| Sosan | •
 |
(8.1.2003 14:21:10)
Po přečtení tohoto článku jsem se nedozvědel prakticky nic. V naší domácnosti hraje počítač důležitou roli, neboť my oba jsme s manželkou profesionály v oblasti IT a troufám si tvrdit, že s počítačem umíme daleko více než naše děti (a doufám, že tomu ještě nějaký čas tak bude). Přesto nás nedokážu podle tohoto článku zařadit do žádné kategorie rodičovských typů zde uvedených. Dále pociťuji z denodenní zkušenosti problémy plynoucí z používání domácího počítače dětmi, ale o těchto problémech se v článku neobjevil ani náznak. Tak si myslín, že když někdo napíše článek na titulní stranu, měl by si uvědomit, jakou informaci tím chce vlastně sdělit a je-li ta informace v tom článku obsažená.
|
| Helena | •
|
(8.1.2003 16:24:14)
Ahoj Sosane , clanek je asi o necem jinem, nez o tom, v kolik pociatac zapnout a jak dlouho u nej sedet a co v nem delat.Ale zaujala me tvoje poznamka,ze mas ty osobne lepsi pocitacove vzdelani nez deti,/ to ja, ac sedim u pocitace denne a pouzivam ho v praci porad, nemam /a mas s rodinnym pocitacem jine problemy . Jake ? Moje problemy doma jsou spis o tom, ze tlumim zvuk u strilecek a odmitam zadoneni o lepsi pocitac nebo alespon lepsi zvukovou , grafickou a co ja vim jakou kartu, vypalovacku ,lepsi obrazovku a vyssi pamet....
Pocitac je u nas za odmenu. Nebo presneji receno, po splneni vsech dennich ukolu, a ze jich, jsouce na vsi a obklopeni domaci haveti maji dost a dost.
H
|
| Sosan | •
|
(8.1.2003 18:05:36)
Počítač by neměl být za odměnu pro děti, ale měl by být na úrovni běžného užitečného domácího spotřebiče, stejně jako třeba pračka nebo lednička. Těžko tvrdit např. o ledničce, že je za odměnu.
Můj záměr byl provozovat počítač jako systém, který by dělal vše, co se na něj delegovat dá. Náš počítač sdružuje domácí administrativu, (která nemusí být po papírech v šuplatech, ale pěkně na disku v textové či skenované podobě), databáze se stará o veškeré evidence, ve kterých je třeba něco hledat, plánuje komplikované hospodaření s peněnzi, nahradí HiFi věž i televizi (umí fotit TV obrazovku do obrázků - např. recepty z mňamu) včetně digitálního videa, v reálném čase připomíná, co je třeba kdy udělat od placení pojistek přes výročí příbuzných po praní záclon. Obsahuje mapu města i republiky, před cestou mi vytiskne trasu i spočítá čas a cenu jízdy. Přes internet komunikuje s bankou a e-mailem s přáteli i úřady. Celé to musí být spolehlivé a méně pracné než ručně. Ovšem, to všechno lze. Samozřejmostí je pak hraní her, na které ale máme my dospělí stále méně času.
Prvním problémem je, že zapnutý počítač funguje, jako by byl natřený lepidlem. Stále strhává pozornost a tím obtěžuje. Tedy počítač nesmí hučet, vyzařovat obrazovkou, či se jinak vnucovat, ale přesto musí být informace v něm uložená okamžitě k dispozici bez nutnosti nějaké složité startovací procedury. A realtime hlasové připomínání - např. že je večerníček - musí být aktivní. Jak to řešit?
Druhým problémem je chabá znalost toho, jak moc vlastně škodí dětem. Nemám na mysli násilné hry, ale třeba, jestli skládání puzzle či hraní dojemné adventury Čtyřlístku škodí víc než skládání kostek nebo malování fixou na papír. Nějaké informace jsem o tom již četl, ale nezdály se moc důvěryhodné. Ničí oči, páteř, psychiku? A proč fixa a papír ne? Kolik času smí jak staré dítě trávit u počítače a proč?
Třetím problémem je, jak zabránit dětem, aby svojí neznalostí nezničily důležité informace v počítači uložené.
Tak schválně, jestli někdo řešíte podobné problémy?
|
| Sosan | •
|
(8.1.2003 19:47:17)
Jistěže i u nás jsou desky a šanony s návodama a účtenkama a záručákama. Ale věci, které potřebuji častěji si skenuju a mám v počítači, protože se snáze hledají a používají. Hlavně věci kolem stavebního spoření a pod. a že je toho požehnaně. Bez počítače by se to nedalo vůbec pamatovat. Jinak s placením složenek přes internet (jako příkaz k úhradě) problém nemám. Např. i za povinné ručení vozím s sebou vytištěnou potvrzenku z internet-bankingu místo útržku složenky.
|
| Sosan | •
|
(8.1.2003 23:32:16)
Trvaláky mám také, i když u něčeho (třeba mobil) dávám přednost platbě interaktivní než inkasu. S tím pamatováním jde spíš o to, že počítač ví, co se kdy z účtu odebere, a že je to kolikrát dost nepravidelné (pojištění auta, pojištění dětí, spoření, platby za odpady...) - zůstatek z bankomatu je klidně i 14 dní za realitou (obvzlášť platby kartou u benzínových pump, to je skoro úvěr).
|
|
|
|
|
| Jana Z. | 
|
(8.1.2003 19:21:39)
Sosane,
u nas je pocitac asi stejne nezbytna soucast domacnosti, i kdyz ne az tak do dusledku jako u vas (viz pripominani vecernicku atd.:-))), ale je zapnuty cely den..
Nasi dcerce je 2.5 roku-zatim ma na pocitaci "svoje" hry tzn., ze ma k dispozici par "detskych her", Paint program atd...
Huceni pocitace asi tezko "odbourame", ale treba fakt, ze pritahuje pozornost nasi dcerky se resi vypnutim monitoru (umi si ho sama zapnout, ale vi ze nesmi pokud je vypnuty). Pokud je u pocitace sama, tak ma svoje uzivatelske konto, takze se nemusim bat, ze pri jejich "badatelskych" cinnostech nam nevleze nekam, kde mame dulezita data..( samozrejme zalohujem data jako divy:-))
Jinak co se tyce vlivu na oci - my pro nas klid zakoupili TFT LCD 18monitor - neni to zrovna "levna" investice, ale bereme to jako investici do zdravi...
|
|
| Sosan | •
|
(9.1.2003 16:22:34)
Připomínání přes počítač nám pomáhá doma v komunikaci. Netvrdím, že jsem zrovna líný, ale když mám něco udělat, je pro mne důležité, abych to udělal tehdy, když mám na to náladu a mám na to čas. Pokud je např. potřeba něco doma opravit, je pro mne mnohem lepší, když mi to manželka zadá do připomenutí a já si pak sám naplánuju, co kdy udělám. Počítač mi to připomene a já si pak podle toho třeba naplánuju program na víkend. Jinak by byl standardní postup ten, že manželka mi to řekne v nějakou nevhodnou dobu, kdy na to nemám ani čas ani náladu. Až ten čas a náladu mám, tak už si to ovšem dávno nepamatuju (a manželka taky ne) a pak jindy opět ve zcela nevhodnou dobu to schytám, že jsem to měl už před měsícem udělat a že na rodinu kašlu. Podobně to platí i opačně - já např. záclony neperu. Přitom je příjemné, že když si dávám do připomenutí to, že mám např. za 14 dní zavolat do servisu, zda je již hotová oprava, napíšu si tam rovnou i to telefonní číslo, eventuelně kam jsem si založil ten lísteček na opravu.
Co se týká nějaké zbytečné buzerace počítačem, ta se nekoná, protože jakožto programátor podnikových informačních systémů jsem naprogramoval náš domácí informační systém přesně na míru, takže jsou v něm opravdu jen samé potřebné věci a případné nedostatky není problém upravit. V našem případě neplatí, že kovářova kobyla chodí bosa.
Ovšem je pravda, že poskládat stejnou funkcionalitu z komerčního kancelářského software by asi byl problém, takže je naše využití počítače opravdu dost specifické.
|
| Jana Z. |
|
(9.1.2003 16:58:26)
Henri obavam se, ze to je pravda..:-))
Je to zcela realny obraz souziti s IT clovekem..mam jednoho doma a tak mohu potvrdit, ze to funguje obdobne... Akorat si to muj muz nepise do pocitace, ale do osobniho diare :-))co si nenapise, to neni..
Napise si i to, ze mi ma zavolat, nebo ze ma doma neco opravit ci se podivat na to a to do nejake knizky...
Ja uz jsem si zvykla i na hlasky typu:"posli mi to mailem, ci napis mi to do diare.."
Pocitac u nas funguje na dalsi veci - nakupy, home-banking, data apod...
|
| Kateřina, 32, 3 dcery | •
|
(9.1.2003 17:12:14)
Taky myslím, že to tak v Sosanově rodině chodí. Koneckonců je to praktické.
Já jsem si také už dávno zvykla na hlášky manžela dej mně to do mailu.
P.S. Právě jsem dopekla bramboráky k večeři a rozeslala rodince maily, že je vařeno.
|
| Jana Z. |
|
(9.1.2003 17:16:08)
Katko,
takovy mailik bych hned brala - tedy ne jen ten mailik;-) ale hlavne ty bramboraky...:-))mnam..
|
|
|
|
| Martina, Honzik 3 roky | •
|
(10.1.2003 21:31:27)
No ja se smeju :-)))))))
Ja myslela, ze podobne prasteni manzele nejsou a ze je treba toho, co mam doma, "tajit". Boze to je legrace! Prala bych si, aby mi o tom jeste chvili nekdo povidal, a me to prestane dozivotne trapit a stvat.
U nas je jedina konverzace, ve ktere lze zadavat ukoly do domacnosti, ICQ.
Tam jedine ho to nestve!
Moc a moc diky!
|
| Jana Z. |
|
(10.1.2003 21:40:07)
Martino,
neboj, je nas vic, co tyhle muzsky doma "tajime" ;-)))))Oba jsi nas fakt rozesmala:-))
jana
|
|
|
|
| Sosan | •
|
(9.1.2003 17:40:43)
A co ti na tom přijde tak úchylného? Když tyhle věci organizuje počítač, tak nemusíme náš vztah utápět v pracovních diskusích typu kdo co by měl kdy udělat, ale máme čas bavit se o příjemnějších věcech. Třeba o filmech nebo o dětech, o volném čase a tak. Prostě o věcech, které mají nějaký emotivní náboj. Pamatuju si na dobu, kdy jsme náš společný čas ve všední dny vypotřebovali rozhovory s náplní jak na pracovních poradách a bylo to dost nepříjemné. Tohle nám opravdu život usnadnilo a zpříjemnilo. Pakliže "instrumentální" rozhovory vytlačí ty ostatní, manželství se začne hroutit.
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki | 
|
(9.1.2003 20:46:51)
Hmm, samozřejmě, pokud vám to vyhovuje, tak je to jen dobře. Jen se mi zdá, že kdybych měla myslet na to, že mám zadat do počítače aby manžel něco opravil, uklidil, tak mu to raději řeknu, třeba tři krát, jsou věci, které nemusí být hned, ale určitě se na ně nezapomene. Když chci napr. zatlouct hřebík (možná hysterka bude ječet, že to musí mít hned, okamžitě, teď a dupat nožičkou anebo otravovat do doby, než to ten chlap otráveně udělá), tak vím že to pravděpodobně zapsal do své paměti a počká to doby, než bude mít čas.
Ale když to máte zařízené tak, že vás zapisování si podobných věcí nezdržuje, ba naopak, tak OK.
Jen jsem si to přečetla třikrát a fakt jsem nevěděla, jestli to je sranda, nebo ne :-)
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(9.1.2003 20:49:42)
Anebo když zapomene, tak mu to připomenu, o obraz na zemi přece nebudeme zakopávat věčně :-)
|
|
| Sylvie | 
|
(9.1.2003 22:12:36)
Henri,
já, když v bytě něco chci udělat, tak mám tři možnosti:
1) být hysterka a vydupat si to teď hned okamžitě
2) být otravná a připomínat, připomínat, připomínat...
3) říct si: "no, holt to nebude úplně kvalitní" a udělat si to sama
Protože spojení "až budu mít čas" prakticky rovná se "nikdy". Ne, že by manžel na to zapomněl, on opravdu nemá čas... Nebo spíš když ho má, tak si najde něco důležitějšího. A do počítače bych to zadávala maximálně tak pro sebe :o)
s.
|
| Jana | 
|
(9.1.2003 22:22:36)
Uplne vidim, jak rano zapinam svuj pocitac a on na me zarve: vyper zaclony!
To bych ho zase vypnula :o))))
Teda, nase domacnost je pocitaci vybavena dostatecne, mame k nim oba velmi kladny vztah, ale uplni "magori" snad jeste nejsme - SOsane, promin ;o)
Neumim si predstavit, jak kazdy dulezity papir scanuju jen proto, abych ho nekam ulozila, pripadne vypalila nebo jinak zazalohovala (ztrata dat muze nastat)... neni jednodussi ho supnout do sanonu? Kterych vzhledem k podnikani mame stejne dost a dost?
Proti gustu, zadny disputat, kdyz to Sosanovic rodine funguje :o)
J.
|
|
| Sylvie |
|
(9.1.2003 22:31:13)
To potěší :o) KDyž jsem se s tím setkala prvně, při malování pokoje, tak jsem se "psychicky sesypala" a kdybych nepracovala v ženském kolektivu, kde každá měla dost vlastních zkušeností s vlastním manželem, asi bych honem rychle zdrhala... Takhle jsem se naučila vyhledávat informace, co se má jak v domácnosti opravovat a jsem celkem spokojená :o))
S.
|
|
|
| Sosan | •
|
(10.1.2003 9:31:21)
No jen se podívejte na svůj příspěvek. Sama říkáte, že (pokud to neuděláte rovnou sama), tak musíte být otravná a připomjínat, připomínat a připomínat. Opravdu Vás to baví, být otravná? Já manželku nenutím, aby si do připomenutí dávala konkrétně to a to, když si to hodlá pamatovat. Včera jsem se ale třeba díval do databáze připomenutí a je tam momentálně 56 záznamů, které se podle určitých algoritmů připomínají. Vemte si třeba tohle: Kaktusy se zalévají 1 za 14 dní. Kocour bere nějaké tablety, 1 za 6 týdnů. 1 za měsíc v pátek je třeba se podívat do mrazáku, jestli není už moc zaledněný, protože až se pojede v sobotu nakupovat, nejdou pak ani otevřít dvířka (obvykle se na to přijde až v tu sobotu, když se vyndavá nákup z auta). 4x ročně se platí pojistka na auto. Za 14 dní vyzvednout foťák z opravy. Za 2 měsíce v práci zažádat o dovolenou, kde je již zaplacený pobyt, aby to bylo s dostatečným předstihem, ale ne zas s přílišným předstihem. Teď zrovna je to 56 položek. Proč si tám zaplácávat mozek? Když se třeba připomenou záclony, vy na ně kouknete a řeknete si, je to ještě dobrý, není nic jednoduššího, než tam hodit - připomenout znovu za měsíc - a je to. Pokud nechcete, aby se vám nic připomínalo, protože chcete mít zrovna klid, tak připomínání jednoduše vypnete a je to. Ale i tak si před víkendem můžete vyjet seznam, co je třeba udělat a říct si - jo, teď je počasí nebo nálada na to a to, pak pojedem na výlet, pak nakoupit, pak musíme k někomu na návštěvu a nedochází k situacím, že po příjemném výletě s rodinou v neděli večer schytáte sprďáka, že se mělo něco udělat. Připom proti společnému výletu nikdo nic neměl. Je rozdíl, jestli se na něco vyprdnete vědomně a odložíte to (což dělám dost často :-) nebo to jen prošvihnete, protože si na to v patřičnou chvíli nevzpomenete. Je to také hodně o tom software, jestli je to systém, který je snadno ovladatelný a spolehlivý. Asi většina z vás takový software nemá k dispozici a proto vám to přijde jako komplikace.
|
| Sylvie |
|
(14.1.2003 12:38:59)
Sosane,
mně je naprosto jedno, jestli si rodinný život organizujete přes počítač nebo ne - mne jenom pobavila Henri s tou hysterkou, ve které jsem se poznala, tak jsem přidala svou zkušenost :o)
A jestli mě baví být otravná? Ne. Jenže narozdíl od počítače mám jednu výraznou výhodou - není možné mě ani vypnout, ani přeprogramovat, což skýtá jistou naději, že požadovaný úkol bude aspoň někdy splněn a ne odsunut do zapomnění... Jo, a to, že si spoustu věcí radši rovnou udělám sama, nebyla stížnost, tím jsem se chlubila, jaká jsem šikovná holka :o)))
No jo, ale takové připomínání stejně není nic pro mne. Jeden čas jsem si všechno až fanaticky zapisovala do diáře, abych náhodou nezapomněla a zjistila jsem jednu věc - pokud si potřebuji zapsat něco hodně důležitého, tak nikdy u sebe nemám tužku a papír... a než se k pisátkům dostanu, už zas nevím, co jsem si zapsat chtěla. Neboli pokud by mě geniální myšlenka nenapadla přímo u počítače, tak by do něj rozhodně nebyla zanesená. Od té doby, co jsem na mateřské (už je to přes dva roky) jsem se zapisováním skončila (nestíhala jsem) a kupodivu si věci v hlavě udržím líp :o) Holt každý jsme jiný...
S.
|
| Sosan | •
|
(14.1.2003 13:00:13)
Nechci tu diskusi nějak vyostřovat, protože opravdu není universální návod pro každého. Původně jsem reagoval na příspěvek, kde byl domácí počítač považován jen za hračku pro děti. Chtěl jsem uvést několik příkladů, jak ho lze užitečně využít i jinak. Tohle připomínání je jedna z mnoha možností a nám vyhovuje.
Zapomenout na něco je jeden z důvodů, proč se něco neudělá a tento důvod lze takto zcela eliminovat. Samozřejmě klíčová je ochota to něco udělat a jistý čas a energie. Ta samozřejmě není vždy a je potřeba brát určitý ohled na partnera/partnerku, že nesedí na obrtlíku a neudělá hned a okamžitě to, co mu řeknete (pokud to není tedy vyslovená prkotina - viz zatlouct hřebík). Moji rodiče si např. podobný seznam prací psali na blok, který visel v kuchyni a kde si to odškrtávali. To je jednodušší podoba téhož a jistě ji využívá kdekdo.
|
|
| ecilA | 
|
(15.1.2003 4:23:19)
Nic si z toho nedelej,ja si zase napisi na papir trebas co potrebuji koupit a pak to necham doma:(!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)