| Laďka+ A+ F | •
 |
(15.7.2004 19:58:28)
Já to vezmu z jiné stránky. Když já jsem byla předškolák, bylo prej pro mě uklízení opravdovej trest. Každou neděli jsem se probouzela se špatnou náladou, protože se po Jů a Hele uklízelo. Když můj tatínek před pár lety viděl v práci můj pracovní stůl, nevěřil, že mi tam nikdo neuklízí. A dneska? Jsem sice na mateřské dovolené, ale doma mám ráda pořádek. Vytírám dvakrát týdně a snažím se uklízet průběžně i po těch mých malých nepořádnících, i když se mi to většinou podaří až když usnou.
|
| I. | •
|
(19.7.2004 15:54:10)
Uklízení je od dětství mou černou můrou. Každý týden když jsem v sobotu vstala jsem věděla, že se bude uklízet a že to bude zas hroznej průšvih. Tím moje znalosti ale končily. Dodneška nevím, co jsem vlastně měla dělat, protože ať jsem se pokoušela o cokoli, vždy jsem dostala vynadáno, proč že dělám právě tohle, ale nikdy mi máma neřekla, co a jak vlastně mám dělat. Prý když to nevím, v mým věku...Když jsme byly ale menší tak nás na úklid vždycky poslala k babičce, že bysme se jí tam pletly, nikdy neuklízela, když byl někdo doma, že ji to ruší. Muselo to být podle jejího, ale já nevěděla, jak. Jsem na to vážně natvrdlá, spíš na knížky a tak. Občas mi třeba vyrvala hadr z ruky a přeleštila to po mě. Vždycky jsem byla hrozně bezradná a dodnes mám hrůzu z uklízení, že to asi zas dělám špatně. Takže kvůli uklízení byly u nás pořád strašný spory, máma tím dokázala totálně zkazit i každý vánoce. Radši bych je prožila s drobkama na koberci a v klidu, nebo bych i ráda ty drobky vyluxovala, ale ona tak nějak neuměla srozumitelně říct, co po mě a sestře vlastně chce, a tak nás znechutila, že jsem se samy už ani snažit nechtěly. Prostě se řeklo uklízet a my dostaly hysterickej záchvat. Pak už jsme byly i neochotný, to je pravda. Takže možná když se dětem řekne aby si uklidily pokojíček, a ne konkrétně třeba pajduláky dej sem, kostky sem a podlaha se musí takto vyluxovat, prostě když je to nenaučíte, tak si pak můžete jak naše máma nadávat, jací to jsou nevděční parchanti, že si po sobě ani neuklidí a nechají mámu aby se dřela. Ale to fakt byl omyl, nebyly jsme líný, jak jsme pořád slyšely, ale nevěděly, co se od nás vlastně chce.
|
|
| Danca | •
|
(23.7.2004 17:15:40)
Děti zatím nemám, ale moc dobře si pamatuji, jak to u nás bylo s úklidem.
Mám o 6 let staršího bráchu, kterého mamka vedla k úklidu od malička a nepomohlo to. Vždycky byl bordelář. Na mě už mamka neměla tolik času, takže se už jenom snažila, aby se nepořádek z našeho dětského pokoje nerozrostl do obýváku. Jako malá jsem nebyla moc pořádná, asi jsem to odkoukala od bratra. V mých dvanácti letech mi rodiče uvolnili ložnici a přestěhovali se do obýváku a bratrovi zůstal dětský pokojíček. Sice to nebyl tak úplně můj pokoj, protože v ložnici zůstaly skříně rodičů, ale bylo to větší soukromí než s bráchou. A nevím, jak to, ale začala jsem se o pokoj starat (skoro bych chtěla říct z ničeho nic), a běda, když mamka hned neuklidila vyžehlené prádlo a nechala ho ležet na peřiňáku :-).
Brácha zůstal bordelářem, nechápu, jak jeho přítelkyně s ním může vydržet... :-)
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)