| Klára, 2 raubíři | 
 |
(4.4.2003 22:30:54)
Ahoj, jenom k tomu hci dodat malou historickou poznámku - kojení nám připadá naprosto přirozené, ale tak úplně tomu není. Ještě v šestnáctém století bylo v západní Evropě běžné, že děti se (bez ohledu na to, z jaké pocházely vrstvy) okamžitě po porodu odvážely ke kojným na venkov, kde trávily první roky svého života, pouze u těch nejbohatších bydlela kojná v domě nebo docházela denně. Kojenecká úmrtnost během prvního měsíce byla 25 procent, dalších 10 procent dětí umřelo do čtyř let. potom se vracely zpátky k "rodičům" a byly svěřeny vychovatelce (u bohatších vrstev) nebo odcházely pracovat na pole (na venkově) nebo do lycea či kláštera, podle toho, jak finančně na tom byli rodiče. Kojit nebylo v módě, kojné byly často neduživé a protože kromě kojení obvykle i normálně pracovaly, byly unavené a často bez mléka nebo ho měly hodně málo a nekvalitní. Neřídily se dětmi, ale sebou, normální byly ony známé odvary z mkovic, kojná samozřejmě prvně kojila své dítě a potom teprve těch několik, co měla svěřené do péče, když neměla dost mléka, dokrmovala kravským nebo patlanicí chleba a vína, proto děti nejčastěji umíraly na střevní zauzlování a nadutí bříšek. Teprve na konci 18. století (kdy taky mimichodem vznikla ve Francii pediatrie, protože bylo potřeba snížit dětskou úmrtnost - čím méně dětí, tím méně lidí tím méně pracujících) se začalo kojení vlastních dětí propagovat a vzniklo "přirozené" mateřství jak ho známe dnes. Dřív byly děti skutečně spíše přítěží, teprve s osvícentvím a celkovou spol. změnou po prům. rev. vzniká skutečná mateřská láska. K tomu je dobré si přečíst knihu Elizabeth Badinter: Materská láska (je jenom ve slovenštině).
K.
P.S.: Já jsem to četla, když jsem byla poprvé těhotná a musela jsem to odložit a dočetla jsem to teprve nedávno, protstě mě těch dětí, kteří žily tenkrát, přišlo hrozně líto.
|
| Petra, Kryštof 01, Kubík 08 | 
|
(5.4.2003 23:04:38)
Doporučuji také Badinter, je to moc zajímavé čtení!!! Já jsem se zpočátku styděla kojit venku (premiéra v zahradní restauraci v centru asi v Kryštofových 2,5 měsících), ale zvykla jsem si a bylo to naprosto přirozené. Nesetkala jsem se s nějakými překvapenými nebo pohoršenými pohledy - nebo že bych je jenom nevnímala? Kojila jsem do roka a to už prakticky "všude". Poměrně mě překvapuje, že to někdo může vnímat jako problém. Ale problém lze udělat ze všeho, že...
Setkala jsem se spíš s negativními reakcemi na naše domácí, vcelku žertovné označení "koza". Když partnerka po Kryštofově vytrvalém naléhání (vytahoval mi tričko a vřeštěl, i když samozřejmě jedl před 10 minutami a bylo mi už 10 měsíců, takže spíš "závislák") řekla: "Tak už mu dej tu kozu!!!" - aby mohla v klidu dopovědět nějakou veselou historku návštěvě, tak návštěva se zjevila a s odporem prohlásila: "Co že mu má dát???"
A přitom pro nás to bylo až něžné...
(Jo, a návštěva nebyla nějaký 30ti letý úspěšný manažer, ale stejně orientovaná kamarádka... i když bezdětná...) Jo, jo, člověk nikdy neví, koho se "kozou" dotkne...
|
| Míša a Dáda (2 roky) | •
|
(7.4.2003 15:56:41)
Patřím mezi ženské, které by se na vřejnosti nesvlékly ani za zlaté prase. Ne že bych na tom byla až tak špatně se svou postavou, ale jednoduše se stydím a je mi nepříjemné být nahá.
Pak ale přišlo dítě a mě přišlo naprosto normální vyndat prso. Vždyť není nic špatného na kojení, naopak... pro mé dítě dělám to nejlepší. Ač neoplývám velikostí prsou, kojila jsem prcka až do dvou let a jsem na to patřičně hrdá. Kojila bych i déle, ale antibiotika udělala své.
Zkrátka. Chytrého kojení na veřejnosti nepohorší a pokud to snad někomu vadí, tak ať se na to nedívá.
|
|
| Míša a Dáda (2 roky) | •
|
(7.4.2003 15:56:45)
Patřím mezi ženské, které by se na vřejnosti nesvlékly ani za zlaté prase. Ne že bych na tom byla až tak špatně se svou postavou, ale jednoduše se stydím a je mi nepříjemné být nahá.
Pak ale přišlo dítě a mě přišlo naprosto normální vyndat prso. Vždyť není nic špatného na kojení, naopak... pro mé dítě dělám to nejlepší. Ač neoplývám velikostí prsou, kojila jsem prcka až do dvou let a jsem na to patřičně hrdá. Kojila bych i déle, ale antibiotika udělala své.
Zkrátka. Chytrého kojení na veřejnosti nepohorší a pokud to snad někomu vadí, tak ať se na to nedívá.
|
|
| Míša a Dáda (2 roky) | •
|
(7.4.2003 15:57:34)
Patřím mezi ženské, které by se na vřejnosti nesvlékly ani za zlaté prase. Ne že bych na tom byla až tak špatně se svou postavou, ale jednoduše se stydím a je mi nepříjemné být nahá.
Pak ale přišlo dítě a mě přišlo naprosto normální vyndat prso. Vždyť není nic špatného na kojení, naopak... pro mé dítě dělám to nejlepší. Ač neoplývám velikostí prsou, kojila jsem prcka až do dvou let a jsem na to patřičně hrdá. Kojila bych i déle, ale antibiotika udělala své.
Zkrátka. Chytrého kojení na veřejnosti nepohorší a pokud to snad někomu vadí, tak ať se na to nedívá.
|
| Fantika | •
|
(7.4.2003 17:43:39)
Míšo,
fakt proti kojícím maminkám nemám ani ň, sama jsem bývala jednou z nich, ale je vhodné to dělat s vkusem. Napsat : komu to vadí, ať se nedívá, je razatní reakce a jak vidíš, některé kojící mamky jsou ochotné z toho udělat i představení pro široké obecenstvo stylem Kdo je víc? Já jsem kojící matka! A opovažte se mi říct něco proti.
|
| Fantika | •
|
(7.4.2003 17:46:29)
A berte v potaz jednu věc - pro kluka, s kterým třeba mlátí puberta nebo chlapa, kterého mateřství příliš nedojímá, je nahý prs prsem, ať už kojí nebo ne.
|
| Petr, tři děti | •
|
(20.3.2007 15:05:29)
Fantiko, přemýšlím, jakou že újmu dozná 13letý kluk když zahlédne prso. Řešit kojení na veřejnosti je jako řešit telefonování, mluvení, nebo jakoukoliv běžnou nebo přirozenou věc. Za mých víc než 30 let života jsem ani na okamžik nezaznamenal pocit, že mně kojící žena obírá byť o píď mé svobody.
|
|
|
| Fifi | •
|
(7.4.2003 20:13:58)
Jsem kojící matka a kdo je víc,souhlasím,tak je to tady často a opakovaně,bohužel,prezentováno.Jako jakási přednost,ani ne nutnost.Už mi to přijde spíše jako módní výstřelek,a ti kdo nejdou s proudem,jsou out.
A kolik nás kojilo,protože muselo,a neotravovalo s tím a vnucováním toho,okolí.
|
| Petra | •
|
(7.4.2003 21:07:51)
Souhlasím. Argument komu to vadí, ať se nedívá mi přijde trochu zvláštní. Svoboda člověka končí tam, kde začíná omezovat svobodu jiného. Nechápu, proč se zde uvádí výraz "vyndat prso". Já jsem při kojení svoje prsa nikam nevyndavala a mnohdy to vypadalo, že své dítě "jen chovám". Musím uznat, že se mi v restauraci moc nelíbilo, když jsem viděla jednu maminku kojit dítě stylem, že opravdu každou chvíli bylo vidět její nahé prso s odkapávajícím mlékem. Taky jsem párkrát kojila na veřejnosti, ale snažila jsem se, aby to nebylo moc nápadné. Když u nás doma byla návštěva, také jsem se neschovávala do jiné místnosti.
|
| Míša a Dáda (2 roky) | •
|
(8.4.2003 13:04:24)
Možná můj příspěvek vyzněl, jako že jsem exhibicionistka, opak je pravdou. Jen si myslím, že pokud je potřeba dítě nakrmit, není trestné to udělat na veřejnosti.
Zkrátka se nepohoršuji nad tím, když někdo kojí. Pokud to někomu vadí nebo mu to nědělá dobře, tak ať se prostě otočí, ale rozhodně tu mámu neodsuzuji.
Upozornit na sebe lze i jiným způsobem než kojením, vždyť to většinou ani není vidět.
A termín vyndat prso? Když rozepnete podprsenku (kojící), prostě vyndáte prso.
|
| Petra | •
|
(9.4.2003 15:11:44)
Ach jo, nikde jsem nenapsala, že by mi kojení na veřejnosti vadilo. Dokonce jsem přiznala, že jsem sama tak kojila. I jsem napsala, že kojit se dá tak, že to není vidět. Nikoho neodsuzuji, ani se nad nikým nepohoršuji, pokud na veřejnosti kojí. Jenom jsem napsala, že se mi nelíbil způsob, jakým ta maminka kojila. Je jasné, že pokud má dítě hlad, je nutné ho nakrmit. Jenom si nemyslím, že přístup komu se to nelíbí, ať se nedívá,je správný (mě alespoň nevyhovuje). Kojící podprsenku znám, také jsem ji používala. Je to jenom hraní se slovíčky, ale pokud jsem ji rozepnula, prso už tam bylo a nemusela jsem ho vyndavat.
PS: Při kojení na velikosti prsou nezáleží. Délka kojení záleží na rozhodnutí každé z nás. Já jsem své dítě také kojila, ale hrdá na to nejsem. Proč taky. Připadalo mi to zcela normální, že své dítě kojím. A jestli tři měsíce, půl roku, rok nebo čtyři roky je přece jedno (jasně, všude píšou, čím déle tím lépe, ale musí to jít a vyhovovat obou stranám. Ona taková "laktačka" (laktační psychóza) taky není legrace.)
Kojení zdar, matkám a dětem též.
|
| Mikulášova babička | 
|
(9.4.2003 15:41:31)
Ta hrdost asi vznika v pripadech, kdy bylo pri kojeni treba prekonavat nejake obtize. Kazdymu to nejde samo. A nekdy je i takovou samozrejmost, jako je kojeni, problem prosadit v nejuzsi rodine, tychyne a i maminky (bohuzel) umi vykonat sve. Kazdy, kdo zazil pri kojeni neuspech a vnimal ho jako neuspech, vi, jak je tezky se s tim vyporadat, casto to prijde az pri dalsich detech.
S decentnosti pri kojeni je to, podle meho skromneho nazoru, jako s decentnosti pri cemkoliv jinem, vychovany clovek se pokudmozno nedecentne nechova. Jenze na kojeni nic nedecentniho neni i kdyz se nezakryva. Dotyka-li se pohled na kojici zenu, ktere se v ocich blyskne skryty triumf, bolestive naseho sebevedomi, doprejme si odbornou pomoc. Uleva bude nasledovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Petra | •
|
(7.4.2003 21:17:46)
Uznávám, že označení KOZA pro ženský prs mi přijde vulgární. Určitě by se mě dotklo, kdyby tak někdo označil moje prso. A vždy mě zarazí, když slyším, že matka dítěti dala kozu. Myslím, že na orientaci v tomto případě nezáleží. Spíš na vnímání významu a smyslu některých slov. Můj muž se se svým bratrem oslovují neuvěřitelnými výrazy (oba vysokoškoláci, ale takový slovník by člověk pohledal). A jim to v jejich komunikaci přijde běžné, ale s nikým jiným se tak nebaví (naštěstí).
|
| Petra, Kryštof 01, Kubík 08 |
|
(7.4.2003 23:37:36)
Omlouvám se, jestli to snad někoho pobouřilo nebo se ho to dotklo... Měla to být už jen taková žertovná vsuvka na závěr. S nadsázkou. I když je pravda, že jsme tohle označení používaly, ale jen mezi kamarádkami... rozhodně jsem na veřejnosti nevykřikovala: "Tak jdu vyndat kozu!!" Asi jsem si díky reakci téhle kamarádky uvědomila, že co nám přijde normální a něžná hantýrka, někomu jinému ne.
Jinak si myslím, že diskrétní kojení není problém, i bez šátku, pleny nebo otáčení se. Většinou dítě přece zakrývá prs hlavičkou (jak už tu někdo psal) a seshora ho zakrývá tričko (to se mi kvůli tomu osvědčilo líp než halenka). Maminčino bříško zas zakrývá tělíčko mimča. A je to...
|
| Slávka, 2 kluci | •
|
(17.8.2004 21:27:26)
Mně ta koza přišla celkem vtipná, podle mě je někdy dobrý, vzít výraz, který se běžně používá, aniž se nad jeho významem kdo zamyslel, a použít ho vědomě (jasně, že mezi lidmi, kteří vědí, o co běží...) Dává koza mlíko? Dává, tak je to v pohodě.
Mimochodem, víte, jaký je rozdíl mezi kozou a jelenem? Jelen se nevejde do podprsenky...
|
|
|
|
|
| Slávka, 2 kluci | •
|
(17.8.2004 21:20:23)
Upřímně řečeno tomu moc nevěřím, je možné, že v některých vrstvách to bylo běžné, ale nemyslím, že to bylo pravidlo. A určitě ne na venkově. Kromě toho, on to mohl být třeba taky vliv určité "civilizovanosti" šestnáctého století, že se člověk nechtěl kojením přirovnávat ke zvířatům, že...
Ale když si vezmete kmenová zřízení a přírodní národy, tak tam se kojí přirozeně. A celkem je skutečně jedno, koho...vlastní dítě, sousedčino, nebo nějaké zvířátko.
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)