| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku V naději 5 - Co nás ještě čeká?

 Celkem 17 názorů.
 Kristina 
  • 

tatínek horolezec 

(20.6.2003 11:01:53)
Skoro se musím usmát při zmínce o tatínkovi horolezci. My ještě sice manželé nejsme a ani nemáme žádné děti, ale horolezci jsme oba. Tak jsem zvědavá jaké ty naše děti budou. Ale už jsem potkala 2-3 roční dítě s tatínkem pod skálou maminka visela v nějaké 6...Takže se to asi dá. Držím palce k očekávanému miminku.
 Hanka, dcera 3 roky 
  • 

Vydržte! 

(20.6.2003 12:04:30)
Ahoj Henri, Anička je opravdu krásná a šikovná, přeji, aby vše dobře dopadlo.H.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Vydržte! 

(21.6.2003 9:33:07)
Ahoj Henri,
držím Vám palce:o). Máš pravdu, že každé dítě je jiné, syn byl přehnaně aktivní, málo spal, málo jedl a málo mluvil, dcera je klidnější, víc spí, hodně mluví a když vidí někoho s jídlem, hned se na něj vrhá a musí ochutnat:o). Řekla bych, že druhou MD s dcerou mám mnohem pohodovější, jen kdyby syn (už 9 let) chtěl trochu víc spát, nedělní budíčky v 6.30 nejsou nic moc:o).

E.
 Henri Ani/Toni/Šíša/Miki 


Re: Re: Vydržte! 

(22.6.2003 10:34:50)
Evelyn :-), ty mi vléváš takovou naději, takže můžu doufat, že budu mít klidného, spacího, upovídaného jedlíka? To by byla nááádhera :-))).
 alka, 3 děti 


Vydržet! 

(20.6.2003 13:29:36)
Milá Henri,
díky za krásný článek, držím ti palečky, sama jsem zažila něco podobného při očekávání druhého syna, taky jsem měla starosti, jak to "chlapi" během mé hospitalisace v nemocnici zvládnou (Ležela jsem vícekrát a měsíc před porodem celý) A světe div se, zvládli to dobře, s prádlem pomohla babička, vše sice nebylo úplně akorát, ale přežilo se to. Za zdravé miminko to stojí. Proto mne překvapilo třetí těhotenství téměř bez problémů.
Se svou devítiměsíční dcerkou mám s jídlem opačné problémy, kojím - pije ráda, ale mimo to dovede během dne sníst půl jogurtu (to proto, že jí nedám celý) přesnídávkovou skleničku masozeleninové polívčičky, celou přesnídávku, 250 ml rýžovokukuřičné kaše, něco kukuřičného chleba, pár piškotů, čaj... (kojím 7 -8 krát denně).
Nemůže vidět nikoho jíst, jinak volá ham a pokud nedostane, nepříčetně ječí. Nedá se před ní ani žvýkat žvýkačka, docela hrůza. Jinak v tom co umí, je Aničce docela podobná, poprvé si stoupla v postýlce, ještě jí nebylo 8 měs. Od té doby vyznává pouze polohu stojací a chodící, sedí sama od 6,5 měs. Jen zuby nemá žádné, což jí v příjmu potravy ovšem nijak neomezuje.
Pěkně povídá, umí máma, táta, bába ďěďá, ne, ne (velmi oblíbené na žádost udělej hají).
Mám tři děti a každé je trochu jiné, ale problémy se spaním měly nakonec všechny tři. To jen k tvému doufání.. Já taky myslela, když kluci nespali od začátku a malá mi spala celou noc v šesti týdnech, že je to v pohodě. Vydrželo jí to do půl roku, od té doby je to horší a horší, vrátila se dokonce k nočnímu kojení, což by mi zase tak nevadilo, kdybych kromě na kojení nevstávala ještě 7 - 10 krát za noc. Poslední dobou mám sen, vyspat se jednou aspoň dvě hodiny v kuse, což se mi povede jen velmi výjimečně.
Nějak jsem se rozepsala, takže : Držím ti palečky, věř, že to zvládneš ty i tvoje rodina a výsledkem bude krásné zdravé miminko a ty nejšťastnější maminka. Zdraví Alka
 Gabča;2 kluci 


Re: Vydržet! 

(20.6.2003 14:23:56)
Henri, držím palce, aby to všechno dobře dopadlo a miminko vyjuklo na svět v tu pravou chvíli.

Mě také každý tvrdí, že každé dítě je jiné a pokud to první je hodné, tak druhé to necho rodiče pěkně vychutnat.
Náš kluk je takový "průměrný" :o). Se spaním měl problémy na začátku (nespal vůbec), pak se to postupně zlepšovalo- z usínání v naší náruči, na usínání v postýlce s naší přítomností až po samostatné usínání.
S jídlem to bylo úplně stejné a zlobení??? Jednou zlobí víc, jindy míň. Taky podle toho, jak to v nímám já :o). Takže můžu říct, že existují děti hodnější,ale i zlobivější.
Počkám si na tvoje hodnocení jak, že to s tím druhým dítětem je :o)
 Kristýna+Robík 


Re: Re: Vydržet! 

(20.6.2003 20:51:50)
Milá Henri, připojuji se s přáním, aby miminko vydrželo v bříšku co nejblíže k termínu. Vím o čem mluvím, ležela jsem v posteli od 5. měsíce a ve 28. týdnu i v nemocnici. Bříško tvrdlo každou chvíli, já se cpala hořčíkovými tabletami, až mi věci padaly z rukou, ale vydrželi jsme 41 tt! Jen si to nedovedu představit, kdybych měla už staršího rošťáka, to se ten naordinovaný klid určitě dodržet nedá.
Tak hodně štěstí!
K.
 Kahlan+5 


Take podobne zkusenosti 

(22.6.2003 12:24:47)
Henri

jako bych poznavala v Anicce Simona:-) Postavil se v pulce 8. mesice, od 10. mesicu chodi a postavi se bez opory a ted v 11 mesicich uspesne pobiha i v trave a v pisku. A mluveni? Zatim take tata (jak rikas, podstatne jmeno hodici se na vse, kdyz je spokojeny), take mamama (to rika spise kdyz je nespokojeny) a potom jeeeje (kdyz se mu neco hodne libi). O spani ani nemluvit, stale se v noci budi nekolikrat, pres den zacal spat jen jednou...A jidlo je take problem, protoze to by predpokladalo posedet par minut na jednom miste, coz je samozrejme obrovsky problem:-) Tak si rikam, ze mit dva takove Simunky, zvladla bych to dost tezko. Takze porad resim idealni vekovy rozdil a tise se modlim, aby druhe ditko byla klidna holcicka, nejak mam porad pocit, ze s nimi musi byt rozumnejsi rec:-) Ale jinak je mi to jedno, kluka beru take vsemi deseti:-)
 Evelyn1968,2děti 


Re: Take podobne zkusenosti 

(22.6.2003 12:40:56)
Jo, Petro, přesně tak to bylo u nás:o).

Henri, podruhé je to vždycky jinak, určitě to bude ten spavý, upovídaný jedlík:o).

E.
 Ja a zase ja 


Re: Re: Take podobne zkusenosti 

(22.6.2003 12:56:15)
Když jste u těch časopisů,u prvního jsem sem tam přečetla Betynku,ted u třetího se na ni sem tam juknu,mám ty starý čísla schovaný a nechápu jak jsem některý věci mohla brát vážně:-)
 Martina 


Re: Take podobne zkusenosti 

(22.6.2003 21:10:47)
Ahojky, mame kamaradku ktera temer pasuje na tveho syna a nas Matej je klidnej pohodar, takze v pohlavi to nebude:-)) Desim se, ze nase druhe ditko bude podobny "pripad" jako Simon:-)
 Hanka, dcera 3 roky 
  • 

Re: Re: Take podobne zkusenosti 

(22.6.2003 22:08:46)
Ahoj, tak u nás je to ještě trošku jinak. Máme téměř tříletou holčičku, která sice dobře jí / pozorovat ji při jídle, to je nádhera, i děti nejedlíci při tom dostanou chuť k jídlu/, ale spí hrozně málo - usne např ve 23.00 a ráno v 6.30 je vzhůru. Nedávno se nám stalo, že usnula po půlnoci a ráno byla vzhůru před sedmou. Hned, jak se začala stavět, bylo o život vozit ji v kočárku, protože chtěla jedině stát, v horším případě vyskakovat z kočárku - nemít kšíry, určitě by se jí to podařilo. Máme ale jiný problém - od 1,5 roku odmítá pít. Začalo to odmítnutím mléka, asi za 3 týdny odmítala vypít cokoliv. Dodneška s tím bojujeme. Nemá někdo podobnou zkušenost ? Ráda si nechám poradit. H.
 Katka, Michalka 16m 
  • 

Re: Re: Re: Take podobne zkusenosti 

(25.6.2003 12:52:16)
Ahoj, tak naše Míša je také pěkný ďáblík. Do 10 měsíců problémy se spaním (to se zlepšilo když se sama odstavila), v 6 měsících si sama sedla, v 8 si stoupla v postýlce a v kočárku, do 1 roku chodila kolem nábytku, ale běda, když ji chtěl někdo vzít za ruku a jít do prostoru! V roce a 2 týdnech se prostě pustila a šla. Je to zkrátka šídlo, na jídlo čas nemá, na lumpárny ano a hrozně zbožňuje děti. Taky teda máme trochu problémy s pitím. Musím neustále vymýšlet jestli mléko teplé nebo vlažné nebo kakao, jestli z lahvičky s dudlíkem nebo s takovým umělohmotným zobáčkem nebo z hrnku nebo brčkem.... Teď v těch vedrech jsem jí aspoň pořád vnucovala meloun, broskve, hroznové víno, okurku, zkrátka samé vodovaté ovoce a zeleninu.
 Bez-inka 


Stejné zkušenosti... 

(20.6.2003 22:33:09)
Ahoj Henri,
přesně jak by jsi mluvila o mě...Ve 32. týdnu mi bylo řečeno - čípek měkký, otevíráte se, šetřete se, dostala jsem prášky a vrátila se zpět ke své dvouleté dračici. No s prací doma to bylo stejně - ještě tohle zvládnu a tohle uklidím, akorát jsem přestala vytírat, luxovat a zdvihat malou do vany, drahá polovice se nepřerve domácími pracemi- vždyt to vydrží.Ven s ní chodil, když to vyšlo, ale já se chodila ráda aspon na chvilku projít. Taky jsem se furt pozorovala, jestli se mi něco neděje a vypracovala jsem se - přitáhla jsem si ke gauči stoleček, kde malá modelovala kreslila a skládala a dělala jsem s ní s nohama nahoře. Mamce jsem dala vyprat a vyžehlit věci na mimi, v panice jsem si půjčila extra malé oblečky. A odpočítávala jsem týdny až do 38. abych mohla jít rodit do Mýta , kde dřív neberou.Pak jsem začla zase chodit po návštěvách a do mateřského centra. Ve 40. tt jsem shrabala zahradu, vygruntovala byt, a s manželem jsem přeskládala dřevo do krbu. Furt nic. Pak jsme skončili u všech "zaručených metod" na porod. Nic.I když doktorka říkala jak dlouho, že TO bude. Nakonec v porodnici zkonstatovali, že je to "nachystaný" a vyvolali mi to prostinem- ( kvůli mému předchozímu císaři s preeklampsií) no a pak to šlo tak rychle, že mi ani tu vanu nenachystali ani tatínek to nestih.
No a pro názornost můžeš pro malou koupit knížku "krteček a maminka" kde si můžete na zajíčkách ukázat, jak se narodí miminko.Naší se to moc líbilo.
Naše malého moc miluje, nechce ho nikomu půjčit - ani babičce a nechce ho nikomu ukazovat - asi aby nám ho nevykoukali. Ale jinak ješte nezná míru, opravdu musím dávat pozor, dost ho tahá za ruce i nohy a hračky mu ukazuje tak ,že ho občas majzne.
Mějte se
Hanka
 Zuzava* 


Re: Stejné zkušenosti... 

(23.6.2003 17:08:06)
Milá Henri, držím palečky, aby to vydrželo.

Jen taková malá poznámka k tomu "Když nechci s dobrým úmyslem manžela pořád otravovat s každou blbostí..." a podobné další zmínky - radím: Otravuj! Rozhodně ano! Kdy jindy by muž měl převzít břímě tvých povinností, než když je ohrožen (a to fakticky je)život tvého (vašeho!)děťátka! Víš, my ženy jsme často "hrdinky", přemáháme se, a co z toho? Jen to, že příště nám naloží ještě víc! A přitom často muži obdivujou rozmarné ženy, co si doslova vymýšlejí, tohle dělat nebudou, přece si nezničí účes nebo manikúru... Sama jsem se setkala s tím, že o takovéto primadoně řekli muži v mém okolí uznale, že je to třída a nelitovali námahy, udělat co si vymyslela....Ale tohle není tvůj případ. Být tebou tak se starám jen o dcerku, např. jdi s ní ven, ale praní a uklízení s lehkým srdcem nech na mužíčkovi, a pokud by se vzpíral, máš metlu: To dělat prostě nemůžu, zeptej se doktora, snad nechceš, abych předčasně porodila? Tedy, ne že bych se těmito radami sama dokázala řídit, ale jak to prošvihneš, tak bude pozdě. Teď máš skutečně legitimní důvod nechat se hýčkat a obskakovat a starosti nechat na někom jiném, a tvého miláčka rozhodně neubude, když se víc zapojí do domácnosti. Podle mě to naopak udělá docela rád, když mu to dobře předložíš, oni muži jsou fakt často rádi ti rytíři a ochranitelé, a to i když se to týká mytí podlahy...Navíc, to už pak nikdy nebude, tak ho zbytečně nešetři, a užij si to.
A zase napiš, jak se vede. Držím palečky.

 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Ano ano, tak tak! – Re: Stejné zkušenosti... 

(24.6.2003 23:44:06)
Milá Henri,
Musím dát za pravdu Hance i Zuzavě, mám taktéž tuto nepříliš příjemnou zkušenost... Ač rozdíl mezi našimi robátky-děvčátky je skoro o rok větší než u vás (jsou bez 2měs. 3roky od sebe), bylo to u nás dosti podobné... Při Mišce (první) mi začlo předčasné otevírání již ve 26.tt – to jsem se ale fakt nešetřila a ještě to bylo v kombinaci s mykózou a podchlazením cestou z bazénu. Člověk je někdy fakt blbej!
Podruhé – vše v pohodě, tak co bych se omezovala v rozletu? Bydlíme sice na kopci kilák prudce vzhůru nad autobusem, ale proč kvůli tomu rušit návštěvy, autoškolu, plavání a Sokol s Miškou? Jo, jednou mi bylo trošku špatně, a pak 30.tt - jdu do poradny a bác ho: přesně jak píšeš – „Hm, hm, vůbec se mi to nelíbí, to je CS aspoň 4, není to ještě na zavření do nemocnice, ale musíte se začít šetřit – tohle je riziko...“ Takže magnésium s B6 a pokus o ležení... No, moc to nešlo, nicméně když už to vyšlo, snažila jsem se to „užít si to bez výčitek svědomí“, a to zpočátku bezúspěšně, ale pak už docela jo :o) - nakonec jsem povolala postupně i obě babičky 100km vzdálené... Skutečně s malým živým skřítkem se ležet s nohama nahoře moc nedá... Taky jsem porodila nakonec skoro v termínu (pár dní před), mimi mělo 3,03kg; ale kdo mohl předem vědět, jak to dopadne??? Ta trocha „lenosti“ a „sobectví“ za donošené zdravé miminko fakt stojí – a jak píše Zuzava: UŽIJ SI TO, UŽ SE TO NIKDY NEBUDE OPAKOVAT!
Držím moc palce, a přeju vám vše dobré!!
Ester
P.S.- Miška malou zbožňuje, i když zpočátku též naprosto neodhadovala své mazlící výpady :-)

 Zuzana 
  • 

držím palce 

(25.6.2003 17:45:59)
Včera sme mali 8. výročie svadby a vážne som sa naštvala. Stále ešte splácame kopu vecí a tak manžela šetrím, obmedzujem sa maximálne kde sa dá a on chce ísť v lete do zahraničia na jedno športové podujatie. Sčasti to má hradené, ale aj tak by nás to stálo peknú sumu. Tak som si dupla a vytmavila mu to všetko :-((( spísala som zoznam, čo už nepočká (napr. dve zatekajúce okná) a musia sa na to nájsť peniaze. V maximálne nevhodný čas ale on sa len tváril prekvapene a akoby s uznaním, že si konečne presadzujem aj svoje požiadavky, no neporazilo by vás? A tak to vidím aj s tým pomáhaním doma, môj manžel nemusí takmer nič, keďže zatiaľ zo zdravotných dôvodov stále nemáme detičky, domácnosť zvládam sama a od neho chcem len, aby raz do týždňa uvaril (riad samozrejme neumyje). Vážne zvažujem spísať aj toto a nebyť tak blbá ako doteraz, tí naši chlapi si to vôbec nevážia a berú všetko ako samozrejmosť. Tak dievčatá, nebuďte hlúpe, viac si nás budú vážiť, keď budeme mať svoje požiadavky a názory (samozrejme, s mierou, nie zase aby bol manžel pod papučou). Držím palčeky Henri a jej detičkám, veľa šťastia.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.