| Radana,2 kluci | •
 |
(3.10.2003 9:12:57)
Hahaha,moc mne to pobavilo a připojím vlastní zážitek.Nebyl to domácí úkol,ale protože k našim školákům patří též neustálé procvičování vyjmenovaných slov,jednou jsme zcela spontánně začali vytvářet z těchto prožluklých slůvek hned celé věty.Uvedu několik nejoblíbenějších:
Sytý syn přežvykoval syrového netopýra.
Vzlykající býk klopýtal sychravou Litomyšlí.
Zbyněk Vydra výborně vyl kobylám...
|
| Věra. | 
|
(3.10.2003 11:42:54)
Ahoj, díky za veselý článek.
Ráda bych se zeptala rodičů starších dětí, čeká nás to taky?
Myslím tím dělání úkolů s dětmi, známí mne straší, že bez toho tou školou neproleze a bude out...
Se mnou nikdy rodiče úkoly nedělali, s mužem také ne. Shodou okolností to oboje rodiny pojali
pragmaticky ve stylu: když jí to půjde, poradí si ve škole sama
- a když ne- holt se vyučí, a co má být..
Děsí mne představa že budu muset odpoledne usednout a dělat s dítětem úkoly, navíc nepocházím z Čech takže češtinu a různou teorii kolem toho moc neumím, nooo muž je Čech a zdá se mi že je na tom ještě hůř :-D /učíte se to hodně podrobně, ty větné rozbory, to je síla.../
Mám pocit, že dnes jsou ty nároky na děti velké, tak porad´te prosím:
Je to nutnost učit se s dítětem, nemyslím nyní prvńáka, ale starší, dělat s ním denně úkoly???
Jak to máte Vy? Děkuji všem Věrka
|
| Meta | 
|
(3.10.2003 13:20:09)
Jasně, zhruba tak do té třetí třídy. Třebaže je dítko bystré, někdy nad formulací zadání úkolů žasnou i rodiče a nezřídka se musí konzultovat s ostatními rodiči (víc hlav víc ví a každé dítě si zapamatuje něco jiného). Něco z toho nakonec vyplyne:)))
Holt škola není co bývala. Dnes si zvyšuje kvalifikaci celá rodina...
|
|
| Lenka, dvě děti (12a9) | •
|
(3.10.2003 14:08:20)
V tomhle hodně záleží na paní učitelce, později na každém z jednotlivých vyučujících. Někteří všechno zvládnou s dětmi ve škole, jiní to nechávají na rodičích. Někdy mám pocit, že jsem na druhé směně jako učitelka. Než vysvětlím a procvičíme páku, kladku, nakloněnou rovinu, probereme rozmnožování ploštěnců, zopakujeme anglická slovíčka a projedeme dějiny raného křesťanství v Evropě (to všechno na jeden školní den), je večer (a to ještě přemýšlím, že p.uč. říkala, ať si doma zkusí diktát, což už jsme nestihli). Dcera naopak napíše jednoduchou úložku a přijde si jen pro podpis. Nanejvýš mi přeříká básničku a je hotovo.
Pak domácnost a měla bych se ještě učit svou angličtinu a další věci do práce. Blázinec.
Ještě, že jsou děti tak fajn a vracejí nám tu pozornost svou roztomilostí (zvláště ty v pubertě).
|
| Věra. |
|
(3.10.2003 15:38:19)
Děkuji za Vaše zkušenosti. Představa že se denně s dítětem budu učit a opakovat co měli ve škole mne tedy moc nebere...
Nejde to jinak? Bude dítě propadat, když to nechám jen na něm?
Bydlíme na vesnici, takže nepočítám že budu dítě vláčet někam do alternativní školy - ta nejbližší je tak 30 km, to asi ne.
Dítě chodí do školy jako my do práce, mělo by si tedy odpracovat tam, a ne mít doma druhou šichtu, odpolední.
Uvidíme v praxi, no moc ste mne nepotěšily, ale díky :-D V.
|
| Žaba (Darek, Alan a Dora) | 
|
(3.10.2003 21:48:29)
Darek chodí do alter-školy, jinak (podle toho, co říkají kamarádky) je každý den úkol zcela běžný, a to podle mě pro to dítě je tolik, že to bez pomoci nezvládne.
Darek některé úkoly udělá klidně sám (např. matiku), jinde on je ochoten si poradit sám, ale já u něho radši sedím (třeba psaní - sám to odflákne a pak je z toho nešťastný, takže si k tomu radši sednu s ním a mírním ho v rozletu, případně ho upozorňuju, co má udělat jinak, on to totiž sám nepozná, protože mám pocit, že se to tak spíš naučí psát správně a ušetřím tak jemu i sobě problémy do budoucna), a třeba v té češtině občas potřebuje pomoc. Ale u něho je vtip v tom, že je sice chytrej, takže přeskočil druhou třídu, ale na druhé straně je nervák, takže se dost často "zasekne", že něco prostě nezvládne, takže se ukazuje jako nejlepší řešení mu poskytnout podporu, aby věděl, že kdyby to nešlo, tak já mu pomůžu, aby on to zvládl :-). Pokud máš děti "normální" :-), tak to třeba budou zvládat samy.
Na Vaše příběhy teda fakt nemám :-), mě napadlo jenom ještě: Ambiciózní abatyše absolvovala anarchistickou anabázi. Žoviální železničářka Žaneta živě žvaní.
Jste holt lepší, zejména ten Janin zajíc mě dostal :-).
Ahoj
Žaba
|
|
|
| Šárka | •
|
(3.10.2003 17:47:59)
Já studuji střední školu. Nedávno jsme byli se třídou na historicko-kulturní exkurzi v Praze. Vstávali jsme o půl sedmé a uléhali o půl dvanácté.(Večer jsme navštěvovali divadla.)
Se sestrou jsme z toho byly tak zmožené, že jme onemocněly. Moje nemoc se protáhla na tři týdny. Tak jsem si vlastně odpočala. Ale teď musím všechno dohnat.
Já pomoc rodičů potřebuji. Je to oboustranná námaha.
|
|
|
| Gábina, Barča 7/92,Týnka 6/01 | 
|
(4.10.2003 22:14:58)
Já se s Barčou první dva roky poctivě učila. Naučila se moc hezky psát, protože domácí úkol ze psaní probíhal asi takhle:"Šikmo,šikmo,nahoru, ještě, ještě,tááák a dolu, dolu,šikmo k bříšku, klička a šikmo,šikmo a dost." Vyšlo z toho T jako natisknuté. V matematice neměla ze školy moc jasno a potřebovala dovysvětlit doma. Na vízo byly samé 1.
Pak se narodila Týna, na společnou přípravu jsme měly nějak míň a míň času. Barča začala dělat úkoly sama, sama se učit a já jí jen kontrolovala. Občas něco "zmastila" a musela přepsat, ale naučila se připravovat se sama. (2 z matematiky a z němčiny na konci roku)
Dřív věděla, že tašku zkontroluje maminka a když bude něco chybět maminka upozorní. Teď se musí spolehnout sama na sebe. Když něco zapomene, má ponaučení pro příště, že má při přípravě do školy dávat větší pozor.
Myslím, že každý začátek je těžký a tak by se dětem na začátku školy mělo určitě pomáhat, ale všeho moc škodí. Ať jsou do dnešní doby vyzbrojené samostatností.
Dneska jsem dostala dobrý vtip.
Na začátku čtvrté třídy říká učitelka dětem:" Musíte děti dávat ve škole větší pozor, protože vědomosti vašich rodičů už občas na probíranou látku nebudou stačit."
A podle mě, domácí úkol dostávají snad děti proto, aby učitelka zjistila, jak dobře jim to ve škole vysvětlila a ne, aby zjistila, jak jsou na tom rodiče.
Přeji mnoho zdaru při zdolávání domácích úkolů a vydržte, za chvíli jsou tu vánoční prázdniny.
Gábina
|
| Žaba (Darek, Alan a Dora) |
|
(5.10.2003 22:45:14)
Gábino,
já si nemyslím, že domácí úkoly jsou na to, aby učitelka zjistila, jak dobře to dětem vysvětlila - na to jsou písemky nebo různá cvičení. DÚ jsou podle mě na to, aby si to děti prostě procvičily. Psaní u nás probíhá úúúplně stejně, jak to popisuješ :-), ale podle mě je to tak v pořádku - můžu dítěti věnovat takovou péči, na jakou paní učitelka prostě nemá čas, i když v Darkově třídě je dětí málo (10). Takže mu umožním se to naučit líp, než bez toho úkolu. Navíc naše škola hodně staví na spolupráci s rodiči, takže domácí úkoly slouží i k tomu, abychom si my (rodiče) udělali obrázek o tom, co děti ve škole dělají, a také k tomu, abychom se seznámili s tím, jak Darek pracuje - a třeba poradili jemu nebo paní učitelce nějaký trik, jak celou záležitost líp zvládat. Tak to u nás funguje a zdá se mně to dobré.
Je ale fakt, že se to s tou pomocí nesmí přehánět - když vidím, že Darek něco zvládne sám, nebo s menší pomocí než minule, tak ho nechám. Když vidím, že si udělal v úloze do matiky chybu, a vím, že je plně v jeho silách na to přijít, tak ho nanejvýš upozorním, ať si to zkontroluje, případně mu poradím, jak tu kontrolu nejlíp udělat, ale když na to nepřijde, nechám to tak. Na druhou stranu třeba u toho chystání si věcí prostě vím, že není v jeho silách si to hlídat, takže mu to usnadňuju co nejmíň, ale tak, aby to fungovalo. V praxi to znamená hlídat ho, aby si to hlídal, což je pro mě asi tak 8x náročnější, než mu to prostě nachystat, ale doufám, že se tím naučí aspoň něco. Ne že by to fungovalo :-(, ale jelikož svědomitost tohoto druhu je i můj problém, tak to zdaleka vždycky nevyjde - a ani to na něho nemá vliv. Holt asi bude chudák po mě :-).
Podle mě to hodně závisí na vztahu mezi rodinou a školou (to ale zní pitomě, omlouvám se, ale fakt si to myslím :-)). Já vím, že když mně bude připadat, že úkolů je moc, tak je Darek prostě nebude dostávat (kromě těch, které vyplynou z toho, že ve škole neudělal svoji práci), můžu se domluvit, loni jsem to tak udělala. Mám pocit, že takhle je to dobré, tak to tak nechávám. Nemám na to, abych ho vzdělávala doma, ale takhle se aspoň nějak na jeho vzdělání můžu podílet a mít o něm přehled. Jak tady někdo psal, že dítě bude holt mít takový známky, jaký si samo zvládne vydobýt, a když tak půjde na učňák - já to vidím jinak. Ne že by nemohlo jít dítě na učňák - klidně, znám lidi, co je rodiče dokopali na SŠ oni z toho byli vyloženě nešťastní, to nemá smysl, ale pokud můžu dítěti pomoct se něco naučit (nejlépe se naučit učit se), ne to za něho udělat, tak to ráda udělám.
Jéje, dyť já tady mudruju, původně to mělo bejt děsně veselý :-). Tak co třeba: Šílená škola šikanuje šest špatných španělštinářů.
Žaba
P.S. Jo, a kolosální kruhovou kresbu krvavého krále Kryšpína bych fakt chtěla vidět :-)!
|
|
|
| Dadalinka+Miška2/04aOndra9/05 | 
|
(6.10.2003 18:46:57)
Ahoj Věrko, tak si myslím, že vás to asi nemine. Já mám zase z dětství vzpomínky jak se semnou rodiče učili a musím říct, že z toho moc odvázání nebyli. Sama bych brala malinko jiný způsob, než, že se děti musí učit i doma. Doma by si podle mě měly pouze osvěžit ty předměty, které mu zrovna moc nejdou. No nás škola čaká až šest sedm let a to se možná ještě něco změní.
|
| Lída, 3 kluci a holka | •
|
(7.10.2003 14:59:20)
Se mnou ani s bratrem se rodiče doma neučili, se sestrou jen tehdy, když je k tomu vysloveně donutila (snaživé děvčátko :-))
U kluků se moje pomoc s učením obvykle omezí na to, že jim připomenu, aby si udělali úkoly. Nejstaršího občas (před písemkou apod.) z něčeho vyzkouším, je teď v tercii a stále ještě si moc nezvykl, že by se měl učit průběžně a pak se mu to hromadí. Nejmladší kluk teď dělá zároveň třetí a čtvrtou třídu, a i tak je toho učení doma minimum. Spíš tak někdy doma nebo po cestě prohodíme pár slov na příslušné téma...
Všichni tři píšou jako kocouři, ale k čemu koneckonců budou potřebovat nějaký krasopis? Když potřebují něco mít hezky úhledné, vyrobí to na počítači.
|
|
|
|
| Tooshy | 
|
(3.10.2003 22:41:03)
Jazyk drzý, Ruzyň brzy! :o))
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)