| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku O hodnotě daru

 Celkem 17 názorů.
 Ája  
  • 

Taky bych se chtěla rozhodnout sama. 

(27.9.2002 7:53:15)
Milá paní Kateřino,
Plně souhlasím s vašimi pochybnostmi o dárcovství i mě velice překvapilo zjištění, že mé případné orgány budou bez mého souhlasu automaticky poskytnuty jako dárcovský dar. Ne, že bych nesouhlasila, v případě mé náhlé smrti ráda poskytnu své orgány lidem kteří je nutně potřebují, ale mrzí mě že si o tom nemůžu svobodně rozhodnout z vlastní vůle, ale je to bráno automaticky.
 Ája  
  • 

Taky bych se chtěla rozhodnout sama. 

(27.9.2002 7:54:23)
Milá paní Kateřino,
Plně souhlasím s vašimi pochybnostmi o dárcovství i mě velice překvapilo zjištění, že mé případné orgány budou bez mého souhlasu automaticky poskytnuty jako dárcovský dar. Ne, že bych nesouhlasila, v případě mé náhlé smrti ráda poskytnu své orgány lidem kteří je nutně potřebují, ale mrzí mě že si o tom nemůžu svobodně rozhodnout z vlastní vůle, ale je to bráno automaticky.
 Lucie, dcera Tinka 
  • 

Aktivní dárcovství 

(27.9.2002 7:59:53)
Milá Katko,
děkuji ti za tvůj článek. Mne samotnou to udivilo, že zákonodárci schválili zákon, ve kterém mohou být naše orgány darovány, pokud nebylo předem řečeno jinak. Sama mám zájem darovat své orgány, při porodu jsem podepsala papír, že daruji placentu k lékařským účelům, je mi líto, že v době, když jsem byla těhotná nebyla větší osvěta o darování pupečníkové krve, nedávno jsem byla darovat krev ... Ale právě představa, že o mém těle rozhoduje stát, mě rozčiluje. Je přece nutné akceptovat názor lidí, kteří z všemožných důvodů orgány darovat nechtějí. Myslím si, že jich je menšina, ale právě představa, jak se při náhlém úmrtí jejich příbuzní handrkují s lékaři o darovat-nedarovat orgány, mi připadá velice nervy drásající...
 Alena 
  • 

Souhlasím se zákonem 

(27.9.2002 10:41:40)
Nevím, jak vy, ale já osobně mám strašný problém udělat cokoli, co skutečně nehoří. A dárcovství orgánů není zrovna priorita, to spíš ty rohlíky na večeři a obchodní schůzka. :o) Takže jsem moc ráda, že u nás platí zákon v tomto smyslu. Jinak by totiž kvůli takovým, jak jsem já, nebylo co transplantovat.
 Pavlína, syn 22 měsíců 
  • 

Re: Souhlasím se zákonem 

(27.9.2002 10:55:23)
Nedivím se, že ČR má takový zákon. Musí ho mít, jinak by totiž bylo dárců strašně málo. I já bych chtěla případně orgány darovat, ale mám trochu obavu z toho, že někdo mě označí za ideálního dárce pro x lidí a nebude se mi věnovat taková péče, abych se z toho dostala, rodina mě už neuvidí a vlastně podle současného zákona se ani nedoví proč jsem zemřela, protože lékaři musí dodržovat mlčení. Asi to je extrém. Ale co vás napadne, když se píše, jak jsou na tom doktoři špatně, že v Ostravě byly problémy dohledat, kde jsou odebrané orgány, že když se rodina chtěla ještě před obřadem rozloučit se zemřelým, zjistili, že nemá žádné chrupavky a další... Z mého okolí znám případ, kdy se rodina dozvěděla že dcera měla těžkou autonehodu, když přijeli do okresní nemocnice už ji tam nenašli, dali jim jen její zakrvácený šat, z kterého jim bylo jasné jak vážné to je a pak už jen informace, že dceru odvezli do Prahy. Přitom sestra z nemocnice mi řekla, že to je normální, protože věděli že umře, tak ji převezli tam, kde jí mohli ihned po smrti odebrat orgány. Ale na rodinu už se nehledí, nemohli se rozloučit, nic. Zájmy většiny nad zájmy menšiny. Vím, že je to strašně těžké, rozhodnout se při informaci že můj blízký zemřel o tom,že souhlasím s odebráním orgánů, ale kdyby se tomuto problému stát věnoval, kdyby byla osvěta, dalo se plně důvěřovat lékaři, věnovali se pozůstalým, uměli s lidmi mluvit...tak možná.
 Lida a 2holky 


Se zakonem naprosto nesouhlasim 

(27.9.2002 12:32:14)
Nesouhlasim s timto zakonem protoze nerespektuje vuli cloveka. Neni vubec demokraticky a myslim si, ze "telo" stale patri tomu cloveku i kdyz zemrel. Nikdo by nemel mit pravo s nim zachazet jinak, nez si dotycny preje (nebo resp. pral). Proc veci, jako majetek po smrti stale zemrelemu patri (alespon do te doby, nez dojde k dohode detictvi apd.), navic si kazdy muze napsat posledni vuli a muze se rozhodnout, co s majetkem provest. Ale jeho telo bude automaticky odebrano...brr.

Ja ziji v UK, a tady funguje nastesti podobny zakon jako pisatelka uvadela v Kanady (ci USA?). Ve svem ridicskem prukazu mam zapsano, ze jsem darcem organu a v darcovske bance je zapsano, jakych organu presne jsem darcem - muzete si totiz vybrat.Jsem naprosto "pro" darovat ledviny, srdce apd., ale s postupujici medicinou se muze stat, ze by jednou v budoucnu mohlo byt mozne transplantovat mozek, ci jeho casti - a to by mi jiste nebylo prijemne.

A navic, zakon jsem necetla, ale jak je to, kdyz v Cechach zemre cizinec?? To mu ty organy proste take mohou odebrat? Pokud ano, tak se obavam, ze bychom prisli o mnoho turistu.
 Alice 
  • 

Re: Se zakonem naprosto nesouhlasim 

(28.9.2002 22:38:37)
Lído, taky me znechucuje moznost, ze s telem zemreleho je mozne nakladat podle potreby bez ohledu na prání zemreleho (jak nektere psaly "uz mu to muze byt jedno") a jeho príbuznych. Tech se nikdo na nic neptá, natoz aby upozornili a zákon je nad morálkou.
Takze se obávám, ze u nás muze byt to vyjádrení nesouhlasu nekdy k nicemu, kdyz ho nema zemrely prispendleny ke kosili. Kdezto taková registrace by se mohla provést okamzite pri vydávání prukazek zdravotní pojistovny. A navíc by se tím zamezilo prípadum, kdy se odebere prakticky cokoli a nikdo neví proc.
Nevím, proc se schvalování takovych zákonu neprovádí referendem, bylo by to demokratické, s vysvetlením postupu, jak bezpecne zajistit prání tech, kterí dárcovství odmítnou. Kdezto opacny postup by byl mene nákladny a demokraticky rovnou a rozhodne by ty, kterí "na takové veci nemají cas" stál toho casu méne.
Nepísu to jako odpurce dárcovství, kdybych mohla nekomu pomoci i po své smrti, byla bych ráda. Ale nelíbí se mi to automatické zacházení s mrtvymi jako s nejakym znárodnenym materiálem.

 Lenka, 2děti  
  • 

Re: Re: Souhlasím se zákonem 

(27.9.2002 16:10:04)
Brr, to je hrozné, nenechat někoho důstojně umřít, kvůli tomu, aby mu mohli odebrat orgány. Dřív bývala smrt důstojnější.
 Jana, 1 dítě 
  • 

Nechci být potencionální dárce - dotaz 

(30.9.2002 14:33:08)
Zákon v této podobě se mi natolik nelíbí, že to u mě vede ke zcela opačnému postoji, to znamená, že si nepřeji, aby s mýmy ostatky v případě smrti bylo takto nakládáno a ráda bych se dozvěděla, jestli je možné tomu nějak zabránit, například mít označení v ŘR nebo OP, že nejsem potencionální dárce orgánů. Respektoval by mé přání někdo? Děkuji za odpověď.
 Jarka, dvě dcery 


Re: Nechci být potencionální dárce - dotaz 

(15.1.2003 15:23:35)
Jano, kdyby tvé dítě potřebovalo ledvinu, byla bys ráda, kdyby se našel dárce?
 Jana 


Souhlasím se zákonem 

(27.9.2002 12:27:41)
Naštěstí jsem nikdy nebyla v situaci, kdy by se mě transplantace orgánů týkala. Ale nechtěla bych být v situaci příbuzného, který stojí nad umírajícím blízkým, a musí odpovídat na otázky, jestli dotyčný chtěl nebo nechtěl dát orgány k transplantaci. A stejně tak bych nechtěla být v situaci někoho, kdo marně čeká na nějaký orgán, protože vhodný dárce by sice byl, ale nedal za života souhlas s použitím orgánů.

Souhlasím se zákonem, je to rozumné a praktické řešení. Asi málokdo zdravý a mladý uvažuje o tom, že by zítra mohl být mrtvý a jeho tělo by někdo mohl potřebovat. Jen někdo by zašel na zdravotní pojišťovnu, ať mu souhlas s dárcovstvím orgánů napíšou do karty, připíšou na občanku, vytetují na břicho.. ;o) Je možnost dárcovství orgánů odmítnout a nechat si to někam zapsat - nevidím v tom problém.

Důležitý je citlivý přístup personálu - ty případy, které tady holky citovaly, byly skutečně ošklivé. Personál by měl být vyškolený, měl by vědět, jak říct člověku, že tělo jeho blízkého bylo po smrti použito k transplantaci. Měli by vědět, jak příbuzné uklidnit, jak jim na tom ukázat do dobré, jak jim dodat naději a sílu. Možná by mohli říct, k čemu byly použity orgány. Myslím si, že by pomohlo, kdyby věděli, že např. játra jejich syna (otce, bratra..) zachránily život jedné paní, atd... Možná by jim to dalo sílu, možná by to byla jediná pozitivní zpráva, kterou by slyšeli.

Fakticky vzato je mi dost jedno, co se stane s mým tělem po smrti. Nepotřebuji se cítit jako lidumil, nepotřebuju mít pocit, že zrovna já jsem ten, kdo dal souhlas s dárcovstvím orgánů. Mně už tělo nebude k ničemu. Pokud jiným pomůže nějaká část mého těla, jestli někomu zachrání život nějaký z mých orgánů - není o čem přemýšlet.
 Petr 
  • 

Transplantace 

(1.10.2002 14:32:33)
Jak jsem si tak četl příspěvky:
- pokud nechcete darovat po smrti orgány, nechte se zapsat do registru "odpíračů", lékaři do něj musí před odběrem nahlédnout
- pokud se zavede režim předpokládaného nesouhlasu jako jste citovali UK, USA atd, prvním a již popsaným jevem bude, že prudce poklesne počet dárců - jen tak mezi námi - kolik si myslíte že mladých kluků co lítají na rychlých motorkách se šátkem kolem hlavy myslí na to že se můžou zabít ? A že by měli udělat nějaké pořízení co jim udělají s orgány ? No.... a těžké, nevyléčitelné úrazy hlavy jsou jedním z velkých "zdrojů" orgánů k dárcovství

Pokud mluvíte o tom že příbuzní rozhodnou o darování orgánů: kdo to bude?? Manželka, rodiče, sourozenci, děti ?? Nebo všichni příbuzní v přímém pokolení budou rozhodovat většinou hlasů ?? To je ještě větší právní a spíš i etický oříšek než to, komu po smrti patří tělo (na to je nějaký právní rozklad, nedokážu ho tady kvalifikovaně reprodukovat).

Má-li o tom někdo rozhodnout, pak jedině ten člověk sám za sebe. Pokud mu ta věc leží na duši, nechá se zapsat jako "odpírač" - pokud mu to za tuto námahu nestojí - asi to nebude tak palčivý problém

A k tomu co tu zaznělo: když budu vypadat jako vhodný dárce tak se o mne nepostarají.. To je asi trochu silné, ne ?
Mimochodem - pokud je někdo "vhodný" jako dárce orgánů, má tak těžce poškozený mozek, že se jeho další životní perspektiva rovná nule. A pečovat o něj dál tak aby zůstal vhodný jako dárce je dost těžká a piplavá práce - on člověk kterému nefunguje mozek funguje dost špatně i jako celek - takže představa že si tím zdravotníci usnadní práci je trochu lichá.

Jinak Vám přeju abyste se nikdo nedostali ani do situace kdy byste orgány potřebovali ani kdy byste je poskytovali. Ale mějte prosím zároveň na paměti že je mezi námi docela velká skupina těch komu mohou poskytnuté orgány zachránit život a je třeba mít pro ně nějakou perspektivu řešení.

P.
 Lida a 2holky 


Re: Transplantace 

(1.10.2002 17:33:28)
Petre,
jenom pro zajimavost. Vis ze CR je nejvetsim vyvozcem ocni rohovky na transplantaci? A to jenom proto, ze CR ma ocnich rohovek hojne - samozrejme, maji bohaty prisun.......Takze tak si nase zdravotnictvi privydelava????? Bezva. Tak to lidem proste naridim - tve zemrele telo patri statu - protoze na nem ostatne jeste muzeme dobre vydelat. (Snad jenom, pokud budes mit cas behat nekde po uradech, aby si se velmi tezce nekde registroval jako "odpurce"- libilo by se ti to, kdyby toto udelali s tvym ditetem (samozrejme nepreji smrt tvemu diteti, ale co kdyby se nahodou nejaka nestastna nahoda stala?)
 Dana,2 děti 
  • 

Re: Re: Transplantace 

(15.1.2003 12:13:18)
A taky se může stát, že právě tvoje dítě bude potřebovat transplantaci nějakého orgánu. Jak se potom budeš dívat na odmítání dárcovství?
 Sylvie 


Re: Transplantace - registr? 

(1.10.2002 20:28:40)
Lidové noviny 12.9. 2002:

Další povinností, kterou zákon lékařům ukládá, je nahlédnout před odběrem do speciálního registru, do kterého by mohl kdokoli zanést, že vpřípadě své smrti nesouhlasí s odběrem orgánů. "Jenže takový registr dosud nikde ani nevzniká. Jednání o něm je ve zcela zárodečné fázi. Takže není kam nahlížet," poukazuje MUDr. Eva Pokorná, zástupkyně přednosty Transplantcentra IKEM.
 Petr 
  • 

Re: Re: Transplantace - registr? 

(2.10.2002 9:51:35)
Svatá pravda, taky jsem to slyšel - ale to je spíš další smutná připomínka neschopnosti našeho slavného c. a k. zákonodárného sboru.
Jako princip k projevení vlastní vůle stran Tx je to rozumný systém.
 Karo 


K zamysleni. 

(16.1.2003 17:35:24)
zajimavy clanek, urcite na tom neco je. Kdyz je vse v poradku, rozhodne asi clovek rekne spis "ANO", dokazu si vsak predstavit, jak v tragicke situaci, kdy ztratime nekoho milovaneho, muze byt tezke predstavit si "darovat" ho ostatnim lidem.
Ja bych asi byla take radeji pro "ano" predem, pak bych mela zaruceno, ze delam tu spravnou vec...?

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.