| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku V naději 1 – Držíme se

Jako stromPodle času
 Celkem 15 názorů.
 Jája 
  • 

Gratuluji 

(5.2.2003 9:49:59)
a držím pěsti!

Já si v podobných chvílích říkám - že ten záchod na poka.....o nemůže furt padat.
Odpovědět
 Káně 


Hezky, mily clanek 

(5.2.2003 10:38:37)
Taky se moc pripojuji s gratulaci. Henri, tvuj clanek u mne vyvolal usmev na tvari (umocneny kopanim ze 24.tydenniho briska).
A moc se mi libi nazev "prtatko".
Mej se krasne a uzivej si briska spolu s Anickou.
Odpovědět
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: Hezky, mily clanek 

(5.2.2003 13:26:34)
Henri
I já se připojuju ke gratulaci a přeju krásné těhotenství bez starostí :-)))a zdraví tobě i ostatním členům tvé rodinky.Jířa
Odpovědět
 Dolynka 


Držím palce 

(6.2.2003 7:21:49)
My ženy sme hrozné, keď to na nás príde, fakt nás už nič iné nezaujíma. Veď tie detičky sú fantastické. Želám ti krásne tehotenstvo a krásne zdravé babätko.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:32)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:34)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:36)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:37)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:39)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:41)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:43)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:45)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:46)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:48)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
 Petra, 3 kluci 
  • 

Gratulace a trocha postrehu z mého "profesionálního" života 

(6.2.2003 14:24:52)
Ahoj Henri,
ještě jednou moc gratuluji a dodávám postřeh ze svého trojitého (3 děti krátce po sobě, ne trojčata :-)) )těhotenství. Přestože nejstarší syn byl vymodlené a vyčekané dítě, to, že ho čekám, mě poněkud zaskočilo. Byla jsem již v podstatě smířená s tím, že to u nás nejde jednoduše a kývla jsme na povýšení v práci. Doteďka si s manželem říkáme, že právě proto se nám to podařilo. Musela jsem celé těhotenství ležet, takže kariéra byla fuč. Před porodem jsem měla pocit "slepičího" mozku a byla jsem přesvědčená, že jakmile to půjde, na "mateřskou" půjde manžel a já budu pokračovat tam, kde jsem přestala. Pak se narodil kluk a když mě manžel nabídnul asi po 3/4 roce, že teda můžu jít do práce, on že půjde na mateřskou, tak jsem zjistila, že už vlastně ani nechci (čehož Lubor hořce litoval :-)) ). No, potom se nám narodili další 2 kluci, a zatímco oni stárli a já mládla :-)), tak v mém oboru nastal přímo uragán (pracuji v oblasti výpočetní techniky) a když jsem se opravdu po těch skoro 8 letech vracela do práce, tak už nejenže neexistovala firma, ze které jsem odcházela, ale i ten obor byl o něčem úplně jiném. Připadala jsem si jak dítě základní školy, které neumí do pěti počítat, zato přesně ví, co jí malé, větší a největší dítě.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.