Ivana Procházková |
|
(28.8.2005 10:48:32) Je to trochu od věci, ale já už několik dní marně přemýšlím, kolik je vlastně Štěpánovi roků. (Tím nechci na nic narážet, jen si ho zkrátka nějak nedokážu nikam "zaškatulkovat" - za předpokladu, že je Štěpán skutečně i autorem článku). Co na to ostatní?
|
Kopretin@ |
|
(28.8.2005 15:55:59) Zdá se to vtipně napsané rodiče,očima dítěte. T si myslím já. Má dcerka má taky takového miláčka,hajánka a nedovedu si představit,někde ho nechat...
|
Martina | •
|
(28.8.2005 21:00:19) Nase holcicka ma na spani medvidka z Ikei. Jeste pred tim, nez se mu neco stalo se nam podarilo zakoupit dva "nahradni", kteri byli postupne akceptovani jako "brachove" (mysleno brachove toho puvodniho) a jsou akceptovani napr. na cestach jako zastupci... :-))
|
|
Martina, tom3roky, tina3měs | •
|
(29.8.2005 0:38:05) Je to tak. Já já jsem "Štěpina" teta a tento článek jsem psala jakoby "jeho očima", očima dítěte, které ztratilo svou oblíbenou hračku... Zkrátka už o tom moc před ním nemluvíme, neboť začínáme ztrácet naději, že by se opička našla... Původně jsme ho chtěli překvapit jejím nálezem (Julina si prodloužila prázdniny u moře a konečně se vrátila...), ale nevím, zda už to není ztracené. Synovec má plno jiných zájmů a koníčků, ale myslím, že ve skrytu duše mu jeho talisman asi stále chybí, ..to je vše.
|
|
Rosie |
|
(29.8.2005 13:12:54) Naše dcerka má od půl roku látkovou dýni, doma ušitou z kostičkované červené látky a plněnou rozcupovaným tevirem. Neusnula bez ní, všude ji s sebou tahala. Dnes, dcerce je 6,5, je to stále ta dýňuška, bez které by naše princezna neusnula. Ošoupaná, vybledlá, sepraná a pozašívaná, ale naprosto nenahraditelná.
|
|
|
|