| Lenka | 
 |
(20.1.2006 10:10:13)
Kojení opravdu nebolí.Je to strašně krásný pocit kojit své miminko.V tvém případě opravdu asi bylo něco špatně.Mám dvě děti a nikdy mě kojení nebolelo.První dceru jsem plně kojila do 4měsíců, pro malé přibývání jsem doplňovala mléko i s umělým a díky odstříkávání měla MM ještě v půlroce.Syna kojím (už jen přes noc a ráno) ještě nyní v jeho 12měsících.U první dcery jsem zavádění umělého mléka obrečela, cítila jsem se strašně ochuzená.Sice nepřibírala dle tabulek, ale plínky měla neustále pročůrané. Opravdu jsem to nechápala. Kojení opravdu nesmí bolet, v ten moment je něco špatně a je lepší se někde poradit.Ale si velká bojovnice a máš můj obdiv, že i přes nesnáze má tvé mimi stále mateřské mléko.Měj se krásně.
|
| Petra, 2 kluci - 3 roky a 1 rok | •
|
(20.1.2006 10:31:45)
Moje zkušenost je taková, že kojení opravdu nebolí. Já byla naopak připravená u prvního dítěte na to nejhorší, jak budu mít rozpraskané bradavky, měla jsem celou tubu Bepanthenu a vůbec jsem ho nepotřebovala. Kojení je prostě pohoda. Druhý syn byl po porodu na JIPU asi 10 dní, já doma odstříkávala a měla jsem strašný strach, že přijdu o mléko, že malej nebude umět sát, ale zvládli jsme to. Pro miminka je to prostě přirozené. Prvního synka jsem kojila asi 13 měsíců, druhého kojím stále a doufám že ještě aspoň půl roku budu. Jsi velká bojovnice, máš můj obdiv. Ale upřímně, takový postup je asi možný jen u prvního dítěte. Kdyby jsi měla dvě, už bys to asi nestíhala a malá by byla na umělé výživě. A na druhou stranu bych nezatracovala ani umělou výživu. Plno dětí na ní taky vyrostlo a žádné následky to na nich nezanechalo.
|
|
| Vilíci | •
|
(20.1.2006 10:41:05)
To tedy bolí! Vy jste měla štěstí a já Vám to moc přeji. Ale neměla byste zevšeobecňovat a říkat, že když to nebolelo vás, tak by to nemělo bolet nikoho. Já jsem si taky u kojení zpočátku pěkně poslzela bolestí, časem se to úplně zlepšilo. Nejdříve jsem se bála, jestli nedělám něco špatně, ale hned v porodnici mě uklidnili, že bolest je u kojení na začátku zcela běžná, důležité je vytrvat a bradavky si zvyknou. Měli pravdu. Tak tedy vytrvejte vy všechny, které si u kojení popláčete a přestaňte zkoumat, zda neděláte něco špatně. Pokud vám děťátko pěkně přibývá, pak je vše v pořádku.
|
| Sylvie | 
|
(20.1.2006 10:50:08)
S tím nesouhlasím. Pokud kojení BOLÍ, je potřeba nejdřív zjistit, jestli je OPRAVDU všechno v pořádku. Mne třeba bolelo zdánlivě bez nějaké souvislosti, až pak si MUDra všimla u dítěte v pusince sooru. A bylo to ono, za bolest při kojení mohly kvasinky - po přeléčení bylo vše OK. Pravda ovšem je, že se držely houževnatě, dvakrát jsem je zlikvidovala genciánou, dvakrát se vrátily, nakonec mi pomohla až antimykotiková mastička na bradavky (dítě tou dobou už bylo bez příznaků, problém jsem měla jenom já a to jenom bolest). A opravdu to tak fungovalo - zaléčila jsem, bolest zmizela, pak se znova objevila, znova jsem zaléčila, znova zmizela... A byla jsem blbá, že jsem bolest tak douho snášela, taky jsem to nejdřív brala tak, že technika je dobrá, trhlinky nemám, tak to asi holt bolí...
S.+ + +
|
| Eva K | •
|
(20.1.2006 14:13:31)
U kvasinek je důležité dodržet dietu - žádný cukr (včetně sladkého ovoce). A česnek a pórek jim hodně nechutná. Ale to je když už nejsou jen lokálně na kůži, ty brebery proniknou všude. Bohužel je znám. Už i poznám, že je to zase tady, mám chutě na sladké..
Může se miminko nakazit při porodu kvasinkami od matky, když má právě zánět? Díky. Eva
|
| Sára | •
|
(23.1.2006 13:22:35)
Miminko se nakazit může při porodu.
|
| Eva K | •
|
(27.1.2006 16:56:54)
Díky. Dokonce se mi podařilo najít konkrétnější riziko - kožní infekce nebo ústní (problém s kojením). Nechám si udělat stěr, jak mi budou brát streptokoka. Eva
|
|
|
|
|
| Luca | •
|
(20.1.2006 11:37:02)
Mě tedy kojení zpočátku taky bolelo.Respektive bradavky a to asi do 14 dnů po porodu.Žádné trhlinky ani jiné potíže jsem neměla a techniku kojení jsme taky nějak výrazně nezměnily.Myslím si ,že to je tím,než si takové citlivé místečko jako bradavky jsou,zvykne na tu neobvyklou zátěž.Vždycky,když jsem malou přiložila a ona se přisála ,mi úplně přeběhla husí kůže po zádech a musela jsem zatnout zuby.Nebolelo to celou dobu kojení,ale jen ten okamžik,jak se přisála.Dnes je dceři 6 let a dodneška si na ten pocit pamatuju.Kojila jsem jí 17 měsíců.Možná,že to má každý jinak,ale ze své zkušenosti bych také neřekla,že kojení vůbec nebolí.
|
|
| Lenka | •
|
(20.1.2006 11:45:27)
Kojení opravdu nebolí a nemělo by bolet a to u každé maminky!Pokud ano, tak není něco v pořádku, ať už u techniky kojení či třeba něco z hlediska zdravotního.Jinak se občas stává, že při velmi nalitých prsou to prvotní přisátí zabolí, ale je to otázka několika vteřin. Pak je to opět bezbolestné.
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(20.1.2006 12:41:58)
Ja mam smisene poicty, a nazora vlastne take. U prvniho syna jsme vse zvladli na vybornou, zadne problemy, plne kojen byl do 5 mesicu, s prikrmy do sedmi, pak Nutrilon.
Ale u druheho syna bych na zacatky v porodnici a po navratu domu radeji zapomnela. Mela jsem naprosto zdevastovane bradavky - samy puchyr a prasklinu, pri kojeni mi tekly slzy bolesti. Ale do dvou tydnu se vse spravilo a ja maleho kojila osm mesicu (plne take 5).
Deti mam ani ne po dvou letech, tak bych rekla, ze technika se moc zapomenout nedala.. Druhy syn byl a je daleko "zravejsi" - takze tim to take nebylo..
Ale mozna to bylo pristupem sester v pporodnici - praktikovali totez, co je popisovano v clanku: vytahli bradavku, malemu skroutili hlavu, az brunatnel (a ja take..) a narvali mu ji do pusy.. Proste HRUZA!
|
|
| Dalif,skoro 3 mes.syn | •
|
(22.1.2006 23:45:21)
KOjeni boli a dost...my meli problem s prisatim uz na sale, pak prikladala vzdy bolesti kroutila, navic bolel i u toho cely spodek...pridala se zloutenka,maly byl na JIpce mezi nedonosenci,muj 3,8kg syn !!! no a ubyval....po 9 dnech sla domu,zloutenka se trosku zlepsila,ale po tydnu na navsteve u doktorky sprcha - maly nepribral ani gram,zhubl o 40g..toz poradila prikrmovat,ja si koupila lahev Avent a odsavacku a Nutrilon a prikrmovali 2=3x 50 ml..po tydnu pribral 200g,pak i 300 a 500 g za tyden,postupne vysadili nutrilon,ted plne kojen. a pribyva a pribyva ,ma 6,8kg ve 2,5 mesicich docela cvalda ne ??
rozkojit mi pomohla doktorka radou s prikrmem Nutrilonu, ja se trochu uklidnila,ze maly neni hladovy, kojila obyc.hodinu, velke bolesti snazila zahnat zvykackama, vzdy si dala zvykacku a prilozila maleho..pomahalo mi to..ted uz jen trosku boli,taha a obcas kdyz se zakucka-mam az moc mlika ,tak trhne,toz to boli..Ale hlavni je NESTRESOVAT se a klido pido dat prikrm,nebat se..aspon mi to pomohlo.
|
|
|
| Hana | •
|
(20.1.2006 17:43:22)
Měla jsem stejné pocity - první dva dny v porodnici jsem až bolestí probrečela každé přikládání k prsu. Vše bylo zdravotně v pořádku. Třetí den jsem sizaslzela jen při prvních dvou-třech cucnutích. Pak se bradavky otužily a dnes to nebolí vůbec. Ale fakt bych nevšeobecňovala, že kojení nebolí - zpočátku může a je to normální a u každého individuální.
|
|
| Olina | •
|
(20.1.2006 22:38:12)
Mě to taky ze začátku hrozně bolelo, ale nemůžu vyloučit, že bylo něco špatně. Možná, že opravdu nějaká závada byla.
Jen je mi líto, že ten kdo mi měl pomoct mi nepomohl(dětské sestry) a jinou pomoc jsem v tom aktuálním šestinedělním stavu vyhledat nedokázala a ani vlastně nikoho nezajímalo, že mě to bolí(včetně tatínka) a já se styděla stěžovat si. Nakonec jsme to dokázali a když jsem ho před vánoci skoro ve třech letech definitivně odstavovala, tak jsem to taky obrečela. Asi jako skoro každá.
Takže autorce upřímně gratuluju k nevšední trpělivosti a přeju hodně úspěchů a zdraví.
|
|
|
| Líza | 
|
(20.1.2006 13:23:12)
Škoda, že jste nevyužili hned na začátku laktační poradkyni. Jinak při popisu, co ti dělala sestřička s bradavkou, mě obchází hrůza. Nebyla to náhodou ta samá, kterou jsem málem přes tu ruku plácla, když se pokoušela o totéž po porodu mého druhého dítěte??? Bohužel je furt dost lidí, kteří naprosto ingorujou správnou techniku kojení a budou ti zraňovat bradavky, přikládat dítě do špatných poloh a tak dále...
Jsem fakt ráda, že po zkušenostech své kamarádky s nekojením jsem si už před prvním dítětem načetla co šlo, a problémům jsem čelila o dost připravenější. Jinak bych asi skončila bez mlíka - mám totiž vždycky jen tolik, kolik vypije dítě, odstříkáváním laktaci neudržím...
|
|
| Markéta, syn 4r. | •
|
(20.1.2006 13:33:30)
Mě bolelo prvních pár dní hodně, popraskané bradavky jsem neměla. Pak jsme trochu ulepšili techniku a kromě prvních pár okamžiků po přisátí, kdy se mi dělalo úplně mdlo, to bylo úplně v pohodě (možná byl problém malá pusinka, strašně velká strašně nalitá prsa). Asi to bylo špatnou technikou, ale tenhle problém má spousta maminek, technika se prostě musí získat. Pamatuju si, jak jsem si zhruba první dva týdny říkala - no co je na tomhle přirozeného, taková dřina. Spousta maminek dokáže kojit vleže - to musí být super, těch knížek, co se dá přečíst - já vždycky mrňouse prsem zavalila. Spousta maminek kojí vsedě a volnou rukou zvládá spoustu aktivit - já žadnou volnou ruku neměla - jedna byla pod prckem, druhá držela to obrovské prso.
|
|
| Kopretin@ | 
|
(20.1.2006 13:48:48)
Mě kojení bolelo děsně!! Vše jsem dělala dobře,ale měla jsem vpáčené bradavky,kojila jsem často a to vždy zhruba 3/4 hodiny,tak to byla síla. Žádné ragády jsem neměla,byl to jen ten "defekt" bradavek. Prsty jsem kroutila,zuby zatínala...BRRR. Trvalo to nejméně 5-6měsíců a teď kojím svou dcerku 27měsíců :-))) a je to lahoda. Každý může mít jiný problém,ale jsi skvělá,že odsávás a odsáváš. Jsme důkazem toho,že když se chce,tak to jde:-))
|
| Kik+3 | 
|
(20.1.2006 19:11:03)
Šárko, přesně!!! Mě taky kojení děsně bolelo kvůli mým plochým bradavkám. Vždycky zpočátku, než si jí malej "vytáhl", zatínala jsem zuby a kroutila prsty u nohou, jak to bolelo. Taky jsem kojila 3/4 hodiny.
Klobouček mi v porodnici zkoušeli, ale malej se přes něj neuměl přisát a tak se vztekal, že mu nic neteče, že jsem zatnula zuby a kojila bez.
Ty řeči, jak kojení nebolí, fakt miluju.
|
| Lenka | •
|
(20.1.2006 20:51:42)
"Ty řeči jak kojení nebolí fakt miluju"- hlavně, že si měla ploché bradavky, stačilo možná před přisátím prsa lehce stimulovat.A já psala, pokud nejsou nějaké zdravotní problémy či problémy s technikou.V tomto případě vám každá laktační poradkyně VŽDY řekne, že bolení NESMÍ bolet a za tím si stojím!
|
| Petula, 3 kluci 9/05,6/07,9/10 | 
|
(22.1.2006 10:03:26)
Mila Lenko,
je to nazor proti nazoru. Byt vama, bych ho tak vehemetne neprosazovala :-, kazdy jsme jiny.
Me kojeni take bolelo, hlavne prvni dny cele kojeni, predevsim asi po 2 dnech, kdy jsem poznala, ze se maly spravne prisal. A vzdy me bolelo ze zacatku pri kojeni minimalne do 2,5 mesice. Doplnuji, ze jsem s bradavkami nemela sebemensi problemy. Znam spousty laktacnich poradkyn primo ze zdroje (FTN Krc) a take me utvrdili v tom, ze to muze bolet. Bolest z kvasinek jsem uz take zazila, takze dokazu rozeznat.
A jeste poznamka k nazvu prispevku: podle meho nazoru opravdu nam vsichni musi rikat, jak je to kojeni nadherna vec, abychom byly na 100% presvedceny, ze ty nase ratolesti chceme kojit, ale me to tak zas az nadherne nepripada a to stojim pevne nohama na zemi, nejsem krkavci matka, sveho syna miluju, a kojime plne :-)
|
| Henriette | 
|
(22.1.2006 21:32:14)
Kojení mě nejprve moc bolelo, prsa samou modřinu, zhruba po dvou týdnech se to spravilo a nyní kojím skoro tříletou dcerku ještě jednou denně!! A je to super.
|
|
|
| Kik+3 |
|
(22.1.2006 20:39:37)
Nic osobního. Já ty "řeči" myslela tak všeobecně - články na Rodince, letáčky, plakáty v čekárnách, v porodnicích atd., jenže nikde už neupozorní maminky, že to někdy opravdu může bolet.
Přitom bradavky jsem si masírovala, v těhu nosila ty formovače, snažila se kojit přes klobouček a o bolesti mi vlastně řekla až moje laktační sestra v porodnici.
|
|
|
|
|
| Kris, T4/05, J5/07, A2/11 | 
|
(20.1.2006 20:14:19)
Lenko, nemůžu s vámi souhlasit, kojení může i bolet! Já sama jsem s tím bojovala víc než měsíc po porodu a kolikrát jsem to chtěla vzdát. Přesně jak píše autorka článku, nikde se o té bolesti nepíše, také to pro mě bylo dost velké zklamání, protože první týdny byly pro mě doslova muka a pocit štěstí a souznění s mimískem se nekonal. Ale za velké podpory mého manžela, mé rodiny a také porodní asistenky, která mě ujistila, že nic špatně nedělám, jsem to zvládla, bolest odezněla a pocit štěstí se dostavil. Syna kojím i nadále (na konci ledna mu bude už 9měsíců) a jsem fakt šťastná.
Není dobře, že zevšeobecňujete svou zkušenost. Autorka jistě udělala maximum, co pro svou dcerku mohla udělat a rozhodně před ní smekám, protože já bych její trpělivost s odsáváním jistě neměla!!!
|
| Jana,Petra 04/2005 | •
|
(27.1.2006 0:41:44)
Ještě než se mi narodila dcera, byla jsem přesvědčena, že déle než 3 měsíce rozhodně kojit nebudu. Všechny ty příručky o kojení a jeho jednostranně kladná propagace mi doslova naháněly hrůzu. Také zkušenosti mých kamarádek, které chtěly co nejzodpovědněji a co nejdéle kojit, a které se pro to, aby byly co nejlepší matky doslova psychicky hroutily, když začaly ztrácet po 4 měsících mléko, mně v tom jen utvrdily. Do porodnice jsem šla s tím, že prostě když to nepůjde, tak to nepůjde. Ostatně já jsem vyrostla na Sunaru a celkem nic mi nechybí. Celé to dopadlo tak, že dnes v 9 měsících dceru stále 3x denně kojím. Nepila jsem žádné čaje na podporu mléka, ani jsem nic jiného pro to nedělala. První dny kojení bolelo, ale vše zachránil Bepanthen. Teď s bolestí žádné problémy nemám. Myslím si, že spoustu maminek příjde o mléko jen tím, že mají strach že o něj příjdou. Zbytečně se pak dostávají do stresu.
Co se týče tvé anabáze s odstřikováním, tak to tedy smekám. Pokud jsi přesvědčena, že mateřské mléko je to nejlepší pro tvou dceru určitě ti není líto času stráveného odsáváním. Já bych to určitě vzdala a to si myslím, že nejsem zrovna krkavčí matka.
|
|
|
| Lucka + Aja 3m | •
|
(20.1.2006 21:21:21)
Mila Kristyno a vubec vsichni, kdo jste nekojily v pohode. Jsem rada, ze se takovehle clanky objevuji, uz si ted vubec nepripadam jako exot a vidim, ze takove problemy ma kde kdo. Ja jsem nakonec donutila miminko ke kojeni az po mesici odstrikavani, ale take to byla sila. Nejhorsi na tom bylo, ze jsem na jedno kojeni musela odstrikavat 2 x 30 minut a dalsich 30 minut trvalo, nez to mala vypila. Celkove jedno takove "kojeni" trvalo 1,5 hodiny a opakovalo se kazde 3 hodiny. Miminko (2,7kg) vesele pribyvalo o 300 - 400 g tydne. Navic mi skoro kazdou hodinu zacalo bez varovani strikat mliko z prsou, a mela jsem ho uplne vsude, vlozky na prisa byly stejne nality, jako plinky. Mimiska jsem nutila nejdriv prisavat pred krmenim, ale chovala se hrozne a nikdy se poradne neprisala, jecela a vubec jsem mela pocit, ze ji moc ublizuju. Pak jsem to zacala praktikovat az jako dudlik po krmeni. To byla klidna a mela
chut jeste neco cucat a prestala byt agresivni. Mlika se zacalo delat jeste vic a Aja pomalu zacala objevovat, ze ziskat mliko z ceciku je snazsi, nez z lahvicky (mela jsem tu s malym prutokem, hodne se pri tom namahala). Ovsem vysledek nebyl zas az tak jednoznacny - kdzy se naucila sat, tak sala uplne silene, jako z ty flasky, a hlavne nevedela, kdy ma koncit - takze pila, pak se jeste u prsu strasne vyblinkala a ve vterine byla zase prisata. Na vaze to ukazovalo, ze ve 3,5 kg vypije asi 150ml.
A taky to fakt bolelo, asi 14 dni - taky jsem mela prasklinky okolo cely bradavky, tak jsem stridala lahvicku a prsa (nejdrit jsem kojila jenom 2 x denne, zbytek flaska). Dalsi neduh z flaticky byl ten, ze kdyz ji to prestalo bavit, tak neprestala sat a nasilim se odtrhla od bradavky, myslela jsem, ze vylatim z kuze. Ted to delam porad, ale nastesti jsem si uz zvykla.
Pul hodiny pred krmenim jsem si vzala paralen a pak jsem na radu poradkyne hluboce dychala, ale byl to DES! Nicmene zatim se situace stabilizovala a az na obcasne excesy (nikdy nevim, co mam cekat od pristiho kojeni : slecnu to prestalo bavit, a tak si cpe pri kojeni rucicku do pusinky, potom zase zvatla a mliko z ni tece nosem, jindy se zakucka atd atd. Taky obcas uprosted krmeni pusti dvorec a prisaje se jenom k bradavce. Proste porad neco, z kazdeho krmeni mam trochu strach, ale jsem rada, ze to zatim prezivame.
Ted uz se vubec nedivim a nekoukam skrz pristy na ty, co krmi UM nebo z lahvicek. A uz nebudu tak naivni, jak jsem byla v tehotenstvi, ze kojeni je jenom klid a pohoda a bez problemu.
Vsem preju at to jde co nejlip a moc se s tim nenervujte. Ze stresu ubyva mliko :-))
Lucka
|
|
| Andrea + 3 holky a 3 kluci | •
|
(21.1.2006 10:48:28)
Ano, kojeni je nadherny zazitek a ja sama o sobe muzu s hrdosti rict, ze techniku zvladam a mleka jsem mela taky vzdycky dost. Me prvni 4 deti jsem odkojila bez problemu, dokonce jsem se povazovala za mistra a radila ostatnim. Pak prisel na svet Peta. Zkusenym pohybem jsem ho prisunula k bradavce (vzdyt poslednich 10 let jsem snad nedelala nic jineho) a ejhle. Ta bolest se neda popsat. Byla priserna. Porad jsem si rikala "vydrz, to prejde", ale .. Kdyz jsem prisla k doktorovi a ten uvidel moje bradavky, ktere byly cele krvave a plne puchyrku, tak mi proste kojit zakazal. Vedel, ze jsem zkusena matka a chyba nebude na me strane a rekl mi, at zkusim neco umeleho. Zacala jsem teda krmit Petrika odmalicka lahvickou. Na nejake odstrikovani a nasledne krmeni jsem proste nemela cas. Mam jeste dalsi deti, ktere potrebuji peci. Ale vim, ze kdyby se jednalo o me 1. dite, jednala bych jinak. Ale jak se pise v tom uzasnem clanku o tom, jak se zena stara o 1., jak o 2., a jak o 3. Je to pravda.
Jenom podotykam, ze jsem potom rodila jeste jednou a zase probehlo vse v poradku.
A Peta prospiva stejne dobre jako ostani.
|
| kristyna, syn 8m | •
|
(23.1.2006 11:21:39)
Mám podobné zkušenosti. Kryštof se uz v porodnici nechtel přisát (rodila jsem císařem)a skoro vždy mi musela pomoci nekterá ze sester. Neobešlo se to bez strašení: "..maminko to vás domů nepustíme vždyt ho neumíte nakrmit..." byl to trochu psychický teror. Nejdříve mi tedy v porodnici šoupli klobouček. Doma se do všeho vložila moje maminka a ta mě svou trpělivostí kojit naučila. První měsíc a půl ale kojení neskutečně bolelo a Krštof přibýval opravdu nepravidelně a velmi málo. O dokrmování jsem - vycvičená ze všech časopisů - nechtěla vůbec slyšet! Zkoušela jsem odsávání časté přikládání změnu poloh ale nic nepomohlo. Všichni mě přesvědčovali, ale já si myslela, že budu špatná matka. Přesvědčil mě až (nejlepší) pan doktor Biskup z Pyšel. Žádný ženský hysteráky ale chlapský pevný slovo. "Přikrmujte" Někdy je to potřeba! Tak jsme zavedli od druhého mesíce Nutrilon a lahev Avent. Samozřejmě že i když to ted píšu tak si myslím jestli jsem udělala všechno a je ve mě malá dušička. Možná jsem se mohla snažit víc. Kryštofovi je 8 měsíců a je spokojený takže já asi taky...:-)
|
|
|
| Lucie - Viktorka 1O/05 | •
|
(23.1.2006 13:30:15)
Čaute maminy.
Nevěřím žádné mamině,která tvrdí ,že jí kojení vůbec nebolelo.Já jsem v porodnici také každé kojení protrpěla,bradavky jsem měla úplně popraskané a to i v případě,že jsem je po každém kojení mazala panthenolem.V porodnici jsem byla ujištěna,že je to normální stav a až jsi bradavky zvyknou tak bolest přestane.
Po příchodů domů bolest stále nepřestávala ale vydržela jsem.
Jediné co mě pomohlo a doufám ,že to pomůže i vám co máte stejný problém je nechat po každém kojení zaschnout trochu mléka na bradavkách.(dobrá rada od mého gynekologa)
Dneska má moje dcera tři měsíce a kojení si plně užíváme bez jakékoliv bolesti.
Tak hodně zdaru všem .Ahoj.
|
|
| Lucie - Viktorka 1O/05 | •
|
(23.1.2006 13:31:14)
Čaute maminy.
Nevěřím žádné mamině,která tvrdí ,že jí kojení vůbec nebolelo.Já jsem v porodnici také každé kojení protrpěla,bradavky jsem měla úplně popraskané a to i v případě,že jsem je po každém kojení mazala panthenolem.V porodnici jsem byla ujištěna,že je to normální stav a až jsi bradavky zvyknou tak bolest přestane.
Po příchodů domů bolest stále nepřestávala ale vydržela jsem.
Jediné co mě pomohlo a doufám ,že to pomůže i vám co máte stejný problém je nechat po každém kojení zaschnout trochu mléka na bradavkách.(dobrá rada od mého gynekologa)
Dneska má moje dcera tři měsíce a kojení si plně užíváme bez jakékoliv bolesti.
Tak hodně zdaru všem .Ahoj.
|
|
| Lucie - Viktorka 1O/05 | •
|
(23.1.2006 13:32:27)
Čaute maminy.
Nevěřím žádné mamině,která tvrdí ,že jí kojení vůbec nebolelo.Já jsem v porodnici také každé kojení protrpěla,bradavky jsem měla úplně popraskané a to i v případě,že jsem je po každém kojení mazala panthenolem.V porodnici jsem byla ujištěna,že je to normální stav a až jsi bradavky zvyknou tak bolest přestane.
Po příchodů domů bolest stále nepřestávala ale vydržela jsem.
Jediné co mě pomohlo a doufám ,že to pomůže i vám co máte stejný problém je nechat po každém kojení zaschnout trochu mléka na bradavkách.(dobrá rada od mého gynekologa)
Dneska má moje dcera tři měsíce a kojení si plně užíváme bez jakékoliv bolesti.
Tak hodně zdaru všem .Ahoj.
|
|
| Andrea a Kuba 12/03 | 
|
(28.1.2006 11:22:51)
Ahojky..máš můj obdiv,že jsi kojení nevzdala...a ikdyž je to složitější,vytrváváš...a z takových jako je Renata Fabelová si nic nedělej..kdo nezažil,nepochopí....a bude mít jen hloupé řeči.
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)