| Boba |
 |
(21.3.2003 23:39:10)
Ahoj Monty,
pred rokem o tomto case jsem sledovala vyvoj na eurodevizovych trzich, dnes vecer Kajcinu teplotu po ockovani. Pravidelne se potkavame s byvalyma tehulkama z cviceni a rozebirame, ktere dite jak spi a nespi, papa, kaka...Bavi mne to a prijde mi prirozeny zit (a tim padem si povidat) o pritomnosti - pravdepodobne za par let budu s deckama na horach, a jeste za par na tech eurodolarovych trzich a jinych servrech ;)
Vubec Ti Tvuj nazor nechci brat ani vyvracet - jenom na okraj, ze nekdo muze byt se slepicim stavem spokojeny ;)))
Boba a Karolina
|
| Eva, dva synové | •
|
(22.3.2003 0:07:45)
Ahoj Barboro,
já si myslím, že je hrozně moc důležitá tolerance. Ty jsi byla se svým životem spokojená před rokem - OK. Teď jsi spokojený se svým zcela jiným životem - OK. Monty je zase spokojená se svým způsobem života - taky OK.
Myslím, že je moc fajn, když dokážeme připustit, že někdo jiný může mít svůj způsob života, zcela odlišný od našeho pojetí, a může být spokojený po svém. Kdybychom tohle dokázali, myslím že by ubylo hodně problémů v řadě oblastí života.
Přeju Tobě, sobě i všem ostatním tolik potřebnou toleranci k odlišnostem. A jen na vysvětlenou - doufám, že tohle povídání nevyznělo jako že je namířené proti Tobě. Tak to vůbec nemyslím. Mějte se všichni pěkně.
|
| Sosan | •
|
(24.3.2003 11:06:21)
No právě, že Monty té tolerance moc neprokázala, když ženy, které považují v určitém životním období za prioritu děti a baví se především o nich, nazývá slepicemi. Právě to mne přimělo k tomu sepsat reakci.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(24.3.2003 11:22:03)
Ale Sosane, nic takového jsem nenapsala. Napsala jsem, že se u některých mých kamarádek začaly po porodu projevovat slepičí tendence. A pokud to z napsaného jasně nevyplynulo, tak to doplňuji teď.
Znám dost matek, které jsou i přes své mateřství úplně normální a nikdo by je nejspíš za "slepice" neoznačil, ale existují i zcela odlišné případy... asi tak. :o)
|
| Sosan | •
|
(24.3.2003 11:26:33)
Ono existuje i dost slepic bezdětných, si myslim. Tam bude možná příčina.
|
|
| Lenka, 25 | 
|
(25.3.2003 16:58:31)
podle mne jsou slepice ty matky, které nepřipustí, že existují i jiné problémy, než ty, které mají ony. nemůžeš před nima v podstatě říci vůbec nic, protože obrátí oči v sloup a řeknou něco jako "tvoje problémy bych teda fakt chtěla mít" nebo "počkej, až budeš mít děti, to teprve uvidíš" a pod.
matky neslepice jsou ty, pro které je dítě na prvním místě, ale nekoukají se opovržlivě na ty, co děti nemají a dovedou se bavit i ostatních věcech.
to je můj názor:)
l.
|
| Ája, 36. týden | •
|
(25.3.2003 17:52:01)
Souhlasím, souhlasím, souhlasím !!!!
|
|
| Sosan | •
|
(26.3.2003 9:48:02)
V době, kdy odejdete na mateřsku a začnete se věnovat dětem, tak se zcela změní spektrum vašich starostí. Je to zcela přirozené, přirovnal bych to třeba ke změně zaměstnání. (Že se někdo o děti nestará a věnuje se jiným věcem teď pominu - ono starat se o děti, věnovat se jim nebo jen je mít rád a chtít pro ně to nejlepší jsou dvě různé věci). Také se dokážete dobře bavit se svými kolegy, se kterými prožíváte a spolupracujete na podobných problémech. Pokud se - pro příklad - z administrátora IT třeba stanete pekařem, těžko se budete moci dobře bavit s vašimi bývalými kolegy o houskách. A upřimně řečeno, jako pekaře vás nebudou až tak zajímat problémy s nastavením třeba firewallu. Přitom se jedná o dvě rovnocenná zaměstnání. Připadá administrátorovi IT ten pekař jako slepice? Možná některému ano, ale bez toho pekaře se ten administrátor IT nenají. Také analogocky může odsoudit ten pekař toho administrátora, že to je nějakej "počítačovej blázen", se kterým se vůbec nedá bavit. Podobná skleněná stěna v komunikaci tedy vyvstane mezi ženou na mateřské a jejími bezdětnými kolegyněmi. Ženu na mateřské asi nebude moc zajímat, kde jsou nejlepší lyžařská střediska v Itálii (na které nemá peníze) nebo jak je nová verze Windows zase hrozná (stejně ji nepoužívá). Docela chápu, že zahrnována informacemi tohoto typu od svých kamarádek odpovídá: "Vaše starosti bych chtěla mít". Tím, že ji nazýváte slepicí, tak ty její nové starosti degradujete, vyjadřujete tím, že je blbá, když takovým věcem věnuje svoji vědomou pozornost, mozkovou kapacitu a čas. Žena v domácnosti je velmi kvalifikované a náročné zaměstnání, které zabírá spoustu času a zaslouží si potřebnou pozornost a ocenění. Pokud v práci nestíháte, také se na daný problém koncentrujete a ostatní necháte dočasně plavat. To je přesně stejné "slepicovatění" - jen se o něm takto asi nikdo nevyjadřuje. Takže to není o tom, že nepřipustí, že existují i jiné problémy - jen se jim už nestíhá věnovat.
|
| Ája, 36. týden | •
|
(26.3.2003 12:01:09)
Sosane,
podle mě slučuješ dvě odlišné věci.
Jasně, že když je někdo na mateřské, tak je asi v centru jeho pozornosti potomek. Ale myslím, že holky tady mluvily o situaci, kdy se ta dotyčná NEDOKÁŽE A NECHCE bavit o NIČEM jiném, ani když je třeba na kafi s kamarádkou, která není matka, a tudíž ji zajímá zase něco jiného. Asi záleží na tom, nakolik jsou obě strany tolerantní (nepředpokládala bych, že se s bezdětnou kamarádkou nebudu moct bavit o dětech VŮBEC, ale asi ji ušetřím podrobností o konzistenci stolice našeho děťátka, a na oplátku si zase já vyslechnu, co právě zajímá ji, pokud o tom nebude mluvit od začátku do konce a taky někdy mě pustí ke slovu).
Co by sis myslel o tom pekaři z tvého příkladu, kdyby se neuměl ani v civilu bavit o ničem jiném než o pekařině? Asi by z něho byl pro ostatní časem trochu nudný patron.
Jo a mimochodem - znám holky, co už mají děti odrostlé a stejně se nedokážou bavit o ničem jiném a vlastně se ani o nic jiného nezajímají.
Nevím, jak se změním já po narození našeho mimoňka, ale opravdu pevně doufám, že se moje zájmy neomezí tak děsivě, jak to popisuješ. A jsem připravená pro to dost udělat.
|
| Sosan | •
|
(26.3.2003 12:30:21)
Děti potřebují péči nebo alespoň dohled 24 hodin denně, takže to, na kolik se budeš moci věnovat svým zálibám záleží především na tom, jak si dokážeš zařídit hlídájí dětí, když se budeš věnovat svým zálibám. Můžše si to zkusit naplánovat předem. Kdo připadá v úvahu - babička, manžel, baby-club (tam ovšem musíš tu svojí zálubu realizovat také v tom klubu, i když třeba o patro výš), pak školka, ale ta je až od 3 let a dítě ti z ní bude chodit domů pořád nemocné. Času pro sebe vyšetříš tak 10 hodin týdně. Co za tu dobu stihneš? Něco ano, ale s životem za bezdětna se to nedá srovnávat.
Navíc ta péče o děti je poměrně zajímavá a zábavná, takže "o čem se bavit" budeš rozhodně mít - jen tvoje kamarádky to jaksi nebude zajímat. Některé méně tolerantní kamarádky pak prostě vyměníš. Nevidím na tom nic špatného.
|
|
| Sofie | •
|
(26.3.2003 13:08:41)
Ahoj Sosane,
mluvíš mi z duše.Je mi 23, jsem vdaná a teď už i těhotná.Strašně se těším a miluju povídání s rodiči o tom,co jsem dělala,když jsem byla malá nebo probírání se v obchodě hračkami pro děti.Já už se na ty debaty strašně těším. Připadá mi právě všední bavit se o práci a už i teď pociťuji,že moje kamarádky žijí v jiném světě,protože ještě studují VŠ a mají prostě jiné zájmy.Žijí bezstarostně a mají jiné hodnoty a zatím i jiný pohled na svět než já - pracující. Je fakt,že já byla za dob studií stejná.Řeší třeba ještě diskotéky,což už je pro mě prostě typ zábavy,která mě neláká.
Zato s mamčou a tchýní to je labůžo mluvit o miminkách a takových těch praktických věcech jak co vyprat a co komu chutná a kdy vyzkoušíme novou buchtu atd.Prostě každá ženská je jiná.A já bych spíš tíhla a chtěla se bavit s tou mamčou "slepicí" ,protože já se za pár měsíců budu hrdě hlásit do "hejna"(:o)
Já jsem také celkem dost let studovala a "budování kariéry" už mám dost,protože biologické hodiny byly prostě silnější(:o).Teď už mile ráda přenechám budování kariéry jen na manželovi a budu si to pořádně užívat,protože tyhle krásné chvíle-těhotenství a pak se starat o mimčo už se nevrátí.
Připadá mi také přirozené bavit se o dětech a starostech s nimi.Vždyť je to smysl života-celoživotní radost i starost.To by tak přeci mělo být.Ještě jsem neviděla mámu,která když potká kamarádku tak se baví 3 hodiny o módě,kam se půjdou bavit a kam pojedou na dovču a pak jen tak mimochodem dodá "našemu Pepíčkovi byl včera 1 rok" a rozloučí se.Spíš tohle by mi přišlo divné.
Ale vůbec Monty její názor neberu.Prostě každá mamka je jiná. Vidím to i u svých kámošek. Záleží také jak je každá vychovaná a z jakého je rodiného prostředí. Naše mamča je také taková jako já-na prvním místě rodina a kolem ní se všechno točí.Jsme také na sebe dost fixované,což nevím jestli je dobře nebo špatně,prostě je to tak(:o)
Článek Monty je mi sympatický a také budu ráda s děckem blbnout,ale všeho s mírou.
Je to také obrovská zodpovědnost,kterou si také uvědomuji a občas mám obavy, zda všechno zvládnu.Dítěti bych chtěla být hlavně rodičem,který umí naslouchat,ale také autoritou,která mu vytyčí mantinely a bude mu uporou.Chtěla bych ho připravit na podle mého názoru dost drsný život, ne jen s ním blbnout a hrát si s ním.Myslím,že být spíš přítelem nemusí být pro dítě dobré.
V podstatě se vším,co psal Sosan souhlasím,akorát to neumím tak dobře napsat.
Mějte se
Sofie
|
| Ája, 36. týden | •
|
(26.3.2003 18:50:54)
Ahoj Sofie,
já taky na sobě pozoruju. že mi dělá občas hodně dobře bavit se o miminkách, což jsem nikdy před tím necítila, a jsem ráda, když mám s kým.
Ale abych se nebavila O NIČEM jiném, to bych asi zešílela... a to asi měla Monty na mysli.
|
|
|
|
| sally | 
|
(26.3.2003 19:52:30)
Sosane,
Mám (hodně) kamarádek s dětmi, a dá s nima bavit i o jiných věcech. Samozřejmě, že děti jsou hlavní náplní života, ale neměly by být tou jedinou. I kamarádka s miminkem přeci nakupuje, mejluje, sleduje zprávy, jezdí na dovolenou (i když přizpůsobenou dítěti), kouká na filmy, komunikuje se svým manželem, (ne)vychází s tchýní, zoufá si nad daňovým přiznáním... prostě ještě pořád zbývá spousta oborů, které může mít bezdětná a "dětná" žena společné. Nejsou to ani "pařby až do rána" ani "konzistence dětské stolice", ale něco mezi. Podobně jako tvůj IT pracovník a pekař se nemusí bavit o firewallech a nové tehcnologii pletení housek, ale třeba o fotbale, ženských nebo politice.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška | 
|
(26.3.2003 20:58:50)
Musím souhlasit se Sally. Mám kamarádky s dětmi i ty bezdětné a pokud se nás sejde víc mluví se I o dětech, ale taky o všem, co se kolem děje.
Sosane nevím, třeba ještě pořád nejsem desetiměsíčním dítětem dost vytížena, možná až bude chodit, až budou dvě, až budou tři...Zatím zvládám docela dost věcí kromě péče o Vojtu, manžela, dům a zvířata. A to myslím, že syna nezanedbávám, hlídání nemám žádné (babičky 120 km daleko) a tak je pořád se mnou. Když spí, starám se o domácnost, když je vzhůru a hraje si sám dělám své věci (píšu, maluju, děláme s manželem internetový časopis, připravuju různé akce...). přestane-li ho bavit hraní, věnuji se mu. Čtu mu básničky, zpíváme, jdeme ven a tak dál. Den má 24 hodin a je pravda, že tak 12 - 14 z nich Vojta ještě prospí. Jelikož mě stačí hodin pět mám fůru času na všechno. Budoucí maminky bych nestrašila, kdo aktivní byl, aktivní zůstane a to bez zanedbávání dítěte. Chci mít svému dítěti co nabídnout až bude třeba a to pro mě znamená udržet si určitou úroveň. To co tu píšu je jen o tom jak to dělá já, žádné všeobecně platné pravidlo. Nechci se tím nikoho dotknout.
Lucajda
|
| Ája, 36. týden | •
|
(26.3.2003 23:51:35)
Lucajdo, díky,
mám takový iracionální strach, že se mi stane to, o čem píše Sosan, a příspěvky, jako je ten Tvůj, mi vracejí naději, že to tak nemusí být. Díky ještě jednou.
Ája
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(27.3.2003 7:24:34)
Ájo tenhle strach jsem měla taky, podporovaný maminkou a známými: počkej až se to narodí, to budeš mít konečně jiný starosti. Mám i jiný starosti, obohacuje mě to, ale nějak moc jsem se nezměnila. Naopak jsem si pár věcí přidala, pár jich dělám intenzivněji a na pár se ještě chystám. Naštěstí mám kamarádku, která má syna o půl roku staršího než je Vojta a vidím jak funguje. Jelikož nemají moc peněz ještě navíc překládá + hromada jinejch věcí včetně výstav. A nakonec děti jednou vyrostou a co pak. Takže se drž a hýčkej si své zájmy, vždycky se to dá nějak udělat.
Lucajda
|
| Kristýna+Robík | 
|
(31.3.2003 0:10:15)
Ahoj Lucajdo,
s tím, že děláš některé věci intenzivněji si mi připoměla mé pocity. Od té doby, co mám chlapečka, který mi denně zabírá opravdu dost času, jsem zjistila, že dřív jsem vlastně spoustu času proflákala. Teď se snažím naplnit každou volnou chvilku nějakou smysluplnou činností. Například se z celé televize dívám jen na večerní Zprávy, protože TV se prostě do mého denního programu už nevejde. Mimochodem ještě studuju - což mi zejména zpočátku opravdu pomohlo od výše zmíněného zeslepicovatění. Hrozně ráda si popovídám s ostatními maminkami o zoubcích, kakání i papání, ale s bezdětnými spolužáky řeším otázky typu zda jde v Iráku více o ropu nebo o islám. Diář mám na "mateřské dovolené" nabitější, než když jsem pracovala v kanceláři.
A co se týče té infantility: přidávám se ke všem ostatním, co dají dítěti z Kinder vajíčka čokoládu a už se třesou nedočkavostí, co bude uvnitř. Dneska jsem si zrovna koupila Pexeso s krtečkem a minulý týden barvičky na sklo a celý večer místo daňového přiznání malovala úúžasnou zelenou housenku na okno. Byla jsem teď týden s klukem na horách, kde děti ohromně bavilo honit se po hotelových chodbách. Samozřejmě jsem tam lítala s nimi ...
Ale na druhou stranu mí rodiče říkají, že mě mateřství dost změnilo. Dřív jsem byla samej "sex, drogy, a rock´n´roll" a dneska, když máma (dobrovolně a ráda) hlídá a já jdu občas někam zapařit, tak se vracím do půlnoci a držím se jenom piva, jointy odmítám se slovy: Až přijdu domů, musím zvládnout spočítat odměrky Sunaru do lahve. Prostě mi ta zodpovědnost pořád leží za krkem.
|
|
|
|
| Daniela | •
|
(27.3.2003 1:59:34)
Lucajdo, souhlasím. Je to spíš o povaze, buď si s tím člověkem máš co povídat nehledě na stav, v jakém se nachází, od přepracovanosti, přes těhotenství, mateřskou atd. nebo prostě nemáš. Kamarádek, kterým se svět zúžil na zdánlivě - viz. dále - spokojené manželství, maximálně spokojené děti a naglancovaný byt, mám opravdu málo, ale vážím si jich o to víc. Ona je to práce víc než na celý úvazek a navíc, úžasné sebeobětování se, ač to tak necítí, poněkud ubíjející dělat "jen" tohle. Tudíž jsem daleka nazývat je slepicemi. Fakt je obdivuju.
Některé z nich to celé, bohužel, dotáhly do stádia, kdy se manžel poohlédl po jiné, zpravidla slečně, protože ho jeho žena (udržující rodinný krb) prostě nechápe. Holt, život je složitej.
|
|
|
| Sosan | •
|
(26.3.2003 21:27:58)
Ale jistě že. Jen ten kompromis musí být učiněn z obou stran. Pokud se prostě budete bavit s novopečenou maminkou o tom, jak jezdíte na dobrodružnou dovolenou do Mongolska a balíte kluky na diskotéce, tak pak těžko říct, která ze zůčastněných je větší slepice. Ta placená výpomoc v domácnosti je docela zajímavá věc, jen nemám představu, jak to v Čechách chodí - kolik se za to platí, co se asi tak po ní může chtít a tak. Navíc je tady podstatný problém s tím, že vám ta služka (či jak to nazvat) bude značně narušovat soukromí - tak nějak to vnímám, že by si asi leckterá ukidila raději sama, aby si před tou pomocnicí neudělala ostudu. Máte s tím někdo konkrétní zkušenosti?
|
| Sosan | •
|
(27.3.2003 9:29:55)
OK, tak tedy "paní na úklid", to je dobré označení. Nevím jestli to luxování a vytírání je zrovna ten nejpalčivější problém. Co by měla konkrétně dělat, to bychom se už domluvili. A kolik tedy jí jako měsíčně platíte, za ty 4 hodiny týdně? Označení, že "je to dostupné" je dost nepřesné.
|
| Jitka | •
|
(27.3.2003 10:11:27)
Sosane, mám v tomhle jisté zkušenosti, protože jsem sháněla výpomoc pro sebe a také pro domácnost mého táty.
Začínali jsme se slečnou za 100 na hodinu, časem jsme pro tátu našli paní, která za 70 gruntuje jako drak a nemá prostoje.
K nám chodí slečna za 50 na hodinu (studentka), která sice není z nejrychlejších, ale je velmi pečlivá a starší syn se s ní zžil a má jí rád, takže v dobách, kdy jsem s mladším synem nemohla chodit přes zimu ven, tak chodila se starším na delší procházky a dokázala si pro něj přijít i mimo smluvený termín a bez nároku na mzdu, jen tak pro potěšení obou.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.3.2003 11:45:46)
Tak ještě na vysvětlenou...
Měla jsem na mysli takový ten hrůzný stav, kdy se ženská prostě NEUMÍ a NEDOKÁŽE bavit o ničem jiném, než jsou děti, domácnost, vaření atd. Přijde mi strašlivé, že někdo bere práci v domácnosti jako radost a hobby. Pro mne je to nutné zlo a nebýt toho, že bydlíme v garsonce, mám "paní na úklid" taky. :o) A hned, jak se přestěhujeme do většího, ji začnu shánět. Ale jsou i takové ženy - to, že jsou pro mne "slepice" je jen takové pojmenování, stejně tak ony mohou o ženách jako jsem já říkat, že jsou "krávy". Na to slovíčkaření zas tak moc nedám. :o)
Nejsem na mateřské, nemůžu si tenhle "luxus" dovolit, pokud chceme v dohledné době bydlet ve větším bytě. Manžel jako státní úředník na byt vydělá těžko a moje práce je přece jen o něco líp placená - i když dosti nejistá a na žádné konkrétní peníze za měsíc se spoléhat nemůžu. Asi mám výhodu babičky, která nám každý den tak na 3 hodinky chodí s kočárkem venku a já ty tři hodiny můžu dělat svoji práci. Když prcek spí, udělá se ten zbytek - umyje nádobí, vypere... ale s hadrem po bytě nelítám a spoustu věcí dělá manžel. Má taky ručičky. :o)
Je mi docela divné, že tady na Rodině slyším často nářky, že se na mateřské nedá nic stihnout a jaká je to hrůza - moje kamarádky na mateřské s jedním dítětem maximálně fňukaly, že se ¨hrozně nudí. Se dvěma už ne, pravda... ale s jedním snad opravdu všechny. A to ani jedna z nich není takové čuně jako já a mají doma i uklizeno. :o)
Prostě si myslím, že život není jen o utírání pokaděných zadečků a šišlání na miminko, že jsou i JINÉ věci a opravdu mi není příjemné bavit se s holkou, která před svatbou - dejme tomu - hrála na kytaru, skládala vlastní písničky, jezdila s partou na "čundry" a teď pořád jenom mluví o tom, kolik má Zdeněček (Karlíček, Jindříšek...) zubů, co všechno už papá, čím se dají vyprat fleky od džusu a že ten "její" myslí jenom na to, jak se zdejchnout z baráku do hospody. Po pravdě řečeno, vůbec se mu nedivím. :o)
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(27.3.2003 12:21:33)
Monty, taky jsem přemýšlela o čem se pak ty maminky baví doma s manželem. Teda mýho muže zajímá Vojtova stolice atp. jen pokud není něco v pořádku a nebo pokud má koupit nové plíny :). Vojta ho zajímá, to jo, je s ním každou volnou chvilku, ale tyhle normální běžný věci ho moc neberou. Asi bych ho nepotěšila, kdybych s ním místo jeho práce, politiky :( nebo knih které zrovna čteme probírala celé hodiny Vojtovo vylučování. Pak bych se asi taky mohla divit, proč chodí domů čím dál tím později... Jenže je fakt, že vzhledem k absenci televize máme na povídání tak nějak mnohem víc času :).
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.3.2003 12:50:12)
Lucajdo, s tou stolicí jsi mi připomenula dost čerstvý zážitek... o víkendu jsem vařila oběd a manžel začal najednou kňourat: "Pojď sem, prosím tě, on se pokadil... prosííím..." :o))) On se totiž Stáníkových hovínek tak nějak štítí, ještě aby si o nich povídal. A já ani nějak nemám potřebu. :o)
My sice televizi máme, ale díváme se akorát na zprávy (a já na seriál "My všichni školou povinní" 1x týdně - a dneska už mi stejně končí). Takže je toho času na povídání taky dost... když si zrovna manžel nezaleze do postele s knihou. :o)
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(27.3.2003 13:01:13)
Monty, manžel zalézá s knihou do křesla a pak na něj nesmím mluvit :(. Kdo to má vydržet...
Jinak Vojtu párkrát přebaloval, ale pokud tam fakt něco je, tak volá taky :).
V rádiu teď večer posloucháváme šíleně blbou detektivku z prostředí taborska, od deseti na Praze :) To abychom měli taky kontakt s médii :))
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.3.2003 12:57:42)
Milado,
přesně tak to je. :o) Když tuhle byla nastydlá a tři dny s ním nebyla venku, byla z toho úplně na nervy. :o)
Je fakt, že kdybychom ji neměli, bylo by to horší, musela bych pracovat přes noc, když Stáník spí, a to by ze mě za chvíli byla oživlá mrtvola. :o)
A k té paní na úklid, když se švagrová stěhovala do většího baráku a vzala si ji, taky se tchýně cítila dotčená, protože předtím jí pomáhala ona... no ale už se s tím snad nějak srovnala. I tak toho stíhá dost, divím se jí, já bych v důchodu ležela s nohama na stole... a nedělala lautr nic. :o)
|
|
|
| Jarmila | •
|
(27.3.2003 12:57:42)
Monty, zdá se mi, že to vidíš trochu černobíle. Kam bych zapadla já? Byla jsem doma s dětmi celkem 9 let. Chodila jsem na písek a kafrala s ostatními maminkami na téma - děti a vše s nimi spojené. Uklízela jsem denně, vařila, prala, žehlila, utírala poakakané zadečky, četla pohádky, učila říkánky, hladila, mazlila, chovala, v noci nespala s nemocným drobátkem. Ale zrovna tak jsem s nimi chodila na výlety, vymýšlela pro ně zábavu a hry, poměrně často jsem vypadla si zacvičit, do divadla, do kina, navštěvovala jsem různé akce i bez dětí.
Nemyslím si, že jsem tím nějak zaostalá nebo slepiciózní. Ale bylo v mém životě zkrátka období, kdy jsem byla především matkou. Pokud si pořídím dítě, považuju to za naprosto normální. A docela chápu, když některou to mateřství pohltí natolik, že ostaní svět kolem sebe vnímá pouze okrajově. Konec konců - mateřská není jako doživotní galeje. Trvá jen určitou dobu. A většina maminek se dříve či později stejně zapojí do pracovního procesu. Pro někoho je mateřská ztráta času a přemýšlí, jak by z toho vypadnul, pro jiného je to čas, který stráví v blízkosti svých děti v jejich ranném dětství, tedy v době, kdy každé dítě mámu opravdu hodně potřebuje. Strašně to toiž utíká a až ti z tvého malého roztomilého andílka vyroste pěně jedlej puberťák, budeš ještě s láskou vzpomínat na nekonečné žvatlání a upatlané ručičky, věř mi.
|
|
| Jana | 
|
(27.3.2003 19:30:17)
Monty,
na rozhovory o dětech bacha :o) Tuhle se mě ptala kamarádka, kolik má Tom zubů, jestli už má všechny. Po pravdě jsem jí řekla, že nevím.....
Souhlasím s Tebou, každý má, co si zařídí. Taky se snažím pracovat (ve všední dny bez hlídání musím po nocích - z toho nakonec vyjde 5 hodin spánku :o/), naše domácnost se rozhodně neblýská, ale potkani u nás ještě neběhají. A pokud ano, umí se dobře schovávat ;o)
J.
|
| Jana |
|
(28.3.2003 10:05:18)
Henri... no prave. Nevedela jsem, ani kolik jich ma, ani kolik by jich mel mit. Ale utesuju se tim, ze anomalii bych si vsimla :o)
J.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)