| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsem si vychutnala mateřství...

 Celkem 21 názorů.
 Jana 


Malý hýkal :o) 

(19.11.2001 14:27:59)
Ahojky Ivo,
u Tvého povídání jsem se docela zasmála. Náš Tomášek sice nevřeští pořád, ale když se do toho dá, je to na smrt. Přibližně 5 týdnů (někdy mezi 3 a 4 měsícem) vyžadoval neustálou pozornost podle hesla - když jste si mě pořídili, tak se mi věnujte. Byla jsem na prášky. Buď jsem kojila (v té době vyžadoval i po dvou hodinách celé dny), nebo nosila 7kilové dítě, nebo dělala ve fofru nějakou domácí práci se řvoucím dítětem za zády. Nevzpomínám si, že bych v té době spala.
Mám podobnou zkušenost jako Ty, Tomášek nikdy neplakal, vždycky řval, ječel nebo ryčel. Už dlouho mu říkáme Richmond :o) V poslední době mu ale začínáme říkat Hejkal... (asi to hýkání mají některá miminka společné).
Ale na vlastní uši jsem slyšela miminko, které tiše a ukázněně plakalo v kočárku - v první chvíli jsem ho málem přeslechla, než se jeho matka k němu naklonila a začala ho utěšovat. Já bych si takového zvuku u Toma nevšimla :o))
Vyřvání nepomáhalo, ani vyřvání na bříšku, ale docílili jsme toho, že má Tom neuvěřitelnou fyzičku :o)
Stále kojím po 3 až 4 hodinách, snad ještě nějakou dobu přežiju - na Tobě a jiných vidím, že se to vydržet dá.
Co k tomu dodat? Máme obě moc krásné syny, nestojí to všechno za to?
Jana
 Mirka, Petra 6 let, Viktorie 10 měs. 
  • 

Kdy už to skončí? 

(31.5.2004 14:07:24)
Děkuji, děkuji. Děkuji za uklidnění, že nejen MOJE dítě je ukňučené a věčně nespokojené. První dcera byla "v pohodě", i když mi to tak tenkrát nepřipadalo. Nyní vím zcela přesně, že to bylo vzorové miminko, ač měla reflux a tudíž do 9 měsíců blinkala. To mi dnes přijde ve srovnání s Viktorií zanedbatelné. Už od narození Vikča buď spala nebo řvala. Nic mezi. Takové to ležení v klidu s otevřenýma očičkama znám pouze z vyprávění. Říkala jsem si: skončí to po šestinedělí - nic. Tak po třech měsících - asi větry. Nic. Na půl roce prodělala zánět ledvin - měla tedy důvod. Ale ani po úspěšném zaléčení nepřestala. Až bude lézt, bude to dobré, říkala jsem si. Ale ouha. Ačkoli Petra lezla v 7 měs., Viktorie se začala plazit v 9 a půl. Nyní je jí 10 a půl a stále se plazí jako partyzán - moc nerada a u toho zase HÝKÁ - ŘVE jako Viktorka u splavu.Přeroste to v pláč a vztek. Dělá to stále a zcela programově - ráno po probuzení, venku v kočárku, doma, na návštěvě, u lékaře prostě stále. Kdy už to konečně skončí? Někdy v zoufalství pláči také. Opravdu někdy ztrácím síly. Proč? Co jí chybí? Zdravá je,váhu má pěknou 8,800 kg. Starší dcera mě vždy dojme slovy: Maminko, vidíš, já ti to říkala, že nemáme dávat jméno Viktorka, ale Markéta. Takže třeba je to ve jméně :) NOMEN OMEN
 IK 


Re: Kdy už to skončí? 

(31.5.2004 16:13:21)
Ahojky!Nejdřív tě trochu uvedu do obrazu at víš,kdo ti odpovídá:))Je mi 34 a mám 3 děti ve věku 13let(puberta!)9let(období kdy je jim vše fuk) a 8měsíců-to máš asi v živé paměti!A k tvému dotazu-nejstarší potomek(holka)celý první dva roky prokvičela,prohýkala a proječela at měla důvod-nebo ne!Mohla jsem ji třeba dát modrý z nebe a stejně to nebylo k ničemu.Navíc byla úděsně divoká,chodila v 10měsících a nejen ječela,ale ještě nám u toho zdrhala pryč!Přešlo to nějak samo věkem.Kluk byl jako anděl,ale nelezl,chodil až ve 13měsících.No a naše malinká dělá z každýho něco.Neleze,sem-tam ječí-tak si vyber!!Ono asi každý mimino má svoje projevy a nic s tím nenaděláme!!Takže vydrž:))))A mimochodem-VIKTORKA je krásný jméno!!
 Mirka 
  • 

Re: Re: Kdy už to skončí? 

(1.6.2004 9:05:36)
Děkuji za slova útěchy, včera to bylo o kapku lepší, kvičela jen dopoledne a všem cizím dokazovala, jak si vymýšlím. Mně je 33 a řekla bych, že to souvisí i s věkem. Těm "mladším" maminkám to jaksi nevadí nebo to tolik nevnímají. Můžu se zeptat, co papáte v 8 měsících? A přece jen jsi zkušenější matka, jak dlouho bych asi měla kojit? Přiznám se, že se mi nechce kojit do dvou let. Navíc to malá ani tak nevyžaduje. Jo a s tím jménem děkuji, protože jsme se toho opravdu báli. Navíc babičky to jaksi nemohly skousnout. Přeji hezký a klidný den. Mirka
 IK 


pro Mirku:)) 

(1.6.2004 16:03:34)
Ahojky.S tím kojením tě asi zklamu.Já jsem bohužel ani jedno z těch tří nekojila dýl než 6týdnů-prostě to nešlo,ne že bych nechtěla.Ale ačkoliv jsem jistě v dnešní době pro hromadu matek kojících první ligu odsouzeníhodná,nemyslím že by to na dětech zanechalo nějaké následky.Důležité se je jim dát cit a pomazlení a to jde i s lahví:Jinak moje sestra kojila holčinu do 7.měsíců,potom přešla na lahev a bylo to v pohodě.Asi záleží jak to ty sama budeš chtít a cítit.Mě třeba i vyhovovalo,že jsme se mohli v noci vystřídat s manželem u krmení a taky na mě nebyla Kačka tak závislá.Jinak ted máme asi takový jídelníček:Ráno sunar,na svačinu jogurt(smetánek,tvaroh)Na oběd zeleninu(všechny druhy uvařit a namixovat)+sunar,na svačinu odpoledne přesnídávku,večer kaši,nebo sunar.No a ještě pořád se budíme občas v noci na sunar-jak kdy.Ale koupeme a ukládáme se k chrnění nejpozděj do 18(spíš dřív),takže na ten sunar se budí potom tak kolem 23hodiny.No a to je zatím vše co je ochotná sníst.Ještě do toho přes den šoupnem pár piškotů.Doktorka tvrdí,že takhle je to v pořádku,tak nevím.Ale i kdyby to nebylo podle příruček,nikdy jsem se neřídila tabulkama pro vývoj,nebo těma co mají jíst.Takže asi to taky záleží na tobě a Viktorce co jí chutná:))))
 Mirka 
  • 

O kojení 

(1.6.2004 21:23:58)
Ahoj, tak to krmíme úplně stejně, jen jsem už povolnější než u první dcery. Dávám i rozinky, kukuřičné lupínky, rohlíky, chléb, lučina... S tím kojením si mně připomněla, jak jsem hrozně trpěla u 1.dcery, kojila jsem ji jen 3 měsíce. Při dnešní popularizaci kojení jsem si připadala jako naprosto špatná matka, která svému dítěti nedopřeje to nejlepší. Ale ono to prostě nešlo. Myslím si, že se tomu kojení fakt přikládá příliš velký význam a ztotožňuje se to s mateřskou láskou. Hrozně špatně jsem to nesla a pořád si to vyčítala. Je to nesmysl - dnes už to vím.I dnes se na mě "maminky" dívají skrz prsty, že chci sama své dítě odstavit. Je to mé právo a nemyslím si, že bych měla Viktorku míň ráda než ony. Jinak máš můj obdiv, zvládnout tři děti, já mám co dělat se dvěma. Tak ať jste zdrávi, a máš pravdu, tabulky jsou nanic, jen člověka frustrují.
 IK 


Pro Mirku:)) 

(2.6.2004 7:34:12)
Ahoj,hezký den!Tady vykukuje sluníčko,tak to vypadá na docela hezký den.Ještě k tomu jídlu,já bych taky docela Kačce dala i jiné věcio,ale je zatím strašně umíněná a nechce si moc zvykat na novinky.Vzpomínám si,že děti v tomhle věku už jedly třeba kostičky chleba s máslem atd.My zatím všechno plivem ven,jen rohlík berem jako hračku do kočárku,ten natrhá a naplive ven.Ale třeba i na zeleninu jsme museli přijít časem,vždycky jsem jí ji dala a ona se málem poblila a tak jsem jí to nenutila a zkusila to zas další den a jeden den se chytla:))S tím kojením to je fakt-nedá se to brát jako kojíš-výborně,nekojíš-totálně jsi zklamala.Je to jako všechno v životě relativní.Já mám štěstí na doktorky-starší děti měli rozumnou pediatričku a ta říkala,že vystresovaná kojící matka která rve dítě na váhu po každým kojení je pro ně horší,než lahev s mlíkem.Ted u Kačky protože jsme se přestěhovali mám jinou ,ale stejně rozumnou ženskou.Ta vždycky říká-máte tři děti-asi sama nejlíp víte jak co děláte a co vám vyhovuje.A je to v pohodě.Jinak si myslím,že tři děti v tomhle věkovým odstupu jsou zvládnutelnější,než když jsou dvě po sobě:)Děti byly o 4od sebe a byl to větší zápřah než ted(ale co ti budu povídat,znáš to sama:))Navíc holce bude za chvíli 14 tak to už je chůva k pohledání a dá se říct,že ty dva jsou už opravdu:samoobslužní:Jen já zjištuju,že dřív jsem byla o hodně tvrdší a přísnější a ted nějak Kačce dovolím všechno,víc mě to nějak bere:))O manželovi nemluvě,tomu bude41 tak si to představ,ten by nejraděj ani do práce nechodil a pořád byl jen s malou!!Tak zatím ahojky.
 Mirka 
  • 

Ivetě 

(2.6.2004 8:44:01)
Ahoj, naše malá kňoura právě spí, tak můžu poklidit, posnídat (vstávala v půl šesté) a počíst v internetu-to je hrozný, jak to zabírá čas. S tím věkovým odstupem je to taky relativní. Péťa byla dlouho sama a brali jsme ji jako rovnocennou. Lyžuje, chodí plavat, byly i dovolený a doma klid. A teď jsme jí všechno vzaly. Hlavně ten klid. Sama si to uvědomuje, neboť při odchodu do školky povídá:"Mamko, přijď pro mě až po O, ať tady nemusím poslouchat to kňučení." I to mi je líto. Jinak ji miluje, ale asi jí to jde taky na nervy. Navíc jsem se jí plně věnovala, což byla taky asi chyba. Mno, snad se to zlepší. Až bude Vikča chodit a víc vnímat.Jo a s tím jídlem, ono strašně záleží na apetitu, Péťa nechtěla jíst nic, co neměla ozkoušené. A trvá to dodnes. Co ta u toho jídla stihne, a to má nejvíc práce právě u jídla. Ani se nedivím, že to kojení nešlo. Zato Viktorka jak nemá něco v puse, tak je nervní. To je jedno co, samozřejmě jídlo je nejlepší a ochutná a sní úplně vše, co jí dám.Začíná se víc avíc plazit a Petruška má v pokojíčku samé nebezpečné věci - lego, botičky od Barbie atd. Máš nějaký ověřený recept, jak zabránit nejhoršímu? Ahoj Mirka z Boleslavi
 Mirka 
  • 

Oprava 

(2.6.2004 9:07:51)
Jo, nemám chodit po O, ale po Spa, už mi to nemyslí. To brzké vstávání mě likviduje mozkové buňky.
 IK 


Pro Mirku:)) 

(2.6.2004 13:10:58)
K tomu věkovýmu rozdílu:Já mám dvě segry-jedna je o rok starší a druhá o 9let mladší.Naši to tenkrát brali stylem:jste starší,tak musíte hlídat,musíte......!Jak my ji nenáviděly!Všechno se točilo jen kolem naší Malé sestřičky(mimochodem ji tak berem i ted,když má sama mimino!)Vztah k ní jsme našly až jako dospělé ženské.Takže já jsem se snažila děti brát jako partnery ve všem.A osvědčilo se to-na miminko se těšili,ultrazvuky byly u nás na videu oblíbenější než filmy v TV.Video z porodnice byl pro ně nejhezčí dárek.Takže malou milují(a nekriticky rozmazlují!!)Ale zase je to i tím,že jsou od ní o 9 a 13let-to už jsou pololidi,kterým když to vysvětlíš,dokážou to pochopit.Tím chci říct,že vaše malá je přece jen ještě malý človíček(píšeš že chodí do školky takže má tak 6,vid?)Naše holka byla z bráchy v tomhle věku taky střídavě nadšená a znechucená-to tak ber.Hlavně to neber tak,že jste ji o něco miminkem připravili.Dali jste jí o moc víc-bude mít spiklence proti vám,bude mít komu říkat věci co se rodičům neříkaj a taky se bude mít s kým prát:))))Já je rvu od sebe průběžně tak 2-3krát za den,střídavě poslouchám tituly jako v JZD,věčně se mě jeden či druhý ptá proč jsme mu pořizovali tak blbýho sourozence atd.No a vím,že jakmile bude jeden mimo domov víc jak den,ten druhej bude žhavit mobil a psát SMS jak se mu po tom druhým stýská:)))Jo a co se týká toho lození k nebezpečným věcem-to se musí vyloženě uhlídat,jinak jsem na nic nepřišla.U Káti to zatím neřeším,ta bude mít ted 8měsíců a neleze ani se neplazí,tak mám čas:))))))AHOJKY
 Mirka 
  • 

Veselá nálada 

(2.6.2004 21:06:51)
Jé, díky, fakt jsem se pobavila a zasmála. Už se těším, až bude doma taky takové čóro-móro.
Viktorka se začala plazit až na 9 a půl měsících, na 10.měsíci si poprvé sama sedla a počítám, že na roce určitě chodit nebude. Stále ji srovnávám se starší a chvílemi mě to docela mrzí, že je taková pomalá. Zvláště, když vidím stejně staré děti, co už umějí. Na druhou stranu si zase říkám, hlavně, že je zdravá. Pravdou je, že je to větší pohoda - ve smyslu, že mi neuteče a nikam nevleze.
A propo, jak to máte se spánkem. Jak spinká Kačka přes den. A co v noci, budí se na jídlo? My vstáváme velmi brzo, ale byly doby, kdy se budila v půl páté a zbytek dne prokňučela. Ale už jsem si zvykla. Chodím spát mezi 21. a 21.30. Zprávy jsem neviděla ani nepamatuji. Jěště jednou dík za úsměvné řádky. Až budu mít něco veselého, vrátím ti to. Dobrou a klidnou noc
 IK 


Re: Mirce:)) 

(3.6.2004 8:29:27)
Ahojky.S tím srovnáváním dětí máš docela pravdu.Naše Tereza bylo takový stvoření co stálo dřív než sedělo,hodně brzy chodila,mluvila jako trhovnice celýma větama.Zato nespala,ječela,vztekala se.Kubík byl takový miloučký medvídek a pravý chlap-nacpat si břicho,5krát za den si hodit šlofíka,byl rád že vůbec v těch 10měsících usedí,natož aby lezl,nebo se alespon plazil!To si lehl na břicho a plakal dokud mu to segra nepodala.Chodit začal ve 13měsících,to Terka už v tý době mohla jít pochod Praha-Prčice!A když píšu začal,tak opravdu začal-krok sun krok!No a dneska je Terda líná jako bernardýn a Jakub je dlouhá vylítaná tyčka která usedí jen u počítače v klidu a ač v učení exceluje,tak mi nosí poznámky že neustále hopsá a hopsá.Terka když po ní něco chci,tak se mě s tím svým pubertálním výrazem zeptá:A není to náhodou pohyb?to já nemůžu!:No a naše Kačka to je kombinace obou.Nedělá nic,jenom sedí a to ještě jen v případě,že nic nechce,protože pak jde hned na nos.Když jí dám na břicho,tak začne řvát,sem tam nadhodí prdelku ale to je tak vše.Zato jí pusa jede jako starý bábě,hodně si sama zahraje a je děsně spokojený človíček:)Taky se sadomasochisticky koukám na děti co lezou už v jejím věku,nebo alespon pěkně seděj,ale pak si řeknu,že jsem fakt prdlá,že ona sama nejlíp ví kdy jí co půjde.Jinak na jídlo se budí taky ještě tak v těch 23hodin-plus-minus.Ráno ale vstává tak kolem 5hodiny,pak jde spát tak v pul8když odejdou dárečci do školy.Tak v 9je vzhůru a jdem ven a pak zase tak v těch 12jde spát.No a koupem tak n těch 17 a jde už spát natvrdo!Někdy ale je unavená a do těch 17nevydrží,tak ji šoupnu třeba ještě odpoledne tak na pul hodiny a o to pozděj koupeme.Od toho koupání už s tím jedním jídlem spí do těch 5,ale taky někdy dost blbne!Zkoušeli jsme jí dávat spát později v bláhové naději že bude ráno spát dýl a stejně vstávala v těch 5,takže je to prašt jako dej ránu:)Naštěstí sice vstane v 5ale neječí,jen povykuje a vyvolává a hraje si.Alespon to!!Tak budu končit-přeju v rámci možností(počasí)hezkej den!
 Mirka 
  • 

Ivetě 

(3.6.2004 9:22:32)
Přeji hezký den, my jsme s tím spaním také spekulovali, dávali ji spát až v 8 večer ale pak jsme z toho dne neměli vůbec nic. Docílili jsme toho, že nevstávala v 5, ale před půl šestou. A tak jsme to opět posunuli na 7 večer. Ráno teď vstává zase mezi půl šestou a šestou, takže se to jaksi srovnalo. Ale ze zkušenosti vím, že to je zase jedno období. To mě vždy uklidňuje, že to je přechodné období. U těch dětiček se vše rychle mění. Ráno si na 1-1 1/2 hoďky schrupne a spí opět po O (tak kolem 13.00), taky stejně dlouho. A pak vydrží do večera.V noci už nejí, jen občas, většinou jí stačí dudlík.
Chci se zeptat, kdy jsi začala s nočníkem. Já u Péti na 24.týdnu a fakt to fungovalo. Sama si samozřejmě neřekla dlouho. Ale pak nastal zlom a na nočník nechtěla vůbec (tak kolem roka). Takže Viktorku nechávám být, ale nevím kdy asi začít - aspoň na velkou. Měla totiž zánět ledvin a infekce se jí dostala právě ze stolice, protože neměla vyvinuté příklopky do ledvin a ta moč jí tam cirkuluje a způsobila zanět. Takže by bylo fajn, kdybych aspoň tu velkou zachytila. Ale zase nevím, abych jí to neznechutila jako Pétě.
V září jde Petruška do školy, to bude asi teprve fofr, že? Vůbec nevím, co mě čeká a co mě nejvíc překvapí. Sice píše a čte, ale než se třeba nasnídá, umeje, zaváže tkaničky, to je doba. A vždy u toho frfňá.Někdy bych ji roztrhla, zvláště, když Vikča kňučí a vzteká se, protože je už oblečená a je jí třeba vedro. To mi tečou nervy, ale pak si řeknu, hlavně, že jsou zdravé.
Přes víkend budeme doma bourat - zvětšovat dětský pokoj, tak to bude maso. Hezký den.
 Katka 


Diky Ivo 

(19.11.2001 16:11:35)
Mila Ivo,

nemohla jsi mi udelat vetsi radost!! Diky.
A vazne verim tomu, ze Tvoje dnesni povidani o Tomikovi zase pomohlo nekomu jinemu. Budu se tesit na dalsi setkani tady na Rodine - Tomovi ted kolem roku zacne to krasne obdobi lumparen a bylo by skoda se o ne nepodelit.
Hodne stesti!

Katka
 Pavla, 3 děti 


Re:Pro Ivu 

(19.11.2001 16:22:40)
Ahoj Ivo! Kdyby si věděla, jak mě těší (ne škodolibě), že někdo prožil to, co já prožila už dvakrát. Když první dcera skoro vůbec nespala, a pořád jenom křičela, každý mě utěšoval, že až budu mít druhý miminko, že o to bude hodnější. Věřila jsem jim - říká se přece, že když jedno zlobí, druhý je klidnější. Ale ouha! Já netušila, že to hodnější bylo vlastně to první! Tak se mi po třech letech narodila druhá holčička - drobná (2.70kg) - ale hlasivky síly uragánu. Kojila jsem jí každé 2 hodiny (i v noci) a mezi kojením vesele hulákala a hulákala. Vždycky, když telefonovala moje mamka, tak říkala: "To už zase brečí?", jenže já už jsem si to ani neuvědomovala, tak jsem byla otupělá. Doktorka taky říkala, že je v pořádku a zdravá, akorát TROCHU plačtivější! No, abych to ukončila, jsem nepoučitelná a teď čekáme třetí mimčo. Vypadá to na kluka, a tak já jen tak tiše doufám, že by mohl být po taťkovi, protože ten by byl kouzelným miminkem - usne vždy a všude. Přeju hodně radostí s našima broučkama. Ahoj Pavla
 Iva Čapková 


Pro Pavlu 

(19.11.2001 21:07:25)
Ahoj Pavli,

uf, uf, to jsi mne teda dost vyděsila. Já zatím opravdu žiju v bláhové naději, že naše druhé dítě – ke kterému se jistě jednou odvážím – bude malá „buchta“ a „mouchy sněztesimě“ a kam ho položím, tam ho najdu. No, musím si to druhé mimi pořádně rozmyslet a hlavně nasbírat dostatek sil. Jen si nejsem jistá, jestli s Tomáškem budu mít na to sbírání čas J. Nezbývá než doufat…
Tvá poznámka o otupělosti mi připomněla jeden stav, na který bych málem zapomněla! Byla to krása, když se příbuzní či kolemjdoucí divili, proč to miminko tak strašně brečí a já jen roztržitě poznamenala, že to je naprosto normální.

Z celého srdce ti přeji, aby tvůj kluk byl úplně jiný než jeho sestřičky, které ti s ním snad pomůžou.
iva
 Pavla, 3 děti 


Re: Pro Ivu 

(20.11.2001 8:30:29)
Ahoj Ivo!
Při čtení Tvého dopisu jsem si taky uvědomila jednu věc. Totiž my máme výhodu v tom, že jsme už tak otrlý, že nás prostě nějaké nevyspání nerozhází. Vzpomínám si na mojí ségru, která měla mimochodem úplně ukázková miminka - napapat, krknout, položit, spinkat, po 5 hodinách tiše zafunět, opět dostat napapat, atd. Když jsme spolu trávily léto na chalupě a jejímu malýmu byly asi 3-4 měsíce, JEDNOU v noci toho moc nenaspinkal, ale opravdu neplakal, jenom tak tiše pofňukával. Ségra, když ráno vstala, vypadala, že aspoň 14 dní v jednom tahu flámovala. Byla hrozně vzteklá a nadávala, jak se nevyspí. A mě to tenkrát opravdu pobavilo. Když jsem další rok byla na chalupě zase s miminkem já, a viděla, jak malá pořád huláká, řekla, že jí by to zabilo. Nezabilo, co by jí zbylo jiného, že? Teď, dokud mám miminko v břiše, se to snažím co nejvíc užít a v noci naspat dopředu. A neboj, uvidíš, že až budete mít to druhý miminko, tak budeš tak vycvičená, že všechno zvládneš (a určitě bude klidnější! - já tomu teď potřetí znovu věřím). Ahoj, měj se moc hezky (jo, a babička mi vždycky říkala, že když miminko hodně křičí, tak že bude mít krásně vyvinutý hrudník! - takže z vašeho malýho bude asi Arnold a z mých holek nejmíň Pamely Andersonový). Pavla
 Marie, 2 děti 
  • 

Vzpomínky 

(20.11.2001 11:57:00)
Ano, vzpomínám, že dost podobně se projevovala moje dcera. Odmítala být v postýlce, pořád se chtěla nosit a v noci se budila celých devět měsíců .Občas s přestávkami po 20. minutách, občas po hodině.. prostě mučení. Navíc nechtěla nikoho jiného jen mě, u tatínka řvala ještě víc. Ach, jo. Pak jednoho dne se stal zázrak. Prostě
večer usnula a probudila se až v 6 ráno.
Dnes je z ní desetiletá slečna, a kupodivu velmi klidná, veselá, prostě můj malý poklad. Vždycky jí říkám, že už si svoje zlobení vybrala jako miminko.
Přeju hodně štěstí a pevné nervy
Marie
 Blanka, syn 


To známe... 

(20.11.2001 13:19:33)
Škoda,že jsem si tohle nemohla přečíst před několika lety...zažívala jsem něco podobného,zpestřeného tím,že Štěpán se narodil zdravý,celkem se to dalo vydržet (myslím to hulákání),ale pak kolem šesti týdnů začal blinkat a s tím přidal na intenzitě řevu-byl totiž pořád hladový,když se vyzvracel.Nějakou dobu se to táhlo,pak jsem se zhroutila a skončili jsem nejdřív na dětské interně a pak i na chirurgii.Na vánoce ho operovali.Vše by se zdálo vpořádku,ale řvací anabáze trvala dál s tím že jsem měla strach,jestli mu něco není,že bude zas blinkat, (i když už nebyl důvod).Vydrželo mu to skoro rok - než se naučil lézt a chodit a dovedl se dostatečně zabavit. Cítím se všemi, kdo to zažili,byl to děs.
 Iva Čapková 


Re: To známe... 

(20.11.2001 19:53:54)
Ahoj Blani,
musím se tomu fakt smát - o blinkání jsem sice nepsala, ale bylo. Krásné kaluže mlíka jsme měli úplně všude.Samozřejmě, že když se Tom celý poblinkal a převlíkla jsem ho, tak se okamžitě poblinkal znovu a u toho řval a řval...No,ještěže už jsme ve stádiu lezení, že:-)). Člověk se opravdu krásně uklidní,když místo toho,že se kolem něj všichni neustále diví,proč dítě brečí,blinká,atd., si může přečíst, že takových mimin je spousta.
Díky a měj se fajn
iva
 Betsy 
  • 

Mňam, aneb prima mateřství... 

(17.1.2002 0:10:22)
Milá Ivo a ostatní "přirozené" maminky a tatínkové,
jsem novopečenou 27-letou maminkou,která společně se svým okolým bohatým na super lidičky, s velkou láskou očekávala příchod své první ratolesti. Stalo se tak za poněkud dramatičtějších okolností 7.10.2001 v Pražské Podolské porodnici,kde se mi i přes počáteční peripetie s příchodem mé v současnosti tříměsíční holčičky Sáry na svět strašně moc líbilo, ale po týdnu stráveném přeci jen v "cizím" prostředí jsem se stejně jako Iva těšila domů, a tak jsem z porodnice odešla skoro na reverz, neboť Sárka byla v porodnici zlaté miminko (hezky papala, nádherně spinkala a vůbec neplakala )a já se proto již těšila, jak si své mateřství budu vychutnávat v poklidu domova. Jaké však bylo mé rozčarování, když hned druhý den po příchodu domů Sárka v podvečer spustila obdobný koncert, jako Ivin Tomík, a já s hrůzou zjistila, že na větry netrpí jen chlapečkové, ale také holčičky ( mých kamarádek a matek z poradny ). Vzhledem k tomu, že jsem rozená "matka pluku" jsem nelenila a dala se s nepřízní osudu do boje, který jsem do třetího týdne věku mé dcerky zvládla ne díky věhlasným kapičkám Sab Simplex, které hojně pediatři předepisují, ale díky osvědčeným radám mé a manželovi maminky, které, každá po svém, přispěchaly s radou - Gel při nadýmání (koupí se v lékárně ) vtírat do oblasti pupíku a zároveň malými kroužky pak do oblasti celého bříška+zároveň jemným přitlačováním dětských pokrčených nožek uchopených v podkoleních jamkách při každém přebalování (samozřejmě ne ihned po jídle) provádět takovouto masáž. Od té chvíle, co jsem si vzala rady k srdci i do rukou, jsem uschovala "zázračné" kapičky do lednice a do dnes jsme si z masáží udělaly krásné chvilky plné radosti a následně i života bez větříků, které bolí. Jenže stejně, jako není všechno zlato, co se třpytí, tak i naše "zlato" se občas zatřpytí až moc, zejména přes den, kdy neumí zaspat jinak, než v jedoucím kočárku. I tuto drobnou "potíž" jsme však spolu nakonec překonaly tím, že mi milovaná Sárka od narození dopřála jednu velikou jistotu, a to, že večer po koupání a nakojení ihned usnula a v noci se vzbudila jen na jídlo a pak zas spokojeně zaspala, takže náročnost dne šlo dospat v noci. Abychom se však neukolébali pravidelností rodinného života, tak si pro nás náš "miláček" přichystal další překvapení - zrušení večerní jistoty ve spaní. Již nejméně čtrnáct dní se po koupání tak rozbrečí, že nejde utišit a tudíž podle toho vypadá i kojení a posléze pak i neusnutí, zřejmě z hladu, a tak jsme s manželem mysleli, že po vzoru našich babiček na vtip naší holčičky vyzrajeme tím, že ji zkrátka necháme vybrečet, ale byla vytrvalejší, a tak jsem nakonec přešla na častější kojení ve dne i v noci ( dříve Sárka jedla po 4 hodinách ), což vypadá, že je klíčem k večernímu rébusu a zároveň to podporuje zjištění, že kojené děti mají oproti nekojeným plno výhod, ale bohužel veškeré propagace kojení opomíjí připravit maminky na to, že jakmile se rozhodnou vytrvat v kojení, musí počítat s tím, že díky lehké stravitelnosti mateřského mlíčka jsou kojené dětičky mnohem více neklidnější a méně spavější. I přesto však, že nevím, co přinese za záludnosti mateřského života zítřejší den, je nutno přiznat, že pokud nejde o narušení zdraví a život,tak že vlastně nejde o nic, než o prima život plný překvapení a zázraků. Není-liž pravda?
Betsy

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.