Marie | •
|
(14.11.2005 12:35:01) Dekuju za clanek. Taky brecim. Uvedomuju si, ze prijde doba, kdy je maminka /i tatinek/ nejen krasna, ale i uzasna. Co vsechno umi a zvlada, jaky ma prehled, velkorysost a trpelivost. Jak to, ze zvladla tolik prace a stale na nas mela cas? Jak to, ze zvladla tolik vnoucat a deti a manzela a zahradu.... a stale krasna a usmevava? Mohla bych toho vyjmenovat na celou stranu, ale muzu ji jenom rict - dekuji. Mam Te moc rada a chci byt takova jako Ty. /Cele dospivani a ranne manzelstvi jsem tvrdila opak./
|
Hana + 1 dcera 20m | •
|
(15.11.2005 14:47:33) brecim celou dobu i pri cteni vsech tech komentaru. Ten clanek je nadhernej, diky moc. S moji maminkou si rozumim ted mnohem lip nez driv. Chci byt stejna mama jako ona, protoze ona je moc krasna a jsem¨moc rada, ze ji mam. Vzdycky ji rikam: Kdyby mi tak nekdo rek, treba kamarad, prodej mi tu tvoji mamku, dam ti za ni hrad, neprodam, neprodam, ani za nebe, necham si tu svoji mamku jenom pro sebe.
|
Gerberka |
|
(16.11.2005 10:40:16) Hanko,
díky za tu básničku. Nedá se popsat slovy, jak je krásná a já u toho brečím. Moc Ti děkuji.
Já mám svoji maminku taky moc ráda, moc si pomáháme, navštěvujeme se, vyzvedává mi ze školky synka, jezdíme k ní skoro každou sobotu, kupuju jí květiny, dárky... Pořád si máme co vykládat, probereme všechno, v létě jezdíme spolu na výlety, které ona vymýšlí pro mě a pro synka (je to velká turistka). ALE: NEUMÍM JÍ ŘÍCT, ŽE JI MÁM MOC RÁDA. Prostě mi to nejde přes pusu. Stydím se za to, ale prostě MI TO NEJDE a NIKDY JSEM JÍ TO JEŠTĚ NEŘEKLA. Snad je důkazem mé lásky k ní moje pozornost, moje ucho připravené ji kdykoliv vyslechnout a moje pomoc.
Nevím, možná je to tím, že já jako dítě jsem nikdy neviděla u ní a u taťky jakýkoliv náznak vzájemné náklonnosti - nevedli se nikdy za ruce, nedali si před námi dětmi pusu, nikdy se nepohladili. Když jsem byla starší, tak jsem se divila, jak je možné, že jsem se vůbec mohla narodit :-)). Tak jsem asi byla zvyklá, že se to prostě neříká.
Všem pisatelkám, které umí své mamince říct slovy, že ji mají nadevšechno rády, moc a moc jejich city a tuto schopnost přeju (a trošičku i závidím ;-)).
My s manželem se na sebe vrháme hlazením, objetím a pusou před naším synkem normálně kdykoliv a on mezi nás skáče a chce taky :-)). Ale že má rád mě jako svou maminku, mi nějak taky ještě neřekl. Ale to neva, třeba časem :-)) - hlavně že se máme rádi.
Moc zdravím a ještě jednou děkuji za tu básničku. Až přestanu brečet, musím si ji zapamatovat :-))
Ahoj, Afrikánka - Irena
|
Hana + 1 dcera 20m | •
|
(16.11.2005 13:25:36) Nemas vubec zac, rozhodne se ji nauc a rekni ji svy mamce a kdyby ti to neslo pres pusu, tak ji to napis na vanocni darek, urcite ji to udela radost.
Vis, ja si myslim, ze je to hezky, kdyz si lide umeji rict navzajem mam te rad a nebo neco takoveho, ale neni to to nejdulezitejsi. Muj manzel to rika velmi malo (alespon v porovnani se mnou) a ze zacatku mi to trochu chybelo, ale ted jsem si na to zvykla. On je proste takovej. Ale to ze me ma rad dokazuje jinak - proste spoustou cinnu. Tak je to i s tebou a tvoji mamko, ona to moc dobre vi, ze ji mas moc rada. Taky doufam, ze jednou budu mit takovy vztah s moji holcickou. Jinak se chova stejne jako tvuj syn, kdykoliv se s manzelem objimame, tak se mezi nas vecpe a chce taky, je to legracni. mej se moc krasne Hana
|
Gerberka |
|
(16.11.2005 15:18:49) Ahoj Hanko,
to je snad neuvěřitelné, jak mi čteš myšlenky :-)). Říkala jsem si, že jí tu básničku napíšu do knížky, kterou mám pro ni koupenou k Vánocům.
Dokonce to máme podobné i se svými manžely! Můj manžel mi v podstatě taky neříká slovy, že mě má rád. Já mu to říkám pořád a už mi nevadí, že on ne. Dokonce mu píšu i milostné vzkazy, když je na odpolední směně a nevidíme se :-)). Já vlastně ani nevím, co bych chtěla slyšet - on mi dává tolik lásky a pozornosti, jako jsem si vždycky přála cítit a mít - i když mi to neříká.
Tak ahoj a ještě jednou díky moc :-)); ještě pořád, když se na tu básničku podívám, tak se mi chce brečet, ale už je to lepší :-)))
Afrikánka - Irena
|
|
|
|
Dita, dcera 21 měsíců | •
|
(22.11.2005 13:42:26) Ahoj! článek i komentáře jsou úžasný, ale ta básnička mě dostala, je nádherná a dojemná. Nejradši bych ji taky vepsala mamině do knížky. Jen jestli neva, že ji nemám pro sebe, ale že nás má 3 děti :o). Naštěstí už jsem taky dospěla a uvědomuju si, jak moc pro mě znamená a jak nedlouhý je lidský čas...
|
Hana + 1 dcera 20m | •
|
(1.12.2005 16:42:21) Ahoj, to vubec neva, ze jste tri. My jsme ctyri, ja mam jeste tri sestricky a stejne tu basnicku mamince rikam, ona vi, jak to myslim a o tom to je. Tak ji klidne rikej taky. pa
|
|
|
Mirka 33let, 2kulíšci-4roky | •
|
(23.11.2005 21:12:19) Já přes slzy nevidím. Moje maminka tady už není a jak říkají kluci - sedí na obláčku a dívá se. Dneska alespoň děkuji osudu, že když se kluci narodili, pobývala jsem doma u maminky víc než od té doby, co jsem odešla na školu 100km daleko. Byla ten typ, co by láskou snědl a já jsem po ní. Proto jsem jí stihla říct, jak moc ji mám ráda a ona zase mě. Říkám jí to i teď, ale už neslyším odpověď.
Moje maminka je taky krásná, navždy!!!
P.S. Kulíšci dostali marťafony (dárek u vitamínků, na který mohou něco namluvit a přehrát si to) a mě těší, že namlouvali i : Maminko miluji tě! Asi budou po babičce.
Dík za krásný i když smutný večer
|
|
|
|