| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsem se naučila milovat své miminko

 Celkem 19 názorů.
 Veronika, syn 8 měs. 
  • 

Přidávám se 

(25.2.2002 21:29:39)
Mila Jano, netusila jsem, ze mam dvojnici :o)! Krome toho, ze ten muj drobecek (dnes uz take uuuzasny drobek) je kluk, vsechno jsem to citila a prozivala uplne stejne, vcetne tech vzdalenzch pribuznych... Pridavam se k nazoru, ze to, co prijde po tech HROZNYCH prvnich tydnech, je absolutne NEJKRASNEJSI vec na svete a uz se netesim na nic jineho, nez az k tomu memu krasnemu pokladu pribude dalsi. Myslis, ze podruhe to bude probihat hladceji, kdyz uz clovek vi, jak na to?
 Jana CAM 


Re: Přidávám se 

(25.2.2002 22:16:16)
Milá Veroniko,
Říkáš, že už teď se těšíš na druhé, já mám dvě děti a to druhé miluji ještě víc než to první. Nevím jestli to je tím, že se mi narodila 8 let po synovi vytoužená dcera, ale je to skutěčně nádherný pocit, který bych za nic na světě nevymněnila. Mateřská dovolená je opravdu skvělá věc, člověk si to mimčo může pořádně vychutnat. Ahoj Jana
 Vacerka 


Re: Re: Přidávám se 

(26.2.2002 9:35:44)
Jano, mam spousty kamaradek s vice detma, ale ani od jedne jsem jeste neslysela, ze jedno dite miluje vic nez druhe, spis to, ze cim byly na materstvi starsi tim vic si ho vychutnaly nez ve 20...
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Přidávám se 

(26.2.2002 10:24:52)
Možná si to Jana spletla s "druhem" lásky. Protože je asi rozdíl v tom, jak milujeme miminko, které je strašně roztomilé a jak starší dítě.
 Jana Gaislerova,Barborka 7 mesicu 
  • 

Re pro Veroniku 

(28.2.2002 17:02:55)
Veroniko!
Tezko rici, jake to bude priste. Spise se priklanim k nazoru,ze maminky, ktere si vyberou u 1. miminka to nej nej - horsi, jsou pak uz zocelene a pripravene na vsechno u toho druheho certova kvitka a jen tak je neco nerozhodi. Zatimco maminky, ktere byly pri 1. miminku obdareny "uzasne hodnou ratolesti" jsou zhyckane a rozmazlene....jako je tomu napr. u nas doma! Ale at to bude jak to bude, urcite to zase bude narocne a krasne!

Hodne dalsi i soucasne miminko ti preje
Jana Gaislerova
 Eva, 5 měsíc těhotenství 
  • 

Ta nejistota! 

(29.7.2004 17:14:52)
Holčiny, tyto články jsou pro mě docela inspirativní neboť toto všechno mě teprve čeká. Krom toho, že se na miminko těším, tak mi připadá, že nic dalšího nevím a nevím pořádně ani co mě čeká. Mám pocit, že ani nevím, jak to mimčo vzít po narození do ruky. Ale věřím, že to nějak přijde. A to jak prožijeme těch prvních pár kritických týdnů nebo měsíců, na to jsem opravdu zvědavá. Mám z toho fakt vítr :)
 alu 
  • 

řekla bych to jinak 

(18.2.2005 21:18:04)
Já si nemyslím, že by láska k mému chlapečkovi rostla postupně. Vždy´t jsem ho milovala ještě dřív, než byl vůbec počat. Ale... myslím, že jsem tu lásku správně neventilovala, nebo nevěděla jak na to. Např. po porodu (byl i trošku těžší) jsem byla 2 noci bez něj. Staraly se o něj sestřičky a mě to přišlo vhod. Byla jsem ráda, že mi ho vždy přinesou jen na kojení a pak si ho zase odnesou. Myslím, že to byla moje pohodlnost. Ale když ho nenesly moc dlouho, už jsem se po něm pídila. S každým otevřením dveří do pokoje jsem nadskočila, jestli mi nesou ten krásný, voňavý uzlíček. Teď si bez mého sluníčka nedokážu představit ani půl dne a to je mu už 16 měsíců.
Takže z mé zkušenosti soudím, že láska je tam od prvního okamžiku, jen nevíme jak na to.
 izabel,4mesic tehotenstvi 
  • 

strach co bude... 

(7.11.2005 12:58:46)
jiste ze se na to moje malinky tesim ale sou dny kdy propadam panice,budu dobra matka,vzdyt o tom vubec nic nevim,je hezky co se tady docitam ale potrebovala bych to videt realne,no jeste ze sou vase prispevky maminek,ktery uz vedi..a samodrejme moje maminka ktera mi bude radit asi nejvic,vsechny mamci drzte se,doufam ze to nebudou jen starosti,ale take hodne krasnych chvil..
 gaba 


souhlasím 

(31.7.2004 22:30:03)
Jano mluvíte mi z duše.Když jsem čekala své první dítě,řekla mi přesně toto moje kamarádka,která už měla své miminko na světě.Že ta láska není hned od narození,ale že roste s miminkem.Koukala jsem trochu překvapeně,ale o půl roku později jsem ji začala dávat za pravdu.Dost mi pomohlo,že mi to tehdy řekla,protože jsem se za své pocity nestyděla.Když jsem byla vyčerpaná a nevěděla kudy kam,ta láska byla trochu někde schovaná.Dnes už je dceři 27 měsíců a láskou bych ji snad snědla.Nyní čekáme každým dnem druhé miminko a jsem zvědavá jaké to bude.
 Alice Havelková 
  • 

Zkuąenosti s porodem 

(4.8.2004 16:56:43)
Zdravím vąechny. Jsem redaktorka časopisu ®Ena a ľivot a právě připravujeme velké téma o porodech. Uvítám jakékoli Vaąe zkuąenosti a názory. Prosím, piąte na můj mail.
Děkuji.
 Lida Cerna, 1 dite 
  • 

Trpke zkusenosti s porodem 

(25.7.2006 14:31:17)
Dobry den pani Havelkova,
moje zkusenost s porodem nebyla zrovna idealni, ani pro miminko, ani pro me samotnou. Celych 9 mesicu tehotenstvi jsem se na porod aktivne pripravovala a nemela jsem vubec zadne problemy. Prenasela jsem 14 dni a pak odjela do Neratovicke porodnice s tim, ze zacinam krvacet. Jelikoz kontrakce byly jeste velmi slabe a nepravidelne, dostala jsem tabletku na vyvolani. Druhy den nato mi zacaly pravidelne stahy. Po cca 6 hodinach jsem se ve vane otevrela na 9 cm a pokracovala na porodnim kresle klasickym zpusobem. Bohuzel jsem se zavrela na 5 cm, a tak to chvili trvalo. Bolest se stupnovala, tak jsem pozadala o epidural. Uleva se dostavila, a tlacila jsem dal. Najednou jsem cela zacala trast, ukazalo se, ze mam horecku 39,8 C. Po nejake chvili mi provedli cisarsky rez. Me dite nedychalo,doktori jej intubovali a ihned prevezli na JIP do Prahy. Ja jsem se probrala po narkoze tez na JIP. Bohuzel v Neratovicich,nikoli v Praze. Komplikace probihaly nadale. Zacala jsem krvacet v deloze, provedli mi druhy den odstraneni hematomu v narkoze a den pozorovali. Zjistili, ze jsem prodelala embolii plodovou vodou a dale krvacim. Stav meho zivota byl tehdy na hrane. Psal se 3.den unora roku 2006. Provedli mi dalsi operaci, pri niz odstranili celou delohu. Zachranili me. Bolesti po 3 operacich behem jednoho tydne byly krute. Dostala jsem 30 krevnich konzerv, aby me udrzeli pri zivote. Podarilo se. Své dite jsem poprve spatrila po 14 dnech. Byla jsem zbedovana, ale stastna, ze vidim sveho cvrcka. Holcicku Gabrielku. Na JIPu v Praze jsem se davala jeste 14 dni dohromady, zatimco Gabrielka prospivala velmi krasne uz po 1 tydnu tamejsiho pobytu. Moc mi pomohly sestricky na JIPu, mohla jsem se v noci vyspat a o dcerku bylo postarano. Jeste jedna zdravotni komplikace mi zkazila radost z miminka. Zacala mi hnisat jizva, zustala nezahojena, mela jsem docela velkou diru v brise, takze mi hrozila dalsi operace. Nastesti se u Apolinare jedna velmi sikovna vrchni sestra o me postarala, a za 6 tydnu se mi jizva zacelila. Po techhle vsech lapaliich jsem se mesic po porodu dostala domu. Manzel pracoval, babicky na opacnych koncich republiky. Shrnu to. Za 14 dni se dostavily deprese, pocity uzkosti, zoufalstvi. Nechala jsem se hospitalizovat na otevrem oddeleni v Bohnicich. 3 tydny jsem se davala dohromady a o dcerku pecovala ma tchyne. Dnes je to pul roku, uzkosti se sem tam objevi jako nejake memento vsech tech udalosti, ale o miminko se uz UMIM krasne postarat a citim se s nim dobre.
 Radka,David10/05+Gabča11/07 


Re: Trpke zkusenosti s porodem 

(26.7.2006 20:25:47)
Nahlídla jsem do této diskuze, abych si přečetla, jak jiné maminky prožívaly porod a hlavně, abych napsala, jak jsem ho prožívala porod já. Při čtení vašeho příspěvku mi běhal mráz po zádech a do očí se hnaly slzy. Raději o svém porodu psát nebudu, svět je nespravedlivý a nenaděluje všem stejně. Přeji vám štěstí do života a vzájemnou lásku s vaším malým uzlíkem.
 Lída 
  • 

Re: Re: Trpke zkusenosti s porodem 

(5.8.2006 12:21:49)
Děkuji paní Radko za Vaše přání, přeji Vám také co nejvíc pohody a radosti s Vašim prckem. Moje Gabinka se už začíná pěkně batolit,dokonce se už snaží i sedět, dělá mi jen samou radost :-). Ale tuhle fázi už máte asi za sebou, viďte :-).
 Alena, Matýsek 11 měsíců 
  • 

poraďte prosím 

(16.3.2005 20:48:57)
Zdravím všechny. Plně souhlasím s tímto článečkem. Strašně dlouho jsem si nemohla odpustit, že když se Matýsek narodil, tak jsem necítila nic, jen strašnou únavu a touhu všechno zaspat. S bolestí v srdci jsem poslouchala kamarádky, jak byly bezprostředně po porodu šťastné, jak plakaly štěstím, jak milovaly ten svůj uzlíček hned od první vteřiny. U mě trvalo minimálně půl roku, než jsem si začala užívat nové role maminky. Nyní bych našeho broučka nejradši pořád pusinkovala a každý nový pokrok mě naplňuje hrdostí, že je můj (náš). Mám jen takový dotaz na ostatní maminky. Přestože mám Matýska opravdu strašně moc ráda, jsou chvíle, kdy bych aspoň na chvilku chtěla být tou bezstarostnou holkou, která nic nemusí. Je pravda, že Matýsek odmalička velmi špatně v noci spí a jsou dny, kdy mi ráno po probdělé noci je zatěžko i otevřít oči. A v tu chvíli cítím k Matýskovi takou ošklivou zlobu, nejraději bych si dala hlavu pod polštář a byla sama. Možná jsem pak na něj i podrážděná, už mi to vyčítá i manžel, že prý jsem protivná. Já si to uvědomuju, zlobím se sama na sebe, ale nemůžu si pomoct. Jsem unavená, ale to jsou všechny maminky a taky určitě nejsou na své drobečky protivné a zamračené. Vím, že to Matýsek nedělá naschvál. Jsem sobecká ženská nebo je to normální? Jak mám své pocity víc ovládat?
 Mimi, 2 holčičky 


Re: poraďte prosím 

(16.3.2005 21:10:05)
Milá Aleno!
I já jsem měla těžký porod a neslzela jsem dojetím, když jsem viděla svojí maličkou a cítila jsem jen únavu a bolest a radost, že to je za mnou. Miminko jsme si moc přáli a tak brzo všechno přebolelo a neumím si představit, že bychom Klárku neměli. Přesto je pro mě důležité mít i čas pro sebe. Je to komplikované, zejména protože manžel často jezdí pryč - i na 3 týdny a já mám malou 24 hodin "na krku" a často se mi to nedaří... Babicky nefungujou. :o( Podle sebe vím, že jsem protivná, jsem.li unavená. Zkus požádat muže, ať si mimčo sám vezme na starost - 2 hodinky odpoledne na spánek, nebo dopoledne na procházku či obchůzku po obchodech, kam se s drobečkem nedostaneš, udělají zázraky!Je to jen únava. Sama jsem si včera zajistila chůvu - studentku od nás z domu, která mě příležitostně může na 2-3 hodiny odpoledne zastoupit při vycházce kočárem. Už se moc těším a rozhodně nebudu žehlit či dělat jiné dom.práce, které někdy nestíhám! :o)
Držím palce ať to zvládneš a netrap se zbytečnými (nesmyslnými) výčitkami!
Zdraví Marie
 Petrinda 


Re: poraďte prosím 

(17.4.2005 20:36:42)
Jsem na tom podobně. Pokud sem ještě nahlídneš a budeš chtít, napiš mi na Petrinda@seznam.cz Můžem to probrat :-)
 Petra 
  • 

Re: poraďte prosím 

(28.9.2005 22:19:27)
Jestli uz nekojis, tak nech Matyska manzelovi na tyden-dva na starost a at Te posle na dovolenku, nejlepe k mori s kamaradkou, nebo na hory. Vratis se odpocata, s nabitymi baterkami a budes se na Matyska i manzela moc tesit a vydrzis dalsich x mesicu.
 Jitka Rat, Adam 5 a půl, Daniel 3 
  • 

Re: poraďte prosím 

(5.9.2011 15:16:28)
Ještě nikdy jsem nereagovala na příspěvky, maximálně si je zběžně přečtu, protože na to nemám čas. Jenže tvůj příspěvek mi jaksi mluvil z duše. Moji kluci oba jako miminka spali minimálně a já se cítila totálně vyčerpaná. Tatínka, který mě chtěl v noci zastoupit tvrdě odmítali. Občas jsem si říkala, že chápu labilnější maminky, které tuhle situaci prostě nezvládnou. Když mě do svých asi 2,5 let budili 5 a vícekrát za noc (podotýkám, že ne kvůli kojení), taky jsem cítila strašnou zlobu a pocity, které popisuješ. Proč to celé píši? Protože u obou to do věku 3 let přestalo. Takže moje rada zní vydržet, bude lépe. Jitka
 katka bez miminka 
  • 

anonymne 

(21.1.2006 2:15:34)
sice nejsem jeste maminka ale tento clanek je opravdu moc krasny a psany myslim uprimne a podle pravdy. deti jsou nadherny kdyz se narodej ale je s nima vetsi sranda kdyz pomalicku vnimaj.moje nejlepsi kamaradka ma holcicku 1,5.nadherna. mozna ze se brzy pridam mezi vas maminky.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.