| Meta | •
 |
(7.8.2003 9:41:14)
Je to zřejmě přírodní zákon, že se problémy vyskytují vždy v lavinách a pospolu, taky se nám to v rodině stává, ale neboj, po takovém "záchvatu" se opět dostaví období klidu. Nic dalšího neočekávej...dá se předpokládat, že lavina se už dovalila.
|
| Boba | •
|
(8.8.2003 13:36:56)
vsechno uz mas za sebou, nejblizsich 50 let jenom radost ;)
gratuluji k brisku
|
| Terreza | 
|
(10.8.2003 17:38:50)
protože jsem se dnes předčasně vrátila z chaty – původně jsem si chtěla udělat jen takový výletík za účelem vykoupání, ale situace se zkomplikovala včera večer, kdy se mi zdálo, že se něco děje s Anežkou – pofňukávala a byla „taková divná“… Teploměr na chatě byl rozbitej, ale i tak bylo jasný, že teplotu má.
Přemýšlela jsem odjet domů hned, protože na potvoru nebyl v lékárničce ani žádný Paralen, ale pak jsem si říkala, že se možná jenom tak trošku uhřála, a že se z toho prospí. Dávala jsem jí hodně pít a ona opravdu usnula, i když se občas probudila a kňourala…
Někdy ve tři hodiny v noci se probudil Péťa, že ho bolí bříško a následně začal zvracet. Podle všeho se přejedl čokolády z bonboniéry, co dostala Štěpánka k narozeninám. Úhrnem pozvracel asi 3 prostěradla, 2 polštáře, několik dek, pyžamko, tričko a babiččinu noční košili, o matracích pod prostěradly nemluvě…
Po takto neklidné noci jsme naložili Anežku a špinavé deky do auta, manžela jsem vysadila v práci a i přes nevyspání a vedro šťastně dorazila domů. Anežce jsem naměřila 39,3°C, takže jsem jí hned šoupla dávku Nurofenu, na nožičky navlíkla ponožky vymáchané v octové vodě, vnutila jí lahvičku s pitím a podařilo se mi jí uspat. Za hodinu a půl už byla celá zpocená, ale teplota klesla pod 38°C (37,8°C), tak snad už to bude dobré, uvidíme večer…
Péťa podle posledních zpráv z chaty už nezvracel, po obědě usnul, ale babičce se zdá, že má také teplotu, takže uvidíme. Mám za to, že je-li venku přes 35°C ve stínu, dá se těžko poznat ten dvou až třístupňový rozdíl eventuelní horečky…
V pračce mám druhou dávku té smrduté hromady, ještě jedna dávka čeká na vyprání, a já prádelnu obcházím obloukem – přeci jen se mi žaludek trošku houpe…
Ano, průsery chodí lavinách…Například rok, kdy jsem se rozváděla, si pamatuju podle toho, že mi umřel tatínek… Asi žijeme v nějaké rizikové oblasti… :-))))
Děkuju všem za podporu a ze srdce doufám, že se většině domácností tyhle laviny vyhýbají.
Petro, Lionko, ať už máte taky brzy pokoj !!!
Moje „Klokáně“ v bříšku mi žádné starosti nedělá, to je moc důležité, a rozbouřený žlučník už se taky umoudřuje, takže alespoň nějaká pozitivní zprávy ! :-)))))
|
| Šípková Růženka |
|
(11.8.2003 13:57:03)
Milá Terrezo,
myslím, že jsi skvělá a je s tebou sranda, takže všechno zvládneš. Držím palce.
|
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)