i sobě palce. Snad dovedeme zabránit některým pedagogům, aby zašlapali sebevědomí našich dětí do země a ještě s naší pomocí.
 Petra 
  • 

Re: "vyvrhel" 

(27.9.2007 23:15:29)
A co si někdy zajít do školy, poprosit paní učitelku, zda můžete být přítomna vyučování a podívat se na vaši ratolest, jak se doopravdy ve škole
chová, možná se nestačíte divit a neudržíte nervy na uzdě ani hodinu - a paní učitelka je musí udržet celé dopoledne.
Jsem taky učitelka a tuhle terapii jsem vyzkoušela na jedné mamince, která se pořád divila, že její Jiříček je samá poznámka, ale on doma vůbec nezlobí.
Pozvala jsem ji na dopoledne do třídy, první hodinu se Jiříček držel, druhou už začal ukazovat svoji tvář a vrcholem byla přestávka, kdy na maminku ve třídě skoro zapomněl. Maminka mi dala za pravdu, milovanému Jiříčkovi dala pořádně na zadek a odcházela ze školy jak spráskaný pes. Od té doby Jirka seká latinu a když-pohrozím, že do školy zavolám maminku.
 Vladan 


Pejsek a kočička 

(23.3.2006 10:34:05)
Měl jsem problém taky s Povídáním o pejskovi a kočičce. Konkrétně se jednalo o příhodu, jak prali prádlo...nebo myli podlahu? Myslím, že myli podlahu a PAK prali prádlo...ale to je vedlejší.
Ve třetí třídě jsme to četli a já jsem, když jsme dorazili k místu, kde "Nejprve pověsil pejsek kočičku, ta pak slezla a pověsila pejska. Tak tam vyseli oba", zvedl ruku a zeptal se, jak je možné, že tam viseli oba, když kočička ještě pořád stojí dole na zemi. Učitelka mě přede všemi označila za hlupáka ("Ty si hlůpý", abych byl tedy konkrétní) a řekla mi, že se debilními otázkami nehodlá zabývat. Tak nevím, jestli to byl korektní přístup k devítiletému dítěti.
 dasulika 
  • 

Re: Pejsek a kočička 

(23.3.2006 10:46:17)
Jůůů, tak přesně s tímhle úryvkem z této knížky jsem měla problémy taky:-) Ptala jsem se na to samé a taky jsem byla odbytá, že se moc ptám:-)
 Vladan 


Re: Re: Pejsek a kočička - Pan Čapek to zřejmě nedomyslel 

(23.3.2006 11:20:45)
A já jsem napsal, že VYSELI. Pane Bože - omlouvám se všem. Samozřejmě se viseli:-)
 Markéta a Zuzanka 
  • 

Vladane, 

(23.3.2006 12:06:30)
vyseli je moc pěkný o). Moje maminka učila celý život na prvním stupni a jednou z perel její kariéry byly VYŠNĚ. Moc šikovná holčička napsala do diktátu vyšně, tak si ji maminka pak zavolala ke katedře, ať malá vysvětlí kde to vzala. Beruška se celá rozzářila a povídá:"Já jsem nad tím moc přemýšlela, ale pak jsem na to přišla. Když jsou třešně, tak jsou vyšně, vy- je předpona a -šně je kořen." Malá dostala z diktátu jedničku za správný postup a celá třída varování, jak že je to s višněmi o).
Pejska a kočičku maminka taky pravidelně ve třídě řešila, ovšem přístupem:" Dobrá otázka. Pan spisovatel nám to ale do knížky nenapsal, asi na to musíte přijít samy, děti." A dětičky rozběhly debatu, kterou ukončily třeba tím, že pejsek nejdřív kočičku pověsil, aby zjistili, jestli je šňůra dost pevná, pak kočička pověsila pejska, povyskočila si a přes pejskovy nohy na šňůru vylezla taky. Bylo docela legrace sledovat, s jakým zápalem děti hledaly řešení a jak si navzájem odhalovaly nelogičnosti... Maminka je nechala řešení vymyslet samotné, aby se učily myslet, spolupracovat, komunikovat... protože tím zabila dvě mouchy jednou ranou, chybu v knížce obrátila v přednost a nechtěla shodit Čapka.
 Vladan 


Tak konečně to vím, jak je to s pejskem a kočičkou a můžu klidně spát:-))) 

(23.3.2006 12:15:30)
Děkuji za vysvětlení. Jsem rád, že někdo má takový přístup. Asi je to o lidech - stejně jako všechny profese. Tak jako jsou skvělí a mizerní účetní, tak jsou i skvělí a špatní učitelé. Nebo ani ne špatní - spíš má každý jiný přístup k dětem.
Jinak - chodím s učitelem (jo, jsem gay:-)), který učí na střední škole. Je to docela síla, když se hádáme, že rozdělení Máchovců, Ruchovců a Lumírovců je pro člověka velmi důležitá znalost (podle jeho názoru). Občas ho musím trochu mírnit, protože tuhle jsem ho vytočil a on na mě vybafl: Index, sešit a k tabuli:-)))))
 Markéta a Zuzanka 
  • 

Re: Tak konečně to vím, jak je to s pejskem a kočičkou a můžu klidně spát:-))) 

(23.3.2006 14:57:09)
To si nepomůžeš, asi každá práce přináší nějakou profesní deformaci, jen u těch kantorů je to možná víc vidět o). I když, je fakt, že moje maminka občas nosila ze školy opravdu pěkný historky o). Třeba - jedna její kamarádka šla v pátek ze školy, zamyšlená nad fůrou pracovních i soukromých starostí, vešla do masny, aby rodince koupila kus žvance na víkend a disciplinovaně se zařadila do fronty polohlasně štěbetajících bab. Opět se ponořila do vlastních úvah a zčásti přestala vnímat okolní svět. Ty brebtající drbny ji asi poněkud znervózňovaly, protože po chvíli automaticky zařvala na celou masnu:"A ticho tady bude!"
O něco později jde opět ze školy, v tašce písemky, které nutně musí do dalšího dne opravit a oznámkovat. Doma se věnuje rodince a domácnosti a v podvečer jde do tašky pro ty písemky. Písemky nikde. Obrátí byt vzhůru nohama, nadává si, kam jen je mohla založit. Nakonec usoudí, že je snad tak pitomá, že je zapomněla v kabinetu, ačkoli si byla jistá, že je odnesla domů. Začne tedy rodince chystat aspoň večeři. Otevře lednici a úhledná hromádka písemek spokojeně leží mezi salámem a jogurtama... kam je odpoledne omylem přihodila k nákupu.
Pak se jí taky přihodilo, že v noci sedí nad hromadou sešitů, soustředěná na opravování a podvědomě si uvědomuje nepříjemné zvuky, které ji ruší. Tak zasyčí:"Pšššt" a dál se soustředí na práci. Při třetím Pšššt jí došlo, že to vedle v kuchyni píská na plotně konvice s vodou, kterou si tam postavila na kafe...
Pokud Tvůj brouček doroste do podobných kvalit, tak vás spolu čeká docela veselej život o).
 Rampepurda 
  • 

Re: Vladane, 

(23.3.2006 12:16:12)
Ale to prece neni chyba v knizce! To je tam schvalne jako vtip, ne ?
 MirkaEyrová 


Re: Vladane, 

(23.3.2006 12:50:04)
Markéto, Vladane, taky žiju v lehce šimravém pocitu, že to "věšení prádla" je taková hříčka autora. A - upřímně řečeno - vždycky se mi to líbilo z celé knížky nejvíc:-))) Měla jsem takový pocit vítězství a vlastně i spiklenectví, že jsem pana Čapka prokoukla:-)
 Markéta a Zuzanka 
  • 

Re: Re: Vladane, 

(23.3.2006 14:36:52)
Mirko, ona to bezpochyby je hříčka autora, protože to je nesmysl, ale v podstatě celá ta knížka je nereálný "nesmysl" tak jako třeba bajky. Věšení prádla je vtip a chyták na děti, jestli čtou pozorně a o textu přemýšlí, ale podle mně záleží jen na dětech, jestli to celé přijmou jen jako žertík nebo zapojí fantazii a zkusí tu absurditu dotáhnout do relativně logických konců ).
Každopádně se Čapkovi povedla celá knížka i tenhle chyták o), Tvůj pocit spiklenectví je toho jen důkazem o).

 Vladan 


Re: Re: Vladane, 

(23.3.2006 15:09:48)
Jsem od malička suchar a pragmatik - takže i v pohádce hledám logiku. A pokud tam není tak mě to znervózňuje.:-) Ale tady nešlo o Čapka, tady šlo o princip a postoj té učitelky. Já jsem měl vůbec takové blbé dotazy (proč je jedno jablko červené a druhé zelené, když jsou obě zralá? Proč velký mráz vleze za nehty a malý ne?), takže se učitelce s (asi) přepjatými nervy vůbec nedivím. Ale tehdy mě to uráželo až do hlouby mé dětské duše. :-)
 Sissi 
  • 

Re: Vladane, 

(23.3.2006 16:39:50)
Ona to je chyba??? Já jsem už při prvním čtení Pejska a kočičky v dětství teda tušila, že to asi bude sranda (dneska v dospělosti bych řekla vtip). A ona chyba...
 Toranoko 
  • 

Re: Vladane, 

(23.3.2006 20:16:33)
Ja si nemyslim, ze je to chyba, to je proste jeden z krasnych zertiku pana Capka, takovÿ druh humoru. Ale chapu, ze devitilete dite ma problem to pochopit. Me se spousta pohadek psanych podobnym stylem jako diteti nelibila, ale ted je dokazu ocenit.
 Lala 
  • 

Pašerák drog? Zasmát se! (a vysvětlit) 

(23.3.2006 11:31:16)
Pokud někdo udělá tragédii a výchovný problém z takovéto situace, pomyslím si o něm, že nic neví o dětech. Poměrně běžně se stává, že dítko je zaujato nějakým novým neznámým výrazem, který slyší v televizi, v rodině nebo u ostatních dětí, a snaží se jej pak používat (i když a přestože vlastně vůbec neví co to znamená).
Když jsem byla už mnohem starší než zde zmíněný synátor, stalo se mi to samé... někde jsem odposlouchala slovo "hrobeso". Zasvěcení vědí co to je, já jsem vůbec netušila, ale to slovo se mi tak líbilo, že jsem jej začala zhusta používat, tedy až do té doby, kdy se mne rodiče takhle v sobotu po obědě zeptali, co odpoledne podniknem a já s nadšením odpověděla "No přece hrobeso!". No od té doby, co vím co to slovo znamená, jsem ho nepoužila :o)
Jistě si vzpomenete na scénku z představení Hrdý Budžes... kluci pořád říkali ty kurvo ty kurvo ty kurvo... nevěděla jsem co to znamená... a tak když v poledne babička zavolala z okna na mne ven "Helenko, pojď domů, je oběd!", jsem jí odpověděla "Děkuju, ještě nemám hlad ty kurvo!"...
Sáhněme si do svědomí a vzpomeňme si, jak se nám kdysi tahle "dospělácká", tajemná a nová slova líbila, tedy hlavně do té doby, než jsme věděli, co znamenají :o)
 Amy 
  • 

Re: Pašerák drog? Zasmát se! (a vysvětlit) 

(23.3.2006 14:29:46)
Prosím, vás, co je to hrobeso? - Vzbudila jste ve mně netušenou zvědavost. Asi patřím spíše ke generaci těch mladších, tak mi toto slůvko uniklo.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Pašerák drog? Zasmát se! (a vysvětlit) 

(23.3.2006 16:04:31)
Připojím se - tak toto slovo neznám....

S.
 Martina, dvě dcery 
  • 

Re: Re: Pašerák drog? Zasmát se! (a vysvětlit) 

(23.3.2006 16:25:15)
Hrobeso vysvětlím - jsem ročník 67 a na vejšce jsme tohle slovo používali hojně. Tedy termín, ne činnost:o)). Takže hro-be-so je hromadná bestiální soulož.
 Andrea 
  • 

Re: Pašerák drog a jina povolani 

(23.3.2006 16:29:43)
Taky neznam toto slovo:-))
Ale jinak - Syn me kamaradky, ktery mel strasne rad auta, na otazku cim by chtel byt odpovidal "zlodejem aut". Zlodejil by je a pak by je vozil do Polska a Ruska, kde auta nemaji:-))
Vzdycky jsme rikaly, ze nekdo to holt delat musi. Tenkrat se porad o zlodejich mluvilo v televizi a Kuba si myslel, ze by pak mohli mluvit i o nem. Letos je mu 18 a auta nechava stat, kde jsou.
 Blanča 


:) 

(23.3.2006 11:55:30)
všem moc děkuji.
Amy,vy mi mluvíte z duše přesně tak to cítím.
Blanka
 Eva 
  • 

Re: :) 

(23.3.2006 13:30:31)
Tak trochu mi přijdou příspěvky v debatách na školní témata podobné. Vždycky se dozvím zase o nějaké totálně pitomé učitelce (někdo tady dokonce napsal, že existují i DOBŘÍ UČITELÉ !!! bravo), která to neumí s dětmi a dělá všechno špatně. Myslím si, že kvůli jedné větičce asi dítě nedostane přídomek nejzlobivější. Jestli doma zastáváte před dětmi stejný přístup jako v diskusích (učitelé jsou všichni blbci), není divu, že to mají učitelé někdy dost obtížné.
Je dost jednoduché říct: ona má znát moderní přístupy, ona má zastávat individuální přístup atd. Je dost jednoduché kritizovat, co zase ti blbí učitelé zvorali.
Myslím,že mám řešení: jděte učit vy, kteří tomu všemu tak skvěle rozumíte. Hned bude školství vypadat lépe. Akorát se obrňte proti rodičům.
 Stuclinka 


Učitelka-blbka 

(23.3.2006 14:45:36)
Jsem ráda, že tu někdo připomíná i tuhle stránku věci. Pro děti je důležité, aby věděly, že dospělí,kteří se o ně starají, se mezi sebou jsou schopni dohodnout. Že je to nějaký rozumně vymyšlený systém pravidel, která jsou připravena s nimi a s ohledem na ně. Velmi jsem v době svého učitelování oceňovala rodiče, kteří za mnou nejasnou situaci rozebrat, ale před dětmi se mě zastali!Takové jednotné zázemí je pro malé děti velký dar. Málokdo rád přijímá kritiku své práce a učitel na něco takového musí být neustále připraven, protože jeho systém práce musí být otevřený.Bylo by skvělé, kdyby učitelů, kteří to dokážou přibývalo. Z článku mám dojem, že se otevřeně hovořilo přede všemi o problémech syna autorky, to by se opravdu stát nemělo, pokud nejde o velmi závažný případ třeba šikany, který se týká všech. Ze strany rodičů si ale zase přeji, aby i jim se podařilo udržet trochu odstupu a uvědomit si, jak velmi odlišně se děti chovají samy nebo jen s rodiči a jak se projevují v kolektivu dětí.
Držím každopádně palce, aby všichni zúčastnění měli zájem o situaci jednat a společně ji řešit, ne se navzájem zatratit. Lenka
 Vladan 


Re: Re: :) 

(23.3.2006 15:16:13)
Ale já jsem nemluvil o tom, že jsou učitelé blbci. To bych si nedovolil (koneckonců mají vysokou, že) a zůstat s dětičkami v dnešní době 45 minut o samotě taky není žádný med. Jenom jsem chtěl říct, že určité chování učitele se může negativně podepsat na žákovi. A pokud je nějaký učitel...nedostatečně nad věcí...tak dostane dojem, že dítě zlobí vyloženě schválně. A přitom to většinou není pravda.
 zufi 


Re: Re: Re: :) 

(23.3.2006 16:27:30)
Děti zlobí vyloženě schválně. Jak kdo a jak kdy samozřejmě!
Učím v osmi třídách stejnými metody, snažím se zaujmout i pobavit, nejen učit.V některých třídách jsou většinou hodní,jinde občas zlobí a ve dvou zlobí skoro pořád...
 simona 
  • 

Re: Re: Re: Re: :) 

(24.3.2006 21:25:25)
nejsem učitelka, ale také zastávám názor, že to nemusí být učitelem. ono je snažší to na něj svést, než si přiznat, že mé dítě je tak trochu "jiné" Jasně, učitelé nejsou bozi, ale rodiče podobných názorů, kdy se nechtějí postavit pravdě čelem, bych ke konfrontaci tedy nechtěla. Nevěřím, že si zasedli na prvňáka. To, že je inteligentní, což asi je neznamená, že nemůže být nezvladatelný. Vlastně toto je spolu často propojeno - vysoká inteligence a nezvladatelnost. Takže já jsem bohužel na straně učitele.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: :) 

(24.3.2006 21:38:30)
Počkej, Simono, teď se teda musím zastat dětí. Ono i když je dítě "tak trochu jiné", tak si ještě proto nezaslouží, aby se nad ním zlomila hůl. Každý tvor má v sobě přece svoji dobrou a svoji špatnou stránku. Jestli se dítě často projevuje z té špatné stránky, je snadné říct, že nestojí za nic. Ale daleko záslužnější je dnes a denně se dovolávat dobra v jeho duši a pokoušet se to dobro vytáhnout na povrch. Samozřejmě největší díl této práce leží na rodičích - když rodiče selhávají, těžko kdo jiný jejich "práci" zvládne. Přesto se domnívám, že i učitelé mají poměrně velké možnosti ovlivit své svěřence - díky tomu, že je mají na starosti pět dní v týdnu nějaké čtyři hodiny denně (prvňáky). V těch ix hodinách denně, které dítě v přítomnosti učitele setrvá, může učitel jak bořit - bezmyšlenkovitými odsudky a ponižováním - tak i stavět - podporou, pomocí, vysvětlováním a kdovíčím ještě.
Ne, učitelování jistě není jednoduchá práce. Nikdy v životě bych ji nechtěla dělat, protože bych ji chtěla dělat dobře - a vím, že bych na to neměla tu vitalitu, tu sílu, trpělivost a výdrž...
 Eva 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: :) 

(13.5.2006 21:49:45)
Já se přikláním na stranu rodičů. Mám doma prvňáčka, který je "inteligentní a nezvladatelný". Od dubna se z jedniček zhoršil na trojky, na rodičovské schůzce mi paní učitelka řekla, že neví jak na něho. Doma je můj syn sice trošku živější, ale hodný nemám s ním větší problémy. Tak kde asi bude zakopaný pes? Myslím si, že paní učitelka by měla umět zaujmout dítě a předat mu dané vědomosti.
 Eva - ale jiná :o) 
  • 

Re: Re: Re: :) 

(23.3.2006 16:48:31)
Vladane, vysoká škola přece není záruka inteligence!
Blančin syn má smůlu na učitelku (nebo učitele?), pokud to řeší přede všemi a navíc takové prkotiny jako pašeráka drog.
Na druhou stranu pokud Blanka sama ví, že synek není zrovna poslušný a i jí připadne zlobivý, proč se nepokusit to řešit? Kreativita, fantazie, bystrost, inteligence, činorodost atd. jsou do života skvělé vlastnosti, pokud jsou správně využity. To, co tu někdo psal o hranicích, je kus pravdy. Nejde o to dítě zlomit, ale nasměrovat tu energii správným směrem. A kdo jiný to udělá s větší láskou a citlivostí než ona a manžel?
Jsem realistka - pokud má Filip po prázdninách jít na výběrovou školu a stále bude jako živé stříbro, je dost velká pravděpodobnost, že to tam bude mít hodně těžké. Za pojmem "výběrová škola" se často skrývá "makej nebo padej" a orientace na výkon.
Zažila jsem skvělé i příšerné učitele jako dítě ve třídě, s mým špatným zrakem a dyslexií si mě některé vychutnaly, ale jak říkal můj dědeček - řeš svůj probléém, ne jejich.
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Re: :) 

(23.3.2006 20:22:18)
Jo, kdyby byla vysoka zarukou toho, ze nekdo neni blbec....to by se to zilo, joj !
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

Re: Re: :) 

(27.3.2006 15:32:14)
Já jsem před MD učila na jedné vesnické ZŠ. Bylo mi 23 a snižovala jsem ped. sboru věkový průměr na 55 let. Od té doby pochybuju o tom, že jsem si dobře vybrala povolání, protože bych jednou nerada byla stejná, jako ty ostatní učitelky na té škole. Těší mě jen to, že tato situace je dost málo častá a že půjdu na střední a ne základní školu. Ale stačilo půl roku a chápu všechny stesky rodičů i žáků na učitelky.
Přeju pevné nervy všem
Veronika
 Magnolya 


... 

(23.3.2006 17:22:30)
Nechci se dotknout nikoho z pozorných čtenářů, ale Blanka nepsala, že její syn je průšvihář a zlobivec (z pohledu učitelky) pouze kvůli pašerákovi drog.
Jinak Blance přeji pevné nervy a aby změna taktiky znamenala posun k dobrému.
 MAMA V NORSKU 
  • 

BEZVA PANI UCITELKA  

(23.3.2006 19:03:34)
Muj syn mel v prvni tride napsat ukol z matematiky. Na matematiku je moc sikovny a uz v prvni tride toho umel vic nez ostatni deti. Ale zezacatku meli jen same vybarvovani i kdyz to byla matematika. On nechtel vybarvovat, ale chtel pocitat, chtel neco poradneho. Tak do sesitu napsal velkymi tiskacimi pismeny : JA TENTO UKOL DELAT NECHCI, S POZDRAVEM A NAPSAL SVE JMENO. Pani ucitelka mu tedy zacala davat tezsi priklady a vybarvovat tedy uz nemusel. Tu stranku mam schovanou na pamatku.
 Janycka 
  • 

Re: BEZVA PANI UCITELKA  

(27.3.2006 13:51:44)
Tak to Vám gratuluji k učitelce. Ta naše synovi dávala dvojky z matematiky, i když měl všechny příklady vypočítané správně. Neměl vypsanou ručku a škrábal. Nepochopil to. Prostě jeho mozek nedokázal vzít na vědomí, proč??? nemá jedničku, když má všechno správně. A myslím si , že matematika je o výsledku a na úhledné psaní jsou jiné předměty. Znechutilo ho to a časem odmítal dělat úkoly. I tak se může učitel podepsat na dítěti, právě tím, že je pro něj autorita.
 natanya 


Re: Nevzdavat se 

(29.3.2006 8:45:53)
Rada bych poradila, abyste to opravdu nevzdavala a za svym synkem stala.V jeho veku je vase podpora a vira v jeho schopnosti velice dulezita.

Drzim palce.
 Víťa, 15 let 
  • 

Učitelé 

(23.3.2006 19:29:21)
Ten problém je spíše na straně učitelů.Na světě je spousta jiných dětí a učitelé neví jak se k nim chovat.Ne že by učitelé byli vyloženě špatní(nepopírám že někteří opravdu jsou),většina z nich spíše neví,jak se k těmto jiným dětem chovat,vzhledem k tomu že v třídách bývá většinou kolem 30-ti dětí.A pak se učitelé rozdělují na dvě skupiny-první se snaží ten problém řešit a druhým je to úplně jedno.
 Lesina 
  • 

Re: Učitelé 

(23.3.2006 19:48:42)
Na spolupraci je potreba DVOU - takze nejen ucitel musi chtit, vis? Nikdy neni vina jen na jedne strane.
Lesina
 Víťa, 15 let 
  • 

Re: Učitelé 

(23.3.2006 20:28:09)
Já mám ale na mysli učitele,kteří místo aby ten problém(např. hyperaktivitu) řešili s rodičem dítěte,tak raději píšou poznámky a na třídní schůzce rodiče odbydou tím, že řeknou že dítě zlobí.Pro ně je to přece pohodlnější než se obtěžovat s řešením-to je ten typ učitelů,kterým je to jedno.A pokud to chce řešit,tak je nejlépe,když kontaktuje dotyčného rodiče,protože ten někdy ani neví,že s dítětem problémy jsou-dítě je doma dostatečně zaměstnáno a pak mohou problém řešit společně.Samozřejmě když rodič nechce,tak to není dobré,ale i tak se dá problém ve škole částečně řešit(když se dítě nudí,tak práce navíc-která ho baví a neruší výuku).Ale učitel by měl začít s řešením problému jako první.
 Toranoko 
  • 

Re: Učitelé 

(23.3.2006 20:31:34)
No, a i kdyz nekteri jsou - tricet deti !!! Kolik z vas tady psalo, jak ¨jste nekdy unevene z jednoho "zlobilka", jak vam dava zabrat. A ted si predstavte, ze jich kazdy den mate daleko vic, a to nejen je, ale i ostatni deti....proto maji ucitele, kteri tohle zvladaji, muj hluboky obdiv.

Chapu, ze by to melo byt automaticke, ale to by podminky jejich prace asi opravdu musely vypadat jinak. A taky chapu, ze "blbe" ucitelky vsechny stvou, problem mozna je, ze se z "blbe ucitelky" udelalo narodni klise. Malokdo kdo neuci se asi umi vzit do jejich kuze. Ja bych navrhovala, at si to kazdy rodic zkusi, oducit par hodin ve tride deti.
A taky souhlasim s tim, at jdou ucit ti, kteri se rozciluji, ze ucitele chteji pridat na plate, a vecne jenom kritizuji. Ucitelu je nedostatek, pedagogicke minimum si udelate hrave a nic vam nestoji v ceste.
 Víťa, 15 let 
  • 

Re: Učitelé 

(23.3.2006 21:09:32)
Na druhém stupni je to fakt pro učitele docela teror(chodim na základku,naše učitelka je z nás na prášky,nebo aspoň na to tak vypadá),ale na prvním má učitel jen jednu třídu-30 dětí a mezi nima je jen pár problémových-já jsem ve výběrové třídě a problémový jsem tam byl sám(hyperaktivita u mě nehrozila,ale nějaký problém se vždycky najde).A můj desetiletý bratr je také problémový a je ve třídě sám.Takže myslím že neni takovej problém,problémový dítě řešit.Taky v první a druhé třídě jsem měl dobrou učitelku,která se aspoň snažila moje a bratrovy problémy řešit.Ale ve třetí třídě jsem přestoupil do výběrovky,dostal jsem špatnou učitelku a už to bylo špatný.Bratr ve třetí taky dostal špatnou třídní a tý jsou jeho problémy víceméně volný.Myslim že na prvnim stupni neni nemožný problémové děti řešit,ale někteří učitelé nechtějí.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Pedagogické minimum? 

(25.3.2006 14:23:40)

Já jsem se vždycky domnívala, že učitel na základní škole musí mít vysokoškolské vzdělání. Mohla byste mi vysvětlit, co to je to "pedagogické miminum", které navrhujete, aby si nespokojení rodiče splnili a šli učit? Děkuji.

 Dita 
  • 

Re: Re: Pedagogické minimum? 

(25.3.2006 21:13:36)
Učitel na zs atd. musí mít VŠ, pouze v případě nouze (není možné v daném okamžiku sehnat učitele) jsou školy nuceny přijímat nekvalifikované učitele. Ty přijímají pouze na dobu určitou. Pedagogické minimum (pokud to ještě existuje) lze získat (vystudovat)po ukončeném vysokoškolském studiu na škole nepedagogického zaměření (např. ČVUT).
 katka 
  • 

Re: Re: Re: Pedagogické minimum? 

(8.4.2006 14:38:02)
pedagogicka kvalifikace na cvut je pro odborne predmety na strednich skolach. pro zakladni skoly hadam, ze spis neco na pedagogickych fakultach.
 eva 
  • 

Re: Pedagogické minimum? 

(27.3.2006 16:45:13)
Pedagogické minimum si dělají absolventi jiných VŠ, aby mohli učit odborné předměty. Nekvalifikovaní učitelé se přijímají v případě nouze na dobu určitou. To, že někteří ředitelé vidí jako stav nouze to, že syn zástupkyně se nedostal na VŠ a chce si vydělat nebo jeho tchýně - učitelka MŠ šla do důchodu a chce si přivydělat, a odmítnou učitele s kvalifikací, už je jiná věc. Ze života ;-)
E.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Pedagogické minimum? 

(27.3.2006 23:15:06)
Děkuji, víte jak potěšit. Jsem hned klidnější.
 Pruhovaná, 2 školní děti 
  • 

výkon a hranice 

(24.3.2006 3:16:44)
Taky jsem z těch, kteří si myslí, že snažit by se měly obě strany (znám příklady příšerných učitelek i příšerných dětí, ale těch dětí jaksi o dost víc...)Eufemistické výrazy jako "trošku živější" mohou skrývt leccos. Příspěvek na mne dělá dojem, že jde o dítě tlačené k výkonu, přípravka do první třídy na výběrovou školu mi připadá jako hrozná věc, proč byl synovi upřen poslední rok bezstarostných her a nahrazen rokem stresů nechápu. Vůbec bych takové dítě po takových zkušenostech do takové školy nedávala.
Jinak si myslím, že hranice děti potřebují jako sůl, jsou bez nich nešťastné - jen ty hranice zkrátka každý vidí někde jinde, já rozhodně již před strkáním do osatních dětí a mlácením je lopatkou a čímkoliv jiným :-).
A ještě: když nechválí učitel, chválit se musí doma. Ale to určitě všichni děláme :-).
 Iva, dcery 7 a 10 
  • 

Jak jsem vyzrála na paní učitelku 

(24.3.2006 8:06:25)
Naprosto chápu pocity téhle maminky..já šla z první třídní schůzky s podobnými a navíc šlo o dceru. Chtělo se mi plakat a měla jsem pocit, že jsem jako matka naprosto selhala. Pak jsem mluvila s kamarádkou která má starší děti a na příští třídní schůzky jsem šla připravena. V momentě kdy na mne paní učitelka začla chrlit že Kristýnka si zpívá při hodinách a na upozornění že u počítání nemůže odpovídá drze, že už nepočítá bo už to má, jsem odpověděla otázkou "a má to" a paní učitelka ano má a já na to no holt jí budete muset zaměstnat dalíšmi příklady. Pak začla o tom jak ji pošle odnést něco do koše a ona cestou kolem okna uvidí venku ptáčka a .zapomene...a já ji hne dpřerušila..no představte si manžel ji včera poslal do koupelny na hygienu a ona zapomene a my ji najdeme jak si brnká na klavír..a pak byla smršť..Paní učitelka měla snahu si stěžovat a já vždy odpověděla stížností taky na to jaká je doma...ona na mě hleděla..a já to zakončila větou, že "holt taková je ale že je úžasná bo je upřímná, vnímavá a empatická a ohleduplná a odešla jsem s úsměvem..od té doby si paní učitelka už nikdy nestěžovala.
 1.3Magráta13 


Ještě jednou k učitelům 

(24.3.2006 8:51:55)
Dobrý den,
sama mám školní dítě a proto jsem si se zájmem přečetla článek i diskusi. Ano, taky mi připadají diskuse na téma škola podobné, ale chápu obě strany, jak učitele, tak rodiče+děti. Chci k tomu jen říci, že pokud si někdo vybere nějaké povolání, musí myslet také na to, jaké předpoklady jsou pro to které povolání potřeba. Pokud takové předpoklady nemám, nebo s postupem let zjistím, že mě mé povolání, druh práce či prostředí v němž pracuji zmáhá, je nejvyšší čas to změnit a jít pracovat jinam. Sama jsem v této situaci byla a vím tedy, o čem mluvím.
Rozhodně není dobré, když rodiče vystupují doma "proti" škole. Paní učitelka je důležitá osoba v životě každého z nás a kdo se stane v dospělosti rodičem, pro toho je paní učitelka důležitá dvojnásob.
Na druhou stranu rozhodně není dobře, když se učitelé chovají k dětem jako k malým nerozumným bytostem. Dítě má jiný pohled na svět ale ten pohled je v jistých směrech logický. Zamyslete se prosím nad tím, co asi udělají s člověkem neustálé negativní poznámky k jeho osobě... Taky by vám nebylo milé, kdyby o vás někdo mluvil negativně, je přece lépe nejdříve vyzdvihnout pozitiva a pak se i negativa lépe snášejí.
Kdyby mé dítě učitelka častovala přívlastky "blbý" , "hloupý" a podobně, dost ostře bych se proti tomu ohradila.
Paní učitelka má z pozice svého postavení neuvěřitelnou moc, podle jejího přístupu a schopností si dítě odnese do života buď úspěchy nebo pochybnosti o sobě. Pokud paní učitelka otázku z "Povídání o pejskovi a kočičce" označí za debilní, promiňte mi ten výraz, ale v tu chvíli označila za debilní jen samam sebe, neboť buď nepochopila humor pana Čapka, nebo jí činí obtíže vysvětlovat něco dětem. pak asi nemá na takovém místě co dělat.
Dle mého názoru není v práci učitele jen to, že děti naučí látku, ale také výchova jako taková. Jestliže za sebou paní učitelka o přestávce zavře dveře kabinetu a pak se diví, že se ve třídě dějí alotria, nese dle mého názoru 50% odpovědnost. Čímž samozřejmě nezpochybňuji náročnost tohoto povolání, jen je potřeba si uvědomit, že na každé dítě (a dokonce i dospělého) platí jiný přístup, a tam, kde se stále jede podle lajny, těžko budou všichni spokojeni.
Na závěr malá vzpomínka z naší školy: Čekala jsem za deštivého počasí na dceru před školou. Rozlétly se dveře a ven se vyřítil chumel osmáků-deváťáků, za nimi paní učitelka. Kluci ohodnotili počasí slovy: "A chčije a chčije".
Ti to ale od paní učitelky pěkně schytaly, přitom přece použili pouze výraz z klasického českého filmu. :o))))))))))
 Vladan 


Re: Ještě jednou k učitelům 

(24.3.2006 9:20:38)
Milá Magráto,

naprosto s Tebou souhlasím. Učitelé mají obrovskou moc a někdy si ji ani neuvědomují a někdy si ji naopak uvědomují a zneužijí toho. Na vlastní kůži jsem zažil, jak se učitel vysmíval jednomu žáku pro jeho rodinné prostředí (matka i otec byli alkoholici) a to dost nevybíravě. Ačkoliv předtím jsme jako třída spolužáka brali, od té doby se na několik týdnů stal vyděděncem naší skupiny.
Učitelka jednou v mé přítomnosti nazvala dítě "malým debilkem". Proti tomu jsem se já ohradil a spolužáka se zastal. (Odjakživa jsem se neřídil slovy "Co tě nepálí, nehas.":-)) Učitelka na mě začala řvát, že ona přece musí vědět, co říká. A až budu mít tolik let, co ona, tak ji můžu poučovat.
Nenechalo to na mně sice žádné následky, ale pamatuju si to dodnes. Proto mám tendenci při "problémech" s dětmi věřit spíše dítěti než učitelce. Ona toho má určitě moc a já to plně chápu. Já se taky kolikrát rozčílím a jsem naštvaný na kolegy v práci, kteří nedělají své povinnosti tak, jak mají. Ale ačkoliv nemám rád řeči o "křehké dětské duši", v tomto případě si myslím, že by měly učitelky vážit slova.
 ydney 


Re: Jak jsem vyzrála na paní učitelku 

(24.3.2006 14:12:35)
Tak nevim, zda jste opravdu na pani ucitelku vyzrala. Mozna, ze ted delate chybu obe dve.
 DÁŠA ,1syn do1 třídy 
  • 

Re: Jak jsem vyzrála na paní učitelku-DÍKY  

(25.7.2006 21:51:07)
Dík za radu,váš příspěvek se mě moc líbil.Mám syna který letos nastupuje do první třídy a je přímo kopie vaši dcery,tak jak ji popisujete.Ještě jednou dík Dáša
 ankas 
  • 

Nadane dite 

(24.3.2006 9:14:50)
Mila maminko,
ozbrojte se zeleznymi nervy, a kdykoliv si vas pan ucitel pozve, nebo vam bude chtit neco vytykat, kuli vasemu synovi, udelejte jednoduchou vec. K veskerym jednanim s p. uc. berte sveho syna a nechte ho se ke vsemu vyjadrit. Pomaha jeste, kdyz pozadate o ucast u rozhovoru zastupce, ci reditele. Vezte, ze pokud ucitel nedokaze na diteti najit jedinou dobrou vec, za kterou muze dite pochvalit, tak je to hodne spatny ucitel. Nepisu vam jako rodic skolou povinnych deti, ale jako ucitelka.
 ankas 
  • 

Nadane dite 

(24.3.2006 9:20:38)
Mila maminko,
ozbrojte se zeleznymi nervy, a kdykoliv si vas pan ucitel pozve, nebo vam bude chtit neco vytykat, kuli vasemu synovi, udelejte jednoduchou vec. K veskerym jednanim s p. uc. berte sveho syna a nechte ho se ke vsemu vyjadrit. Pomaha jeste, kdyz pozadate o ucast u rozhovoru zastupce, ci reditele. Vezte, ze pokud ucitel nedokaze na diteti najit jedinou dobrou vec, za kterou muze dite pochvalit, tak je to hodne spatny ucitel. Nepisu vam jako rodic skolou povinnych deti, ale jako ucitelka.
 1.3Magráta13 


Re: Nadane dite 

(24.3.2006 9:52:06)
Já si dovolím s Ankas nesouhlasit. myslím, že dítě, obzváš´t jedná-li se o prví stupeň ZŠ, nemůže takovou konfrontaci ustát. Vyjádřila bych mu svou podporu doma, mezi čtyřma očima, ale ve škole bych to řešila s paní učitelkou, případně jejími nadřízenými. Nemyslím si, že by přítomnost dítěte u takovýchto rozhovorů pomohla jedné či druhé straně.
 Ankas 
  • 

Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 13:01:22)
Verte tomu, ze pomohlo. Obzvlast, pokud je p. uc. na dite vysazeny. Je mnohem tezsi pomlouvat dite pred matkou v jeho pritomnosti, zvlast kdyz se jedna o takove banality s jmenovkou, jak o tom autorka clanku pise.
Kamaradka mela podobny zazitek. Deti si na karneval mely vymyslet svou vlastni masku a samozrejme i vyrobit. Jeji syn sel za dealera drog a u sve p. uc. velmi narazil. Namisto aby p. uc. vyuzila tohoto dobreho spolecenskeho postrehu k osvete, udelala scenu.( K pobaveni vsech znamych me kamaradky.) A co dite? Chytry a nadany kluk, si diky dalsim podobnym postojum p. uc. nese nalepku grazlika a vyvrhele spolecnosti.
Jeste pro vysvetleni, s nadanymi zaky maloktery uc. v normalni tride umi pracovat. Navic protoze jsou tito zaci obvykle taky zivejsi, maji casto kazenske problemy a jsou jakoby oznackovani a vnimany jako rusivy element. Toto zaskatulkovani se tahne od zacatku vetsinou az do konce skolni dochazky. Za to obvykle muze ten uc. na zacatku. Za prve otravi dite, tak ze ho uz skola nebavi a za druhe pomlouva dite u svych kolegu.( Pomluvou myslim neustale stiznosti ve sborovne a na poradach ap.) Verte tomu, ze se timto zpusobem do povedomi uc. vloudi jmeno problemoveho zaka a s nim se to proste uz pak tahne dal.
 kiri 
  • 

Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 13:10:52)
Hele, já tu už mám pověst suchara, tak můžu ...
Kluk chtěl jít za dealera drog, tak proč se diví, že je za grázlíka a vyvrhele??? To k tomu prostě patří.
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

karnevalová maska 

(27.3.2006 22:16:07)
Dřív znaly děti pohádky a chodily za čerty. Ti byli zlí a nikomu to nevadilo. Dnes mají děti víc informací a tak slyší o drogových dealerech. Tak jdou za ně. No a co?
 kiri 
  • 

Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 13:26:57)
Mimochodem, zajímalo by mne, jak vypadá maska dealera drog na dětský karneval. To měl "psaníčka" s bílým práškem a rozdával je? Nebo měl stříkačku a mával s ní okolo.

Jak bys tuto situaci vyřešil ty? Popiš mi, ale akurátně, co bys dělal a využil to k pobavení dětí a zároveň výchově.

Ale pozor! Musíš pobavit. Nepůsobit trapně a násilně. Nesmí se to nelíbit žádnému rodiči. Musí to mít výchovný náboj a hlavně "dealer drog" musí vyjít čistý jako lilie. - člověče to je vážně jak ze života.

Docela si dokážu představit, jak bude ostatním dětem "jako" prodávat drogu a ony se budou potácet "jako" v rauši. To děti baví. To ti přijde jako fajn?? příprava na skutečný život. Nebo vezmeš dítě co je v masce policajta a ten ho bude honit? A on toho policajta jako zastřelí a ostatní děcka můžou policajtovi udělat pohřebíček a dát ho do hrobečku. :-) Pak si můžete s dětma sednout do kolečka a povídat si, jak byl ten policajt správnej, když se nechal zastřelit a te dealer zlej???

Tedy nevim, ale jako suchar si myslím, že by se děti měly chtít stylizovat do poněkud kladnějších rolí. Já se pamatuju, že my se záporných rolí spíš stranili. No jiná doba...
 ankas 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 13:46:29)
mily suchare,
nepisu sem abych pobavila, pokud se tak u vas stalo tak fajn, ale diskuse i muj prispevek byl na jine tema nez kam ho zavadite.
Jinak pozitivum na takove masce vidim v tom, ze si dotycne dite vsimlo neduhu soucasne doby a vyuzila bych to k osvete drogove problematiky. Vy byste nejspis takove dite oznacil za grazla, protoze jak pisete to k tomu patri. Ja bych se mu snazila osvetlit co to vlastne dela a verim ze bychom spolecne dosli k tomu, ze nabizet drogy je spatne.
 kiri 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 13:58:44)
Dobře, píšete, že si dítě všimlo neduhu své doby... chcete tím snad říci, že si dítě všimlo neduhu své doby a maskou to chce kritizovat??? Promiňte, ale tak daleko dítě zpravidla nemyslí. Dítě vidí, že dealer drog nemusí do práce, chodí dobře oblečen a je za frajera.

... Vy byste nejspis takove dite oznacil za grazla, protoze jak pisete to k tomu patri. ...
Prosím nepodsouvejte mi, co bych řekla nebo udělala. Ani bych dítě neoznačila za grázla. Spíš bych si ho vzala stranou a požádala bych ho o změnu tématu a vysvětlila bych mu, že prodejce drog JE grázl a NE frajer.

...vyuzila bych to k osvětě ... to je dost obecné, nemyslíte? Konktrétně jak ? Popište třeba situaci. Obecných návodů jak reagovat na dětské nápady mám dost. To dokáže chrlit třeba i ministerský úředník, který poslední dítě viděl před dvaceti lety.
Takže ... stojí před vámii klučina v masce drogového dealera. Vy jste učitelka a nepovažujete tu masku za vhodnou ...

Máte-li čas, zahrajte si se mnou hru ... vy jste ta učitelka, já ten klučina ...
 ankas 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 14:07:04)
Je tu problem, vy tu masku povazujete za nevhodnou.
A na dalsi odpoved,ne ze bych se vyhybala, ale uz bohuzel nemam cas.
 kiri 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 14:19:02)
Opravdu nepovažuju za vhodné, když se dítě CHCE stylizovat do role drogového dealera - úplně stejně jako do role Hitlera, teroristy, nebo Mengeleho, pro příklad. Je úkolem jeho rodiny a školy, aby mu vysvětlila, co je na tom špatně. Ale hlavně rodina musí zařídit, aby to dítě i tak CÍTILO.

Já nevím, jestli se teď dobře chápeme navzájem.
 dana,2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(25.3.2006 5:06:12)
to ked chce ist dieta na karnevale za kovboja,pretoze videlo winetua ,tak mu mam vysvetlit ,ze to je velmi zle blabla,zvlastne ja si pamatam na decke casy a chalani sa na nic ine ako na vojakov alebo kovbojov nehrali a vkuse po sebe strielali,a skutocne rozdiel ,ci zabit cloveka so zbranou alebo drogou , v tom rozdiel nevidim,ide o to o com sa dnes hovori ,zial velkou temou su drogy,a ked to dieta pocuje na kazdom kroku niet sa co cudovat ,ze sa aj na to hra,alebo chce sa pokusit hrat to co nepozna ,ake to je ,je to len jeho zvedavost,treba dieta zamestnat inymi temami a na temu drogoveho dilera zabudne ,pokial mu to budeme chciet vysvetlit mozno to pochopi ,ale nie je iste ,ze to prestane imitovat,zvedavost je zvedovost ,a deti skusaju obcas ako ludia zareaguju ,ked su v roli zleho,zaujma ich reakcia ,ja na tom nic zle nevidim,chlapec je moc inteligentny-ma svoju hlavu ,poslusnost nie je vsetko ,pravidla sa dodrziavat musia ,ale pokial ucitel nie je hodny respektu ,tak je to zly ucitel a deti to vycitia najlepsie
 Jirka 
  • 

Re: Jiná doba 

(27.9.2007 23:35:01)
Přesně tak, jiná doba a jiná výchova v rodinách. Myslíte, že lepší????
 kiri 
  • 

Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 14:13:24)
Víte, já nechci žádnou konfrontaci. A taky cítím, že nám oběma jde o jednu a tu samou věc. Mít školu, kde se děti budou cítit dobře, něco se naučí a to co se naučí nebo to jakým procesem projdou, bude mít dobrý vliv na ně i jejich život. Snažim se o to sama už dost dlouho.

Chci jen naznačit, že ... Namisto aby p. uc. vyuzila tohoto dobreho spolecenskeho postrehu k osvete ... je docela těžká věc, pokud se nemá zvrhnout ve scénu nebo trapný výstup učtielky a otráveným pohledům od žáků. A taky k tomu, aby neměla úplně opačný dopad.

Měla jsem kolegu. Starého učitele. Hrozně príma chlap a děcka ho zbožnovaly. (podotýkám na střední škole) A vždycky když přišla do školy nějaká osvětová akce na téma plánované rodičovství nebo ochrana proti AIDS, vždycky říkal :"To zas bude těhotnejch." Když jsem se mu coby učitelský elév sanžila vyložit, že to je zrovna naopak, že se studentům vysvětluje, jak NEpřijít do jiného stavu, tak se na mě tak podival a povídá: "Paní kolegyně, právě. Oni si to pak budou zkoušet. Počkejte tak dva měsíce." A víte lidi co bylo? Po přednášce za dvatři měsíce jsme na poradě řešili indivindi plány pro studentky, které otěhotněly nebo k nám chodily holky s tím, že příští týden nebude ve škole, protože jde na potrat. Tož tak...
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 17:34:22)
Ankas, promiň, ale co je politováníhodného na tom, že p. uč. neměla pochopení pro masku dealera drog? Drogoví dealeři vždy BYLI ti z druhé strany zákona, tj. grázlíci, vyvrhelové. Měli bychom snad žádat, aby pedagogové PODPOŘILI to, že dítě CHCE být dealerem drog? Upřímně řečeno - tady hlavně selhala matka dítěte. Ta měla být první, kdo měl svému dítěti vysvětlit, že proddávání drog je nesprávné a dokonce nezákonné, a tudíž dělat ze sebe prodejce drog není nijak dobrý nápad. Svým postojem, kterým patrně chlapcovo okolí (včetně Tebe) ještě tento nevhodný chlapcův záměr zamilovaně podporuje, se snadno může dosáhnout dvou věcí: 1) učitel nebude mít u dítěte autoritu (protože děti nejsou hloupé a kritický postoj vůči učitelce, která si "teda dovolila" jistě vycítí, anebo ještě lépe - okolí kritičnost vůči učitelce bude před chlapcem dávat nepokrytě najevo) 2) chlapec si mezi řádky přečte poselství - prodávat drogy je normální, v pořádku, hurá jdu na to.
To je záměr Tvé kamarádky a Tvůj? Pakliže ano, je to pomalu na žalobu...
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 17:46:42)
No... ono je to tak, že dítě smí na karnevalu jít jenom za kladné postavy? Tady přece nebylo řečeno, že kluk chce být dealerem, ale že šel za dealera. Nebo mi něco uniklo?
No pokud mi to neuniklo, tak by paní učitelka měla vynadat taky všem, co jdou za piráty, za loupežníky, za Modrovouse a za Fantomase...
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 19:07:10)
Ty, já nevím, Lízo. Píšu to, co říká moje intuice... Snad, snad to může být tím, že piráti, Fantomas... jsou pohádkové bytosti, a je jasné, že jimi se dítě stát tak nějak nemůže. Zatímco dealerství drog je něco vysoce aktuálního, něco, co by se mohlo opravdu zhmotnit. Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale myslím, že bych to svému synovi nedovolila. Mám dojem, že bych to klukovi vynahradila jinými způsoby, méně spornými. A taky bych ani co matka ani co učitelka (doufám:-)) nezahartusila jen tak naprázdno, spíše bych se snažila vyvodit z toho nějaké poučení, včetně zapídění po tom, co vlastně dítě k takovému nápadu přimělo. Bylo-li by to třeba to, že jsou bohatí, jezdí v luxusních autech a požívají výhod bohatého života bez poctivé práce, tak bych se zase asi snažila ho přivést k poznání, že to není správné, protože to způsobuje neštěstí jiných lidí. Tož tak.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 19:13:49)
Mirko, piráti jsou pohádkové postavy? Loupežníkem (tedy lupičem) se člověk stát nemůže?
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 19:15:42)
Jako jo, já rozumím tomu tvýmu pocitu a možná ho mám podobnej, taky mi to jde proti srsti, ale s tím argumentem nesouhlasím...
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(24.3.2006 21:24:17)
Lízo, a jak bys podobnou věc řešila Ty (v roli matky)? Tebe konkrétně se na to ptám, protože si myslím, že teoreticky bys mohla vidět v zákrutech dětské duše víc než většina nás ostatních tady na Rodince. Já osobně dost tlačím syna k dodržování nějakých zásad, teď myslím takové zásadní věci jako že se druhým neubližuje, nekrade se... Je fakt, že jsem možná lehce přecitlivělá:-/ a že ve věcech, které by mohly mít negativní následky, jsem raději přísnější. Na druhou stranu se pochopitelně snažím být benevolentní v jiných oblastech, takže si nemyslím, že by byl syn nějak utaženej, naopak, leta jsme v podezření, že jsme si ho rozmazlili a že nás má pěkně omotané kolem prstu...
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nadane dite 

(25.3.2006 5:11:49)
Mirko...uf. No zkusím si to představit, že by Verča přišla s tímhle nápadem.
Asi moje první reakce by byla,jestli ví, kdo to je drogovej dealer a jak se tak znám, docela dost dlouho bychom podiskutovaly o tom, jak to je s drogama, jak s dealerama... Pak bych jí asi řekla, že já osobně z toho za co chce jít, moc odvázaná nejsem, protože tohle jsou zrovna docela špatní lidi, ale pokud i s tímhle vědomím chce za dealera jít, tak ať to udělá tak, aby z její masky bylo na dálku poznat, že je zlá a že ostatním škodí...
Asi.
Ale nevím, jestli je to tak "správně". Vím, že bych jí to nezakázala, ani bych ji neobvinila, že s dealerama kvůli tomu sympatizuje.
 Markéta, syn 4 r.  
  • 

Zajímavý problém 

(25.3.2006 22:42:31)
Když nad tím tak přemýšlím, syna bych asi za drogového dealera jít nechala, ale holčičku (kdybych ji měla) za šlapku ne. Přitom se na obě "povolání" dívám zhruba stejně.
 skriatok 
  • 

Re: Zajímavý problém 

(28.3.2006 15:31:18)
no, ja jsem jako mala sla za loupeznika i princeznu a reknu vam, ze jit za negativni postavu je lepsi pocit. loupeznik muze blbnout a princezna si dava pozor na to, aby ji nikdo neposlapal saty, protoze je tak krasna. Klidne bych nechala jit dite za dealera, ale rekla bych mu, ze je to spatne. Ono taky ti diskutovani pirati a loupeznicic neni nic jineho nez teroriste a zlodeji. Proste jim rikame jinak,a le jinak dal existuji. a myslim, ze deti, ktere chodi na detsky karneval nevnimaji dealery zajimave proto, ze nepracuji a maji hodne penez - tak materialisticke deti ani neznam. vetsinou jen vedi, ze je to spatna postava, ale nevedi proc, nicmene jsou zvedave a karnevaly jsou prece od toho, aby hodna slusnae ditka byla na dve hodiny piraty, no ne??
 kiri 
  • 

Re: Re: Zajímavý problém 

(29.3.2006 13:54:03)
Napadla mne velice nemístná poznámka.

Já mám mezi svými žáky studenty, kteří jsou skutečně většinu času slušní a pak si jdou na dvě hodinky šlehnout.

Ale bojím se, že tady mícháme hrušky a jablka. Veliký vliv na toto téma bude mít věk dětí. Jistěže se na to budeu dívat jinak u patnáctiletého studenta a jinak u šestiletého žáčka.
 ydney 


Mozna uz to nekdo napsal 

(24.3.2006 14:09:18)
Nemyslim si, ze by ucitelka nerekla pravdu o tom, jak se dite ve skole chova matce, ktera sve dite brani. V tom to podle mne neni.

Taktez si nemyslim, ze kdyz matka prizna, ze jeji dite je hyperaktivni a zlobi, ze se tim cely problem vyresi. Bohuzel, inteligentni deti a navic hyperaktivni , opravdu ostatni deti dovedou "svadet k lumparnam" a to kazdy den a kazdou prestavku a opravdu to ucitele vycerpava a stresuje.

Inteligence nejde vzdy ruku v ruce s grafickymi dovednostmi. Opet to muze souviset s tou zminenou hyperaktivitou.

Nevidela bych to tak cerne. Decko musi vedet, co si smi a nesmi dovolit. Pokud to nedodrzuje a omezuje ci ohrozuje ostatni deti, nelze mu malovat med kolem pusy a ani rodicum ne.

Mejte trpelivost, komunikujte a rozebirejte problem kazdodenne. Ne jen na tridnich schuzkach. Dejte si za cil kluka usmernit. A nejen Vy jako matka, ale domluvte se s ucitelkou.

Kdyz se chce, jde to. Vim to z vlastni zkusenosti.

Preju hodne zdaru! :-)
 Blanča 


Re: Mozna uz to nekdo napsal 

(25.3.2006 9:18:43)
Já jsem, ale nepsala, že by učitel neřekl před rodičem, že dítě zlobí. Pokud vážně a konkrétně něco provádí tak to CHCI vědět. Šlo mi jen o to, abych se dozvěděla něco konkrétního. Protože dosud jsem slyšela jen, že zlobí, ruší, běhá, povídá. Já ho za takové věci prostě nemůžu napomínat (resp.napomínám ho , ale bez účinku) on totiž při své hyperaktivitě tohle může těžko zvládat. Já ho tím neomlouvám, samotné mi to vadí. Pouze nám vysvětlila psycholožka, že to je jako by vám někdo říkal, že nemůžete v noci spát.
Chci docílit pouze toho, aby se učitel zamyslel než mi bude říkat jak filip zlobí. Aby věděl něco konkrétního.

Ještě bych chtěla poznamenat, že jsem neříkala, že inteligence souvisí s grafomotorikou. Já jsem prostě na té schůzce chtěla slyšet i něco pozitivního, protože jsem přímo cítila co si ostatní rodiče o filipovi myslí. A byla jsem přesvědčená, že grafomotorika je dobrá. Nejsem odborník, ale přijímačky byly zaměřeny na grafomotorické dovednosti a dítě, které toto neumí by prostě nevzali. A také grafomotoriku denně procvičujem aby měl dobrý start do školy alespoň v tom.

Nejsem rodič, který je ze svého dítěte překvapený pouze po třídních schůzkách. v kontaktu s učitelem jsme minimálně jednou týdně. Příště už bych třídní schůzku nenechala takto dojít. Takle negativní věci do kterých ostatním rodičům nic není bych už chtěla probírat individuálně.

A ještě bych chtěla reagovat na jeden starší příspěvek, že dítě tlačíme k vykonu (už jsem to psala, ale nějak se to neobjevilo). Synovi jsme vyřídili odklad (takže jsme ho nepřipravili o rok hraní). Děti s odkladem u nás chodí do přípravky ve spádové škole. pokud by téhle škole šel i do první třídy pak bude mít ve třídě 29spolužáků. Některé i z problémových rodin. Pak chápu, že učitelka je přetížená a psychicky to nemůže zvládnout. Tím, že se dostal kam se dostal bude chodit do třídy kde je dvacet dětí. Všechny budou zralé a připravené na školu. A tím, že tyto děti už mají poměrně dost znalostí, tak učitel není tlačený tím ,že by něco nestihl probrat a může se dětem věnovat s větším klidem. Alespoň tak to vidím a to byly naše důvody. Nehledě na to, že jak už tu někdo napsal je takové dítě opravdu už negativně zapsáno. a učitele to může ovlivnit ještě než dítě sám pozná. Takhle doufám začneme od začátku.
dík za názory blanka
 Jana,dva 
  • 

kluci 

(24.3.2006 14:58:31)
Máme kluky dvojčata a jsou to v rodině jediní kluci. Tak jsem si zvykla na kritiku, že když mi je nyní občas p. učitelka ve školce pochválí, tak tomu nemůžu uvěřit. Také uznávám asi až příliš autority,když kritizují, dávám jim zapravdu a ještě si přisadím - kluci jsou občas u toho. To tatínek je brání a neuznává nářky na jejich chování. A vlastně má většinou pravdu. Chce to asi sebevědomí být mámou kluků. Držím ti palce.
 ivig, kluk 3,5, holka 1,5 


;) 

(24.3.2006 16:03:26)
tak podle mě ta jmenovka stojí za pousmání a pak i vysvětlení, od toho si myslím, že nás i děti mají...nejen rodiče, ale i ostaní dospělé...aspoň tak by to mělo být. Můj syn chodí do 1.třídy, líbí se mu tam, ani učitelka neměla výhrady do tohoto týdne...Syn mi již dříve povídal, že pořád musí mluvit a tedy i ve škole, pak dostal poznámku...pani učitelka mu tužkou napsala do deníčku text:"Zhoršil jsem se v chování, často se hlasitě bavím. Napomínání nepomáhá" a nechala ho tento text obtáhnout plničkou...syn mi řekl, že ho napomínala, aby nahlas nemluvil ve vyučování, on se snažil, ale zase to porušil, ona ho poslala na hanbu, on se smál a už to měl...a já přemýšlím, proč mi to přijde jako ponižování, že ho nechala napsat o sobě negativní věci do deníčku, proč si myslím, že pokud má k němu výhrady měla by mu to napsat do deníčku sama...
 irlev 


Re: ;) 

(24.3.2006 17:45:17)
Souhlasím s Ankas. Ze své praxe vidím jako pozitivní, když jsou výchovné prohřešky nebo vzdělávací problémy řešeny v přítomnosti dítěte. Učitel ovšem musí brát dítě jako partnera a ne o něm mluvit, jakoby tam nebyl.

Ad dealer drog - u mě ve třídě (6. třída praktické školy) si děti hrály taky na dealery. Koupily si maličké pytlíčky, nadrtily křídu a prodávaly heroin. To není od nich provokace, prostě vidí, že u nich na sídlišti se takovýmhle způsobem hodně lidí živí, včetně některých rodičů. Nadávat jim za to nemá cenu. Ale aspoň jsem viděla, že je vhodná doba probírat s nimi problematiku drog ... a i když je mi jasné, že je drogy přitahovat budou, už proto, že je vidí kolem sebe ... nebudou mít takováhle pomyšlení zadarmo ... absolvovaly se mnou několik besed, přednášek a ukázek, včetně s policií a teréním sociálním pracovníkem. Holt, všechno má dvě strany :)

Ivig, nemyslím, že nechat tvého syna opsat takové sdělení - obtáhnout tužkou je ponižování. Spíš chtěla paní učitelka, aby si uvědomil, jakou chybu dělal - jako ponižují mi spíš připadá, když se napíše poznámka a nijak se nevysvětlí, když je dítě pasivním příjemcem a nemá možnost se vyjádřit. Jistě, není to lichotivá charakteristika, co o sobě opsal, ale jistě se ho paní učitelka nejdříve zeptala, jestli souhlasí s její pravdivostí.
 ivig 


Re: Re: ;) 

(22.5.2006 11:20:14)
Díky za radu...probrala jsem to v tomto duchu se synem a opravdu to tak nějak bylo, napsala jsem tedy do deníčku tužkou "Budu se snažit..." a nechala jsem to syna obtáhnout, samozřejmě po domluvě s tím, že to takto bude a že s tím souhlasí...můj život nebyl zrovna procházkou růžovou zahradou, takže jsem někdy úzkostlivější než je zdrávo a uvědomuji si to...
 Eva + Vládík 10/03 
  • 

Držím palce! 

(24.3.2006 20:17:36)
Milá Blanko, také já vám držím palce při výchově Vašeho syna. Měla jsem podobný problém v mateřském centru. Našemu Vládíkovi je teprve 2,5 roku, ale je také hyperaktivní a inteligentní a tudíž stále běhá a vymýšlí lumpárny. Do našeho MC chodí teď převážně maminky s holčičkami, které jsou hodné, vážné a umí si pěkně hrát. Samozřejmě Vládík byl mezi nimi jediný lumpík, který holčičky pošťuchoval, mlátil, bral jim hračky a ostatní maminky ho pořád okřikovaly a mračily se na něj i na mě. Já jsem si porád říkala, jaký je to lump a uličník, a že by neměl holčičky zlobit apod. Až se do mně jednou jedna maminka nepěkně pustila, také celkem za nic. Ale mě to tak naštvalo, že nikdo na něm nevidí nic dobrého a kritizuje mé dítě a mé východné metody, přesto, že se snažím z Vládíka vychovat slušného a hodného člověka. No, udělala jsem jednu zásadní věc - obrátila jsem své myšlení a nazírání na svého syna. Já sama jsem nejdříve začala na něm vidět ty dobré věci, chválit ho a podporovat ho. A pak se vše běhěm pár měsíců obrátilo a Vládík už není to nejzlobivější dítě. Chci tím hlavně říci, že také často záleží na úhlu pohledu rodičů. Takže Vám přeji, abyste Vy a Váš manžel viděli na Vašem synovy to dobré a podpořili ho v jeho růstu. Věřím, že se nám všem podaří vychovat z našich krásných dětí čestné a hodné dospěláky.
 Hanka, tři kluci 
  • 

Jako by to byl můj příběh 

(25.3.2006 23:00:17)
Mám jednoho syna ve škole,druhý ve školce. Třetí je teprve dvouletý. Naštěstí.
Školáček nosí v první třídě trojky, je z toho nešťastný a neví proč. Paní učitelka mně trvdí, že není schopen školy a taky, že kdo ví, jestli ji vůbec zvládne. Je hravý, nejeví zájem ap. Nechápu to, měla možnost ho vrátit do školky v první třetině školy, teď už je pozdě a přesto to neudělala. Navíc, kdybych se sama nezajímala, tak mi to ani nevzkáže.
U druhého, toho, co je ve školce je to zase tak, že má paní učitelku, která si myslí, že školu zvládne, je totiž předškolák, ale jinak ho ještě ani slovíčkem nepochválila. Pokaždé, když pro něj jdu, slyším nějakou stížnost. A to ještě musím dodat, že chodí do školky poslední dobou zřídka, je astmatik, takže od půly listopadu má problémy. Jenže pro paní učitelku je tam asi i tak často.
 Marketa 
  • 

Dnes se tomu uz jen smeju 

(26.3.2006 14:30:41)
No je to vzdy o pristupu skoly k diteti. Mela jsem ten samý problém a zmenili jsme skolu a bylo po problémech. Nekteré skoly nejsou pro individualitu deti, ale pro to pojdme vsichni sborem za tim prvnim ..... a to se od deti i ocekava, nezjistuji pricinu problemu, ale ukazuji jen co dela spatne. Znala jsem moc dobre ten neprijemny pocit okolo zaludku, kdyz jsem mela jit na tr. schůzku. Jinak muj syn v prvni tride, kdyz meli dat jmena zviratku zvolil Usma bin ladin /nevim jak se to pise omlouvam se/ a Hitler. Take nevedel kdo to byl jen se v te dobe o tom hodne mluvilo. Dnes se tomu uz jen smeju!!!
 Miska 
  • 

to poznam 

(26.3.2006 14:35:34)
Aj ja mam 6 rocneho syna,ktory je ako mi psychologicka povedala hyperaktivny. Od troch rokov som mala strach ze ked bude mat ist do skoly. V skolke bol zalezi na ucetelke ktora si s nim aky poriadok narobila. Ale pri tom ze sa casto stahujeme a vystriedali ssme dost skolok tak viem ze treba aby ucitelka si s nim urobila poriadok.Moj Mirko ma talent na odhadnutie osobnosti. Ako nahle vyciti ze je ta ucitelka slaba osobnost tak si robi co chce.Teraz ma dve ucitelky ktore sa striedaju jednu poslucha a ona vie aky je s nim problem a ta druha sa neustale stazuje. Ale samozrejme nie mne ale tej druhej ucitelke. Tak som ho prihlasila do skoly kde bude 16 deti ucitelka ma specialnu pedagogiku tak uvidime. Ked sme tam boli na testoch tak vsetko spravil len neustale vyrusoval a nechcel pracovat pokial ta pani ucitelka trocha nepritvrdila a uz bol pokoj. No samozrejme ze ju skusal. Tak presne viem o com hovorite. Ale pokial si viem dat s nim doma rady ja co mi tiez trvalo kym som nato dosla tak to musi zvladnut aj ucitelka. Samozrejme tiez som si vyberala skolu aby mi ho nejaka ucitelka co nema na to nervy neznechutila. Tak drzim palce ako vam tak aj sebe.
 jalinka 
  • 

Re: to poznam 

(27.3.2006 13:10:29)
Milá Misko,
chci vám dodat odvahu a dobrou mysl. Já se synem jsme šli úplně stejnou cestou jako vy. Tj. doma jsme si museli najít sy stém, vystřídali jsme dvě školky,syn je taky velmi empatický a "slabé osobnosti" je schopen naprosto odrovnat, při testech školní zralosti vše dokázal, ale např. uprostřed úkolu "na čas" se klidně šel napít a vůbec vyžadoval neustálé povzbuzování do práce, jinak se rozptyloval různými věcmi v okolí. Dnes má úspěšně za sebou kus první třídy, taky jsme volili třídu s malým počtem žáků a speciální pedagožkou. Krásně píše, čte, ve třídě funguje vcelku harmonicky. Samozřejmě si paní učitelka musela trochu zvyknout, například kvůli němu zrušila po dvou měsících systém "černých puntíků" za problematické chování, protože jednak si syn vůbec nepamatoval, za co je dostal, takže se to u něj míjelo účinkem, a jednat mu je v rámci spravedlnosti ve třídě musela přidělovat za chování, za které při své hyperaktivitě vpodstatě nemůže (občasné vykřikování, roztěkanost v hodině). Zavedla ve třídě jiný systém odměn a byl pokoj. Taky mi řekla, že nemám školní kázeň doma znovu řešit, že to si vyřeší ona sama v rámci třídy, že by to syna dále stresovalo. Přeju stejně moudrou učitelku i vám a držím palce. Víte, já si vůbec nedokázala představit, jak to ten náš Ondra ve třídě usedí, ale jde to dobře, daleko líp než jsem čekala, paní učitelky mají různé způsoby, jak děti zaujmout a motivovat, takže i naši malí divočáčci můžou chodit do školy rádi.
 Lorina 
  • 

učitelka v MŠ 

(27.3.2006 11:05:39)
Moje kamarádka má dvojčata.Jsou to kluci, dnes šestiletí.Jeden je hyperaktivní, druhý hypoaktivní.Jsou nerozlučná dvojka, mají se rádi a jsou to úplně normální kluci.

Bohužel jejich učitelka z MŠ (kterou znám osobně velmi dobře) si oblíbila pouze toho mohutnějšího hypoaktivního sourozence.

Její postoj k druhému z dvojčat je silně záporný, vlastně druhý dělá vše špatně.Zlobí, je nezvládnutelný a pod.Vše vyvrcholilo nyní,kdy v MŠ bude znovu probíhat "čtecí noc".Paní učitelka z této třídy doporučila mamince,ať toho zlobivého nechá doma, že ona ho nezvládne, že bude rušivým elementem.

Oba dva kluky znám od malička velmi dobře.A tak také vím, že onen zlobil je velmi citlivý hoch, který veškeré negativní výtky nese velmi špatně a jeho reakce jsou pak takové, že třeba opravdu zlobí.Stejně tak vím, že doma je to pravý opak.Je velmi hodný, pořádný a nesnáší jakékoli hádky se sourozenci, vždy ustoupí pro klid mezi nimi.Poslechne nejdřív ze tří sourozenců.

Je mi tohle velmi líto, protože vím, že paní učitelka má svoje oblíbence a ti neoblíbení to prostě mají špatné.Jako mámě mi to vadí strašně a jako tetě těchto chlapců dvojnásob.

Zkušenosti s touto paní učitelkou jsou takové, že pokud ji řeknete svůj názor nebo, že se vám něco nelíbí, stěžuje si ředitelce, která pro klid personálu neřeší vůbec nic.

Maminka oněch dvojčat je momentálně velmi rozladěná a smutná, protože ví, že není spravedlivé, aby tam na této akci zůstal zrovinka ten druhý a jednomu to bylo upřeno.Obáváme se, myslím oprávněně, že pocit ukřivděnosti to ještě vystupňuje a "chudák dítě" utrpí další citovou facku od člověka, který mu je přes den nejblíž, a který by mu měl svým způsobem předávat životní zkušenosti a na vstup do života připravovat.

Co si o tom myslíte vy?Děkuji za případné názory.Lorina
 Vladan 


Re: učitelka v MŠ 

(27.3.2006 12:03:16)
No, tohle je skutečně zapeklitá situace. Paní učitelka toho asi o dětech moc neví, když může něco takového po rodičích požadovat. Moje sestřenice má dva syny a když jeden z nich někam jede, tomu druhému je to líto, ačkoliv na výlet (školní) nepatří...a ten "šťastnější" by byl taky spokojenější, kdyby brácha jel s ním.
Oblíbenci jsou ve školce i ve škole velkým problémem. Je dost lehké oblíbit si dítě, které nezlobí, člověk o něm prakticky neví a někde v koutku si tiše hraje. Že z takového dítěte může vyrůst například velmi nešťastný a zakomplexovaný člověk, to už učitel nevidí.
Já to učitelkám nezazlívám - sám mám radši, když má práce utíká bez komplikací. A takové živé dítě určitě komplikací je. Moje neteř například je tak hlasitá ve svém projevu, že jí říkáme strýc Pepin. Ona nemluví, ona huláká. Do toho blonďatého usměvavého andlíka by nikdo neřekl, že hučí jako piliňáky a ještě z ní člověku málem popraskají bubínky. Jinak je ale moc milá a příjemná. Učitelká v MŠ jejich práci vůbec nezávidím, zvlášť poté, když jsem zjistil, že právo dítěte vysoce přerůstá právo učitele.
 Lorina 
  • 

Re: Re: učitelka v MŠ 

(27.3.2006 13:02:19)
V tom s Tebou souhlasím. Učitelem bych být opravdu nechtěla a práce učitelů si velmi vážím.Je mi ale líto, když člověk práci, kterou si vybral, potažmo práci s dětmi, odvádí tímto způsobem.

Nemohu přeci upřednostňovat pouze jedno dítě a tomu druhému působit takové trauma.Jak jsem psala, ty chlapce znám opravdu dobře a onen zlobivka je doma velmi svědomitý,pečlivý.Je to normální šestileté dítě a co se týká jeho hyperativity, viděla jsem už několik takových dětí, takže si troufnu říct, že tenhle klučina je pouze slabý odvárek.

Řekni sám, když budeš za vyvrhela neprávem a zjistíš, že ať uděláš cokoli, nikdy nebudeš pochválený, nebudeš pak tím vyvrhelem na 100% jenom z třeba trucu?

Lorina

PS:Milého "trošku hyperaktivního" mluvku mám sama doma.Takže klid opravdu miluji......
 Vladan 


Re: Re: Re: učitelka v MŠ 

(27.3.2006 13:07:58)
Neříkám, že je to fér. Život (a i dětství) většinou není fér. Neustále se srážíme s někým, kdo své povinnosti plní špatně, vůbec a nebo strašně nerad. Obojí se negativně podepisuje na naší náladě, v případě dítěte často i na naší psychice.
Znám dost dětí, které se ve školce chovají úplně jinak než doma. Doporučoval bych se poptat, CO PŘESNĚ učitelce vadí, případně to dítě s výroky učitelky konfrontovat přímo v její přítomnosti. Jestliže bude mít dítě oporu matky, třeba se ovzduší vyčistí.
Upřednostňovat ale jen jedno z dvojčat a o druhém říct, že ho na třídní akci nechce, to je fakt nefér.
 Kamila 
  • 

Re: Re: Re: Re: učitelka v MŠ 

(27.3.2006 13:56:45)
My prožíváme téměř totéž, i když nemáme dvojčata, ale jen jednoho rošťáčka. Už jsem o něm psala na začátku této dikuse. Učitelka v MŠ ho taky vůbec neměla ráda, pořád mu jen nadávala a v ničem ho nepochválila. Byla jsem svědkem toho, když jsem ho jednou do školky vedla a při příjmu se paní učitelka bouřlivě vítala s jednou holčičkou a na mého syna řekla, ach jo, tak pojď! A o to je to více smutné, že synovi byly sotva tři ročky. Řekla bych, že tak "milá" paní učitelka dokáže s takovou dětskou dušičkou udělat hodně. Od té doby syn pořád opakujue, že je zlobivý kluk!
 Katka, 2 kluci 5 a 1,5 roku 
  • 

Dotaz na Blanku 

(27.3.2006 16:31:45)
Psala jsi, ze syn od zari nastupuje do vyberove skoly. Mohla bych se zeptat kde a do jake ? Radi bychom zjistili nejake informace o moznostech vyberovych skol v Praze - na co jsou zamerene, co obnasi prijimaci zkousky apod.
 Blanča 


Re: Dotaz na Blanku 

(28.3.2006 9:50:11)
bydlíme 100km od Prahy tak naše škola asi pro Vás nepadá v úvahu :)
 Katka, 2 kluci 5 a 1,5 roku 
  • 

Re: Re: Dotaz na Blanku 

(28.3.2006 12:04:12)
To asi ne. Ale prece jen by me zajimalo, zda je ta Vase skola osamoceny projekt, nebo zda se jedna o nejakou celostatni sit, kterou by bylo mozne najit i jinde ? I obecne by me zajimalo zamereni takove vyberove skoly, ktera je uz od prvni tridy. Chapu, ze to prilis nesouvisi s obsahem clanku, ktery me svym obsahem zaujal. Resime v necem podobnou situaci, take se pani ucitelce na nasem synovi stale neco nelibi, pred nasima ocima ho prakticky ignoruje. Zrejme je to tim, ze je pani ucitelka dost ambiciozni, deti toho chce hodne naucit, a nas syn ji to kazi, protoze stale ani po roce neumi temer vubec jazyk (zijeme ve Francii), takze po nem tezko muze chtit, aby vypravel pohadku, nebo povidal neco o zviratech. Navic se prohresuje strasnymi ciny, jakoze si prilis nahlas zpiva (jeste ke vsemu cesko-anglo-francouzskou hatmatilkou), obed misto aby snedl, patla po stole a jeste ke vsemu chodi curat s holcickama misto s klukama :-) Zni to smesne, ale pani ucitelka to bohuzel bere smrtelne vazne. Je to pri tom jednoznacne osobou ucitelky, protoze lonske dve pani ucitelky s nim nemely nejmensi problem - neumi francouzsky, tak proste neumi. A nejakym zpusobem mu dokazaly vsechno vysvetlit tak, ze i jednoduche testy, ktere tady obcas pisi, mel vsechny dobre, pohladily ho, pochvalily. Je mi hodne lito, ze tento rok se pani ucitelka moc nepovedla.

Katka
 Blanča 


Re: Re: Re: Dotaz na Blanku 

(29.3.2006 9:21:56)
S tou vaší učitelkou je mi to líto. Na učetlce ve škole záleží hrozně moc, ale to všichni víme. Tak sned v září bude líp :)
Ta naše škola je církevní. My věřící nejsme (jsme ze sev.čech kde je opravdu málo věřících) , ale to vůbec nevadí. Rozdíl od normální školy je v tom, že si děti (nevím od jakoho ročníku) povídají o Bibli atd. myslím, že přijatelnou formou - tedy žádné tlaky k víře. S tím celkem souhlasím, myslím, že tyto znalosti patří k všeobecnému vzdělání. Já o tom nic nevím a myslím, že je to ostuda.
Učí se dle programu Obecná škola. Já jsem hlavně dala na doporučení známých, kteří maji na této škole děti. Všichni jsou moc spokojení. Obavám se přesto, že nějaké hyperaktivní projevy jim nebudou po chuti. No budu se je snažit omezit jak jen to jde.
Na nynější škole jsem ale řešili i to, že jedna romská mamča mi chtěla syna vychovat ručně. To se na té škole kam půjdem stát snad nemůže.
Spoléhám ,že inteligentní rodiče tuto formu výchovy nevolí (aspoň ne u cizích dětí :))

Já myslím, že ta naše škola až tak zvláštní není. Prostě si jen zavedli obtížné přijímačky, aby si mohli vybrat z dětí, které se tam hlásí. Berou přibližně polovinu. Další výuka se odvíjí už od toho jaké děti tam jsou- už jsem tu myslím psala, že učitelka nemusí děti učit úplně vše. A to je jistá výhoda pro začátek. Děti se tam dlouho poklidně seznamují se školou a nemusí hned startovat na plno.
 Katka, 2 kluci 5 a 1,5 roku 
  • 

Re: Re: Re: Re: Dotaz na Blanku 

(29.3.2006 10:22:35)
Moc dekuju za informace. Syn pujde do skoly v Cechach, ale pri tom az do jeho nastupu do skoly budeme vetsinou nekde mimo republiku. Proto je pro me kazda informace i osobni zkusenost cenna. Varianta cirkevni skoly me zatim nenapadla, pri tom by mohla byt dobra.
 Blanča 


Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz na Blanku 

(30.3.2006 15:35:40)
tak dobrou volbu :)
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

jiný problém 

(27.3.2006 22:51:11)
Ahoj
My máme se starším synem jiný problém. Jako mimino neuměl plakat. Takový ten správný řev jsme u něj nikdy nepoznali. Mluví strašně potichu a když chce zakřičet, spíš piští, i když teď už to někdy zvládne. Pak se ale rozkašle. Nemá rád hluk, nerad křičí, nerad mluví moc hlasitě. Slyší dobře, ale prostě nemá dost silné hlasivky. Trochu se proto bojím školy. I ve školce mluví tak potichu, že je sotva slyšet. S učitelkou jsem se domluvila, že ho zkusíme přesvědčit, aby mluvil hlasitěji. Chodí do angličtiny. Rodiče jsou tam taky, takže vím, jak reaguje. Všechno ví, ale mluví jenom když jsou ostatní zticha. Pokud tam je hodně hlasitá holčička, která pusu nezavírá, Martínek ji neotvírá. Když tam není, je tam klid a Martínek mluví, dokonce se snaží nahlas. Poradíte někdo, co s ním? Aby mu hlasitější spolužáci nebrali jeho myšlenky a aby měl vůbec chuť se projevit. Má velkou slovní zásobu, rád se učí, zná toho opravdu moc, ale neumí to ukázat.
Děkuji za radu. Veronika
 Máří 3 děti do 6 let 
  • 

Re: jiný problém 

(28.3.2006 0:11:59)
Ahoj Veroniko,
tvoje obavy chápu. Naše dcerka je tichá, neptá se, nevyrušuje, pokud možno nemluví. Nejraději se vyjadřuje malováním.
Vloni jsme šli k zápisu. Učitelka v MŚ mi doporučila odklad. Důvod byl, že si nedokáže poradit v nestandartních situacích, což by ve škole pak neobstála. Nejprve jsem se smála (dodnes si i já nedokážu poradit v nestandartních situacích), ale pak jsem přeci jenom navštívila pedagogicko-psychologickou poradnu. Už tři roky chodíme s dcerkou na foniatrickou kliniku pro koktavost, záměnu hlásek, nevyslovování hlásek a taky má malou slovní zásobu. No, suma sumárum je to tak, že byla školně velmi zralá, ale že je dys a pro její až přecitlivělost je lepší třídu s málo dětmi (prý tak 10-12). U nás byl nástup prvňáčků s třídami po 30. Tak jsem alespoň chtěla, aby seděla u pí uč. a tak s ní mohla navázat nějaký kontakt (doporuční od psycholožky). Učitelka reagovala velmi pohotově, že se přece nemůže takto individuálně věnovat každému žáku, když jich ta má 30. To byla poslední kapka v našem váhání. S manželem jsme se dohodli o domácím vyučování. Máme za sebou 7 měsíců a já teď vím, že to bylo správné řešení. Nebylo to bez problémů, ale ve škole ty její individuální problémy by neřešili a jistě by dcerka nebyla tam kdy je dnes. A navíc se ještě může věnovat všemu co ji baví (máme více času).
Vím, že to asi není recept na váš problém. Asi by byla nejlepší vstřícná učitelka v málotřídce, ale nám se to nepoštěstilo a tak jsme si to vyřešili takto.
Přeji vám vnímavost pro dobré rozhodnutí!
 Sisa, 2 kluci 
  • 

Re: jiný problém 

(28.3.2006 11:29:43)
Já doporučuji vybírat školu opravdu pečlivě, ptát se a zjišťovat od rodičů i od učitelů jaký je ve které škole program a přístup k dětem. Hodně se pozná už při prvním kontaktu s ředitelem, já osobně mám důvěru v takovou školu, kde rodiče můžou např. navštívit vyučování v některé třídě, nejlépe u učitelky, která moje dítě bude event. učit, musím říct, že to je velmi účinné a pomůže to udělat si obrázek. Já mám osobně raději alternativní způsoby výuky, navíc chlapci bývají velcí individualisté, ti naši teda jsou a ve škole, kde učitelka děti nechápe jako jedinečné osobnosti a tlačí je do jakési průměrnosti, by měli velké problémy.
 Ajka 
  • 

U mne je ještě hůř 

(6.4.2006 15:03:11)
Moje milá též maminko,
jak pravil Tvůj manžel o vytvoření spojení Filípek - viník, je to zcela pravdivé. Mého syna Jakuba vyštvala paní učitelka k psycholožce na počátku roku, za což jsem nesmírně vděčná. Psychjoložka zkonstatovala, že je syn dysortografik. Tudíž i nadále válčíme ve druhé třídě s ČJ. Já jsem bohužel ze strany tř. učitelky nezaznamenala jediný posun ve výuce s ohledem na LPU. Pouze pí. učitelka píše do sešitů z ČJ strohé hlášky tipu : Opravdu?, Moc škrtáš, Nepřečtu, nebo napíše jen ? Takže jsem se konečně objednala k ředitelce školy( jdu tam zítra v osm ) a nebudu za matku trpitelku ale matku samici, bránící právo dítěte. Nechci aby z něho rostl lajdák, ale ani aby mu někdo šlapal po sebevědomí nebo nepodal pomocnou ruku. Ani nás za nic při rodičovských schůzkách nepochválila, byť psycholožka uvedla, že má nadprůměrnou názorovou složku nad svými vrstevníky a umělecké nadání ( velmi hezky kreslí ). Do přestupu na jinou školu držím Fildovi palečky.
Ajka
 Xuxa 
  • 

Re: U mne je ještě hůř 

(14.5.2006 0:11:28)
Tak tohle všechno už máme za sebou. V první a druhé třídě příšerná učitelka dceru dusila a stále si na ni ztěžovala. Řekla mi, poté co měla už v 1. třídě trojky, že za celou svoji praxi zažila jen jednou, aby takovéhle dítě dochodilo základní školu. A to té učitelce bylo asi 60. Náhodou jsem se dozvěděla o soukromé škole Integrál,jsme z Prahy, a dcera tam od 4. třídy začala chodit. Během roku se dcera obrovsky zlepšila a vloni jako jedna z nejlepších udělala zkoušky na SŠ. Na třídní schůzce letos v zimě jsem se dmula pýchou, protože i na SŠ je v pohodě a žádné problémy nemá. Proto radím, když vám nevyhovuje jedna škola, zkuste to jinde. My jsme vyměnili jednu špatnou učitelku za školu plnou báječných pedagogů.
 ad, 2 deti 
  • 

achich ach : furt to samé dokolečka 

(17.5.2006 15:47:54)
Ja viem, že názov znie provokatívne, ale mala som ľahko podobný problém - keď nás pani učiteľka pozvala na prvú triednu schôdzku minulú jeseň, medzi štyrmi očami mi oznámila, že moje dieťa je hlučné, vyrušuje spolužiakov a neustále sa dožaduje odpovedať na jej otázky, takže vlastne si vynucuje, aby sa celé vyučovanie točilo okolo nej. Poznám svoje dieťa, budí pozornosť, ale že by bola až taký "fagan", to sa mi nezdalo. Ešte som jej tvrdila, že sa usadí a že to bude O.k., ale pani učiteľku som evidentne neuspokojila. Pri najbližšom vyberaní syna zo škôlky som sa od jej bývalej učiteľky dozvedela, že ju moja dcéra vždy poslúchla a že ale vie, že sú niektoré učiteľky v škôlke, ktoré s ňou drobné problémy mali. A boli sme u koreňa veci - učiteľka v škole nebola ochotná akceptovať, že je napred, ale nebola ochotná ju zamestnať inak. Dokonca sama pani učiteľka povedala - to je jej problém, to ona má deti zrovnať do školy a zároveň ich zaujať. Dcéra je veľmi šikovná, má široky prehľad a učenie zvládala bez problémov, druhej strane písala strašne škaredo ( k tomu sa vrátim). Tak som sa spýtala na keramike, ako to s ňou je - vraj je veľmi šikovná a nápaditá, dokonca predčila i staršie deti, na karate bola jedna z najlepších bez problémov s disciplínou a vo flaute ju chceli do pokročilejšieho krúžku, o angličtine neviem, ale vždy sa na ňu tešila, tak snaď pozitívne tiež. A potom prišli malé šikany - trieda šla do knižnice a moja dcéra mi oznámila, že vedela všetky odpovede na učiteľkine otázky, ale že ju ani raz nevyvolala a pod. To už som zatínala peste ale situácia sa našťastie sama ukľudnila, aj keď optimálna nebola nikdy. Riešila som to denno -dennými diskusiami s dcérou o škole a snažila som sa jej vysvetliť učiteľkine postoje ale VŹDY som ju ocenila, za to, čo chcela urobiť dobre a nebolo docenené. A robila som to dostatočne demonštratívne, takže dcéra časom začala nachádzať nahlodanú sebadôveru. Popri tom chodila to krúžkov, kde ju to ohromne bavilo. Prišiel polrok a pani učiteľka napísala, že sa rozhoduje, či na vysvedčení dá dcére z češtiny jedničku alebo dvojku. A dôvod? Vraj píše škaredo. Pod túto poznámku som sucho pripísala, že žiadam o schôdzku, čo pani učiteľka sucho okomentovala, čo to má znamenať. Tak som si schôdzku zjednala, ale zároveň som na nej riešila i sťahovanie - na polrok sme odchádzali do iného mesta a menili sme školu. Bola som odhodlaná použiť všetky metódy na to, aby dcéra nemala na vysvedčení dvojku - věď ako mohla mať dvojku z češtiny keď plynulo čítala, výborne skládala slová, slabiky, dokonca aj vety, prednášala básničky a prihlásila sa do súťaže na prednes - a bola som odhodlaná jej to všetko vytmaviť, bola som ochotná urobiť dusno, kde by som poukazovala na jej pedagogickú neschopnosť - rušila im hodiny výtvarnej hodiny, pretože "zlobili" a nahradzovala ZA TREST matematikou ap., a že známky z písania nič naznamenajú, keď viem, že dcéra sa snaží, a sama som prípad toho, ako moje zošity slúžili na nástenke ako odstrašujúci príklad písania a nakoniec som v 8. ročníku dostala za "najvypísanejšie" písmo pochvalu od najrešpektovanejšej slovenčinárky na škole...Neviem, ako som v tú chvíľu, keď som vošla do školy vyzerala ale zrejme ako hrozná fúria, pretože pani učiteľka mi sladko oznámila, že jej dá jedničku a potom sme riešili už iba to sťahovanie.

Stojte za svojím synom, minimálne 50 % problémov plynú z učiteľkinho správania voči nemu OSOBNE - je jedno ako jedná zo zvyškom triedy. Vráťte mu sebadôveru, ukážte že ho milujete a zároveň sa mu skúste adekvátne jeho veku objasniť učiteľkine konanie aby sa dozvedel, že svojím chovaním učiteľku frustruje a ona následne frustruje jeho - deti už nie sú hlúpe aby to nezačali chápať a hlavne, nebojte sa zmeny školy. Verím, že tam, tak ako ja v novej, pochopíte, že naozaj máte bystré dieťa za ktorým stojíte oprávnene a prestanú vás hlodať beznadeje o tom, či naozaj máte za ním stáť alebo čo vlastne máte robiť...
 Monika Pospíšilováholka 13,kluk 7,kluk 1 
  • 

,,Mám syna trdlo" 

(8.6.2006 14:46:22)
Po nástupu do 1.třídy jsem postupně zjištovala,že jsem neschopná a můj syn je grázl/obrazně řečeno/,p.učitelka pravidelně při každé schůzce,nezapomene podotknout,že Tomáš je strašný atd.Já jsem nikdy netvrdila,že je andílek,ale zase takový lump taky ne,prostě klasický kluk.Bylo mně doporučeno,že máme navštívit Psych.poradnu,aby p.učitelka zjistila jaké má vady,ač jsem ji několikrát upozornovala na to jaký je.Řada na naá přišla po půl roce a já jsem se nedozvěděla nic nového,jen maminka Tomášova spolužáka si postěžovala,že jejího synáčka náš kluk trápí,ale zapomněla podotknout,že má doma vyčůranýho posměváčka,za kterého chodí orodovat matka.Řešit klučičí záležitosti se mi nechce,za mě to taky nikdo neřešil, a tak jsem byla,,shledána vinnou",jelikož mě klukoviny nerozhází a místo řešení problému mého syna se řešil tenhle kluk.Všichni zúčastnění měli pocit,že to musí pitvat.Jsem pohodář své děti vedu k samostatnosti,nenásilí a odpovědnosti za své chování,ale vidím,že je to špatně,je to jak za totality a nic se nezměnilo.Paní učitelka má smůlu vyjádření psychologa nic nezmění a můj syn sám požádal o přeložení do jiné třídy.Budte v pohodě,já jsem taky a až bude nejhůř asi někoho plácnu přes prsty.Nervům zdar!
 atevi 


dzrim palce... 

(18.9.2006 7:52:01)
Mila Blanko,muj prispevek asi uz nei aktualni,protoze uteklo hodne vody od te doby,kdy jsi napsala svuj prispevek,ale predsi mi to neda.Mam tri deti a tedy zkusenost,ze nejsou vsechny deti stejne a to ani pokud jsou vychovavany v jedne rodine.Muj nejstarsi syn byl asi neco Jako filip.Od prvniho dne aktivni,az prilis.Ale musim rict,ze jsme meli stesti na ucitelku,ktera mela letite zkusenosti s podobnymi Jako nas Jenicek.Jeste dnes,kdyz se potkame mi s humorem vypravi,co provadel a rada na nej vzpomina.Kdyz zjistila,jaky je to nezbeda,zacala ho zamestnavat vice nez ostatni deti a aby predesla jeho kouskum ,dala mu vzdy nejakou zodpovednost,napriklad dohlednout na deti v satne,kdyz se chystaly jit na vychazku a potom dat hlaseni!Kozel zahradnikem...a ono to fungovalo!!Dneska je Jendovi 23 let,neni to zadny andilek ,ale na svoji ucitelku vzpomina s laskou.
 Blanča 


Re: dzrim palce... 

(18.9.2006 8:49:07)
úplně náhodou jsem se podívala do komentářů ke článkům a mile jste mě překvapila.
náš filípek se uklidnil, teď je čerstvý opět prvňáček, ale na jiné škole. Od prvního dne mi hlásí je to tu hezký vůbec se nenudím. Takže pro mě je nejdůležitější- za žádných okolností se nesmí nudit. Doufám, že nám vyroste taky v takového šikulku jako je váš Jenda (doufám, že se nemýlím ve jménu)
Zdravím vás Blanka
 berucha, 1 prvňáček 
  • 

známky 

(28.10.2006 15:26:25)
Máme podobný problém, a také jsem ho zjistila na třídní schůzce. Ve školce všechno super i chování, teď Honzík vyrušuje, opisuje, neudrží pozornost atd. Zhrozila jsem se, když měl potom v notýsku 3x za sebou trojku z matematiky, když počítal skvěle už před nástupem do školy. A k tomu poznámky, že počítá velice pomalu (5 minutový testík o 16 příkladech měl dobře, chyběly mu vždy poslední dva výsledky a za to dostal trojky - prvňáček!) Jaký máte názor na trojky v prvních měsících školy? Já mám pocit, že pak jim je to jedno, když už jsou na ně od malička zvyklé.
 Lavanda 


Re: známky 

(28.10.2006 16:31:17)
No, jsem sice sama učitelka na střední škole, ale taky maminka, a zdá se mi, že by mohl být problém v paní učitelce. Třeba je váš synek trochu náročnější dítě a ona to špatně zvládá. Uvažujete o změně třídy nebo školy? Určitě byste měla mít možnost navštívit vyučování a ověřit si, jak synovo chování ve škole vypadá. Návštěvu poradny bych taky zvažovala. Přeju vám hodně úspěchů.
 berucha, 1 prvňáček 
  • 

Re: Re: známky 

(9.11.2006 0:23:57)
díky za radu, určitě bych zkusila tu návštěvu školy, ani jsem netušila, že by to mohlo jít, ale bojím se, že i kdyby to prošlo u učitelky, tak se Honzík bude chovat jinak, než kdybych tam nebyla (neříkám hůř nebo líp, prostě jinak). Jinak měl týden jedničky, ale teď se stalo to, že u diktované 5 minutovky mu u druhého příkladu došel inkoust, poprvé si musel vyměnit bombičku, čili už nic nestihl a pak si tam prostě vymyslel nějaká čísla a v sešítku měl všechno úplně červené, a tři červené věty v tom smyslu, že je to opravdu velmi slabý výkon - a já jsem vlastně ještě ráda, že nedostal pětku:)
Se změnou třídy bych mohla taky uvažovat, ale to asi neprojde taky a změna školy by nastala jen v případě opravdu nějaké vyhrocené situace, a k té je ještě doufám daleko.
 Marie,2 puberťáci doma,12 prvňáčků v práci 
  • 

Re: známky 

(24.11.2006 22:27:16)
Souhlasím s Vámi, že špatné známky hned zpočátku školní docházky berou dětem chuť i radost z učení. Chyby děláme i my dospělí - a máme velké štěstí, že už nejsme známkováni (myslím, že bychom se přitom každodenním záběru z toho i zhroutili). Děti musí dostat možnost si chyby opravit a zažít radost z úspěchu.Jedničky, případně i pochvaly jsou - zvláště pro prvňáčky velikou motivací (na jedničky se přece těšili už ve školce. A ruku na srdce - nemáme i my dospělí radost z úspěchu, z toho,když nás někdo pochválí - alespoň občas, nebo poradí a je s námi trpělivý, když se učíme něco nového....
Přeji rodičům mnoho trpělivosti s dětmi (vím o čem mluvím :o))) ale i učiteli. A kolegům zase mnoho radosti ze své práce.
A nám všem - ať to spolu vydržíme ve zdraví
 Renča Šťastná, jeden synek prvňáček 
  • 

Tak to je hustý... 

(29.3.2010 14:36:38)
...by řekl můj prvňáček. Měla jsem pocit jako bych to psala sama:-) Můj Ondra nepatří mezi andílky, naopak, v lednu měl nějakou špatnou konstelaci - jeho notýsek jsme popsaly my s paní učitelkou. Ona červeně, já modře. Například mi přinesl poznámku Nekázeň o přestávce. Vykřičník. Pro mě nic neříkající sdělení. Když jsem se zeptala co se dělo, pokrčil ramínky a s pohledem anděla pravil:"Maminko, já nevim..." Napsala jsem paní učitelce aby mi to blíž specifikovala. Tak napsala, že chytil za krk dva kamarády, kteří si kreslili. Aha... Druhý den mi přinesl sdělení, že srazil pěstí brýle žákovi čtvrté třídy a kdy jsem se ho(pančelka) ptala proč to udělal, řekl že neví. Zakončila to poznámka že obtěžuje hochy na WC. Tak jsem si domluvila schůzku s třídní. No, máme konec března a zázračně se polepšil, ono se říká, nemluv o tom, aby se to nezakřiklo, ale já ho chválím, protože on na pochvalu slyší. V pátek sice zase začal vystrkovat růžky, tak uvidíme, co mě čeká tento týden....

Děvče, měj ho ráda a sem tam přivři očko. Ne každá paní co sedí za katedrou je taková super a úžasná jako byla ta naše. Ale každopádně Ti držím moc moc pěsti.
Renča

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.