| Nikola, 2 děti | •
 |
(19.3.2004 19:03:58)
Hledání nového, perspektivního zaměstnání po MD mám právě za sebou. Hory odeslaných životopisů, několik pohovorů, samozřejmě s otázkami máte rodinu, kolik dětí a jak starých, kdo je bude hlídat v případě nemoci atd. Tyto otázky nepadaly pouze v soukromých firmách, ale i státních organizacích. Došla jsem k závěru, že když je vám 30 a nemáte děti jste divná, že je nemáte. A když je máte tak se hodíte pouze k plotně. Co si vybrat. To aby člověk rodil rovnou desetileté děti, které jsou podle představ personalistů už "bezpečné". Práci jsem nakonec díky kontaktům mého manžela našla. Pevné nervy při pohovorech přeje Nikola.
|
| Červánek | 
|
(19.3.2004 19:30:21)
Já jsem bohužel zatím jen ve fázi hledání - můj životopis je přímo excelentní - pohybovala jsem se vždy v mezích střední až vyšší management (ale jsem ochotna přijmout téměř jakoukoliv práci) - ale bohužel práci na 4h a ještě s problémovým dítkem - to je spíše sen než realita:o(
jo, dělala jsem týden telemarketing - za 16 pracovních dnů jsem dostala mzdu 2000Kč čistého:o(
|
| Jana 2 děti | •
|
(22.3.2004 11:56:42)
Já jsem sice sehnala zaměstnání po 7 letech na mateřské bez potíží,ale ráda bych vám nabídla zkušenost mé kamarádky.Ta při pohovoru uvedla pravdivě počet a věk svých dětí,ale zároveň sdělila /nepravdivě/,že s nimi ve společné domácnosti žije její matka,která je v důchodu a o nemocné děti se mileráda postará.Lhát se nemá,ale ptát se uchazečky o zaměstnání na děti je nezákoné a děje se to.Tak jen do nich.Ve zkušební době doufala,že děti vydrží zdravé a když nevydržely,zůstal doma tatínek.Při první nemoci po skončení zkušební doby oznámila zaměstnavateli,že matka se bohužel musela odstěhovat do Brna,kde pečuje o svou nemocnou starší sestru a hlídat tudíž už nebude.Vyhodit ze zaměstnání po zkuš.době ženu jen proto,že má nemocné děti není snadné.A žena má alespoň čas na to,dokázat zaměstnavateli,že se mu "vyplatí" i když bude občas doma s dětmi.Je to sice jen pro otrlé,ale je to taky možnost.
|
| gábina | •
|
(22.3.2004 13:02:14)
Při MD jsem se rozhodla změnit místo. Našla jsem si inzerát, odpověděla, poslal CV. Podle hesla veni, vidi,vici... jsem došla na konkurs, po 14 dnech na užší pohovor, kde se jednalo o výši platu, pracovní době a tak. Za celou dobu se mě nikdo nezeptal,jestli mám male dítě, jestli jsem vdaná, prostě nic ze soukromého života. V CV jsem podobné věci ani neuváděla. Konkurs se odehrával na čistě profesionální bázi, zajímalo je vzdělání, délka praxe, doporučení, kdy mohu nastoupit.
V té době bylo synovi 2,5 roku do školky a do jeslí ho ještě nevzali a v práci nikoho nezajímalo, že mám doma malé dítě, že musím vařit uklízet a tak. Já jsem jim to taky neříkala a zařídila si paní na hlídání, úklid a nikoho jsem neobtěžovala svými soukromými problémy. I dneska, když už syn chodí do školky, jsem si to musela zmenegovat tak, aby se to netýkalo mé práce. Když je nemocný, nastupuje oblíbená paní na hlídání.
Není nic horšího, něž zaměstnanec, ktery ve jménu práce zalže, po 3 měsících zkušební doby je všechno jinak, babička se nekoná, dítě stůně-tak budu doma třeba měsíc.. Promiňte, ale takovému zaměstnanci já bych už nevěřila a neměl by mojí důvěru, ať by pracoval sebe víc. To je o morálních kvalitách.
Takový člověk nemá u mě morální kredit.
P.S. Pochopila jsem, že "paragraf" stát platí pouze 9 dní, pak je to jen omluvenka pro zaměstnavatele a jste doma zadarmo. Denní vyměřovací základ je snad jenom 30% ze mzdy. To se opravdu vyplatí být doma a znepřátelit si zaměstnavatele? To ta paní na hlídání vyjde levněji. Nebo si vybrat dovolenou.
|
| Eva | •
|
(22.3.2004 17:25:15)
Paragraf se samozřejmě nevyplatí, ale od té doby, kdy se mi narodily děti, jsem v první řadě máma a pak to ostatní. Škoda že dnešní společnost rodině a dětem moc nepřeje.
|
|
| Jana 2 děti | •
|
(23.3.2004 8:06:10)
Ráda bych jen ke svému příspěvku dodala,že ona kamarádka,která získala zaměstnání díky neexistující babičce,to nedělala proto,aby mohla potom být s dítětem měsíc na paragrafu.Chtěla jen příležitost dokázat,že umí skloubit práci s rodinou.To se jí také podařilo.Každá zaměstnaná maminka se snaží zajistit hlídání nemocného dítěte a nekomplikovat příliš situaci svému zaměstnavateli.Ale pokud tu možnost zrovna nemá,má na paragraf ze zákona nárok./Jednoduchým výpočtem se dá zjistit,že paní na hlídání nemocného dítěte se při týdení nemoci finančně vyplatí,pokud matka má čistý příjem více jak 6500,- za tento týden.Jestli se vyplatí dítěti,že ho v nemoci hlídá cizí člověk,nevím./To,že je žena matkou,je prvořadé a myslím si,že je lepší zmanagovat si pracovní aktivity tak,aby nebránily péči o dítě než naopak.
|
|
| tangerine | 
|
(24.3.2004 22:33:52)
Víš milá Gábino,ono to zní moc hezky - všechno zvládnu sama,stačí paní na hlídání,ale i v tom tvém schematu se vyskutnou také problémy, třeba paní na hlídaní onemocní,nebo dá rychlou výpověd, nebo dítě musí do nemocnice,nebo se změní rodinná situace.
Pokud jsi s dítětem sama,a nemáte tátu,pak chápu,že se v práci nezastavíš,děláš přesčasy atd,abyste se uživili,pokud ho máte,je to,co děláš,smutné. At je to jakkoliv,"díky"paní na hlídání přicházíš o důležité okamžiky v životě tvého jediného syna,nejsi s ním,když prožívá radost,bolest, ztrácíš a brzy úplně ztratíš s ním komunikaci,přestaneš rozumět tomu,co ti bude chtít sdělit.Vše,co píšeš,vyznívá tak,že tvá práce musí být "uchráněná" tvého osobního života, a tvé osobní problémy - tvůj syn např.(promiň,ale zní to tak), tak tvé problémy nesmí do tvé "posvátné" práce nijak zasahovat.
Máš převrácený žebříček hodnot.Oháníš se tu morálním kreditem a morálními kvalitami,ale nemáš je.Matka,která ve jménu svých dětí zaměstnavateli zalže,že má babičku,aby dostala práci a mohla je živit, má v sobě více morálky než matka,která upřednostňuje svou práci před svým dítětem,snaží se vypadat,že dítě nemá,jako by to byl nějaký handicap a záleží jí především na výši platu a na své dítě si neudělá čas ani v době nemoci.:(.
Už víš,která z nich je skutečnou matkou svému dítěti? Přemýšlej o tom.
|
| Jitka, 3 děti | •
|
(25.3.2004 12:57:09)
Domnívám se, že nemáte právo takhle někoho odsuzovat. Gábině přeju nalezení správné rovnováhy mezi prací a rodinou a s jejími názory na fér jednání se zaměstnavatelem naprosto souhlasím.
|
| tangerine |
|
(25.3.2004 20:54:55)
Nikoho nesoudím,na to přece nemám právo,je to jen můj názor.Nevím,jaká Gábina je,třeba je milující matka, ale pochopila jsem to tak,že práce je pro ni na prvním místě a to je smutné,myslím,že na prvním místě má být dítě.
Zajímalo by mne,jestli zrovna tak, jako nedovolí svým osobním problémům,aby zasahovaly do jejího zaměstnání nedovolí také svým pracovním problémům,aby ovlivňovaly její rodinný život,pohodu doma atd. Pokud je takového rozdvojení schopná,má můj obdiv.
|
| Gábina | •
|
(26.3.2004 12:19:31)
Co člověk, to názor. A propo jsem vdaná, manžel se stará seč může, ale taky má velmi časově náročnou práci.
Existují zaměstnání, které člověk nemůže dělat z domu, nemůže ze dne na den dát na dveře ceduli pro nemoc dítěte zavřeno. A když máte naobjednané klienty, tak těžko odejdete dřív domů. Jde o to si to všechno dobře zorganizovat. Doma i v práci. Když bylo dítě v nemocnici, tak jsem tam s ním byla, ale v rámci své dovolené, neboť ta almužna od státu nestojí ani za vyplnění papíru a času s tím spojeným.
A čas je to nejdůležitější co si musí člověk zorganizovat, v práci i doma. Což mu dává možnost naplno se věnovat dítěti ve volnu a ne "šukat s hadrem po světnici". On je totiž ( podle mého) velký rozdíl, jestli je matka doma a pere vaří uklízí.... a dohlíží na dítko, které se většinou motá okolo, nebo jestli je doma, nemusí dělat nic a plně se mu věnuje, čte, chodí do divadla, hraje s sním. Není unavená, uštvaná, je v klidu, nic jí netlačí. A to je ta organizace, skloubit to tak, že doma se člověk věnuje pouze dítěti, manželovi, zálibám a nemusí se starat co doma co v práci, jeje ještě vyprat,..navařit a musím ještě vyplnit to hlášení, co šéf zítra chce. To vede jenom k frustraci a únavě, nervozitě a ta se přenáší i na dítě. Myslím si, že já jsem rovnováhu mezi dítětem a prací našla, a že práce mi dává možnost plně se věnovat synovi. Protože co si budeme povídat, koho by bavilo celou sobotu uklízet barák. To i ta "nejlepší matka" musí být večer protivná. ( Co je nejlepší matka :-))) ) Žádný vzorec zatím neexistuje. 2+2=4 možná, ale rodičovství se nedá vtěsnat do vzorce, ale každý se stará jak nejlépe umí, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Ale diskuse o tom nebyla. Bylo to o pohovorech. Já jsem pouze vyslovila svojí zkušenost, že ne každého zaměstnavatele zajímá, jestli má žena děti. Kdybych měla zaměstnanou ženu o které vím, že mi vědomě zalhala už při pohovoru, nikdy bych jí už nevěřila, nesvěřila bych jí žádný důležitý úkol a profesní postup by byl předem ztracený. Kdyby chtěla dát výpověď vůbec bych jí nebránila. Protože, co když příšte zalže okolo důležitého kontraktu, jenom aby dokázala, jak je dorá. A nevyjde to.
Mějte se
|
| Iva | •
|
(26.3.2004 15:10:03)
A jak víš, že to byla lež? Copak se takové věci nestávají? Společnost matce nastaví už dopředu překážku pod nohy tím, že se jí ptá na děti a počítá se s tím, že bude pracovat míň nebo hůř...tak podle mě není nic špatného na tom, že na to odpoví stejným metrem.
To není snaha o zneužití, to je jen obrana.
Mě se tedy na pohovorech na děti neptali, ale je pravda, že jsem je do životopisu úmyslně neuvedla a mám štěstí, že jsou zdravé, takže jsem paragrafy prakticky nikdy nečerpala.
|
| tangerine |
|
(26.3.2004 20:59:59)
Myslím,že si to Gábina zařídila dobře,cení si svého času a dovede ho smysluplně využít.A nedivím se jí,že by nestála o zaměstnankyni,o které by si byla jistá,že lže - asi by si zjistlila o ní informace od předešlého zaměstnavatele.
Ivo,také mne napadlo,že děti nebudu do CV uvádět,ale jak chceš vysvětlit svému zaměstnavateli ty roky,strávené doma? Musíš přece uvést kdy a kde jsi dřív pracovala nebo studovala atd.Nebo chceš tu dobu s dětmi vynechat a nijak neobjasnit - a co když se tě na to zeptají?
|
| Gábina | •
|
(27.3.2004 16:10:38)
Do CV nepatří věci jako rodinný stav, děti, náboženské a politické vyznání, výše platu....
A při pohovoru: Byla jsem na mateřské, Kolik máte dětí ? Dovolte , ale podle Zákonníku práce mi tuto otázku nesmíte podat !!!!!! ( Když budu chtít být opravdu dobrá, tak si vyhledám příslušný paragraf a cituji i sním ) S úsměvem, nejsem přece žádná slepice, která se bojí. Aspoň zaměstnavatel ví, že před ním nesedí žádná puťka, ale osobnost, která se nebojí, a má minimální právní podvědomí, a umí se ozvat.
Ono totiž nesmělé zakníkání: 2 , ale mám babičku, hlídání a děti nejsou nemocné, taky svědčí o něčem.
Při pohovoru si totižto protistrana dobře dokáže přečíst, kdo před ní stojí, a zajde tam, kam vy jí pustíte a dovolíte.
Takže soukromí je jenom moje věc, práce druhá. Jak si to zařídím zaměstnavatele opravdu nemusí zajímat. A jestli mimo pracovní dobu stojím na hlavě, tak taky ne.
Toť můj názor.
|
| Emina | •
|
(27.3.2004 20:54:19)
Vrele souhlasim. Je fakt, ze u nekterych typu moznych zamestnavatelu (takovych tech "dobrodincu", co potrebuji stale nekoho "ochranovat") si tim vylijete ocet a oni pak vylijou vas, ale neni ceho litovat, protoze tenhle druh cloveka byva i obtizne snesitelny sef. Navic strategii "bezbranna kvocna" si tezko budete ziskavat respekt, ten ma u tvrdych lidi zas jenom ten, kdo je tvrdy... A jiny lidi malokdy prijimaji zamestnance na plat, ktery zajisti materialni pohodli.
|
|
| sova | •
|
(29.3.2004 0:49:59)
Skutečnost je ale taková, že většina zaměstnavatelů tuto informaci vyžaduje a zohledňuje při výběru nové pracovnice a pokud vy mu na ni odpovíte takto vyhýbavě a navíc se mu budete už u přijímacího pohovoru ohánět znalostí pracovněprávních zákonů, s největší pravděpodobností si pod sebou uříznete větev i kdyby jste byla jedinou uchazečkou.
|
|
| Nikola, 2 děti | •
|
(29.3.2004 20:43:25)
Ono je sice hezké neodpovídat či vše zapřít, ale já hledala práci, kde bych se cítila dobře, nemám ambice stát se ředitelem, jednoho generálního ředitele mám doma a na jednu rodinu to myslím stačí. Jestliže jsem si nepadla do oko s nadřízeným tak jsem odmítla rovnou já. Vadí mi jak se někteří personalisté při přijímacím pohovoru chovají k zájemci o práci, myslí si, že je každý bude prosit na kolenou, chtějí různé psychologické testy, které sami určitě nikdy nedělali, při vyplňování vás pozoruje personalista s psychologem a hodnotí jestli nehejbete "levou zadní". Je to skoro ponižující. Já prostě přiznám, že mám rodinu a klidně i věk. Manžel si zrovna nechal vypracovat jak se jejich firmě vyplatila najatá personální agentura a výsledek byl dost hrozný, prostě škoda peněz, za dva roky zůstal pouze jeden zaměstnanec doporučený onou agenturou, která za své skvělé analýzy vyinkasovala 750 000,- Kč.
|
|
|
| Magda Silná | •
|
(27.3.2004 20:53:05)
Děkuji všem za hřejivá slova.
Právě ve chvíli, kdy jsem četla vaše povzbudivá slova, jsem je potřebovala jako to správné mazání na "bebíčko".
Je povzbudivé slyšet, že chcete mít děti pod mými křídly, ale momentálně si nejsem jista, jestli stejně nadšena bude s mým působením v novém zaměstnání také má madřízená..:)) Ostatně (což jsem nedodala) starám se o holčinu s Downovým syndromem a děti s logopedickými problémky, i když já v tom takové rozdíly zase nedělám :))
Přeji Všem klidné nástupy do zaměstnání a hlavně, aby se Vám nezměnil pohled na léta strávená na mateřské. A děkuji za přízeň!!!!!
|
|
| Iva | •
|
(30.3.2004 14:51:23)
Pokud jsi v době mateřské zůstala v pracovním poměru u původního zaměstnavatele, tak tam díru nemáš, protože zaměstnanec jsi i když jsi na mateřské.
A pak jsem uvedla, že jsem pracovala na více pozicích a do životopisu uvedla výběrově jen pozice, které mají vliv na to místo, o které se ucházím. Pokud by se mě výslovně ptali kde jsem pracovala od roku x do roku Y tak jim to asi řeknu, ale to nenastalo. Je to trošku podvod, přinejmenším zamlčení, a z hlediska skutečnosti že zaměstnavatel je povinen k řadě úlev pro matku malých dětí by asi bylo fér jim to říct, ale já jsem toho že mám děti nikdy nezneužívala, tak si výčitky nedělám.
|
|
|
|
| tatinek | •
|
(6.4.2004 23:43:09)
Souhlasim s Gabinou, neni mozne si z kolegu v praci delat rukojmi a citove je vydirat.. Pani na hlidani nestoji zase tolik, asi jak kde, ale soukrome platime kolem 150-200,- den, (agentury 2x tolik). Ja treba nemel nemocenskou jeste nikdy (14let), resim to tradicne dovolenou, tak tyden za rok-dva. Zena dela v nemocnici, tj. sluzby atd, ale nezijeme ve vakuu, obcas pomuze sousedka, "teta", rodice (100km od nas, takze jen velmi obcas) a zase naopak (beru deti "tet" na bazen, do kina, atd.. )
Opak je napr. moje sestranice - plat ma solidni, manzel jeste vice a presto nikdy nikoho na hlidani za penize nevzala ... Stezuje si "kam s detma" ale otravila uz vsechny 2 sve sousedky castymi pozadavky na hlidani, bez i male odmeny a nebo reciprocity..
Jsou jiste zeny v profesich s min. mzdou, ale takove prace ani zamestnavatele si nemuze
urcite vazit, byt prodavacka v Tescu, jsem na nemocenske 9 dnu z 10..
Pravdou je, ze jsme narod ufnukancu, State dej, State zarid, ... Mam rodinu v cele Evrope,
zkuste dat dite do skolky v Nemecku (na obed je berete domu..), Spanelsku (skolka stoji 1/2 platu prodavacky)...
konec, ted se do mne pustite :-))
|
| Iva | •
|
(7.4.2004 16:23:31)
Taky si beru většinou na marodění náhradní volno či dovolenou, ale tady říkám bohužel, a je to proto, že tato vláda považuje své občany šmahem za vychcánky a podvodníky, a proto nastavila pravidla pro vyplácení nemocenské ("tatínkovi" připomínám, že se chlubí tím, jak se nechá vycucávat režimem, na nemocenskou si totiž platí z daní a že si bere dovolenou moc chvályhodný přístup není)tak, že se mi to skutečně nevyplatí, což ale není fér. Bohužel bych jinak nezvládla naše vysoké náklady na bydlení, ale je to hloupost, dovolenou má mít člověk na rekreaci a na to věnovat se rodině, a ne na marodění. Děláme tím ze sebe ovce, co se nechají škubat a ještě bečí při tom poctu tomu ho škube a nejhorší je že se to považuje za správné. Je to ostuda.
|
| Matylda, syn | •
|
(20.4.2004 22:30:36)
Je legracni, jak se tady maminy rozciluji, ze "spolecnost" nevytvari podminky pro pracujici maminky, ale zaroven povazuji za samozrejme, ze kdyz je dite nemocne, tak nechaji plavat svoje pracovni povinnosti a jsou doma s nemocnym ditem. A jeste je jim "smutno" nad nekym, kdo je poctivy a bere si v dobe nemoci ditete dovolenou nebo pani na hlidani. S takovymhle pristupem je jasne, ze o matky zadny zamestnavatel nikdy stat nebude. Blby je, takoveto maminy kazi pracovni prilezitosti i tem, ktere jsou ochotny brat svoji praci trochu vazne a ne si z ni delat holubnik.
Toto mysleni mi pripomina kamaradku, ktere remeslnik neuctoval DPH a praci udelal bez faktury, tj. na cerno. A kamaradka mi to podala, jako ze to byl "slusny" remeslnik, ze nechtel to DPH, tak zaplatila min. Ani ji nenapadlo, ze je to podvod, ze oba okradaji stat na danich.
Mely byste se, holky, rozmyslet, jestli chcete pracovat nebo byt doma s ditem. Oboji najednou to holt nejde. Aspon u soukrome spolecnosti ne, jedine nas "bohaty" stat je asi ochotny zamestnat nekoho, o kom nevi, jestli zitra prijde do prace.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)