| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jací jsou naši muži?

 Celkem 29 názorů.
 Věra a Koblížek 
  • 

Já vím co chci 

(16.10.2003 9:19:05)
Mě úplně stačí, když na mě nemá přehnané nároky a já pak nemám přehnané nároky na něho. Nikdo nikoho nešikanuje, že není teplá jídlo nebo že se už půl roku přehřívá zdroj u počítače. Ty jsi na mě hodný a já taky chci, aby ses cítil dobře. Zdroj shořel a viník se stal terčem vtipů, že přehřívání je asi funkce ixpéček a o víkendu je k obědu véélká mňamka. Když něco chci, tak si o to jasně a zřetelně řeknu. Nečekám, až něco pochopíš sám. Není to romantické, ale je to mnohem lepší než hádka nebo nedorozumění. Funguje to už sedmý rok. Tak 2x za měsíc se "štěknem" a pak se zase můžeme usmiřovat. Jde to i s miminem. Každý má svoje mouchy a my máme zrovna ten snesitelný druh.
 evousekk 


Muži jsou fajn. 

(21.10.2003 20:23:35)
Ano, většinou nežehlí, neperou, nevaří, rozhodně nezvládnou domácnost a děti stejně organizovaně jako my, ale nejspíš to bude proto, že to prostě a jednoduše NEJSOU matky, ale tátové. Pokud je chlap hodný a tolerantní, nevím, co si může ženská víc přát.
 16.5Salám&Lajka14 


10% 

(16.10.2003 10:59:10)
My tedy zřejmě patříme do těch 10% domácností, kde domácí práce NESPOČÍVAJÍ na bedrech žen. :o) Manžel luxuje, vytírá, myje okna, zalívá kytky; já peru, oba pak střídavě myjeme nádobí a vaříme (on jen sám pro sebe, jeho jídla já coby alergik nemůžu ani pohladit pohledem, já pro oba). Nedomlouvali jsme se na tom, prostě to vyplynulo z chodu domácnosti. Manžel žil léta sám, takže dělá jen to, co předtím dělal taky, nic navíc. :o)

A pokud jde o to, co bych "od něj" chtěla - aby nebyl taková konzerva a sobec, aby dokázal víc myslet na syna a na mne, dokázal nám dát nějakým způsobem najevo, že si nás váží a má nás rád (pokud má - doufám, že ano). Je to možná maličkost, nechci od něj žádné kytice, šperky etc. Jenom to, aby někdy - například - překonal svou nechuť a dodržel slib, že někam půjdeme nebo že bude hlídat, abych někam mohla jít já. :o) To je všechno. :o)
 VeronikaVeronika 


Re: 10% 

(16.10.2003 12:06:36)
Hm, tak takhle nějak to funguje i u nás. Chlap myje okna (dosáhne bez štaflí, kdežto já mám 154 cm:-), luxuje, utírá prach, nosí nákupy atd... Já vařím, uklízím, žehlím, peru, zašívám atd. Oba pak se střídáme v mytí nádobí, ustýlání (kdo později vstává), vynášení odpodků (kdo jde zrovna ven) a v jiném. Ale vzhledem ke skutečnosti, že jsem rozvedená a první manžel mi nepomáhal vůbec, tak si tohoto všeho strašlivě vážím a taky mohutně chválím a nikdy nekritizuji, když je uděláno něco ne zrovna podle mě;-) A jednou za čas (ale opravdu jen občas) mi donese i nějakou drobnost pro radost (posledně byl na výstavě nožů a přinesl mi dámský švýcarský nožík - má nůžtičky, pilníček, baterčičku, propisku... a já málem padla do mdlob, když jsem z něj vymámila cože stál - myslela jsem tak 50,-Kč a ono to bylo kolem 800,-Kč:-)) Tož takhle to chodí u nás:-) Tedy alesppoň v rozdělení rolí v domácnosti:-)
 Katka 
  • 

neverim, ze je to tak v 90% domacnosti 

(16.10.2003 16:21:51)
u nas je to tak jak popsaly holky a ze sveho okoli znam takovych dvojic spoustu :-)))
 Mirka 
  • 

Čo ak to bude chlapec... 

(16.10.2003 17:26:40)
Tak nám doma od konca augusta leží stavebnica MERKUR M8(?). Trojposchodová opacha plná plieškov s dierkami, skrutiek, matíc, motorčekov, drátov... A ako sme k nej prišli keď našu rodinu tvoríme len môj manžel (tridsiatnik - manažér, biznismen), naša 3 ročná dcérka a ja, normálna mamina? No asi tak, že sme sa NEZÁVAZNE!!! rozprávali, že tak o rok chceme ďalšie dieťatko a manžel hneď vyhľadal predajcu MERKURA a s rozžiarenými očami mi povedal, že mu ten špecializovaný predajca na opačnom konci republiky "odložil pod pult" M8, POSLEDNÚ!!! Za bagateľ, 3890,-Sk. Čo keď ich už nebudú mať??? Kým som zalapala po dychu tak cez internet prebehla platba. No vieš, vysvetľoval mi, ak sa to malé narodí a ak to bude chlapec a keď bude mať tak osem-desať rokov vieš ako sa s tým vyhrá? Nepýtala som sa či neuvažoval o tom, že to úplne náhodou môže byť dievčatko. Jedno je však isté, aj keď to bude dievčatko, už teraz je stavebnica využitá na 200%. Hádajte ako trávi voľný čas manažér-biznismen?
 B A 


Re: Čo ak to bude chlapec... 

(16.10.2003 17:47:42)
Jeeee on se Merkur jeste stale vyrabi ??? Ja ho mela jako mala a byla to moje nejoblibenejsi stavebnice. Bohuzel mi ji pak synovci poztraceli :-( Ma jeste manzel tu adresu, kde je odkladaji na pult ? Mam manzela a budou vanoce ..... :-)))))
 Mirka 
  • 

Re: Re: Čo ak to bude chlapec...pre Nejanku 

(16.10.2003 18:25:05)
Manžel ju kúpil v Žiline (nejaká špeci MERKURácka predajňa tu na Slovensku). Inak kontakt na ňu získal cez výrobcu na stránke www.merkurtoys.cz je tam uvedená ich predajná sieť (myslím, že na tej stránke sú napr. aj návody, dokonca diskusné fórum fanúšikov tejto stavebnice a dokonca sa tam chvália aj doma vyrobenými súčiastkami). Tiež som sa dozvedela, že to bola manželova hračka snov a nikdy ju nemal, tak teraz si ten sen splnil. (čo by asi povedal na to keby som si splnila detský sen ja, kompletný zariadený poschodový domček pre bábiky aj s bábikami-rodinkou a po večeroch sa s ním hrala?) Tak veľa šťastia a pekné Vianoce:O)))
 Jana Z. 


Re: Re: Čo ak to bude chlapec... 

(16.10.2003 18:43:40)
Nejanko

Merkur se vyrabi, taky jsem zirala, kdyz jsem na nej narazila v hrackarstvi - konkretne v Puntanele v Metropole- praha zlicin..A hned jsem mela vyreseny darek pro manzela k narozkam..je ted pysny majitel cca 6kg krabice Merkura:-)) jejich www stranky uz tu nekdo psal:-))

jana
 Lída, 3 kluci a holka 
  • 

Re: Čo ak to bude chlapec... 

(17.10.2003 13:42:23)
Proč by si holčička nemohla hrát s Merkurem??? Co já jsem se z něj nastavěla konstrukcí...
 Hela, 2 prckové 
  • 

Nejde jen o domácí práce 

(16.10.2003 18:00:21)
Myslím si, že ve vztahu nejde jen o "domácí práce" ....při zachování běhu domácnosti. U nás to funguje podobně jako tady holky píšou u těch 10%. Některé práce jsou výhradně mojí parketou-žehlení, praní, vaření. Což nevylučuje to, že si manžel dokáže poradit i v těchto situacích, pokud by to bylo nevyhnutelné :-)). Mytí nádobí nám odpadlo-pořídili jsme si myčku a nemůžeme na ni dopustit..obsluhujeme ji oba.Co se týká ostatního úklidu, manžel klidně vysává, utírá prach, vynáši koše atd...není mu to zatěžko. Bere to jako samozřejmost..Čeho si ale velmi vážím, je to jak se chová k dětem..Bez problémů přebalí našeho 8-měsíčního caparta, i když zrovna nevoní. Oba naše synátory (druhý má 3,5 roku) vykoupe, nakrmí, přečte pohádky, dovádí s nimi, prostě táta s velkým T. A to na něm miluji...i když mi třeba nedonese kytku jindy než na narozeniny. Není takový romantik....
HELA
 petr 
  • 

Re: Nejde jen o domácí práce 

(16.10.2003 18:27:25)
Na takové věci jako koupání a přebalování se vůbec tatínkové hodí výborně, protože mají obvykle velkou ruku a mrňouse chytí pevně i jednou rukou. Díky tomu jsem mohl držet jednou rukou děti na ruce a enchal je koukat po světě a druhou jsem mohl například míchat krupičáka na sporáku :-)) Škoda, že už to teď nejde, ale nějak mi mršky povyrostly
 K2 
  • 

otcové, domácnost a děti 

(16.10.2003 18:50:32)
Hlásím se taky ke zmíněným 10% a předpovídám, že se nikdo z těch 90 zde neobjeví, protože na to logicky nemůže mít čas. Je to podle mě generační záležitost. Za dob našich maminek to možná bylo 1%, ale časy a režimy a způsob života se mění.
Je ale fakt, že kamarádek, třicátnic s batolaty, mám v blízkém okolí aspoň 6 a péči o dítě (přebalování, koupání, oblíkání, vaření, krmení atd.) zvládá samostatně jen 1.
 Klenoflejn+4 


Re: otcové, domácnost a děti 

(17.10.2003 0:01:34)
Tak já tedy patřím k těm 90% /???/ Můj partner nepere, nevaří, nežehlí a ani netuší, kde máme úklidové pomůcky... ale co na tom bude možná leckomu připadat podivné, mně to tak vyhovuje. My zkrátka vyznáváme tradiční model rodiny a cítíme se v tom dobře a přirozeně. Fakt bych byla nesvá, kdybych viděla Jirku, jak si tu žehlí košili. On nás ale zajišťuje finančně, rozhodně nadstadartně, vím, že můžu být doma s Terezkou jak dlouho uznám za vhodné, že budu mít k dispozici auto atd. I já jsem VŠ, moje práce mě baví, několik let jsem ji dělala s plným nasazením a slušným příjmem, ráda se tam jednou vrátím, ale na prvním místě zůstane rodina.
 Kristýna+Robík 


Trochu odborně 

(16.10.2003 19:30:10)
Dámy a pánové, jestli máte o toto téma opravdu zájem, chci vám sdělit, že se těmito záležitostmi už zabývá i vážná věda. U nás vyšla např. publikace založená na empirických výzkumech -
Fialová, Ludmila a kol.: Představy mladých lidí o manželství a rodičovství. Sociologické nakladatelství, Praha, 2000.
(Ostatně Gender Studies už mají i vlastní VŠ katedru a jsou dynamicky se rozvíjející disciplínou.)
Dodávám ještě jednu zkušenost. Dělala jsem zjara jakýsi sociologický průzkum mezi matkami malých dětí, odpovědi jsem sbírala zpola v terénu a zpola po internetu. Musíme si přiznat, že tady na Rodině jsme opravdu netypická skupina, takže výsledky průzkumů mezi námi opravdu nezobrazují stav v české společnosti (výsledky se mi lišily v některých otázkách až o desítky procent). Až se k tomu dostanu (cha cha), tak to někde vyvěsím celý a budete se moci přesvědčit.
 Petra N.(dcera 5 let,syn 20 měsíců) 
  • 

Jak je to u nás... 

(16.10.2003 19:54:32)
Dovoluji si s Vámi trochu polemizovat.Náš tatínek je na svou holčičku patřičně pyšný.Je to jeho mazlíček a také to naše dceuška s tatínkem pěkně umí (což si on moc nechce přiznat).Na druhou stranu,ale syna miluje a nikdy by mezi dětmi neudělal rozdíl tím,že by jednomu dopřával více než druhému.
P.
 Iva, dvě děti 
  • 

Re: Jak je to u nás... 

(17.10.2003 11:08:23)
Nevím, jestli otázka zní Jací muži jsou, nebo jaké by se nám líbilo je mít...

Takže u nás je rozhodně ta většinová domácnost, vyvinulo se to tak když byly děti malé a já s nimi doma, a přetrvává to i dále, protože muž je často a dlouho pracovně pryč. Nejsem z toho vždycky nadšená, ale je pravda, že on zas vyrábí nábytek doma na míru, maluje (jednou za pár let), opravuje kohoutky (občas)a hraje si s dětmi. Uvařit umí a občas to i udělá, dělá i jiné domácí práce, bohužel na to dokončení a douklízení už tam jsem podle něj já. Třeba nakoupí, ale nepouklízí nákup, prostě tam hodí tašku,po vaření všude zůstane stašná spoušť, a on se k ní nemá, když si ukrojí chleba zůstanou drobky, když vyrobí poličky, vytřít a vyhodit odřezky dřeva zůstane na mě, to samé po malování, dokonce i uklidit nářadí je nad jeho síly, takže se kvůli tomu dohadujeme, a po týdnu, co tam ta vrtačka leží, ji stejně uklidím já. To mě strašně vytáčí, a taky trochu i uráží, že "mistr" nechal ležet po práci co mu upadlo od ruky a já to mám po něm uklízet. Mám ale vyzkoušené, že s tím prostě nehnu. Nakonec tyhle věci prostě stejně zůstanou na mě, nebo to tak je týdny a v tom žijeme. Na druhou stranu mě nikdy nezkritizoval, že třeba není uklizeno, i když fest nebylo,a znám i chlapy, co to sice sami taky neudělají, ale řeči mají. K obědu můžou být i v neděli třeba knedlíky s vajíčky a když není nic, tak si bez řečí namaže chleba...Máme myčku, ale málokdo z rodiny do ní špinavé nádobí dává, takže se stejně hromadí ve dřezu nebo po bytě. Co se týká značkového oblečení, potrpí si na něj muži podle mě o hodně víc než ženy, snad s výjimkou mé pubertální dcery, rozhodně tedy muž víc než já. Takže ho dětem i sobě kupuje. Přitom co se týká vztahu k synovi, tam je tvrdší a přísnější, dcera je naopak jeho holčička, a chová se k ní jinak, ale přesto nemůžu říct, že by dával jednomu přednost. A k článku, má zkušenost s dětmi známých je podobná, otec sice často víc chce syna, ale i když ho má, je to stejně většinou dcera, kterou se chlubí, kterou rozmazluje, které nedokáže nic odříct.
A co bych chtěla? Ohledně domácnosti bych si přála, aby si muž za něco vzal garanci. Například převzal kompletně jednou týdně úklid obýváku, koupelny, kuchyně, to je jedno, ale ne stylem "když budu mít čas, tak to udělám". Abych se o to vůbec nemusela starat, abych se mohla spolehnout, že to bude. O to se hádáme, já si ten čas musím totiž taky najít,(vždycky si umím vymyslet spoustu věcí, co bych v tu dobu mohla dělat a bavily by mě víc) a vadí mě, že on se nechce přemáhat, čas na takové věci je málokdy, a pak to věčně zůstává na mě, pokud nechci bydlet v chlívě. Zatímco čas na sport je pro něho nedotknutelný, já musím řešit, jestli sport nebo úklid, a protože v bytě bydlím, a na obojí síly nemám, ve cvičení často vynechávám, což se pak obrací proti mně.
Co se týká dobývání, považuju za samozřejmé (a těší mě to), že mi občas řekne že mě má rád, že mi to sluší, chytí cestou na nákup za ruku (jsme spolu 16 let), nosí mi tašku (občas se taháme i o kabelku, kterou mi pořád chce nosit), kytky, pravda, po těch letech už tak často nenosí, ale občas mě pozve na pivo, ráno o víkendech uvaří kafe i snídani(nepořádek uklidím až vstanu) a zastává se mě před dcerou v pubertě, která ve mě v mých 40 vidí totálně odepsanou starou neschopnou matku a taky trochu rivalku (do chvíle, než ode mně něco potřebuje). Možná je to tím, že bývá doma z pracovních důvodů málo, ale myslím si, že to pořád platí-ženy chtějí být dobývány, a muži chtějí dobývat. To u nás ale funguje, takže jediný zdroj neshod je můj pocit nespravedlnosti, že se mám starat o děti, o domácnost, chodit do práce, a muž "jen" chodí do práce a nebývá doma, takže mám pocit, že mi to všechno visí na krku a ne a ne to na někoho (tedy muže) aspoň částečně přehodit. Samotná péče o domácnost mi nevadí, ale to, že on o víkendu (pracovně je i přes víkendy často mimo)volá a ptá se, co my budeme podnikat, že on jede třeba na kolo, a já dostanu vztek, protože on nechápe, že když to nechá všechno jen na mě (mám dost náročnou práci), tak o víkendu akorát tak doma doháním resty, co jsem přes týden nestihla. Takže se dohadujeme, on mi tvrdí, že přeháním, já zas že on přehání, že by měl být víc doma a pomoct mě a nebyla bych protivná...a on říká ať vydržm, že už se to brzo změní....a to říká už dost dlouho...takže tak si tu žijeme.
 Zatrpkla 
  • 

Cecha by jsem nechtela 

(21.10.2003 22:19:51)


Nikdy jsem nemela hodneho, chapaveho, nemalomestackeho Ceskeho pritele. Nejvice mi vadi jejich velke ego, snazeni se ukazovat pred jinymi kolik penez maji atd... Take si myslim ze Cesti muzi jsou casteji neverni atd.
Na druhou stranu to maji o hodne tezsi nez Ceske holky - ktere muzou odjet do ciziny za lepsim zivotem, vestinou tak,ze si vezmou cizince. Neznam mnoho ceskych muzu do kterych by se zamilovala cizinka (hlavne po financni strance. Ceskeho muze by jsem nechtela, protoze si myslim ze z vetsinou z nich by jsem mela velmi spatny zivot. Omlouvam se za tolik kritiky.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Do jaké skupiny patříme? 

(22.10.2003 16:30:08)
U nás to funguje a vždy fungovalo asi tak: kdo má čas a všimne si práce, ten ji udělá. Je fakt, že já si většinou nevšimnu, že je třeba "přezout auto" na zimní a manže nepostřehne prádelní koš, který se plní a plní a plní..... Ale běžný režim vychází z našich možností. Dokud manžel pracoval v zaměstnání a já byla doma s dcerou, bylo na mně 90 % domácnosti. Pak jsem (blbec) začala podnikat a bylo to tak 1/2 na 1/2. V pozdější době muž přišel o místo a měli jsme mimino - on byl na mateřské. Teď šla malá do školy a já si našla práci a dojíždím, takže se o domácnost zase dělíme - já tak 40 a on 60%.
Já ráno učešu malou - má vlasy pod zadek - a dám jí snídani a jdu do práce. Muž na ni dohlídne, aby se najedla, umyla, oblíkla a odvede ji přes silnici (do školy musí přes hlavní).
Potom nakoupí a jde do naší firmy. Tam je vlastně celý den - do 17 hodin. Já přijíždím z práce až v 6, takže on dá dětem večeři. V těch 6 napíšeme úkoly, nachystáme tašku a oblečení na druhý den, holky učešu a jde se koupat a spát. Malá bývá tak v půl osmé v posteli a do osmi ji ta větší čte, pak se ona třeba ještě půl hoďky učí, spát jde v 9. Já potom usedám k domácímu počítači a dělám moje a manžovo účetnictvi, počítačový "kšeft" a nebo něco podobného. Taky vařím oběd na druhý den pro muže nebo se bavím :o))) žehlením... Spát chodím tak v 1 a v 6 vstávám.
Muž když v pět zavře a navečeří se, jde po svých případech (kromě rodinné firmy je vlastně veterinář) nebo si dělá papíry a než jde spát venčí psa (odpoledne ho obstarají děti, ráno manžel).
O víkendu bývám v obchodě já nebo dcera, manža toho má za týden dost. Já taky dělám větší úkild a muž třeba vezme děti na zahradu, která je jeho doménou.
Je docela výhoda, že si malá může skoro všude dojít sama: V úterý má aerobic, ve středu pěvecký sbor a ve čtvrtek přírodovědný kroužek a keramiku. Problém je vždy jen ta cesta do školy a ze školy (všechny ty kroužky jsou na "naši" straně hlavní silnice).
Nedá se říct, že ten či onene systém je dobrý/špatný. Prostě každá rodina je jiná a musí si najít svou cestu. Hlavně, aby to vhovovalo OBĚMA stranám (já říkám: před svatbou a hned po ní je třeba chlapa vychovávat a vychovávat...pak mu to už ani nepřijde, že dělá něco, co jeho otec považoval za "čistě ženské". Zvlášť, když byl jako manžel jedináček, maminka pracovala jen 6 hodin denně a tatínek byl pánbůh, kterému se všechno chystalo pod nos.)
Ahoj, nějak to s těmi českými chlapy vydržte - je to lepší, než bez nich, ne?
Simona
 Cech 
  • 

Cech 

(25.11.2003 21:42:37)
Ses normálni zakomplexovaná kráva
 zatrpkla 
  • 

Re: Cech 

(11.12.2003 11:11:45)


Drahy Cechu - presne o tom mluvim, co s tebou? Hmm? Ve 30 ti budes mit pupek z toho piva co pijes kazdy den v hospe s kamosema a snad jednou nasetris na dovolenou v Jugosce - to by jsme se meli co? V tom panelaku, snad by jsi me jeste mohl zacit mlatit, ne kdyz uz jsi tak sprosty to k tomu nebudes mit daleko - dekuji nechci ! Pac a pusu
 Jiny cech 
  • 

Re: Re: Cech 

(30.12.2003 0:18:27)
ahoj,

nevím proc jsi tak nastvana a zapředsudkovaná vůči svým protějškům. Nesmíš tolik generalizovat. Já třeba určitě nejsem maloměšťák - za prací a studiem jsem se několikrát v životě stěhoval, jsem hodně tolerantní a chápavý a života si dokážů užít na maximum. A co se týče hodného a galantního chování: není to dobře, když se muž vůči ženě takhle chová, protože ta to pak bere jako samozřejmost a chce víc a víc. Jenomže já jsem takovej blbec, kterej i přesto je hodnej a plní všechna její přání.
Smůlu máš tedy v tom, že jsi mě ještě nepotkala.
 ivik07 


Češi a alkohol 

(26.2.2006 21:51:41)
Nemáte pocit,že chlapi se snaží dokázat si alkoholem,že vydrží hodně?Proč jim nevadí,že se partnerce hnusí a je naprosto nešťastná,udělají to stejně znovu.Protože,jak říká můj,ty mi nic nedopřeješ-já se potřebuji uvolnit.Pak se diví,že se mi hnusí jen když se pak přiblíží a strašně se diví,že jsem naštvaná.Pokud není v životě alkohol tak neexistují....Přitom si neuvědomí,že zasadí ránu své partnerce do srdce,a je z toho zničená, ne naštvaná,ale smutná a ještě se urazí.
 zatrpkla 
  • 

Re: Cech 

(11.12.2003 11:12:00)


Drahy Cechu - presne o tom mluvim, co s tebou? Hmm? Ve 30 ti budes mit pupek z toho piva co pijes kazdy den v hospe s kamosema a snad jednou nasetris na dovolenou v Jugosce - to by jsme se meli co? V tom panelaku, snad by jsi me jeste mohl zacit mlatit, ne kdyz uz jsi tak sprosty to k tomu nebudes mit daleko - dekuji nechci ! Pac a pusu
 Cech 
  • 

Re: Re: Cech 

(8.1.2004 20:19:42)
Mila zatrpka, jsem ten co podle Tebe psal ty hnusne veci a bude mlatit svou zenu a ve triteci vypadat silene. Dovol mi abych Ti neco o sobe napsal. Mam firmu ktera vydelava vic penez nez jsi kdy mozna videla. Na dovolenou v Jugoslavii nemusim setrit pe ta me zrovna nelaka. Ma predstava vztahu je takova ze zena nedela a dela jen to co si preje a co ji bavi, protoze ja nepotrebuji aby delala, potrebuji zenu, ktera se o me postara kdyz prijdu stahany z prace a vis co? Spouste Ceskam se tohle libi jenze si pripadaji osamocene. Ano je to tak jsou osamocene ale ja nikdy nerek budes sedet doma a nikam nechodit. Me partnerky maji naprostou volnos. A co se tyce toho pivniho pupku. Ja pivo nepiji. Miluji vino. Velmi si se ve svem odhadu spletla. Nikdy bych neuhodil zenu a dokonce ji nerekl ani sproste slovo, nebot je to to nejvetsi ponizeni pro me jake by mohlo byt. Fyzickou a psychickou silu si dokazuji jinde. Zeny miluji a vazim si jich. Jsou to neskutecne krasne bytosti ale Tvuj nazor me fakt dostal do varu. Jsi neskutecne egocenricka! Kolik jsi uz mela partneru "cechu" ? Hmm? Ja davam zenam pohadky neco co si kazda preje ale jsem narocny. V zivote je vzdy neco za neco a nebo ne? A vis co chci na zene? Chci jeji zenskost, jeji neznost! Kazdy ma ve vztahu svou ulohu, ale nikdy jsem zenu nebral jako neco "min". Spis naopak. Zenam davam vse, ale taky hodne chci a to nema kazda a nikdy bych si nedovolil rict ze je to tim ze je to ceska. Cesky jsou krasne zeny jen nejsou zvykle na zpusob zivota ktery ja mam a na to co od nich ocekavam. Je mi lito ze jsi tak zatrpkla asi sis prozila sve a myslis si jak to bylo hrozne. Musim se Ti smat a kdybych se Ti ted dival do oci smal bych se Ti do nich. Nevis nic o opravdovem zivote! Pral bych Ti prozit realitu takovou jaka je ve skutecnosti a ne takovou v jake zijes a myslis si jak je vsechno fajn. Ne neni. Lide ziji na ulici ve spine, nenavidi se, bojuji spolu a umiraji. Pral bych Ti zazit to co jsem zazil ja. Nest kamarada na zadech a bezet s nim o zivot aby jste nedostali kulku do zad, babrat se ve srackach lidi ktere neznas a ani Ti na nich nezalezi ale musis pe to je rozkaz. Nevis o tom jak lide ziji! No snad si najdes nejakeho pekneho nemce u ktereho pozdeji zjistis ze je uchylnej a nataci detske porno. Ale bude to to co jsi chtela ne? Tak zati pac a pusu. Zkus se obcas podivat kolem sebe a sundat sve brejlicky.
 Martin 
  • 

taky 10 % 

(31.10.2003 20:06:15)
Tak to s námi snad přece jen není tak špatné. Jsem také "desetiprocentní", zvyklý žít naprosto samostatně. Žena je pro mne rozhodně partnerkou, ne služkou. Samozřejmě sklízím kritiku od "devadesátiprocentních" mužů :o)
Mám zkušenost trochu jinou: vychovávám syna (po rozvodu ve vlasní péči), zažil jsem na vlasní kůži, co to obnáší, když naprosto fatálně selže žena, jako manželka i jako matka. Nikdy by mne ale nenapadlo z toho vyvozovat nějakou "poučku", přesto, že jsem se s takovým případem setkal i u jiných lidí. Ani to u mne nevyvolalo naprosto žádnou změnu v názorech na dělení rolí muže a ženy v rodině a domácnosti.
Řekl bych, že výrazně patriarchální postoje, zmíněné v článku, jsou do velké míry převzaté od otců - falešný vůdčí komplex, který nemá dnes žádné opodstatnění, ženám už jen málokdy imponuje, naopak mnohdy vyznívá přímo trapně. Dalším důvodem jsou vzájemně tvrdé a kritické postoje, žřejmě způsobené přeceňováním své vlastní role a nedoceňováním partnera. Mimochodem, také jste se setkali s (promiňte) debilní pohádkou o tom, že muž je lovec a žena se stará o oheň? Nechápu, jak do toho zapadá žena, která odpracuje stejně jako muž min. 8,5 hodiny, pak běží standardní odpolední až večerní překážkovou dráhu školka-nákup-plotna... V takovém vztahu se pak muž nutně stává poněkud zbytečným - setkal jsem se nejednou s tím, kdy se žena rozvedla nebo o rozvodu uvažovala, s tím, že na tom vlastně bude stejně, jen bude vařit o jednu porci méně. Mám radost, že se tu objevilo pár názorů, které působí velice vyrovnaně.
 Hanka, Max 3 roky, manžel na mateřské 
  • 

Re: taky 10 % 

(30.11.2003 22:12:54)
Martine, tvůj příspěvek je prostě BALZÁM (a to nejsem nijak deprivovaná, u nás to funguje hodně rovnoprávně). Přestože u nás doma všechno funguje, občas mi chybí trochu vstřícnější postoj těch "90%" - i když taky věřím, že jich tolik být nemůže, rozhodně ne v Praze. Určitě jste si všimli, že větu "ať si to každý zařídí, jak mu vyhovuje" slýcháte výrazně častěji od těch "menšinových", jakoby "většina" měla pocit, že jen tak, jak to dělají oni, je to správně.
Když se někdo dozví, že je na mateřské manžel, většinou nabyde dojmu, že to probíhá tak, že já navařím, uklidím, postarám se o domácnost, a druhý den ráno odejdu do práce, abych se odpoledne vrátila do naprostého chaosu, který uklidím, ošetřím otlučené a zanedbané dítě, uvařím na další den, poklidím... Bohužel vařit moc neumím (ne že by to byla nějaká zásluha:-), uklízíme jen když je to OPRAVDU nutné, manžel se o dítě postará nejméně stejně dobře jako já. Poslední dobou mě napadá jedna věc ohledně otcovské péče o děti - myslím, že poměrně dost otců už se zbavilo myšlenky, že péče o děti je ryze ženská (a tím pádem podřadná) záležitost, ale zatím se nedostali přes postoj "já na to nemám, prostě nemám ty mateřské instinkty". Když jsem přijela s pětidenním dítětem z porodnice, měla jsem před manželem náskok přesně těch pět dní. První den jsem se taky bála, abych miminku neublížia, když ho vezmu do náruče, před koupáním jsem se pravidelně osypala, že ho utopím...:-) Za dva dny to byla pohoda, a manžel to zvládnul ještě ten den, co jsme přijeli domů. Jen se musel zbavit toho zatraceného přístupu " já na to nemám, bojím bojím".
Tak už jen závěrem - držím palcem všem manželům, kteří nejsou své ženě šéfem, ale partnerem, a všem tátům, kteří mají potřebnou kuráž. ¨
Hanka
 Kahlan+5 


Re: Re: taky 10 % 

(1.12.2003 8:32:56)
Hanko

naprosto souhlasím, manžel je na rodičovské se 17-ti měsíčním synem (něco přes měsíc)a vše funguje lépe, než když jsem byla doma já. A navíc jsem neměla ani těch 5 dní náskoku z porodnice, protože jsme byli ve Vrchlabí a bydleli všichni tři spolu. A já jsem jen kojila, přebalování a nošení obstarával tatínek. Pak musel z porodnice odjet a já ho nechtěla pustit, jak to sama zvládnu, tak mne uklidňoval, že to nic není a že mi kdyžtak sestry pomůžou:-)))
 Janka 
  • 

1 slovenský 

(3.3.2004 13:46:23)
Ahojte.

slovenskí muzi vela od ceskych asi neodskocia. galantnost a ochota pomahat zavisi aj tak viac od konkrétneho cloveka, prostredia v ktorom vyrastal, skúsenosti, povahy atd. ako od narodnosti.

Muz z ktorym zijem mi pomaha a vazi si ma. Do prace chodime obaja, a zatial nemame s rozdelovanim prace v domacnosti problemy, dokonca sa mi zda, ze ja som ten lenivejsi pripad :-)

Jedine varenie mu velmi nejde, ale ja varim so zalubou... takze ako hovorí: "je v tom harmonia" :-)

janka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.