| Blanka, syn | 
 |
(16.11.2001 11:31:55)
Na cestování v MHD si ještě důvěrně pamatuji, i když synovi je už 7 let. Stále "s láskou" vzpomínám na patery schody na Smíchovském nádraží z metra,pak doběhnout autobus,vyžebrat pomoc do autobusu,vyžebrat pomoc z autobusu...Není divu,že jsem v tu dobu byla jako svalnatý proutek.Neustále jsem proklínala autora nápadu skoro nikde v metru neudělat jezdící schody nebo výtah. Bohužel,tehdy se šátky asi tolik nenosily-alespoň nebyly nikde vidět.Párkrát jsem použila klokanku-bez valného synova i mého nadšení.Sotva trochu povyrostl,koupili jsem co nejlehčí golfové hole,aby to "stěhování" po Praze bylo trochu lehčí.Ale stejně to můj koníček nikdy nebyl...
|
| Jana | 
|
(16.11.2001 14:00:52)
Blanko, ano, Smíchovské nádraží je ta stanice hrůzy. Taky na ni jezdím velmi často a už dopředu mě chytají záda při představě, jak vláčím kočárek přes několikatery pevné schody. To vše v davu lidí, na druhé straně kočárku vylosovaný hodný člověk :o) A na autobusové zastávce znovu.
Ale i přestup na Muzeu je pro silné povahy. Přestupy v metru ma trasu B mě dráždí jednou pikantností. Mají několikatery schody, většinou jezdící, ale ty poslední schody, ty, kterými bych se dostala na perón, jsou pevné....
POdle posledního vážení ve 4 měsících má Tomášek 7,75 kg a 65 cm. Při těchto rozměrech brzy skončím i se šátkem. Má záda o tom už nebudou dlouho diskutovat :o)
|
|
| Mirka, 1 dítě | 
|
(16.11.2001 14:36:51)
Já mám syna už staršího - 10,5 roku, ale živě si pamatuji na rezolutní "ne" paní doktorky, když jsem se ptala na šátek. A důvody: hlavní důvod byla MOJE páteř a nohy - matka prostě není nosítko...další důvod byl pro mě tehdy nepochopitelný, dnes je mi úplně jasný:"Když bude pořád s tebou, nebude chtít spát sám." Jak bláhové - říkala jsem si tehdy. Dítě s velkými neurologickými problémy, notorický nespavec - že by spal sám? Dneska bych si nakopala do zadku - po nějakém čase, když přestalo být únosné spát se synem v jednom pokoji (v noci se nejméně 10x vzbudil a přelehl za mnou) ho manžel nekompromisně "vyrazil" do vedlejšího, připevnil nad postel lampičku a :"Dělej si co chceš, ale vedle nám nelez!" Zírala jsem já, zírali prarodiče...po dvou týdnech dítě prospí celou noc, samo, nikam nechodí a i na záchod dojde bez maminky. Zjevně to nebyly neurologické problémy, ale moje slabé nervy, proč nespal. Na dovolené to zkusil znovu:"Já s babičkou nemůžu spát..." Nechali jsme ho usnout, babičku přestěhovali k němu, my šupli do jejich manželského lože...a druhý den už spal syn s babičkou, jako když ho do vody hodí. Na druhou stranu souhlasím s tím, že cesta s kočárkem je námět na horor.
|
|
| Lili, bez dětí | •
|
(19.11.2001 6:01:46)
Myslím, že budeš mít odrovnaná záda a malý si vůbec nezvykne na samostatnost. Budeš překvapená, jak moc bude na tebe fixovaný. Není to správné co s ním provádíš. Dítě není testovací panenka. Vždyť máš spoustu kočárků na způsob golfek. Tam bude mít Tomášek velký rozhled a i dopravní prostředky zvládneš lépe.
|
| Sylvie | 
|
(19.11.2001 19:05:57)
Ahoj Lili, to máš těžký. Malé dítě do golfek dát nemůžeš, navíc když je to i živé dítě. To by pak bylo o úraz. I v obyčejné sedačce jsem dcerku začala vozit až v deseti měsících, protože do té doby v ní nedokázala klidně sedět a stoupala si , takže hrozilo, že se sedačka převalí. A k těm odrovnaným zádům bych taky měla jednu připomínku. Od narození nosím malou v šátku a všechno bylo v pohodě. V půl roce jsem začala používat i kočárek a když jsem ho hnedpři první vycházce táhla do schodů, ruplo mi v zádech. Protože nestíhám dojít si na rehabilitaci, tak je to v současné době takové všelijaké - jsou dny, kdy je mi fajn a dny, kdy záda cítím. Pokud mě záda bolí, daleko radši si vezmu dítě do šátku a udělám nějaký pevnější úvaz, než abych se vláčela s kočárkem. S kočárkem totiž vždycky dospěju k nějakému místu, které už nemám sílu zvládnout - schody, prudký nájezdy, kopec... Zrovna včera jsem projížděla pod dálnicí prudším sjedzem dolů a pak nahoru - můžu ti říct, že jsem cítila nejenom záda, ale i stehna a ruce. Od toho, jak jsem nejdřív vší silou kočárek brzdila, abychom neskočily šupem dole na jedné hromadě, a pak usilovně tlačila, aby mě kočárek nepřevážil a opět jsme nesletěly dolů. Takže rovnice šátek=zničená záda, kočárek=zdravá záda rozhodně neplatí. A co se týká závislosti dětí na matce, tak ani to bych nepovažala za jednoznačné. První dva měsíce se ode mne malá nechtěla hnout, ale pak si zvykla a naopak mi lidé říkají, jaká je nebojácná. Např. v půlroce jsem ji nechala v práci kolegyním (neznala ani prostředí ani holky) a zvládla to v naprosté pohodě a ani si snad nevšimla, že tam nejsem...
Sylvie
|
|
| Jana |
|
(21.11.2001 11:55:34)
Ahoj Lili,
záda jsem měla blbý už předtím, těhotenství jim nepřidalo a obří dítě taky ne. V šátku ho nosím právě proto, abych zádům ulehčila. Tomáška k žádnému testování nepoužívám, nošení v šátku doporučili i na plavání (instruktorka i rehabilitační lékařka).
Vřeštící dítě, staré pár tydnů, nemá cenu uvykat na samostatnost. Takový mrňousek se cítí opuštěný, vyhozený, zapomenutý a chce být u maminky. Když ho nechám ječet, nepomůžu ani jemu, ani svým nervům.
Golfky jsou pro Toma, který má 19. týdnů a nesedí, k ničemu. Musím ho mít buď v hlubokém kočárku, nebo v šátku. Bohužel si myslím, že golfáče mi moc nepomůžou - mnohdy nejsou uzpůsobeny na nošení dvěmi osobami a když vidím maminky, jak golfky s dítětem vlečou do tramvaje samy, moc optimismu mi to nepřidává.
Samozřejmě nošení dítěte v šátku není povinné, stejně jako není povinný hluboký kočár.
Jana
|
| Petra a Ondra | 
|
(22.11.2001 23:12:29)
Zdravim a moc dekuji Jane za Schovanka c. 15 a dalsi namety k diskusi, je to fakt prima:-)
Chci jen podotknout, ze cestovani s kocarkem neni silene jen v metru a dalsich stavbach, ktere tu nechali komunisti, ale i v projektech zcela novych. Fakt nechapu, jak je mozne, ze letosni jiste nakladna rekonstrukce hlavni posty u nas v CB se zatim obesla bez najezdu pro kocarky a vozicky. Taktez nove obchodni centrum ma jen eskalatory. Nez jsem vypatrala, ze se do patra dostanu unikovym vychodem(!), pustila mne chut nakupovat, a to je uz co rict:-)).
A ted k noseni v satku,zadum a samostatnosti:
Satek jsem nezkusila, nicmene muj syn se po obdobi relativniho lenoseni zacina vybarvovat v pytel blech, tudiz ho stale nosim, houpam, delam letadlo, ukazuju vsemozne atd. Ondra ma ve 4 mes. 8 kg, 69 cm a zada volaji - kdyz nam nedoprejes teplou virivku, davame vypoved. Pomaha jedine plovarna a jiz vyse zminene bublinky. Jak to delaly nase mamy?
Nazor o niceni samostatnosti v detech jsem slysela hned, jak jsem prisla z porodnice. Dite zaplakalo a ja mela pred ocima zlatym pismem citat z chytre knihy - "Plac je pro miminko jedinym zdrojem komunikace, vzdy na nej reagujte!" Mama, tchyne a i babicka mi zase kladly na srdce, ze budu otrok, ono mu to chvilku neuskodi... Dalsi chytra kniha hovori o tom, ze mame v detech podporovat pocit, ze i v pripade, kdy nejsou stredem pozornosti, se museji umet zabavit - tak to pry vyzaduje moderni svet. A moje cerstve materske srdce se pri kazdem placi naplnuje jedinym - pochovej ho, pochovej ho, pochovej ho. Tak se v tom vyznejte:-)
Hezke zazitky nejen s detmi preje vsem Petra.
|
| Jana |
|
(23.11.2001 11:38:54)
Ahojky Petro,
asi jsi nepochopila, že za bezbariérový přístup do metra považuju i ten, kde jsou jedoucí eskalátory. Na eskalátor můžu s kočárkem sama, není to fyzicky náročné a nikdo další mi nemusí pomáhat.
Kdybych chtěla jezdit jenom tam, kde je v Praze skutečně bezbariérový přístup, neopustím po dobu mateřské naše sídliště :o)
|
| Míša, Junior *97, Beruška*2006 | 
|
(23.11.2001 12:43:24)
Jani, ledaže by ty eskalátory byly tak úzké jako v Krone - tam se mi kočárek na šířku nevešel a jiné schodiště tam nemají :-((
|
| Jana |
|
(23.11.2001 13:16:25)
Sakryš, tak takový problém mě ještě vůbec nenapadnul... :o(
Když už jsme u toho nepohodlného cestování, mám nový příběh do kategorie den blbec: vracela jsem se včera večer z návštěvy, kočár obtížený dítětem, plenkami, oblečením, knihou, lahví s pítím atd. Cestu dobře neznaje, ptala jsem se na zastávce, jestli mi přijíždějící autobus jede na Holešovice. Mladík poradil, dokonce mi pomohl do autobusu a než jsem se vzpamatovala, byla jsem někde v Letňanech.. Zpáteční cestu jsem skoro nepřežila - skoro mě trefil šlak v podchodu - cestou dolů jsem se málem zabila, sjezd pro kočárek byl namrzlý a stálo mě veškerou sílu a dnešní nehybnost krční páteře, abych zabránila převrácení kočárku :o(( Lahůdka teprve následovala, ačkoliv podchod byl určen pro snadnější a jediný přístup k tramvajím, směrem k tram NEMĚL šikmé plochy pro kočárek. Bylo dost pozdě večer, nikde nikdo, já na infarkt, bylo mi do breku, potmě v podchodu, cesta zpátky namrzlá a tak kluzká, že jsem se bála vrátit a přede mnou dvoje pevné schody. Naštěstí dva mladíci (asi kouzelní) mi kočárek s úsměvem vynesli. Tímto jim oběma srdečně děkuji :o)
Architekty i nadále nenávidím.
|
| Míša, Junior *97, Beruška*2006 |
|
(23.11.2001 15:06:39)
Jani, a už jsi přišla na to, že když chceš s kočárkem do potravin v Tescu-Máji, musíš za ochrankou u dveří a oni Tě svezou služebním výtahem? Vyjedeš skladem u lednic s jogurtama :-))
|
|
| Míša, Junior *97, Beruška*2006 |
|
(23.11.2001 15:07:35)
Jani, a už jsi přišla na to, že když chceš s kočárkem do suterénních potravin v Tescu-Máji, musíš za ochrankou u dveří a oni Tě svezou služebním výtahem? Vyjedeš skladem u lednic s jogurtama :-)) Teda alespoň v době, kdy jsem jezdila s kočárkem to takhle fungovalo.
|
| Míša, Junior *97, Beruška*2006 |
|
(23.11.2001 15:10:09)
Omlouvám se, že je to tu dvakrát - spadlo mi spojení s netem a počítač se tvářil, že se příspěvek nepřidal. Tak jsem to napsala znova :-((
|
|
| Jana |
|
(23.11.2001 16:11:19)
Míšo,
s tím nemám zkušenosti - ale před Májem už jsem jednou stála a přemýšlela, jak bych se dostala dolů, kdybych chtěla.
Delvita i Meinl u nás na sídlišti jsou bezbariérové, nemůžu si stěžovat. Pěkný zážitek mám i z Ikea, kde je také vše bez bariér, v jejich restauraci se dá pít čokoláda a kojit :o)
Pikantnost je metro Kačerov, kde pravidelně musím překonat podchod - velmi bariérový a vstup do metra. Celkem 5 pevných schodišť.
|
|
|
|
|
|
|
| Lubylu |
|
(23.11.2001 22:46:15)
Mila Jano,
mas naprostou pravdu, ze noseni miminka v satku je nejvyhodnejsi pro maminku a definitivne pro mrne, ktere proste potrebuje fyzicky kontakt k tomu, aby se necitilo opusteno. Plus je tady ta k maminkam nekamaradska MHD takze kolikrat ani nic jineho nezbude, pokud se sama nechcete tahat s kocarkem do schodu.
Ja pisu z Anglie a tady je noseni deti v klokankach a satcich zcela normalni, dokonce se doporucuje! Ja sama jsem mela 4 220g macka pri narozeni a Apolenka se v klokance moc rada nosila a ja si to taky moc pochvalovala, jelikoz mi chybelo to moje brisko a tak mi to trosku ta jeji blizkost na me hrudi nahrazovala a moc nas to sblizovalo. Pouzivali jsme klokanku zn. Baby Bjorn a ta se muze pouzivat 2 tydny po narozeni do 12 kg. Ovsem jak pisete vy, 7 kg dite je dost na odrovnani zad, proto jsem si poridila satek. On to ani neni satek, jmenuje se to Hugga baby a je to na styl vaku a je to senzacni vec. Ted uz ma mala skoro 9,5 kg a tak se na rukou pronese, ovsem kdyz je ve vaku tak ji muzu nest bez problemu a pouzivam vak casto na nakupy, kdyz jdu jen na postu apod. kde neni treba kocarek.
Nechapu lidi, jako napr. slecnu Lily, ktera te odsuzuje a pritom je bezdetna. Mozna az bude mit sladkeho broucka, bez ktereho nemuze zit, ktery pro ni znamena vse a proto ho nemuze nechat vyrvavat v kocare, ktery dite nenavidi, tak snad pochopi.
Hodne zdaru se satky a snad se ten napad trochu prosadi, protoze miminku to sem tam noseni v satku definitivne ublizit nemuze.
Ahoj
Edita
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)