| Koblizek | •
 |
(3.3.2006 15:47:05)
Clanek je sice hezky, ale prijde mi trosku divny, pokud se pise o detech, kterym je nejmene 6, povetsine 7.
Pr: Moje deti (a nejen moje), kdyz zacaly skolni dochazku v UK (zacina se v 4,5 letech). Pri vstupu do skoly vsechny (temer vsechny) deti umi:
- sami obleknout (i prevleknout na TV)
- sami najist (vetina priborem, nektere hulkami)
- znaji vsechny zakladni barvy
- umi pocitat nejmene do 10 (moje umely o 100, scitat a odcitat do 5.
- vetsina umi jiz spoustu pismenek, nektere cists,mnohe se podepsat - minimalne umi precist svoje jmeno, jelikoz se tady rozeznavni pomoci zviratek nedela, rovnou jmeno a to uz ve skolce.
- umi se plyne vyjadrovat, popsat pocity, vypravet kratky pribeh
na konci jejich prvni tridy (tedy reception) tj. ve veku 5,5 (stale jeste temer o rok mladsi nez CR deti z prvni tridy) , deti umi - scitat a odcitat do 10 (nejmene), po desitkach do 100, poznaji prvotni cisla a suda licha, nakreslit (jeste ne narysovat) vsechny zakl. geometricke obrazce, atd. Umi cist jednoduche texty (a psat), dale umi dobre vystrihovat, lepit, skladat, rozkladat ruzne materialy; umi zapnout pocitac, vyhledat program ktery chteji pouzit, spustit Internet, vyhledat webovskou stranku, ovladaji mys. Nektere deti umeji zahrat na piano obouruc jednoduche pisnicky............... tak mi ten clanek pripada, jako ze CR deti jsou trosku zaostale.
|
| PajaMM | 
|
(3.3.2006 16:14:13)
Koblizku,
jiny kraj jiny mrav.....rika se to tak, ne?
Ono je otazka, co je lepsi....ale to tady asi nevyresime....
Takze tobe pripadaji nase deti z CR "zaostale" a mne to treba zase prijde, ze se detem v UK "bere kousek detstvi" - toho bezstarostneho....je to jen muj nazor...
|
| Etinka |
|
(3.3.2006 16:23:41)
naprosto souhlasím!!!
|
|
| Boďka | 
|
(3.3.2006 16:42:17)
A prejavuje sa to aj v dospelosti? Myslím tým, či je dospelá populácia v UK v priemere múdrejšia a vyspelejšia ako dospelá populácia napr. v Čechách.
Lebo ak nie, nevidím nejaký zmysel v tom, že deti vedia (ak je to naozaj tak) niečo o nejaký ten rok skôr. Deti predsa majú "rovnaké hlavy" všade na svete, a ak vedia niečo skôr, musia zákonite vypustiť a vedieť neskôr niečo iné-čo napríklad taká citová zrelosť.
Vraví, sa, že napr. chlapčekovia v priemere dospievajú o niečo neskôr ako dievčatká (neskôr rozprávajú, sú neskôr samostatnejší atp.). Nemám však pocit, že by sa to prejavovalo v nejakom štatisticky významnom rozdieli v inteligencii mužov a žien.
|
| PajaMM |
|
(3.3.2006 16:48:15)
Bodko,
ja nevim :-)))
Vzdyt jsem psala, ze mi to pripada jako obirani deti o bezstarostne detstvi...nauci se to vsechno drtiva vetsina deti i pozdeji - jako napr. v CR a nemyslim si, ze by se dospeli Cesi a Anglicane nejak vyrazne lisili v inteligenci, dovednostech a znalostech....Jen mi Anglicani pripadaji jako studeni cumaci....prominte mi ten vyraz, ale je to tak...a kdo vi, cim to je....
|
| Boďka |
|
(3.3.2006 17:22:41)
Danielka, sorry, omylom som to "nalepila" na teba, mala to byť reakcia na Koblizka, s tebou samozrejme súhlasím.
|
| PajaMM |
|
(3.3.2006 17:47:26)
Bodko,
neboj, ja to pochopila:-))))))
|
| Boďka |
|
(3.3.2006 18:09:58)
asi mám dnes dlhé vedenie, či čo ;-)))))) (a keby len dnes)
To smajlíka som si všimla, ale tá odpoveď za tým, sa mi zdalo, že sme sa nepochopili.
|
| PajaMM |
|
(3.3.2006 18:38:50)
Bodko,
taky se omlouvam, spatne jsem to napsala, vyznelo to, jako kdybych te nepochopila...
No to mame dnes den, ze:-)))))))
|
|
|
|
|
| Ivana Procházková | 
|
(3.3.2006 20:36:52)
Danielo,
a to ti připadají ti skuteční angličané (ti z masa a kostí) jako studení čumácí, nebo angličané, které znáš jen prostřednictvím literatury, tisku, TV a já nevím čeho dalšího?
Mě totiž tohle tvrzení vždycky překvapí, tak se ptám.
|
| PajaMM |
|
(4.3.2006 8:28:30)
Ivule,
jak ti z literatury, tv ....tak ti skutecni,par jsem jich poznala....ale je to jen muj pocit....
Kdybys mela jeste nejaky dotaz, tyden tu nebudu, tak ne, ze bych nechtela odpovidat, ale nebudu moct:-))))
|
|
|
| Pipa H | •
|
(3.3.2006 21:28:26)
Taky by me zajimalo, odkud Daniela nabyla takoveho dojmu. V Britanii jsem zila nekolik let a Britove mi tak vubec nepripadaji. Naopak se (vetsinou) na sve okoli usmivaji a maji skvely smysl pro humor. Co se tyce vzdelavaciho systemu, tak mam dojem, ze se z nich stavaji bytosti, ktere jsou samy schopny se rozhodovat, zdatne analyzuji situace a z nich vyvozuji zavery, dokazi se dobre vyjadrovat a zduvodnovat sve nazory. Doufam, ze u nas se skolni system pomalu meni a uci deti i temto schopnostem. Cely svuj skolni zivot jsem totiz bohuzel zazila vicemene jen bezduche biflovani. A to i na vysoke.
|
| Ivana Procházková |
|
(3.3.2006 21:53:19)
Pipo,
já mám pocit, že ten dojem dojem o "studených anglických čumácích" navozuje anglická literatura 19. století, kdy takové společenské klima (nejen v anglii) panovalo.
Nu což, teď je doba jiná.
Jinak já mám ty zkušenosti, že děti vzdělávané v UK systému dokáží narozdíl od našich vyjadřovat dobře vlastní názory, jsou obratné ve slovním popisu různých situací, dokáží vysvětlit různé pojmy (mám na mysli větší děti, tak 10 - 13 let) a logicky jsou i sebevědomější, když mají samy komunikovat s dospělými v různých situacích. Oproti našim nejsou zdaleka tak dobří ve znalostech matematiky a přírodních věd.
Já osobně bych našemu školskému systému (tomu, v kterém jsem se vzdělávala já) vytkla právě nedostatek rozvoje vyjadřovacích schopností. Já měla v tomto směru hned za jazykovou vybaveností největší dluh, když jsem se začínala stavět na vlastní nohy. Klasické biflování, které se často na našem systému kritizuje, jsem nezažila.
|
| Boďka |
|
(3.3.2006 22:53:18)
Pipo, Ivule, Angličanov poznám len zopár, a v Anglicku som ešte nebola, takže o ich povahe sa nevyjadrujem. Je to aj tak dosť všeobecný dojem, medzi ľuďmi ako osobnosťami je určite viac rozdielov, ako medzi národmi.
Ale o tých rozdieloch vo znalostiach našich detí a anglických. Rozdiel je asi skôr v systéme výuky ako v tom, že ktoré deti idú skôr do školy. Nemám pocit, že by samotné skoršie chodenie detí do školy prispievalo k sebavedomiu a lepšiemu vyjadrovaniu.
Naopak, myslím si, že citlivému a nevyzretému dieťaťu môže priskoré "hodenie do vody" skôr ublížiť. Aj pre zrelé a vyspelé dieťa, je myslím nástup do školy a školské povinnosti aspoň na začiatku dosť vyčerpávajúce a stresujúce.
|
| Ivana Procházková |
|
(4.3.2006 0:14:23)
Boďko,
ale já se vůbec nevyjadřovala k souvislosti mezi věkem nástupu školní docházky a stupněm znalostí a vědomostí dětí.
Pokud vím, tak anglická škola, do které nastupují děti ve 4,5 letech, se v lecčemz podobá naší školce.
Když jsem tam chodívala vyzvedávat právě toho 4,5 letého klučinu, tak se taky stávalo, že jsem ho našla spícího na koberci na zemi (nudný program), učitelku to nijak netankovalo, jela s dětmi dál to, co měla na programu a jeho normálně nechala prospat. Prostě nic takového, jako známe školu my (lavice, židličky, ještě k tomu třeba ruce za zády..).
|
| Ivana Procházková |
|
(4.3.2006 0:17:20)
Boďko,
ještě něco. Mě taky pocitově připadá nástup školní docházky ve 4,5 letech brzy. Ale nemám ve zvyku, abych "od boku" něco odsoudila nebo naopak pro to horovala, když o tom vím v celku velký kulový :).
|
| Boďka |
|
(7.3.2006 20:47:41)
Ivule, asi som sa trochu zle vyjadrila, poznámka k tebe a PipeH sa týkala len môjho prvého odstavca, to ostatné boli len také moje úvahy (kedže o tom viem "velký kulový" ;-)
|
| Ivana Procházková |
|
(7.3.2006 21:20:05)
Boďko,
to že o tom vím velký kulový jsem myslela na sebe :). I když to teď po sobě čtu, tak se to dá vztáhnout i jinak. Ale myslela jsem to na sebe, páč o britském systém fakt dvakrtá moc nevím. A proto se mi ani moc nechtělo k tomu vyjadřovat.
|
| Boďka |
|
(7.3.2006 22:13:03)
Ivule, ja viem, to bol len pokus o žart :). Tuším je to zase moje "malé nedorozumění" ako nedávno s Danielou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| sally | 
|
(4.3.2006 2:27:18)
Školní systém v UK znám z několika stran - hlavně z té učitelské. Jak psala Aida, Reception, i když je to první "povinný" rok docházky je hodně veden jako školka. ALe ono i později je to volnější. Jsou určité osnovy, které říkají že v tolika a tolika letech mají děti umět to a to (jedním mezníkem je konec Year 2, druhým konec Y6 atd.) - čili na konci druhé třídy (tj. třetího roku docházky) má dítě umět psát, číst, počítat - ale jestli se naučí číst ve čtyřech nebo v sedmi letech, to není tak důležité. Takže učiteli se klidně stane, že má ve třídě děti, s kterými ještě dělá "písmenka" a děti, s kterými dělá větné rozbory a literaturu. Tuto situaci jsem viděla na vlastní oči - a nebyl to problém - i když teda ten učitel byl podle mě kouzelník a určitě musel přípravama strávit mnohem víc času než klasická česká učitelka.
Líbí se mi ona témata - když je tématem něco, probírá se to pak ve všech hodinách - když v šesté třídě děti dělaly druhou světovou válku, tak v hodinách angličtiny četli články z té doby, poslouchali rozhlasové záznamy, v hodinách výtvarné výchovy modelovaly pevnosti (k čemuž potřebovali z matematiky znalosti geometrie atd.) - takže všechno provázané.
Na rozdíl od Aidy jsem se já setkala s tím, že děti nastupovaly do školy dvakrát ročně - tj. v září nebo v lednu - dle dosaženého věku. ALe je to pár let, mohlo se to změnit.
Co se mi na britském systému líbí je právě ta integrace. I dítě s různými problémy není vylučováno ze společnosti ostatních, není mu naznačováno, že je "jiné", "blbé", že na to "nestačí" - chodí normálně do školy - a škola zajišťuje asistenty. Na škole by měl být specialista na "special needs" - tj. učitel, který pracuje s dětmi, které májí různé dys- V praxi to vyapadalo tak, že tyto děti měly individuální hodiny místo řádných hodin angličtiny - takže např. měly 4 hodiny angličtiny ve své třídě a 2 v malé skupince (2-3 děti) s člověkem specializovaným na poruchy učení, který s nimi probíral látku formou pro ně pochopitelnou.
Co se mě týče, tak svoje děti bych do školy klidně v těch čtyřech letech dala. Do školy, kde nemusí sedět s rukama za zády a být zticha, a kde je jim nabídnuto spousta zajímavého. Přijde mi užitečnější když se dítě formou hry něco učí, než když je jen vypuštěno na školkové hřiště a ponecháno osudu, aby si učitelky mohly vypít kafe.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(4.3.2006 9:56:59)
Já teda o anglickym školství vim jen od Aidy, ale budu tak drzá, že se taky vyjádřim :-) Když psala, že její syn musí v tak nízkym věku do školy, tak jsem si řikala: ještě že u nás tohle nehrozí... ale jak od ní už několik měsíců čtu různý postřehy ze školy, začala jsem naopak závidět.
I u nás už je pár škol, kde se děti učí v tématech a každé je v látce tak daleko jak je zrovna schopno a naštěstí do jedné takové pravděpodobně půjdou i naši kluci, ale znám tu třídu trochu i z pohledu učitelky, právě se snažíme prosadit, aby ve třídě mohl být asistent a je to fuška. Asistenty a specialisty, které u Aidy ve škole zajistí škola automaticky tady musí prosazovat rodiče a učitel a nakonec se to podaří stejně až poté co si seženou peníze z nějaké nadace (pokud se to vůbec podaří). I pomůcky se shání přes sponzory a z darů rodičů. A když už tim učitel a rodiče stráví bez nároku na nějakou odměnu celý prázdniny a podaří se všechno připravit, učitelka z jiné třídy má ještě závistivé řeči, že s takovym zázemím se to učí a mezi další rodiče šíří pomluvy...
Příští rok možná budeme mít ve třídě dvě děti, ketré se přistěhují z Anglie, tak uvidíme jak se jim tu bude líbit :-)
|
| irlev | 
|
(4.3.2006 19:40:12)
Tady hodně záleží na konkrétním učiteli, jak moc se mu podaří provázat jednotlivé předměty. Snažší to je, pochopitelně, na prvním stupni, kde jsou děti (vesměs) s jednou učitelkou, na druhém stupni to klade větší nároky na koordinaci tvorby tematických plánů apod. V tomhle, myslím, dělá české školství docela krok kupředu tvorbou Rámcových vzdělávacích plánů.
Ad asistenti - holt máme co dohánět. Já usiluju o asistenta neuvěřitelných sedm měsíců ... a letošní školní rok se ho už nedočkám. Než mi dorazí, žáček už bude v pasťáku. Jo, uřední šiml, na toho jsou všichni krátcí.
|
| Líza | 
|
(5.3.2006 4:52:48)
MajoZrzko, konečně nějaká učitelka, která možnost projektového vyučování vítá. Obvykle tu čtu spíš opak, svědčící o tom, že dotyčná asi (nejsem pedagog, tak jen hádám) nechápe a nechce :-(((
|
|
|
|
| *Hany | 
|
(4.3.2006 20:00:53)
Nestačím se divit - tak učitelky ve školce jsou tu od toho, aby děti vypustily ven a mohly si v klidu vypít kafe (zatímco v UK se dětem řádně věnují ...)? To jsem fakt ještě nezažila, tak se tu aspoň poučím.
Nebo poznámka k jinému článku - makléři chtějí akorát vydělat, hm, to jsem taky nevěděla. Já myslela, že to dělají zadarmo a po večerech stojí na ulici a žebrají. Opravdu nikdo dobře placené makléře nepotřebuje?
Podle toho, co tady čtu, by všichni měli dělat hasiče nebo zdravotní sestry, protože ostatní si peníze nezaslouží. I ta prodavačka po nás chce peníze, když si jdeme nakoupit. A za to ji ještě někdo platí.
P.S. Opravila jsem chyby v názvu příspěvku. I když neučím - natož v UK - pravopisné chyby mi vadí (překlepy nevadí, ty chápu).
|
| sally |
|
(5.3.2006 3:44:22)
Janko
asi jsi můj příspěvek nečetla dobře... nepsala jsem nic o tom, že v UK se zásadně vzorně věnují - psala jsem, že raději dám svoje dítě do školy, kde se mu budou věnovat, než někam, kde je vypuštěno na školní hřiště, aby si učitelka mohla vypít kafe. Možná došlo k nedorozumění - ale tenhle problém jsem teď řešila - žiju v USA, chtěla jsem dát syna do školky - a hledala jsem takovou, kde mu mohou něco nabídnout. A samozřejmě jsem viděla i školku, kde denní program mi byl sdělen asi takto "... no ráno jsou na hřišti, pak mají svačinu a po svačině volnou zábavu ve třídě...." vzhledem k tomu, že při návštěvě této školky jsem byla okamžitě obsypána dětmi, které neměly nic jiného na práci, než se vybavovat s náhodným návštěvníkem, tak jsem tam syna samozřejmě nedala.
Co jsem chtěla říct ale je to, že ono volání po "prodloužení dětství" a po tom, že "děti si mají jen hrát" není - aplikováno do důsledků - vůbec pro děti dobré. A pokud dítě jeví o něco zájem, proč mu to neposkytnout? Můj syn se zhruba od osmnácit měsíců učí písmenka. Není to náš nápad, sám s tím přišel, zaujalo ho, že se na chodníku opakuje jeden znak ("S" jako označení místa, pod kterým vede odpad z domu - sewer), a pak ho začaly zajímat další "znaky". Dělali jsme si srandu, že naše dítě nemluví, ale za to "čte" (jsem si vědoma toho, že se vůbec nejedná o čtení, jen pojmenovávání určitého znaku, který je náhodou písmenem či číslicí). Takže - proč dětem neposkytnout informace, které chtějí - a pokud je to formou, že je čas na to, aby k tomu postupně každé dítě dospělo svým tempem (což podle mě v britském systému je), tak to považuju za ideální - a takovou školu nepovažuju za "ukrádání dětství" - naopak za jeho obohacení.
Aido,
ta učitelka, která mi to o tom různém nástupu říkala učila podle mě v normální škole... a "moje" holky taky nastupovaly obě dvě v lednu. Ale je to už pár let (ehm... asi patnáct :-)))
|
| Petra, Kryštof 5 let | •
|
(8.3.2006 13:52:22)
Zaujaly mě příspěvky o školním systému v UK, do této chvíle jsem o něm nic nevěděla. Řeším právě problém se synem - do školky chodí druhým rokem, v únoru mu bylo 5 let, školku jsem vybírala (nebrala jsem tu nejbližší, nicméně je klasická, mně by se líbila např. montessori, ale nemám auto a dojíždět s dítětem denně kolem 50 minut až hodiny do školky mi připadalo náročné pro mě i pro něj. MMCH, dnes už vím, že s jeho roztěaností by zrovna montessori nebyla zřejmě to pravé.) V těchto dnech zařizuji synův přechod od září do jiné školky, která má speciální logopedickou třídu s maximálně 12 dětmi. S mluvením sice Kryštof až takový problém nemá (měl by procvičovat ř a sykavky, ale není to žádná hrůza), potíž je v tom, že má LMD (dnes se říká ADD, jak jsem zjistila) - poruchu pozornosti. Hyperaktivní není, ale i tak... praktické činnosti, to je zoufalství. První rok ho učitelky tolerovaly, byl ještě "malý", teď už z něj šílí. Všechny děti oblečené, on běhá s pytlem na hlavě po šatně. Bohužel, už se stal "černou ovcí", holčičky mi v šatně, když odcházíme, pravidelně žalují: "A Kryštof zase... a Kryštof je poslední..." Jinak mi učitelky řekly: "Chytrej, to on je, když se na něco ptáme, nikdo třeba neví, on vždycky..." A také, že kdyby měly méně dětí, snad by se mu mohly věnovat - doslova "jo, kdybych si s ním pořád povídala, odpovídala mu, to by byl zlatej..." Jistě, já vím, někdy mi z něj drnčí hlava, všechno chce vědět, vysvětlit, perfektně zná např. lidské tělo, to je jeho koníček, anatomie :))) Chápu, že učitelky nevědí, co dřív, když mají ve třídě 25 dětí (a zapsaných je 30). Školky se po úbytku dětí slučovaly - vůbec se nevyužilo toho, že při menším počtu by péče mohla být individuálnější. Městská část šetří, zbylé školkové budovy na sídlišti se komerčně pronajímají. Zase jedeme v komunistickém "davovém" systému. Vyrostla jsem v něm, základní školu jsem nenáviděla, ačkoliv jsem byla tzv. "jedničkářka" a dodneška na ni nerada vzpomínám.
Vím, že syn je "náročné" dítě, ale proč je tak těžké najít zařízení, kde by učitelky oceňovaly jeho dovednosti a pomáhaly mu upravovat to, co mu nejde, bez pocitu, že je "ten nejhorší" a "už zase poslední". Teď i já chodím do školky s hrůzou a obavami, co zase uslyším...
Školky deklarují spoustu věcí, když jdete k zápisu... otázka je, jak probíhá praxe. Např. proklamovaný "pitný režim". Před pár dny jsme přišli do školky, Kryštof cestou říkal, že má žízeň. Poslala jsem ho, ať si řekne učitelce. Pravda, přišli jsme asi o 2 minuty později, než jsme měli (do 8.45), děti už začínaly cvičit (uznávám) - ale učitelka mu řekla, že mu nedá napít. Šel ke mně, poslala jsem ho znovu. Už s ním šla a ptala se podrážděně : "Proč jsi nepil doma?" Jenomže on doma pil, zkrátka dostal ještě žízeň cestou.
Možná jsem příliš přecitlivělá na tyhle maličkosti, ale vždy se ve mně probudí starý dětský pocit - všichni do řady, ruce za záda, mlčet, nevybočovat, nic nechtít...
Opravdu si neumím si představit českého učitele, jak zvládá vedle sebe děti, které sotva znají písmenka a ty, které čtou a píšou... jak je to v UK. Myslím, že by byl zcela vyveden z míry tím, jak jsou tyto dvě děti odlišné a že k nim musí odlišně přistupovat...
|
| MirkaEyrová | 
|
(8.3.2006 23:05:15)
Taky jsem trpěla, když syn chodil do školky. Taky vybočoval, nemá sice poruchu pozornosti ani jiné oficiální problémy, ale stejně byl vždycky v praktických věcech poslední, učitelky MŠ mi dokonce doporučovaly z toho důvodu odklad školní docházky. S dětmi si neuměl hrát, bylo se na něj díváno dost divně, když si dovolil místo hraní se stavebnicemi jen tak třeba chodit po místnosti (co na tom, že si právě hrál na lokomotivu) - prostě po místnosti se nechodí a basta. Až poslední půlrok se nám zadařilo vykřesat si ve školce pro něj trochu příznivnější přijetí - to když si tam donesl deštičky se štouskem svých výtvorů, hlavně jakýchsi minipovídek a seznamů čehosi (nákupy, jízdní řády a tak:-)). Asi se to zalíbilo - směl si pak brát papíry a psát si tam nějaké své věci...
Ve škole to zpočátku vypadalo přijatelně - konečně učení, na které se syn jen jen třásl. Pak ho tam děti opravdu jen kapku počochnily - a ouvej, Luboš se začal bát. A už zase vybočoval; jeho strach byl totiž neúměrně velký jeho zážitku - a on v tu chvíli potřeboval přesně to, co mu tato škola odmítla poskytnout - pocit bezpečí. Přestávky si prostě mají užít děti bez dozoru, samostatně - všechny problémy si mají vyřešit hezky samy mezi sebou. Hlavně aby pedagogický dozor měl možnost si vypít svoje kafíčko:-(. Co na tom, že tam měli dítě, které se prostě neumělo samo vypořádat s nastalou situací. Pak jim začal zdrhat na toalety (teda - o těch přestávkách, kdy byli bez dozoru ve třídě). A zase - hlavní starostí školy bylo - aby dělal to, co se má, resp. nedělal to, co se nemá. Jak se s tím vypořádá on, a jestli on bude v pohodě, to jaksi nezajímalo:-(.
Školu jsme v pololetí změnili. A ejhle - najednou je možné zajistit dětem bezpečí. Najednou je možné přijmout mezi sebe bojácné dítě. Najednou je možné dokonce i učit spolupráci, čímž se dosud u mého syna nikdo nezabýval (a že to potřebuje jako sůl). Jenže - není to zadarmo. Je to patnáct kilometrů daleko, a protože nemáme možnost vozit ho denně autem, je třeba vozit ho denně tam a zpět vlakem. Což bylo v pohodě první tři měsíce. Pak jsem se cestou do školy sesypala. Byl to astmatický záchvat - ale to nikdo v první chvíli nevěděl. Každopádně jsem měla na pár měsíců utrum s ježděním přetopenými lokálkami: musely nastoupit babičky, doplňující tak píli mého manžela. Když jsem konečně dostala vhodnou medikaci a už jsem mohla začít jezdit, zase přišla další pohroma: Luboš si nezvykl včas usínat; prostě nemůže spát. Spí málo, je dost unavený, ani na to učení už se nesoustředí s takovým nadšením, s jakým se v předškolním věku sám od sebe učil čísla a písmenka... Přidává se úzkostnost pramenící bůhví z čeho, "klepající se svět" před očima... Zoufale se snažíme sehnat byt v místě jeho školy. Ale není to jednoduché, nemůžeme si prostě jen tak nějaký koupit, protože máme velmi málo peněz (respektive nemáme žádné)...
Oč jednodušší by bylo, kdyby prostě do všech škol po republice mohli přijít tak osvícení, vyrovnaní a věcí zaujatí pedagogové, jako jsou v té současné synově škole! Je nespravedlivé, že individuální přístup a vůbec vhodné zacházení není dostupné každému dítěti!
|
| Petra, Kryštof 5 let | •
|
(8.3.2006 23:32:52)
Ach jo, zní to dost hrozně - říkám si, co mě ještě všechno čeká. To povídání o papírech mi připomnělo, co Kryštof obvykle kreslí: bílou krvinku, jak požírá bakterii a podobné biologické výjevy :))) Moc bych chtěla - jako každá máma, aby mohl uplatnit svoje nadání a talent a zvládl jakžtakž to, na co talent nemá (evidentně praktické aktivity)...
|
| MirkaEyrová |
|
(9.3.2006 0:50:42)
Petro, neděs se. Ono hodně záleží na lidech, třeba budete mít větší štěstí:-) Taky každý dítě nemusí být takový poděs jako to naše:-) Většina dětí by tu situaci, do které se dostal, zvládla levou zadní a problém by nebyl, víš? A s těmi zdravotními problémy a dojížděním a tak, to zas záleží trochu na štěstí, každýmu se to tak nesemele všechno dohromady jako teď zrovna nám... Můj minulý příspěvek spíš ber jako svěření se. Ono mi to teď kapku leží na srdci, kapku mám strach - bojím se, aby nebyl nějaký průšvih z toho všeho. Ale je to tak, že je lepší doufat, že všechno dobře dopadne. Sice mi teď mozeček šrotí na 150 procent, abych vymyslela způsob, jak z toho ven, takže se mi závitky mírně zavářejí, ale určitě bude líp:-)))
A ty doufej taky, třeba Ti z Kryštůvka vyroste nějaký badatel, který pomůže zachránit tisíce životů:-)
|
| MirkaEyrová |
|
(9.3.2006 1:14:58)
Pozdní noční hodina působí:-))) Nejenže co dítě školou povinné jsem měla vtipy za ftipy, ale dokonce v Kristových letech mám Kryštofa za Kryštova. No hrůza:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
| *Aida* | 
|
(4.3.2006 20:14:01)
Sally,
nekde se to vede, ze deti ty mladsi deti muzou nastoupit az v lednu. V nasem okrsku to delaji nektere "kostelni" skoly, jak ja jim prezdivam.
V podstate dle zakona dite musi byt ve skole na plny uvazek "the term after his/her fifth birthday" a pak zalezi na skole.
|
|
|
|
| hela | •
|
(3.3.2006 19:35:34)
Koblizku tak to bud rada, ze tvoje deti nejsou v ovladani pc tak zaostale po tobe. Treba pak neposlou dva prispevky misto dvakrat nejmin dvacetkrat.
|
| koblizek | •
|
(15.3.2006 18:46:06)
Mila Helo,
Pokud by PC ovladal v Cechach alespon na takove uzivatelske urovni jako ja, tak ti garantuji, ze by nase ekonomika byla jiste na daleko vyssi urovni - a drive nez zacnes mit prihlouple poznamky, tak by te mohlo napadnout, ze to, ze se prispevek objevi nekolikrat, byva obvykle problem - bud serveru ke kteremu je PC pripojeno, ci "precpane" site, nebo proste webovka stranka nekdy nefunguje tak jak ma... ale velmi zridka je to chyba primo uzivatele. To jenom poznamka od negramotneho PC uzivatele.
|
| Ivana Procházková |
|
(16.3.2006 2:09:37)
Milado, klídek :))
Však Koblížek si s tím netem zas tak moc netyká. Stejně tak shoda podnětu s přísudkem není její silná stránka :))
|
|
| Majda | •
|
(25.3.2006 19:21:35)
Klídek,
nevím, kdo je Koblížek, ale znám britské děti. A takový blábol jsem dlouho nečetla. Spousta těchto dětí jsou nevychovaní fracci. Pokud máte pocit, že vaše dítě je neposlušné či zaostalé, zkuste se chvíli starat o pár malých britů a vaše vlastní díte se stane andělem.
Majda
|
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)