agneska |
|
(24.2.2004 13:12:22) To je zvláštní, Pettino, nás vychovávali fakt stejně! Taky jsem spoustu věcí (včetně tance - s tím mám problémy dodnes!) nedělala protože mě někdo takto sepsul v dětství! Taky mě takové předsudky a odsudky hrozně vadí u mých dětí, pokud to od příbuzných slyším! Já jsem například jako větší dítě psala povídky, pohádky a příběhy, a dodnes to moje matka považuje za hloupé maření času. Nedávno jsem svým dětem ukazovala velkou krabici těch výtvorů (kreslily jsme se sestrou k tomu i obrázky) a matka to komentovala mým dětem nějak jako podívejte se, na to maši mamu užilo, ale dělat něco pořádného, to teda ona ne!! I teď mě to mrzelo a pamatuju si, že největší trest pro mě bylo když po každé slohovce ve škole profesorka chtěla, abych to přečetla nahlas. Nevěřila jsem si a propadala se hanbou za to, že ostatní to slyší ...(sen všech spisovatelů - publikum ochotné poslouchat jejich texty!!!A já to zuřivě odmítala!!) A samozřejmě nikdy ani slovo povzbuzení od rodičů ke psaní, takže jsem to schovávala jak mohla a pak už radši nepokračovala. Třeba ten čas ještě přijde:-)) Proto se snažím, aby moje děti dělaly nejrůznější věci a aby jim nějaká hloupá kritika nezabránila třeba vyzkoušet si něco na co mají skrytý talent.
|
JaninaH |
|
(24.2.2004 13:32:44) Agnesko, to je moc smutné, co tu píšeš o svém zmařeném literárním nadání :-( Určitě nadání máš, protože jsi právě velmi výstižně pár slovy vyjádřila svoji hořkost... Myslím, že moje máma tak hrozná nebyla, ale o to víc si to vynahrazuje nyní, k stáru. Také se jí na mé výchově dětí nic nelíbí, jednou jsou moc rozmazlené, jednou se jim málo věnuji, jednou jim kupuji zbytečnosti, jednou jim nic nedopřeju...Také mě to hodně trápí, i když by nemuselo, protože vím, že pro své děti dělám všechno, co můžu. Ještě by mě zajímalo - pokud to nebudeš považovat za příliš osobní - jaké bylo maminčino manželství? A jak ona hodnotí manželství tvoje, případně sestřino? A jaký na babičku mají názor tvoje dospívající děti? J.
|
Misa3 |
|
(24.2.2004 18:53:18) Divame se na to stejne. Ja mivala vytvarne nadani a v mnoha zivotnich situacich mi pomohlo, podporoval mne dedecek a pozdeji i rodice, protoze jsem kreslila( ne malovala, kreslila) dost dobre, a oni na to byli pysni pred navstevami. Ale ve sve poznamce jsem chtela zduraznit, ze autor popisuje pocity dospeleho cloveka, ne ditete, jemuz mohou dospeli jeho umelecky konicek zakazat nebo vysmechem ho primet od nej upustit. Jinak naprosto souhlasim, nezalezi na mire nadani, ale na tom, ze dite nejaky umelecky smer bavi a tupeni jeho vysledku je snad jeden z nejhorsich prohresku, ktere dospely muze diteti udelat. Je mi lito, ze Te matka nepochopila a ze nechape ani vnucku, ale prece jen k dobremu to slouzi alespon v tom, ze na podklade vlastni neprijemne zkusenosti svou dcerku v baletu podporujes, bez ohledu jestli v 15 stane na svetovych jevistich, nebo se bude tancem bavit spis jako cvicenim. Rozhodne ji to zlepsi naladu, umozni zapomenout na starosti a udrzi kondici i v dospelosti a to vse je velmi dulezite. Mit konicka umeleckeho nebo sportovniho smeru, je velice vyznamne a diteti v mnoha vecech pomuze i kdyz dospeje.
|
|
|
|