Skunkless |
|
(26.1.2006 12:23:52) Je mi moc lito vsech deti i jejich rodicu, kterych se to tyka. Bohuzel pravni cestou se nedari vzdy nastolit spravedlnost a pomoci obetem, nekdy dokonce naopak. Napada me snad jen, jako u vseho, zamerit se mnohem vice na prevenci. Tim nechci rici, ze bychom nemeli vsemozne pomahat tem, ktere to nestesti postihlo. Ale proc se treba ve skole neucime mnohem vice o zivote? O tom, co nas skutecne ceka a co se muze stat komukoli z nas? Vzdyt pamatovat si vsechna data dnes az tak dulezite neni, vse se da snadno a rychle vyhledat. Prevence ve smyslu informaci a v priprave na to, co v takovych situacich delat a samozrejme vychova rodicu ktera vede jak chlapce tak holcicky k tomu, aby se podobne nechovali, je podle me jedine reseni. Budeme-li se soustredit pouze na dusledky a nesnazit se jim predchazet na vsech moznych urovnich, budeme se motat v bludnem kruhu. Moc preju vsem, kteri se trapi v obdobnych situacich, aby nasli silu a nenechali druhe jim ublizovat. Bohuzel deti malokdy skutecne mohou neco udelat. A je nekonecne sproste od dospelych, ze je dokazi zneuzivat pro svou vlastni podporu.
|
Martina | •
|
(26.1.2006 12:39:12) Běhá mi mráz po zádech.. Připadám si celkem inteligentní, sebevědomá, nenechám si ubližovat - přesto jsem se do téhle situace dostala. Dokud budou soudy "pracovat" roky, než se něco začne řešit, dokud sociální pracovnice dokáže říct "NO A CO, ŽE NECHCE, TAK SI POBREČÍ A POTOM SI ZVYKNE..", dokud policie nemůže nic udělat dřív, než skončíte v nemocnici... do té doby to je neřešitelné. Nejenže s tím nemůže nic dělat dítě, je to o tom, že je to opravdu boj s větrnými mlýny. I já se musela s dcerou odstěhovat z mého před svatbou a za své peníze koupeného bytu. Prostě proto, že jinak bych dceru i sebe denně vystavovala sprostým urážkám, hádkám a stupňujícímu se násilí.. Obvolala jsem snad veškeré instituce, linky pomoci, policii - nic. Nejhorší je ta BEZMOC. Nyní je to více než rok od podání návrhu o rozvod k soudu a zatím není vyřešeno ani svěření dítěte do péče. Vystěhování se SNAD bude řešit až po rozvodu, tj. klidně za více než 5 let. Za tu dobu neplatí nájem, respektive ho musím platit já, protože nechci o byt přijít... Neplatí výživné, dávky mi nedají, protože nemám dítě svěřené do péče...a mám manžela. Občas mám pocit, že bydlím v Kocourkově :-(
|
Jana | •
|
(26.1.2006 21:24:54) Tak, to taky znám, sice jsem nedopadla tak zle,ale"milující"otec se o děti nezajímal,pokud měl cizí partnerku, když jí neměl nade vše "miloval" svoje děti.To, že jim tímto přístupem ubližuje nechtěl pochopit a to nejenom ode mě,ale ani od psycholožky, kam musel syn díky němu docházet. Ještě naokraj, je mi opravdu moc líto tatínků, kteří by svoje děcko rádi a ochotně navštěvovali a starali se jako rodič, neboť pochopili, že rozvodem se děti nevymažou ze života a nestávají se pouze rukojmími,jsou pořád jejich dětmi(škoda, že takových tatínků je moc málo). Na druhou stranu nechápu zákony:matka MÁ povinnost dítě na styk s otcem připravit,ale otec MÁ POUZE dobrou vůli jestli přijde nebo ne. Když matka nebude v době návštěvy doma je zle(socialní pracovnice, napomenutí soudu atd.), když tatínek nepřijde(dítě se těší-má truama,že nepřišel)NIC se neděje on přeci NEMUSÍ.Tak tohle mě přijde přinejmenším na hlavu postavené. Já bych byla pro "odměnu" na obou stanách, tedy i pro tatínka, který se usnesl, že dítě potrápí. Protože co si budeme povídat, co nejvíc ublíží bývalé ženě? Určitě ne nadávky a třeba i pár facek(to se dá zapomenout),ale pohled na ubrečené dítě, které stojí u okna a zbytečně vyhlíží tatínka-to zabolí a na hodně dlouho. A bohužel to si jsou pánové,partneři moc dobře uvědomují a umí toho náležitě využít. Přeji všem pohodu a dospěláci,když už se chcete rozvádět opravdu rozum do hrsti,partnerem na zlobu je bývalý manžel/ka Ne dítě.Hezký a pohodový večer
|
|
Jana | •
|
(26.1.2006 21:27:35) Tak, to taky znám, sice jsem nedopadla tak zle,ale"milující"otec se o děti nezajímal,pokud měl cizí partnerku, když jí neměl nade vše "miloval" svoje děti.To, že jim tímto přístupem ubližuje nechtěl pochopit a to nejenom ode mě,ale ani od psycholožky, kam musel syn díky němu docházet. Ještě naokraj, je mi opravdu moc líto tatínků, kteří by svoje děcko rádi a ochotně navštěvovali a starali se jako rodič, neboť pochopili, že rozvodem se děti nevymažou ze života a nestávají se pouze rukojmími,jsou pořád jejich dětmi(škoda, že takových tatínků je moc málo). Na druhou stranu nechápu zákony:matka MÁ povinnost dítě na styk s otcem připravit,ale otec MÁ POUZE dobrou vůli jestli přijde nebo ne. Když matka nebude v době návštěvy doma je zle(socialní pracovnice, napomenutí soudu atd.), když tatínek nepřijde(dítě se těší-má truama,že nepřišel)NIC se neděje on přeci NEMUSÍ.Tak tohle mě přijde přinejmenším na hlavu postavené. Já bych byla pro "odměnu" na obou stranách tedy i pro tatínka, který se usnesl, že dítě potrápí. Protože co si budeme povídat, co nejvíc ublíží bývalé ženě? Určitě ne nadávky a třeba i pár facek(to se dá zapomenout),ale pohled na ubrečené dítě, které stojí u okna a zbytečně vyhlíží tatínka-to zabolí a na hodně dlouho. A bohužel to si pánové,partneři moc dobře uvědomují a umí toho náležitě využít. Přeji všem pohodu a dospěláci,když už se chcete rozvádět opravdu rozum do hrsti,partnerem na zlobu je bývalý manžel/ka Ne dítě.Hezký a pohodový večer
|
Adela | •
|
(27.1.2006 7:50:06) Jani, souhlasím, ale brát rozum do hrsti před rozvodem je trochu pozdě. Lidi by se měli pořádně, ale opravdu pořádně rozmyslet než se vezmou. Někdo tady psal o výuce k životu ve škole. Bylo by to fajn. Zdá se mi, že děti se učí jak používat antikoncepci, jak "se dělá" dítě, ale neučí se, že k sexu patří taky láska a obrovská zodpovědnost za miminko, které se může vyklubat. Možná by stačilo jim pustit Manželské etudy. Některé díly jsou docela drsné, žejo? A nebo: před svatbou jsme chodili na manželskou přípravku, část sezení vedli manželé, část kněz. Já vím, kněží se nežení (jsme katolíci), ale pro lidi je taková vrba; chodí se k němu vykecat, pokud si neví rady. Je fakt, že teprve po debatách s manžely jsem si sedla a v klidu si rozmyslela, jestli do toho půjdu nebo ne.
Líbilo by se vám, kdyby se ve škole konaly takové debaty? (samozřejmě bez kněze a raději s nevěřícími páry) A nechaly byste se vy vyslýchat od puberťáků?
|
|
|
|
|