| Ivana, 2 dcery 13 a 8 let, 23 týden těhotná | •
 |
(8.12.2000 8:16:30)
Článek mě velmi zaujal a přiznám se, že u své druhé dcery jsem po zjištění informací okamžitě přestala preferovat spánek na břiše - i když to ze začátku nebylo lehké, protože na břiše spala výrazně lépe. Jestli jsme zabránili nejhoršímu, nevím.
Chtěla bych pouze vědět, zda je pravdou, že se tento problém týká především nedonošených dětí (tvrdila nám to ženská sestra při přednášce) a zda může pomoci přístroj na monitorování dechu dítěte. Pokud někdo máte zkušenosti, odpovězte mi prosím.
|
| CH | 
|
(23.1.2003 19:46:34)
Mam dve teti holcicka bez problemu .Chlapec po narozeni spatne dychal.Pan doktor nam doporucil pristroj na hlidani dechu.PRY jen nakotrolu. Nic nebylo prokazano zadna vrozena nemoc jen spatne dychal .Poprichodu z porodnice jsme pristroj obednaly.ZA 24hodin.byl dorucen.ME skusenosti stimto pristrojem nevym synovy jsou 4 mesice . ZA tu dobu varovny signal piskal asi 5tkrat.Hrozny hlas pak uz jsem nespala celou noc stridali jsmese smanzelem u postylky.NEKONECNA NOC. RANO jsem bezela se synem k lekarce. Syna prohledla byl vporatku.PAK SETO STALO JESTE NEKOLIKRAT. TO mi doporucila pristroj prodat .Vynecha dech dite na 20 vterin okmzite pristroj reaguje.Pry seto u deti do jednoho roku vyskytuje docela casto .LEKARKY ODPOVET.Pristroj i nadale pouzivame .
|
| KAKABUS | •
|
(15.7.2006 21:26:59)
Musím vstoupit do této diskuze a sdělit Vám své skušenosti s monitorem dechu.
Pokud je monitor správně nainstalován je 100%. Myslím tim to , že je umístěn pod celým prostorem kde dítě spí, ( s tímto je spojen jediný problém - viz. níže) a je podložen( leží) celoplošně na pevné podložce. Monitor může selhat jen,když nemá energii. Většina těchto zařízení sleduje stav baterie a při blížícím se stavu, že by baterie mohla selhat začne pískat. A druhý případ selhání a ten souvisí i se spoustou příspěvků v této diskuzi je , že snímač monitoru ( takový ten polštářek) nemá signál o pravidelném dýchání dítěte, ale ne proto že by dítě nedýchalo, nýbrž z důvodů, že se dítě posune nějak na bok nebo většinou dolů a tento snímač nemůže nic zachytit. Přeji hodně zdraví a klidné noci. KAKABUS
|
|
| aneta tři dcerky | •
|
(5.3.2007 17:27:58)
Jsem ze staré školy,vyrůstala jsem v dost pověrčivé rodině,což se odrazilo i na tom jak jsem vychovávala své děti a jak jsem se o ně starala.Od své prabáby vím že se děti do jednoho roku nesmí nechávat o samotě.Určitě jste slyšeli o matce která zemřela při porodu a její dítě sní,takovéto ženě se říká Luca.To oni chodí a vyměnují svá mrtvá mimina za vaše živé:/ÚDAJNĚ/Nikdy jsem tomu nevěřila,ale své dítě jsem o samotě nikdy nenechala.Když se narodil mé kamarádce syn,řekla jsem jí o tom a ta se mi vysmála ale za zhruba tři týdny mi volala že se asi zbláznila abych kní okamžitě přišla.Když jsem kní dorazila vyprávěla mi jak malého kubu nakrmila,přebalila a nechala poctivě odříhnou a uložila do postýlky.Odešla do kuchyně si něco připravit a když se po asi 20minutách vrátila chlapce zkontrolovat našla ho pod postýlkou.Takhle se to opakovalo asi 3krát podruhé byl na posteli a po třetí na zemi u postele.Maminy nechci vás nijak strašit,ale radím nenechávat své krásné uzlíky o samotě!Nejsme sice pověrčivé, ale své děti přeci milujeme a tolik jsme se na ně těšili tak proč je nemýt pořád na očích????
|
| expert | •
|
(7.6.2008 7:40:08)
ty kravo zfanatizovana, nestras tady maminky!!! Ty jsi fakt asi uplne vylizana. BTW. MONITOR DECHU ten ktery mam ja, zachranil zivot me neteri, presne na tento syndrom, a da se u nej nastavit citlivost. A jeste jedna vec, mam chuvicky s kamerou a monitorem, takze neustale vidim, co se deje s mym ditetem, takze ty psychopatko eat shit bitch!!!
|
| Líza | 
|
(7.6.2008 20:12:02)
Co nového v Hradci?
|
|
|
|
|
| Lída Zigmundová,2 malé děti | •
|
(2.3.2004 15:35:40)
Ahoj,
mám 5 měsíčního syna.Byl donošený, pěkně přibírá na váze. Včera v noci měl SIDS. Naštěstí máme baby senzor, který mu zachránil život.Ještě teď jsme v šoku.Nikdy bychom si nemysleli, že se to stane tomu našemu. O senzoru jsme vůbec neuvažovali, byl to dárek a moc moc díky za něj.
|
| Klara | •
|
(8.3.2004 23:05:43)
A nebyl pred tim ockovany proti cernemu kasli? Nektere studie prave toto ockovani se SID spojuji.
|
|
| jana | •
|
(25.7.2006 23:31:33)
Mám jen jeden dotaz... jak můžete vědět že to byl SIDS?
|
|
|
| manina | 
|
(22.2.2005 16:35:51)
nejen vzhledem k průběhu diskuse a ke zkušennostem ostatních a svých bych netrvala na určité poloze, můj chlapeček(pravda před mnoha lety) spal na bříšku, moje holčička později na zádech no a třetímu dítěti chci pořídit senzor dýchání, i když si myslím, že SIDS je statisticky málo pravděpodobný.
A proto se chci zeptat, pokud nám tedy cokoliv odhalí zástavu dechu u kojence, tak co? Klasická první pomoc nebo je jiný trik?
|
| anna,holky16l,15l,3měsíce | •
|
(23.5.2005 23:20:12)
Dnes se mi to stalo,ve 4hod.rano se senzor rozezvučel,s holčičkou jsem třepala,až chytla dech,vůbec nevím,jak to bylo,tvrdila jsem,že celou dobu spala(při té zástavě dechu)-ale jestli spala,nebo byla mimo opravdu nevím-mám šok a již nebudu mít klid,budu se pořád bát.Je v nemocnici,včera večer než šla spát byla uřechtaná,hlučná a laškovná.
Ale jedno Vás dámy mohu ujistit-kdyby to měl být syndrom náhlého úmrtí,tak jsem byla ubezpečená od lékařů,že dech by nechytla,a ani první pomoc by nepomohla-protože ten mozek by nevyslal příkaz k dýchání-takže já bych do ní sice pumpovala vzduch,ale její tělíčko by se už nenastartovalo.Senzor dechu je dobrý na hlídání apnoických pauz dechu,které mohou nastat při rýmě,dušení zvratky,při poruše srdíčka,atd,ale je to přesně tak,jak tady psala jedna mamina-při náhlém úmrtí nás všechny upozorní,že dítě nedýchá,a my se budeme dívat,jak nám odchází před očima,i když mu budeme dávat první pomoc..
Dále bych Vám chtěla napsat menší špek-za komunistů stejne jak mrzáčci,tak tento syndrom nebyl-dítě mělo diagnozu udušení zvratky.Známá byla dokonce ve vazbě-zemřel jí syn 5,5,měsíce,zjistila to v 5h.ráno,jako zdravotní sestra mu dávala první pomoc,držela mu nosík a foukala do úst-obvinili ji,že má pohmožděný nos a ústa-tudíž ho dusila,posléze ji změnili obvinění na smrt udušením zvratky.
|
| judita | •
|
(26.5.2005 13:11:48)
Aničko,nevím,jestli se dostaneš teď na diskusi,tak ti píšu ještě sem.Nějakou dobu jsem teď byla mimo.Malej dostal nějakou virozu a vystoupila mu horečka a měl slabý průjem.Protože je ještě moc malý,tak jsme na doporučení doktorky byli od pondělí v nemocnici.Včera jsem si tenhle tvůj příspěvek přečetla a je mi z toho na nic.Je mi to moc líto,že se ti to stalo.Tenhle syndrom je pěkný svinstvo a potkat to mě,tak se asi z Bohnic už nedostanu.I když nevíš,co to doopravdy bylo,je moc dobře,že je malá živá.Nevím,jestli je všechno v pořádku,ale doufám,že ano a budu vám oběma moc,moc a ještě víc držet palce.Kéž by konečně vědci přišli na pravou příčinu,proč děti umírají ve spánku.Myslím,že pokud je to opravdu nevysláním informace mozkem do plic,pak by snad mohl stejně jako senzor dechu existovat senzor,který by mohl podporovat funkci mozku při spánku.Přece se jednou musí něco takového vymyslet,když už i na smrtící choroby existují léky,které je alespoň brzdí.Aničko,cítím s tebou a přeju ti,aby to dobře dopadlo.Pokud budeš chtít,mám i emailovou adresu,kterou ti pak můžu napsat.J.
|
|
| Optík | •
|
(28.5.2005 15:56:03)
Je mi líto, že tě poděsil monitor dechu, ale co se vlastně stalo?Proč je tvé dítě v nemocnici?
K dalším tvým zobecněním bych řekla. Žádný z mých známých lékařů se osobně nesetkal s fenoménem SIDS, je to statisticky velmi zanedbatelný jev, proto pochybuji o tom, že by na základě vlastní klinické zkušennosti některý z lékařů vyhodnotil svoje případy SIDS tak, jak popisuješ. A k tomu socialismu, mám děti nar. 1985 a 1988 a mohu tě ujistit, že syndrom náhlého úmrtí byl popsán stejně jako dneska, pediatři na dotazy matek reagovali stejně jako dneska, bály jsme se stejně jako dneska....a dohromady žádná z nás o žádném skutečném SIDS jaktěživa neslyšela(úplně jako dneska)
Přeji Vám všem pevné zdraví, také Vašim dětem, jelikož odcházím z rodiny navždy, páč ve svém pozdním radostném těhotenství nemám už nervy číst katastrofické úvahy a svědectví z doslechu.H.
|
|
| marie | •
|
(9.9.2009 19:46:39)
dobry den stalo se mi neco podobneho muj krasnej chlapecek mi zemrel prave na syndrom kojence stalo se to 8.8.2009 byl to teprve mesic a do tet to nedokazi pochopit byl uplne zdravy pri narozeni mel skoro 5 kilo a 54.cm narodil se 2.6.2009 8.8.2009 jsem ho v pul seste kojila pak jsi odrihl a usnul sla jsem se osprchovat a po seste hodine jsem k nemu sla a nedychal tet si rikam jak je to vubec mozne starala jsem se o nej porad jsem byla s nim.okamzite jsem zavolala zachranku ale uz se nedalo nic delat lekar konstatoval prave ten syndrom asi v zivote to nepochopim.proto vas obdivuji jak jste silna preji vam hodne stesti s pozdravem marie 23. let
|
| Mia19 | 
|
(17.8.2010 23:00:00)
Dobrý den. Musím reagovat na vaší odpověd. 10.1.2010 jsem porodila chlapečka. Přibíral na váze, byl zcela zdravý. 3.6.2010 v 7 hodil ráno zemřel na SIDS. Monitor dechu pípal, ale bohužel i přes okamžitou pomoct jsme malého nezachránili. Míša 23let, 1 dítě.
|
| Milos |
|
(28.8.2010 22:05:29)
http://www.prozdravi.cz/co-mozna-nevite-o-ockovani-neil-z-miller.html
zadny SIDS ale nasledek ockovani. Mrzi mne vase ztrata...
|
| kili | •
|
(29.8.2010 9:59:21)
Je vidět, že nejen strašení, ale i cílená lež, kterou chcete přitížit postiženým, Vám nejsou cizí.
|
| Milos |
|
(29.8.2010 23:56:09)
Pane doktore, pravda leze na povrch...pomalu ale jiste  Kolik zivotu mate na svedomi vy, nebo ublizeni na zdravi za ucelem zisku?
|
|
|
|
|
|
|
| Gabe | •
|
(27.5.2005 22:27:47)
Ziji v zahranici tady se rozhodne NEDOPORUCUJE spat s mimcem ci novorozencem v jedne posteli. Ja osobne si to ani nedokazu predstavit s tak malym mimem v jedne posteli. Jak vubec clovek muze usnout ? Porad bych se bala, ze mimo zalehnu nebo tak neco, a ani mi to neprijde normalni. Nase mala spala od narozeni v kolibce vedle nasi postele, takze jsme ji meli na ocich a od trech mesicu spi u sebe v pokojicku vedle nasi loznice / dvere jsou odevrene a mame baby phone. Co se tyce polohy spani, tak prvni dva tydny od narozeni jsme museli stridat levy a pravy bok a do ted / 5 mesicu/ spi mala na zadech v detskem fusaku na spani.
|
| judita | •
|
(31.5.2005 18:48:20)
Náš maličký spí od narození u nás v posteli.V postýlce spal jen párkrát,než jsme zjistili,že tam nebude spát v klidu.Dneska jsou mu víc jak tři měsíce a pořád spí u nás v posteli.Je u mě a tak mám pocit bezpečí.Nebojím se,že by se nenaučil spát v postýlce,protože u prvního jsem to měla taky tak.Postupně se tam naučil spát a nestálo mě to žádné nervy.Jinak existuje instinkt.Ten nedovolí matce,aby si dítě zalehla.Pokud bude střízlivá a nebude k smrti utahaná.Asi to bude znít divně,ale v přírodě instinkt funguje normálně a člověk ho má taky,i když trochu zdegenerovaný.Řeči o zalehnutí jsou jen neopodstatněné tlachy.Jediné riziko je přehřátí dítěte.Pokud je ale matka ochotná vyměnit péřovou deku za něco lehčího a méně hřejivého,pak se přehřátí nemusí bát.Spím pod dekou pro alergiky a když je teplo,dám malému jen lehké oblečení místo pyžámka.Nikdy ho nepřikrývám víc,než do půlky hrudníčku,aby se nemohl zadusit.Podle mě je zalehnutí nesmysl.Samozřejmě se může stát cokoliv-matka náhle dostane infarkt nebo se přihodí něco,co jí zabrání být vzhůru.To je ale věc náhody.
|
| Gabe | •
|
(1.6.2005 20:14:10)
Sorry, ale jsou vyzkumy ktere potvrzuji, ze uduseni ci smrt novorozence je o 40% vetsi , kdyz spi mimi s rodici v posteli. Ja stejne nechapu, proc to lidi delaji. Treba jsem divna, ale neprijde mi to prirozene...naopak. Pokud ma mimco od utleho veku svoji postylku / svoje teritorium, kde se citi bezpecne/, tak je to O.K. A postylku muzes mit vedle svoji postele a na dite se divat, pokud mas tak vyvinuty instinkt, tak musi fungovat i pul metru od postele.
|
| Líza |
|
(1.6.2005 20:21:44)
...a pak jsou zase jiné výzkumy s jinou metodikou, které toto tvrzení vyvracejí.
Jestli tvoje mimino nikdy nevyžadovalo spaní ve společné posteli a prožilo celý první rok spokojeně v postýlce, tak si gratuluj. S rodiči v posteli více či méně často spí valná většina mimin.
|
| Gabe | •
|
(4.6.2005 7:30:19)
...nemusim si gratulovat, znam spoustu rodicu, kteri svoje mimco od utleho veku maji v detske postylce ci kolibce a funguje to skvele. Je to o tom chtit.
..ja vim, ze hodne mimin spi v posteli, jenze to je spis o nekonsekvencnim chovani rodicu. Dite ma daleko vetsi klid a pohodli a pocit bezpeci ve sve vlastni postylce..neco, co je jeho a na co je zvykle. Pokud si zvykne s rodicema, tak je to zase o necem jinem
|
| Líza |
|
(4.6.2005 7:42:59)
Jasně, Gabe, dítě má mnohem větší pocit bezpečí když není ve fyzickém kontaktu s matkou a když je samo v postýlce...o tom to totiž právě je, víš? O pocitu bezpečí, a proto si lidi mimina do postele berou.
A skutečně při metaanalýzách studií příčin SIDS NEBYLO potvrzeno, že by na to mělo vliv spaní s rodiči, pokud rodiče neberou drogy a nepijou.
|
| Erika a Peťko | 
|
(4.6.2005 8:05:31)
Nedá mi zareagovať na tieto príspevky ohľadne SIDS. Aj ja mám monitor dychu Nanny, to bola prvá vec na mojom zozname. Ohľadne niektorých príspevkov - radšej stokrát zbytočný poplach ako raz žiadny poplach. Veľa som o SIDS čítala. V prvom rade chcem povedať, SIDS nie je choroba, nedá sa "chytiť" ako chrípka. Ak lekári nevedia určiť príčinu smrti dieťaťa, uvádzajú SIDS. Takže SIDS je dôsledok, nie príčina. Druhá vec - informácie, že ohrozené sú deti vo veku 2-4 mesiacov je dosť zavádzajúca. Stačí si kliknúť sem zoradila som to podľa "angel day", teda podľa dátumu, kedy dieťatko zomrelo. To znamená, že na strane 84 sú deti, ktoré zomreli napríklad v apríli tohto roku. Ak vieš po anglicky, je to zdroj informácii. Píšu tu nešťastní rodičia svoje skutočné príbehy, ktorým dieťatko z neznámej príčiny zomrelo. Niektoré rodiny píšu, že dieťatko bolo predtým, ako išlo spať neobvykle mrzuté, alebo bolo celý deň mrzuté. Niektoré deti spali v inej izbe, niektoré v izbe s rodičmi vo svojej postieľke a niektoré priamo s rodičmi v posteli. Na tejto stránke nájdete aj 17 mesačné deti, ktoré zomreli bez príčiny, čiže v autopsii mali napísané SIDS. Dokonca aj trojročné dievčatko, ktorého matka sa pýtala, ako je možné, že trojročné zdravé dieťa uložíte poobede spať, a viac sa nezobudí? Niektoré deti zomreli v jasličkách. Dva príbehy som čítala, kedy deti zomreli priamo pri kŕmení matke na rukách.
Je to hrôza, tieto príbehy čítať a dúfať, že mne sa to nestane. Ale otázka je, kto si to zaslúži, komu sa to má stať??? A prečo nie práve mne? Môj syn má 6 mesiacov. Nanny je bohužiaľ len do 15 kg, ale kúpim potom Baby sense. Tie príbehy detí nad 12 mesiacov sú "ojedinelé" (ale do akej miery, koľko matiek svoj príbeh na tieto stránky nenapísalo?). Je mi ľúto, že v tejto dobe sa tejto problematike venuje tak málo. Nadácia SIDS v Terchovej dokonca nemá ani finančné prostriedky, ministerstvo im nepomáha. Ja nehovorím, že Nanny zachráni môjmu dieťaťu život, ale viem mu podať prvú pomoc (ktovie, či si v strese na to človek spomenie) a nechcem si robiť "aliby", že som mala monitor, ale tiež kľudnejšie spávam. Nemali sme zatiaľ žiadny poplach, ani zbytočný, ani žiadny iný. Podľa šéfa nadácie SIDS, na Slovensku zomiera ročne takto 10 detí (približne) na Slovensku, pravdepodobnosť je preto veľmi malá, ale čo ak...??? Nepíšem sem preto, aby som niekoho strašila, píšem sem preto, aby sa ľudia trošku začali tejto problematike venovať a snažili sa svoje dieťa pred nečakanou smrťou ochrániť, zháňali informácie - pretože im dieťa už nikto nikdy nevráti. Ak si na tej stránke pozriete fotky tých detí - tie usmiate krásne tváre - no kto by to povedal, že sa to stane práve im??? No vidíte, a predsa... Nech cestujem kamkoľvek, monito beriem všade so sebou (ak viem, že malý bude niekde spať). Stálo ma to 4000 Skk a úmrtie svojho dieťaťa tým eliminujem o jednu pätinu.
V USA nie sú monitory vôbec zohnať. A my, čo ich máme, si ich nevážime. Čo sa týka toho bruška, aj to je diskutabilné. Tie deti zomreli tak 50 na 50. Polovica na brušku a polovica na chrbte. Väčšina matiek vôbec nefajčila. Respektíve, dočítala som sa len o jednej, ktorá fajčila. Možno sa vám bude zdať, že sa zaoberám "morbídnymi" stránkami, bohužiaľ, ako som už písala - informácii o celej tejto problematike je u nás na Slovensku minimum. Podporujem všetky mamičky, ktoré sa informujú a venujú tomuto pozornosť a snažia sa predísť svojmu "vnútornému" nepokoju. Dieťatko totiž môže mať skrytý reflux, ktorý sa bohužiaľ prejaví až apnea pauzou - a príde sa na to až po mnohých vyšetreniach v nemocnici. Ak mi začne hučať monitor, dieťa vezmem a môžem sa snažiť mu pomôcť. Iné je ráno nájsť dieťa v postieľke studené, však? A s tým spaním v posteli - malý sa mi narodil v 33 tt, váha 1,83 kg a 43 cm. NIKDY som ho nezobrala k sebe do postele - práve kvôli tomu monitoru, aby nezaznamenával môj dych, ale jeho. Monitory nie sú také drahé ak si to porovnáte s tým, že život vášho dieťatka je na nezaplatenie!!! Prajem všetkým maminám iba radosť s detičkami.
|
| dadalinka |
|
(2.2.2009 8:43:59)
chcela by som sa pripojit jednou radou - baby sense monitor sa da aj pozicat, konkretne napriklad v Malom spankovom laboratoriu Buona notte v Bratislave, ktore vedie MUDr. Kubovcakova, inak detska lekarka. Primarne je toto zariadenie zamerane na vysetrovanie poruch spanku (chrapanie, spankove apnoe), ale poziciava aj monitory.
Info najdete na www.chrapanie.sk
Dada
|
|
|
| Mirka, rarach Máťa |
|
(4.6.2005 20:05:03)
Lízo, nic ve zlém, ale ruku na srdce - bereš si miminko do své postele jen pro jeho větší pocit bezpečí a jistoty nebo hlavně proto, aby jsi k němu nemusela vstávat každou hodinu, když zapláče ?
|
| Líza |
|
(4.6.2005 20:46:44)
Já si miminko do postele neberu, protože mým dětem je 3 a skoro 7. Ale brala jsem. Někdy kvůli svému pohodlí, jindy kvůli tomu, že dítě bylo neklidné (třeba kvůli nemoci) a ztišilo se jen u mně, i když já jsem se pak nevyspala vůbec, protože po mně celou noc lezlo.
|
| Líza |
|
(4.6.2005 20:52:04)
...u mě, ne u mně, samozřejmě, omlouvám se za hrubku :-).
No a bezpečí, jestli teda myslíš z pohledu mimina, je spojeno s osobou matky. Ať mimi spí nebo nespí. Rozdíl jistě je, jak moc to které mimi její fyzickou "nepřítomnost" (tedy absenci možnosti se jí přímo dotknout i když spím) toleruje. Moje rpvní dcera v tomhle byla velmi problematická. Druhá naopak jako správný kliďas spala nejlíp sama (pokud byla zdravá a v pohodě).
|
| Cockney | •
|
(6.6.2005 12:20:16)
Lizo nevim jestli je to klidem. Muj prvni syn nesnasel spat se mnou v poteli, nejklidnejsi byl po narozeni i v dalsich letech v pritomnosti cizich lidi, klidne spal sam v postylce, ale klidas neni urcite. Druhy syn, ktery teda je klidas, nerikal tak, ani jinak na svoji pritomnost v moji posteli, po ktere jsem uz touzila u svoje prvniho syna, ale kdyz me manzel (!) uz podruhy vzbudil, ze jsem ho zalehla, tak jsem spani s detma v posteli vyloucila jako pro nas nezdrave. Nebyla jsem ani zfetovana ani opila jen strasne unavena (pri kojeni jsem nikdy nesmela usnout, protoze ma silny reflux a 20 min po jidle musel byt ve vertikalni poloze).
|
| Líza |
|
(7.6.2005 8:08:56)
U nás platilo, klidné mimino se stane neklidným větším dítětem a naopak :-)
|
| Cockney | •
|
(7.6.2005 8:41:41)
To se hodne rika, ale ja uz moc nedoufam, "u nas" myslis kde :))?
|
| Líza |
|
(7.6.2005 10:22:21)
U nás myslím docela nekomplikovaně u nás doma - moje dvě děti. Z dráždivýho mimina je holka, se kterou se celkem dobře vychází a je klidná, soustředivá a tak. Z mimina kliďase, který jedlo a spalo a nic jinýho ho nezajímalo, je torpédo na hranici hyperaktivity.
:-))
|
| Cockney | •
|
(7.6.2005 11:17:55)
Jo tak, tak to jsi mi zase vzala nadeji, u nas je stav nemenny....
|
| Líza |
|
(7.6.2005 11:31:19)
Jsem já to ale mrcha....
;-)
|
|
|
|
| Líza |
|
(7.6.2005 10:24:23)
U nás myslím docela nekomplikovaně u nás doma - moje dvě děti. Z dráždivýho mimina je holka, se kterou se celkem dobře vychází a je klidná, soustředivá a tak. Z mimina kliďase, který jedlo a spalo a nic jinýho ho nezajímalo, je torpédo na hranici hyperaktivity.
:-))
|
|
|
|
|
| Cockney | •
|
(6.6.2005 12:44:12)
Lizo, nevim jestli je to o klidu, ale muj prvni syn se mnou odmital spat v posteli, nejlip spal sam ve svoji postylce, ale ze by byl klidas, to teda urcite ne. Druhy je absolutni klidas, tomu to bylo burt jestli je se mnou nebo ne, ale kdyz me manzel uz po druhy probudil, ze jsem ho uplne zalehla (a nebyla jsem ani zfetovana ani opila), tak jsem spani nasich deti s nama v posteli zavrhla, jako velmi nezdrave.... :-)).
|
| Gabe | •
|
(6.6.2005 13:06:22)
Cockney,
diky za Tvoji osobni zkusenost. Mela jsem dojem, ze jsou zde jenom dokonale maminky, ktere si nepripousti, ze by mohli svoje mimco zalehnout.
Naopak, maji tak dokonaly instinkt, ze vi co a jak ve spanku provadeji a jak se otaci.
Nakonec tedy nejsem tak spatna matka, kdyz necham svoje mimco od malicka ve vlastni postylce...
|
| Mirka, rarach Máťa |
|
(6.6.2005 13:25:06)
Krátce po porodu, když jsem ještě Matýska kojila vleže (vyndat s postýlky, uvelebit se, nakojit i přes půl hodiny - ze začátku nechtěl moc pít, odříhnout, dát do postýlky), byla jsem unavená a bála jsem se, že usnu (možná se mi to i někdy stalo, ale pokud vím, tak ne). I když jsem pak kojila v sedě, ještě několik měsíců jsem se budila s hrůzou, kde je - jestli jsem neusnula a nezůstal u mě a nezalehla jsem ho, nebo mi nespadl z postele.
Matýsek s námi od malička nechtěl spát v posteli. Když jsem ho chovala, tak málokdy usnul - jen tak ležel, usmíval se, přivřený oči a užíval si to.
I když jsou všechny děti stejný, tak je každý úplně jiný a každá maminka taky. Každýmu vyhovuje něco jinýho.
Pokud si dobře pamatuju, co jsem kdysi četla, tak na SIDS nepomáhá nic, tzn. i když instink maminku probudí, nemůže nic dělat.
Můžeme jen udělat všechno, co radí doktoři a doufat, že na nás ten černej petr nevyjde - ať už je mimi s námi v posteli nebo spinká v postýlce.
|
| Mirka, rarach Máťa |
|
(6.6.2005 13:26:13)
PS: Sice spal ve své postýlce, ale když se zavrtěl a později otáčel - vzbudilo mě to :-)
|
|
|
| MarrtinaD | 
|
(6.6.2005 14:59:26)
Gabe, vždyť tě nikdo nenapadá, že jsi špatná matka! já jsem jen měla pocit, že jsi psala, že nechápeš, jak někdo může mít dítě v posteli... (jestli jsem si tě s někým spletla, tak se omlouvám, nechce se mi listovat). Víš, myslím, že pokud si někdo vezme dítě do postele, má k tomu své důvody. Třeba ten, že dítě trpí kolikami a usne jen v určité poloze u mámy v náručí, nebo opravdu odmítá spát v postýlce... Mé obě děti měly ty koliky a budily se třeba po 15 minutách bolestí. Usly pak v klubíčku u mně v náručí a vydržely spát třeba i hodinu v kuse. Upozorňuju, že to tak bylo noc co noc! Věř, že bych byla mooooc ráda, kdyby spaly ve svém!
|
| Erika a Peťko |
|
(7.6.2005 9:55:37)
Cockney - díky za vysvetlenie, aj keď pre mňa to bolo trošku také "odborné", ale pochopila som to ;o)))
Gabe, určite nie si zlá matka, čo blázniš! Tie postieľky sa vyrábajú na to, aby dieťa v nich spalo! Hovorím, že môj malý išiel z pôrodnice s váhou 2500 gramov presne v ten deň a od príchodu z pôrodnice som ho učila spať v postieľke (dovtedy spal vlastne len v inkubátore, takže až taká zmena to preňho nebola!). Podľa mňa je to hlavne o prístupe - ja viem, že mať pri sebe dieťa je to najkrajšie, ale som s ním celý deň, takže v noci, keď spí, nepotrebuje "cítiť tlkot môjho srdca". Nemala by som odvahu, dať ho k sebe do postele. A potom - kto ho to odnaučí? Bude mať tri - štyri roky a stále bude spať s nami? Ďakujem, neprosím... Keď som ešte nemala dieťa, pred dvomi rokmi v "srpnu" som si doniesla domov šteniatko kokeršpaniela. Naučila som ho spávať so mnou v posteli, bolo to úžasné. Keď začal lietať po mlákach a začal pĺznuť, už to také úžasné nebolo. A naučiť ho na svoje miesto - hlavne mu vysvetliť, prečo už so mnou nemôže spávať v posteli (lebo zaberá už veľa miesta, padajú mu všade chlpy a už nie je taký čistučký) sa psovi proste nedalo. Ja viem, že tu teraz pletiem dve rôzne veci - dieťa a pes, ale naučila som sa pri psovi, že čo ho naučím od malička, to bude brať ako bežnú vec a vyhnem sa problémom, keď vyrastie. Teraz fakt nechcem, aby to vyznelo, že mám dieťa na úrovni psa, ale ste tu inteligentné maminy a určite ste pochopili, čo som tým vlastne chcela povedať, keď som to porovnávala, však ;o)))?
|
| gabe | •
|
(7.6.2005 12:42:08)
Erika,
jsem rada, ze se na to nekdo diva stejne jako ja :o)
|
| judita | •
|
(9.6.2005 12:16:16)
Tak nevím jak někdo jiný,ale já jsem určitě nepsala,že pokud miminko spí v postýlce,že je žena špatná matka.To jsi si Gabe vymyslela sama.Spíš jsem se snažila poukázat na to,že je miminko v blízkosti matky,což je nejspíš lepší.Instinkt má každý,ale většina lidí ho má zakrnělý.Záleží hodně na tom,jak a kde žiješ.Lidi žijící na venkově nebo v menších městech mají určitě větší vztah k přírodě a tudíž jsou víc naturální.Ohledně toho zalehnutí,nejde jen o ten instinkt,ale taky o tvrdost spánku.Jelikož ho mám slabý,tak se rychle a často budím.Z celého spaní mám jen zhruba 2 hodiny tvrdého spánku,což stačí.Taky jsem usnula,když jsem malýho kojila,ale spím v poloze,z které se nemůžu převrátit na břicho a zalehnout ho.Jsem totiž astmatik a poloha na břiše je pro mě nevyhovující a stejně nebezpečná jako pro to miminko.Hodně to všechno záleží na přístupu matky.Nikdo neříká,co má kojící matka dělat a co ne,pokud jde o rozhodnutí,kam ukládat ke spánku mimčo.Zalehnutí matkou totiž jeden čas kolovalo jako hrůzná odstrašující fáma,že je to dost častá příčina smrti miminek.Chtěla jsem jen říct,že to není tak docela pravda,že se dá spát s miminkem v posteli,pokud se matka na to cítí a nevadí jí to.Jinak co se odnaučování týče,u prvního syna to rozhodně nebyl problém,tak uvidím jak s tímto druhým.Rozhodně ve třech letech nespal u mě v posteli,ale už od necelého roku spal u sebe v postýlce,kam jsem ho začala dávat.Krom toho,před oddělením dítěte od matky varují i doktoři.Asi ne všichni,ale většina.Samostatný pokoj pro novorozence se nedoporučuje,protože se miminko v noci bojí.Možná to s tím zašitým budíkem do hračky není špatný nápad,ale já jsem holt zvolila tuhle cestu.Přiznávám se,že to bylo i z pohodlnosti,ale to jsem už jednou napsala,takže nemůžeš tvrdit,že to nikdo nepřizná,protože já jsem to přiznala už podruhé.Bydlíme v 1+1 takže by ani samostatný pokojík nepřipadal v úvahu,i kdybych o něj stála.Jak jsem již řekla,je to velmi individuální věc a každá maminka má právo volby,kam svoje miminko uloží.
|
| Erika a Peťko |
|
(9.6.2005 22:45:06)
Judita, musím povedať, že máš odvahu... ja som rada, že som Peťka naučila na postieľku. Budím sa síce niekedy v noci a vstávam k nemu, keď sa v postieľke otočí tak, že sa vlastne zasekne a nevie sa pohnúť. Túto situáciu mi teraz ale dočasne rieši hniezdo v postieľke. Myslím tým zaseknutie končatín :o) medzi tyčkami. Ale pri jeho pohybe (nakoľko spí na brušku, čím porušujem jedno z prikázaní o SIDS) v spánku veľmi veľa cestuje a ja sa rovnako v spánku neviem kontrolovať (okolo seba kopem, stále sa pretáčam, rozprávam), takže by som mu určite viac ublížila ako pomohla.
Ten budík má svoje opodstatnenie - neviem, či si sa na Nedonošeňátkach tuto v diskusii alebo na e-mimine dostala k "Story naší Kačenky I.,II.,III. - o dievčatku narodenom v 24.tt. Keďže mala výpadky dychu a musela byť na monitore (nielen na monitore dychu, ale aj srdiečka a obsahu pľúc), musela byť v postieľke a toto jej poradili doktori - ten budík zašitý do macíka.
Čo sa týka toho bruška - ja sama som "brušková", na bruchu vraj spávam od narodenia (za komunistov žiadne monitory neboli) a Peťka tiež naučili spať na brušku ešte v inkubátore sestričky v pôrodnici. Keďže na chrbte mi nezaspí ani v kočíku, nieto ešte v postieľke (iba v autosedačke), riešim to tak, že ho jednoducho na brušku spávať nechávam. S rizikom - ale inak by sme nespali ani jeden... Okrem toho sa teraz začal pretáčať, takže akonáhle ho kdekoľvek dám na chrbátik, hneď je na brušku...
Ja len, keď sa tu bavíme o SIDS, narazila som na jeden príbeh a chcem sa toho vyvarovať, je krátky, okopčím ho sem:
On Tuesday April 26 I woke up and Joshua was blue in my arms. We called 911, they got his heartbeat back twice but while we were on our way to Children"s Hospital he died in the ambulance on the way to the helicopter so when we got to the Children"s Hospital they told me that he died in Auburn they say he died of SIDS but I can"t help but think I rolled over on him, if I did I never meant to hurt him!
Coockney, preložíš to prosím?
|
| Cockney | •
|
(9.6.2005 23:26:19)
On Tuesday April 26 I woke up and Joshua was blue in my arms. We called 911, they got his heartbeat back twice but while we were on our way to Children"s Hospital he died in the ambulance on the way to the helicopter so when we got to the Children"s Hospital they told me that he died in Auburn they say he died of SIDS but I can"t help but think I rolled over on him, if I did I never meant to hurt him!
No jestli je to srozumitelnejsi ode me prelozeny...., v prekladech se nevyzivam.
V utery 26.4. jsem se probudila a Joshua v mem naruci byl cely modry. Zavolala jsem zachranku, dvakrat byli schopni nastolit srdecni cinnost, ale pri prevozu do detske nemocnice zemrel v sanitce na ceste do helikoptery. Kdyz jsme prijeli do nemocnice rekli mi, ze zemrel na SCID v Auburn, ale stale se nemuzu zbavit myslenky, ze jsem ho zalehla, nikdy jsem mu nechtela ublizit.
|
| judita | •
|
(12.6.2005 1:21:16)
Možná mám odvahu,možná jen prostě vím,co dělám.Pokud se rozhodnu,že chci,aby můj syn spal se mnou v posteli,tak samozřejmě nejdřív zvažuji všechna pro a proti.Asi to opravdu zní divně,ale já se probudím tak,jak usnu.Občas si tím přivodím nehybnost ruky kvůli odkrvení.V případě,že jí mám pod hlavou a nejde do ní krev.Jeden čas,kdy kolovalo zalehnutí jako odstrašující příklad je otázkou několika let.Prvně jsem o tom slyšela v roce 1997,několik měsíců před narozením prvního syna.Jestli to tu kolovalo už dřív nevím,nezajímala jsem se o to.Od té doby jsem o tom občas slyšela,stejně jako o vyvracejících argumentech,že je to nesmysl.Protože věda stále pokračuje kupředu,tak se objevují i jiné možné příčiny náhlého úmrtí kojenců,přestože dodnes nikdo přesně neví,proč vzniká.Myslím,že tříměsíční miminko dát do vedlejší místnosti spát samotné je trochu kruté,ale je to každého věc.Krom toho,kdy chceš dítěti vysvětlit,že musí spát samo v pokoji?Je to dost složitý.Můj prvorozený syn je narozený ve 32.týdnu.Zpočátku spal ve svojí postýlce u mojí postele.Už jsem o tom psala.Musel mít kvůli refluxu zvýšenou polohu a spát na boku.Každou chvíli jsem byla vzhůru,protože jsem se bála,že přestane dýchat.Jednoho dne jsem mu udělala na svém letišti spaní se zvýšenou polohou a zábranou.Někdy kolem roku jsem ho začala dávat do postýlky a šlo to v pohodě.Usnul u mě a vzbudil se v postýlce.Ani neprotestoval.Město a vesnice mají tak trochu souvislost se zalehnutím.Měla jsem vlastně na mysli spíš otázku instinktu.Upřesním to na zvířatech.Tak například tygr,když se narodí v přírodě,vyroste v ní,tak má instinkt lovce-kvůli přežití.Když se tygr narodí v přírodě a je vychovávanej v zajetí,nebo se tam narodí,instinkt lovce je slabý.Tak nějak to funguje v civilizaci u lidí.Pokud někdo žije na venkově,v souladu s přírodou,pak má silnější vnímání i instinkt.Pokud žije ve městě a o přírodě slyšel jen v televizi,pak má instinkt menší.Znám spoustu lidí,kteří jsou toho důkazem.Neznamená to samozřejmě,že jsou lidi z města něco míň,nebo že je nemám ráda,to ne.Koneckonců,sama teď bydlím ve městě,tak bycb asi nemohla mít ráda sama sebe,což je trochu hloupost.Jen jsem to chtěla vysvětlit.Instinkt je v případě zalehnutí důležitá věc.Jak jsem již řekla,zabrání tomu,aby se to stalo.Taky jsem řekla,že pokud není matka velmi unavená,tak se jí to nestane.Což znamená,že pokud je unavená,tak se to stát může.Osobně,pokud jsem unavená a jdu spát do postele,kde leží můj syn,lehnu si tak,abych mu neublížila.Na závěr bych chtěla podotknout,že spousta názorů se v různých zemích liší.To co se propaguje u nás,není samozřejmostí třeba v Americe a naopak.Mě se třeba nezamlouvá americká výchova dětí.Mají hodně volnosti a pak jsou dost drzí-ne však všichni.V Anglii zase většinou neexistují tresty pro děti.Spousta au-pair kvůli tomu přestala hlídat děti,protože je nemohly za něco plácnout.Ani pokud šlo o vážnou věc.Jiný způsob a názor na výchovu dětí budou mít asi domorodci v Africe.Holt jak se říká,jiný kraj,jiný mrav.J.
|
|
|
|
| Cockney | •
|
(9.6.2005 23:10:34)
Judito....
"Zalehnutí matkou totiž jeden čas kolovalo jako hrůzná odstrašující fáma,že je to dost častá příčina smrti miminek." :-)))))
Death by Overlaying and Wedging: A 15-Year Retrospective Study.
American Journal of Forensic Medicine & Pathology. 22(2):155-159, June 2001.
Collins, Kim A. M.D.
...........Overlaying, the accidental death by smothering caused by a larger individual sleeping on top of an infant, is a cause of death that has been documented FOR CENTURIES..........Jak dlouho dobu jsi presne myslela pojmem "jeden cas"?
Mimochodem, ten dlouhy uvod o instinktech - venkov vs. mesto - mel neco spolecneho se zalehnutim ditete?
|
|
| Mirka, rarach Máťa |
|
(10.6.2005 7:31:15)
Judito,
píšeš "...spím v poloze,z které se nemůžu převrátit na břicho a zalehnout ho...". Mě občas po probuzení bolí hlava a nevěděla jsem, čím to je, až jsem se jednou v noci probudila a ležela jsem na zádech, ačkoliv jsem usnula na boku a na zádech ležím, jen když si dám pryč polštář (právě kvůli páteři a bolesti hlavy). Myslím, že co se děje ve spánku člověk moc neovlivní ...
|
|
| Gabe | •
|
(11.6.2005 6:49:17)
Mila Judito,
to ze se samostatny pokoj pro novorozence nedoporucuje beru jako absolutni blabol.Dost dobre si nedokazu predstavit, jak se nase pul rocni dcerka v noci boji. Pochopila bych to u vetsich deti, tak okolo roku a vice, ale zcera jiste ne u novorozencu. BTW, kdyz je mimco zvykle od mala ve svem pokoji, tak to ma jako svoje utociste (misto, kde je zvykle), takze nepredpokladam, ze by se tam balo. Naopak, kdyz soupnes dite do detskeho pokoje ve dvou letech, tak je dost tezke vysvetlit mu, ze tam bude spat a ne uz u maminky...
|
| Mirasol, Neli04, Mája07 | 
|
(11.6.2005 8:32:54)
Ahoj Gábe,
nevím, jestli samostatný pokoj pro novorozence je blábol nebo ne, ale z mé zkušenosti je praktičtější mít postýlku s miminkem u svojí postele. Za prvé, když kojíš, nemusíš běhat do dětského pokoje pro miminko a zase s ním zpátky. Za druhé, miminko nemusí pokaždé klidně spát a může se budit z několika příčin (teplo, zima, prdíky, zoubky) a za třetí je pohodlnější mrknout z postele do postýlky a vědět, že vše je o.k. Teď asi podotkneš, že je to o pohodlnosti matky. Tak odpovím ano, je. Protože po tom dením kolotoči,jsem ráda, když se můžu vyspat a moc z postele nevylézat.
Každý má svůj názor, tohle je ten můj.
|
|
| Dana | •
|
(11.6.2005 14:14:21)
osobně si myslím, že kdyby matka zalehla vlastní dítě musela by být totálně namol nebo zfetovaná!
Já jsem spávala s dítětem v posteli a vzbudilo mě každé jeho pohnutí.
U manžela věřím že by ho mohl zalehnout ten spí jako špalek, ale u matky o tom silně pochybuju.
|
| Mirasol, Neli04, Mája07 |
|
(11.6.2005 15:30:13)
Dano, nemyslím, že máš pravdu. Podle mě záleží na každé matce zvlášť jaký má spánek. Když je unavená a usne opravdu tvrdým spánkem, tak se to může stát. Mě samotné se povedlo usnout tak tvrdým spánkem, že mě probudil až pláč mé dcery, která spadla z postele (bylo jí 9 měsíců a postele máme naštěstí nízké, takže se jí nic nestalo) a určitě jsem nebyla zfetovaná ani namol. Mám od mala tvrdé spaní. S příchodem miminka se mi spaní značně změnilo, ale občas se mi to tvrdé spaní stejně na chvíli vrátí. Vím o většině jejích šustnutí v postýlce, ale o všech určitě ne.
|
| Dana | •
|
(11.6.2005 16:12:51)
No já nevím, ale nám říkali už v porodnici že se nemusíme bát vzít si dítě do postele, protože matka svoje dítě nezalehne, má instinkt.
Pamatuju si i když se řešil případ Čermákové té vražednice co zabila tu svoji dceru. Tak vypovídala před soudem, že tu malinkou zalehla a psychologové tehdy řekli, že to muselo být pouze v opilosti. Tohle jsem četla v novinách.
Já mám právě zkušenost tu, že když jsem spala se svým dítětem, spala jsem tak napůl a všechno vnímala. Pokud spalo ve své postlýlce spala jsem tvrdě a slyšela taky až ten pláč, ale pokud spalo s semnou tak ne.
|
| Cockney | •
|
(11.6.2005 18:43:39)
Dano,
tak to me v porodnici dokonce probudili, kdyz jsem se synem usnula v naruci, abych ho dala do jeho postylky, aby se mu neco nestalo.
Lizo, mne je taky jedno, jak si to kazdy udela, ale protoze se mi stalo, co se mi stalo, tak verim, ze zalehnuti existuje. Jak jsem uz rekla, nepochybuju o psychickem benefitu (nevim pro jak dlouhe obdobi), ale tvrdit ze se nemuze nic stat neni fer (ted nemyslim vubec tebe), proto jsem zase reagovala ja.
|
| Tamara, dcerka takmer trojrocna | •
|
(12.7.2005 15:30:28)
tak priamo v porodnici je zena dost mimo, unavena z porodu, zo vsetkeho, co musi spracovat ...tam by som si nedovolila mat babo so sebou v postielke, stalo sa mi totiz aj take, ze spinkala vedla a musela ma zobudit prileziaca, lebo plakala a ja som ju nepocula...taka som bola unavena (ale malo na to aj vplyv to, ze sme dve noci nespali, kvoli jednej maminke, ktora chrapala tak, ze tam okna praskali, az ju nakoniec museli dat do samotky izby....)....ale myslim si, ze zena je v porodnici dost vyflusnuta aj bez takejto spolubyvajucej
|
|
|
| Petra, Dominik (3/04) | •
|
(16.6.2005 14:09:36)
Tady je fakt vidět, jak se názory různí. Kdyý já byla v porodnici a kojila jsem malýho v posteli, tak mi sestřička řekla: "nedávejte si ho do postele, nebo usnete a lehnete si na něj nebo spadne"
Malý se mnou v posteli spal jen asi dvakrát (a ne celou noc),když se v noci vzbudil a jinak nešel utišit, i když jsme se snažili třeba hodinu.
Co se týče těch instinktů, každý to má asi jiné. Malý teď spí v postýlce asi tři metry od naší postele a stejně jsem vzhůru, když se mele. A to je mu 15 měsíců. Moje mamka zase říkala, že jsem šla spát v 19 hod a vstávala kolem 7 ráno. Celou noc o mě nevěděla, tak si myslím, že ty instinkty moc vyvinuté neměla, protože jsem četla, že každé dítě občas ze spánku zabrečí (mám to i ze zkušenosti), nebo se dokonce vzbudí. A ona spala celou noc a u mě nic neslyšela. Ještě podotýkám, že mamka je z vesnice (přece tu někdo psal, že lidé z vesnice mají instinkty větší)
Jinak jsme se všechny nějak vzdálily od původního tématu, takže všem maminkám na světě přeji, aby si jim nic tak zlého jako je SIDS nebo jiné úmrtí miminka nepřihodilo
|
|
|
|
|
| Líza |
|
(11.6.2005 14:17:02)
Gabe, doporučuju ti přečíst si něco o psychologii novorozence a kojence...holt někdo to má intuitivně, někomu to nedochází...
|
| Cockney | •
|
(11.6.2005 14:45:39)
Lizo, ja nepochybuju o tom, ze vetsina novorozencu touzi po stalem styku s matkou, ale vim, ze pediatri napr. ve Francii to vic nedoporucujou, protoze maji na vybranou mezi rizikem uduseni nebo mu privodit trauma oddeleni od matky + nechteji se pak zaobirat odnaucovanim deti na postel rodicu, kdyz jim pred tim sami doporucej si dite do postele vzit (kdyz to reknu nejak zjednodusene).
Dano, dekuji ti za osvetleni duvodu, proc jsem sveho syna 2x zalehla, byla jsem totalne namol a zfetovana dohromady, ostatne jako vsechny matky v historii zalehnutych deti.
|
| Líza |
|
(11.6.2005 16:17:31)
Cockney, já tu nejsem za někoho, kdo tvrdí, že s dítětem se v posteli spát musí (pro mě osobně byl vždy vydatnější spánek, pokud jsem hov posteli neměla :-)), když si to ovšem nechalo líbit - jak které z mých dětí). Neříkám, že je dobře jednoznačně jedno nebo druhé, ale na výroky gabe - opakované - o otm, že se kojenec cítí nejbezpečněji v jiné místnosti zavřený sám v posteli, kde nemůže ani slyšet dech matky, a že to je ten pravý pocit bezpečí, reagovat musím.
podle mě je to s tím spaním v posteli u rodičů celkem jedno - at si to dělá každý jak chce. Ale skutečně mám dojem, že ty tzv. "zalehnuté" děti, byly prostě děti se SIDS (který dneska, kdy jsme už bohatí a mají děti své postýlky, existuje i bez zalehávání...) a se spaním s rodiči to nic společného nemělo
|
| Gabe | •
|
(11.6.2005 20:04:44)
Mila Lizo,
nauc se poradne cist, nez na neco reagujes ! Nikde jsem nepsala, ze je dite ZAVRENE samo v posteli.
Necetla jsem bohuzel zadne studie, ktere by psali neco o dechu matky a tim vlivu na dite, takze se nemuzu k tomuto tematu vyjadrovat. Mam jenom vlastni zkusenost a ta je ta, ze jsem mela malou do trech mesicu vedle sve postele v kolibce a od trech mesicu spi ve svem pokojicku (vedle loznice) s otevrenymi dvermi. Kdyz se zavrni nebo rozplace v noci, tak jsem okamzite u ni (to uz jsem taky psala, takze se nauc cist).
Take jsem psala, ze spani s rodici v posteli je hlavne o pohodlnosti rodicu a to tady take skoro kazda matka potvrzuje.
O zfetovanych a namol opitych matkach se radeji vyjadrovat nebudu, protoze to je fakt k "smichu". dojima me jen to, ze kazda z matek, ktere tu reaguji, ze by svoje dite nikdy nezalehla, je tak uvedomela, ze vi, co ve spanku dela a ze jak si lehne, tak se i probudi... mate opravdu muj "obdiv".
|
| Tamara, dcerka takmer trojrocna | •
|
(12.7.2005 15:42:08)
ahoj, nevyjadrujem sa ku vsetkemu co pises,lebo ani nemozem, ale akym stupnom pohodlnosti matky by si nazvala, ked sa jej dieta budi kazdu tristvrtehodinu na dojcenie? vies aj take veci sa stavaju a myslim si, ze mne by k vycucu stacilo aj vstavanie kazdu hodinu a pol k postielke....vobec sa nedivim, ze tieto matky si svoje deticky radsej nechavaju v postielke....mozno keby to robili tak, ze by svoje deti dali aj napriek tomu do postielky a celu noc vstavali, tak by ich prilahli cez den niekde v obyvacke pri dojceni :)))) a nezda sa mi prijatelne posudzovat toto ako pohodlnost matky, okrem toho kazdy clovek ma inu potrebu spanku
|
|
|
|
|
| Cockney | •
|
(11.6.2005 14:52:41)
Mimochodem, Philippe Grandsenne (ktery napsal 4 knizky o psychologii ditete), mi na to, ze muj syn se mnou spi ve svych 2-3 mesicich v posteli, rekl: "To jsou navyky novorozence".... a udelal gesto zavreneho zipu na puse.
|
|
| Gabe | •
|
(11.6.2005 20:07:14)
btw
Jeste musim jednou zduraznit, ze obdivuji Lizu, ktera vi, jaka jsem matka a hlavne, ze nemam spravne materske intuice. Jsem podle Tebe zrejme jednou z matek, ktere absolutne nic nedochazi...
Fakt super odhad takhle pres internet... z prizpevku, ktere ani poradne nedoctes...fakt dobry :o)
|
| Líza |
|
(11.6.2005 21:56:00)
Dost dobre si nedokazu predstavit, jak se nase pul rocni dcerka v noci boji. Pochopila bych to u vetsich deti, tak okolo roku a vice, ale zcera jiste ne u novorozencu.
Dite ma daleko vetsi klid a pohodli a POCIT BEZPECI ve sve vlastni postylce
kdyz spi mimi s rodici v posteli. Ja stejne nechapu, proc to lidi delaji.
Z tohohle se dá velmi snadno usoudit - bez ohledu na to, že tvému dítěti asi skutečně vyhovuje spát samo a nevyžaduje tvou přítomnost - že si ani nepřipouštíš některé psychické potřeby kojence. To, že tvoje dítě spí dobře samo, rozhodně neznamená, že se v posteli jako novorozeně cítilo bezpečněji než na tvém břuše či hrudi.
To je to o čem mluvím...jo a MMCH, možná kdybych měla jen jedno dítě (a typem takové, jkao je moje mladší dcera), tak bych taky zapáleně tvrdila, že to je jen o disciplinovanosti rodičů.
Není.
A nikde jsem nenapsala, že jsi taková nebo onaká matka.
|
| Líza |
|
(11.6.2005 22:31:50)
Ještě jedno upřesnění: nikde jsem nepsala, že to děláš špatně, ale nesouhlasím s tím, čím argumentuješ - zdálo se mi, že to říkám dost jasně.
|
|
| Gabe | •
|
(12.6.2005 7:24:01)
... vis co , Lizo, tak ja tu debatu s Tebou ukoncim tim, ze jsem podle Tebe bezcitna matka (cituji:ze si ani nepripoustim nektere psychicke potreby kojence),tudiz bude moje dcera jiste zcela citove zaostala, protoze jsem ji nechala spat ve vlastni postylce a nenarvala jsem si ji kazdou noc na bricho ci vedle sebe, protoze tam by se jiste citila bezpecneji a vyrostl by z ni plnohodnotny a citove naplneny jedinec.
|
| Líza |
|
(12.6.2005 7:43:44)
Ale to je přesně o tom. Já řeknu něco - doslova to, co cituješ - a je to pravda, protože jsi níže sama psala, že si nedovedeš představit, že se novorozenec bojí sám v postýlce - tedy nevíš o tom, že úzkost v novorozeneckém věku, popř,. kojeneckém věku, dovede být velmi ohrožující. Zřejmě o tom nevíš, protože tvoje dítě je vyrovnané a jistě bys mluvila jinak, kdyby vyrovnané nebylo, protože bys jako každá máma vycítila jeho strach.
Já nepíšu, že jsi bezcitná, jen že ti něco z psychiky kojence obecně (ne toho tvého kojence) uniká - a může, protože v téhle oblasti nemá tvoje dítě žádný problém. Jiné děti tam ale problém mít můžou - a to je ten důvod, proč potom třeba vyžadují spaní s rodičem, nebo třeba celodenní nošení, nebo...milión dalších věcí.
když ti píšu, ať si o tom něco přečteš (protože nám, které ti o tomn píšeš, to nevěříš), tak to zase neznamená, že jsi bezcitná nebo hloupá nebo nevím co, ale prostě to, že skutečně existuje odborná literatura, kde to je popsáno.
Jak jsem psala, z tvých příspěvků je poznat, že máš relativně vyrovnané miminko, jeho potřeby plníš, a nedokážeš si představit děti, které trpí úzkostí. Chci tě ale ujistit, že takové děti jsou, že na to jim nemusí být dva roky, aby si představovaly bubáky, že pro některé typy mrňat je hlavním zdrojem úzkosti jejich objektivní bezmoc. Za jistých okolností může být i zdrojem hodně hlubokých problémů v dospělosti. To je to, o čem píšu, protože jsi říkala, že nechápeš důvod spaní s rodiči - no tak ti ho uvádím. Ale nevěříš. Dobře, když mi nevěříš, doporučuju si o tom něco přečíst. Což tě pro změnu urazí.
O tom, jaká jsi matka, říkám po několikáté a naposledy, jsem nenapsala (ani mezi řádky) ani slovo. Jedině snad že jsi šťastná matka, protože máš klidné a vyrovnané miminko a to není zas taková samozřejmost.
|
|
|
|
|
|
| Tamara, dcerka takmer trojrocna | •
|
(12.7.2005 15:24:45)
niektorym novorodencom to pomaha, zevraj sa budia na suchot paplonov ich rodicov pri prehadzovani sa z jednej strany na druhu a ked ich daju do vedlajsej miestnosti, ovela pokojnejsie spia, keby som mala take dieta, asi by som volila postielku hned v izbe vedla spalne aj ja...ono je to individualne
|
|
|
|
|
| Tamara, dcerka takmer trojrocna | •
|
(12.7.2005 15:11:58)
dcerka ako babatko vacsinou spavala v svojej postielke, stavalo sa vsak aj, ze spavala so mnou v posteli, davala som ju na moju stranu, takze mala z jednej strany mna a z druhej postielku....dojcila som ju do dvoch rokov, niekedy castejsie v noci, niekedy menej casto....bolo to take etapovite....nebala som sa mat ju u seba, lebo naozaj som sa vzdy prebrala, ked sa zamrvila alebo zahmkala, vedla manzela nemohla spavat, on sa na nic nezobudil, takze tam naozaj hrozilo prilahnutie...som skalopevne presvedcena, ze v triezvom stave, zdrava a bez nejakej prihodicky zdravotnej by som ju neprilahla...od dvoch rokov a dvoch mesiacov spava sama v svojej izbicke vo velkej posteli, uplne bez problemov....aj noci, ktore sa prestriedavali u nas a v postielke malej vtedy, boli bez problemov....este doteraz, ked spinka sama v izbicke, ktora je mimochodom na druhej strane bytu...hm tak patnast metrov od nasej postele....ked sa pomrvi, alebo nieco sepne ci skrikne, tak sa preberiem....popocuvam a podla potreby ju idem bud prikryt, alebo ostanem lezat....jednoducho ludia sme odlisni, co ide jednej mame, nejde druhej a vsetky sa snazime robit pre to svoje dietatko to najlepsie....teraz cakam syna a ked mu to bude vyhovovat, bude spavat s nami, ked nie, tak sam v postielke...netreba sa riadit vzdy vseobecnymi radami a nazormi vacsiny, myslim si, ze kazdy je individualitou, aj tie nase deticky...pa
|
|
| Petra | •
|
(4.6.2007 11:09:32)
Az budete mit svoje dite, tak to pochopite. Ma dcerka se dobre vzdala a spi v sama v pokojicku od ctyr let. Mladata se drzi mamy, a pak se osamostatnuji. Je to zakon prirody. Dite ma take pravo se drzet mamy. Stenatko bylo od matky odtrzeno, proto kontakt potrebuje porad.. Dite z detskeho domova ma po kontaktu porad hlad. Nemuzete posoudit, kdyz jeste nemate dite. Ja jsem pred narozenim dcerky si rikala, ze bude spat ve sve postylce. Narozeni prvniho ditete me zmenilo. Spat s detmi je nadherna vec, ted spim s pulrocnim synem. Ma otevrenou postylku,takze muze spat vedle me:-)
|
|
|
|
| Petra (dve deti) | •
|
(4.6.2007 3:05:08)
Nase mimco lezi v otevrene postylce {zabranu jsme dali pryc}..takze muze spat vedle me,citit me.
|
|
|
|
|
|
|
| Gabe | •
|
(4.6.2005 20:44:11)
Mila Lizo,
nechapu co ma fyzicky kontakt s matkou co delat s pocitem bezpeci pri spanku. Je to o tom, na co si dite zvykne. ..a jak tady nekdo uz napsal, spani s rodici je tak trochu i o pohodlnosti vstavat... i kdyz to nikdo neprizna :o(
|
|
|
|
| Petra (dve deti) | •
|
(4.6.2007 2:07:38)
Prave souhlasim s vami. Znam mnoho matek (mezi nimi i ja), ktere spaly spolecne s ditetem. Deti jsou vesele, vyrovnane.. Ma dcerka je ve skolce velmi hodna, laskava, chrani slabsi deti..
|
|
|
| MarrtinaD |
|
(4.6.2005 21:51:39)
Gabe, prosím tě, teď mimo téma. A když jsi v noci kojila, tak jsi u toho neusínala? Anebo ti dětátko spalo od narození celou noc?
Nedokážu posoudit, jestli jsem kvůli tomu, že je to pohodlnější, horší matka, ale jistě vím, že jsem více vyspanější a vyrovnanější, než kdybych 6x za noc vstala, počkala, až se napije a znovu vstala, abych ho přenesla zpět.
|
| Judita | •
|
(5.6.2005 1:15:27)
Martino,rozhoeně si nemusíš vyčítat,že bys byla špatná matka,když si necháváš mimi v posteli jen proto,abys nemusela v noci vstávat.Jinak by nás špatných matek bylo mnohem víc.Já mám malého taky pořád v posteli.Taky proto,abych nemusela v noci vstávat,vyndavat ho z postýlky,riskovat,že šlápnu na muže a s dítětem v náručí se skutálým na zem.Pro mě je to praktické i po téhle stránce.Jinak pro ostatní.Miminko se cítí bezpečněji,když cítí svojí matku.Kdy jindy,když ne když jsou spolu.Pokud leží vedle mě,cítí tlukot srdce a tomu dává pocit bezpečí,které mělo v bříšku.Proto se taky hned uklidní,pokud je rozrušené nebo ho něco bolí.Jsou na to i vědecké studie.Děti,které mají častější fyzický kontakt se svojí matkou,jsou mnohem spokojenější a vyrovnanější.V přírodě u jiných savců fyzický kontakt funguje úplně normálně.A přesto,že člověk je tvor velmi inteligentní,tyhle pudy přírody má zabudovaný taky.Tudíž,pokud mimi leží vedle mě,cítí mě,pak je spokojené a já jsem taky spokojená,protože vím,že je v pohodě.Krom toho,jsem dostatečně vyspalá,což jsem u prvorozeného neznala,protože jsem k němu musela vstávat každou hodinu.Měl reflux a špatně a málo pil.Jsem ráda,že teď je to takhle.Rozhodně na tom není nic špatného spát s miminkem v jedné posteli.
|
| Gabe | •
|
(5.6.2005 20:25:01)
Mila Judito,
nepripadam si jako horsi matka, jenom proto, ze moje dcerka spi od malicka ve svoji postylce. Naopak...Take si nemyslim, ze byla nespokojena, nevyrovnana ci citove stradala. Je to velmi hrave, usmevave a spokojene miminko...O pocitu bezpeci a tlukotu srdce bysme tu mohli diskutovat do nekonecna. Kazdy ma svoje zkusenosti...
|
| Erika a Peťko |
|
(5.6.2005 20:28:37)
no, ten tlkot srdca... to sa dá vyriešiť napríklad zašitím budíka do bruška plyšového macíka - dieťatko počuje pravidelný tlmený zvuk, veľmi podobný tlkotu srdca... ani ja si nemyslím, že som horšia matka, ak moje dieťa spí v postieľke. Spí s nami v izbe a okamžite som hore, ak zamrnčí (čo sa nestáva, spíme v noci 13-14 hodín vkuse.
|
|
|
|
| Gabe | •
|
(5.6.2005 20:22:23)
Neusinala jsem u kojeni..asi jsem divna, ale prislo mi to normalni malou vzit z kolibky, nakojit a dat zase zpatky do kolibky. Ted ji je 6 mesicu a spi v kolibce ve svem pokojicku. spi od sedmi do sedmi, sem tam se v noci probere, zavrni se (jdu se vzdycky kouknout, co se deje), ale spi dal... Nikdy jsme ji v noci u sebe v posteli nemeli, ani me to nenapadlo.
|
|
|
|
| Petra (dve deti) | •
|
(4.6.2007 2:00:31)
Souhlasim s Vami. Dcerka s nami spala do ctyr let a od te doby spi ve svem pokojicku. Je v pohode a ted s nami spi sedmimesicni syn. Nekourim, nepiju, moc neberu prasky...
Zjistilo se, ze u deti, ktere spi samy ve sve postylce, je vyskyt SIDS mnohem vyssi!!! V Asii, Africe, kde je spolecne spani bezne, prakticky neexistuje SIDS!
Nejvyssi vyskyt SIDS je prave v Zapadni Evrope a v USA. Dite potrebuje kontakt, chce citit nas dech, teplo...
Zamyslete se..
|
|
| Petra (dve deti) | •
|
(4.6.2007 2:01:27)
Souhlasim s Vami. Dcerka s nami spala do ctyr let a od te doby spi ve svem pokojicku. Je v pohode a ted s nami spi sedmimesicni syn. Nekourim, nepiju, moc neberu prasky...
Zjistilo se, ze u deti, ktere spi samy ve sve postylce, je vyskyt SIDS mnohem vyssi!!! V Asii, Africe, kde je spolecne spani bezne, prakticky neexistuje SIDS!
Nejvyssi vyskyt SIDS je prave v Zapadni Evrope a v USA. Dite potrebuje kontakt, chce citit nas dech, teplo...
Zamyslete se..
|
| Hilly. |
|
(26.6.2010 9:25:00)
Petro, tak já bych spíš řekla, že v takové Africe SIDS není, protože se jednoduše dost často nezkoumá, proč dítě zemřelo. Zdravotní péče tam je na mizerné úrovni, nebo dost často vůbec není. Samozřejmě i tam umírají miminka.
|
| kili | •
|
(26.6.2010 10:15:03)
Petra především sděluje vlastní výmysly, nic takového, co píše, zjištěno nebylo
|
| Petra | •
|
(23.10.2011 1:29:24)
Houby. Co vyspělé Japonsko
|
| kili | •
|
(23.10.2011 7:45:12)
jinak než v Netvořicích
|
|
|
|
|
|
|
| MarŤa | •
|
(1.8.2005 1:00:47)
Chudák dítě:-(( nejenže je odtržené od svojí maminky, ale ještě mu do vyvíjejícího se tělíčka pouštějí mikrovlny z babyphonu... My máme skoro tříletého šťastného a stále dobře naladěného klučinu, který spal s námi v posteli do té doby, než sám projevil potřebu spát odděleně ve své postýlce. Tu měl vedle naší postele od svých cca 5 měsíců, ale přestěhoval se do ní na celou noc, až když jsme skončili s večerním kojením (asi v 18 měsících). Spolu s dlouhým kojením a nošením v šátku je právě společné spaní podle mne jedním z důvodů, proč je tak v pohodě.
|
| Katka - syn 6 a dcera 1,5 roku | •
|
(1.8.2005 22:49:59)
Nemůžu jinak než oponovat. Mám dvě děti ale mezi tím jsem měla ještě dceru a jelikož první syn byl od malinka vychováván podle vašeho stylu zkusila jsem to i s ní. Bohužel ve 4. měsíci zemřela na syndrom náhlého úmrtí. Již nikdy když mi lékaři řekli že jsem mohla jedním úderem v jedné sekundě zachránit svou malou holčičku kdybych tu Nany doma měla mi dalo důvod proč má nyní naprosto zdravá dcera nespala s námi v posteli. Nikdo si nedovede představit co prožije matka když jí zemře dítě a proto mě velmi rozlobil váš příspěvek. Je velká škoda že nepřipustíte jiné možnosti výchovy dítěte. Má holčička by žila kdybychom Nanny tenkrát doma měli a i přez určitou poruchovost musím říct všem maminkám. Pořidte si ji a nelitujte jediného vstanutí k dětem. Lepší než později litovat.
|
|
|
| dája | •
|
(7.2.2012 15:36:12)
Opustit tříměsíční dítě a spoléhat na techniku? Na co si pořizovat děti, když je pak šoupnu od sebe. Dítě potřebuje pocit bezpečí a ten mu studená postýlka nedá
|
|
|
|
| Lusi+M+Z | 
|
(13.7.2005 12:54:41)
Ahoj,
musím říci, že můj synovec před čtyřmi lety syndrom náhlého úmrtí zemřel.
Bývá to dědičné, už takto zemřel mého švagra bratr.
Usnul v postýlce, na zádech a už se neprobudil, byly mu 4 měsíce, ale protože byl silně nedonošený, tak za normálních okolností by mu byl měsíc.
Tak zhruba vím přestože to nebylo mé vlastní dítě, co takto postižení rodiče prožívají a rozhodně to není jejich vina, ikdyž ji na sebe většinou svalují. Samozřejmě existuje spousta rizikových faktorů, ale to jsou jen ničím nepodložené spekulace. Stejně jako úmrtí miminek u maminky v bříšku z nejasných příčin.
|
|
| Petra Hroudová 4 měsíční dcera | •
|
(1.8.2005 20:04:19)
Naše dcera má el.podložku na monitorování dechu a skoro každých 14 dní se nám spouští alarm,byla již na různých vyšetřeních a je zdravá,přesto nám "nechce dýchat" monitorovací přístroj je asi jediná věc,která lze syndromu náhlého úmrtí předejít,vysledovala jsem že stačí jenom dítě probudit aby se nadechlo,ale i tak prožíváme pořád dny plné strachu.
|
| Janka | •
|
(1.8.2005 20:41:47)
A máte podložku nainstalovanou dobře? My jsme měli monitor zn. Nanny, alarm se nám spustil také několikrát, byli jsme z toho vystresovaní a při každém houkání jsme zažívali muka. Obešli jsme i doktory, ale na nic se nepřišlo, syn byl naprosto zdravý. Volali jsme také přímo do firmy /tuším že Jablotron/ a tam nám řekli, že pokud je postýlka v šikmé poloze, je silná matrace a miminko spinká třeba na kraji postýlky, může se spustit planý poplach. Postýlku jsme tedy upravili, malého jsme začali dávat do fixačních válečků, aby spinkal uprostřed a od té doby se již alarm nespustil.
Přeji pevné nervy a zdravé miminko
|
| Bára | •
|
(15.5.2008 12:59:11)
)))Dobrý den taktéž se ráda přidám do této diskuze.Je to 24 h co nás pustili s mím synkem z nemocnice.Důvod našeho pobytu byla Nanny ,která mi za 8 měsíců co se synek narodil nikdy nehlasila poplach až do předevčírka.Kdy to za noc bylo poplachů 9.Nannny máme novou.Nikdy to nedělala.Když zpustila v momentě jsme byli s manželem u postýlky.Poprvé jsem s e synkem zatřepala a ten se probudil.A při dalších poplachech už jsme se jen dívali zda malý dýchá a dýchal a vklidu odfrkoval.Byla naistalovaná tak ,jak měla být i nové baterie.Je opravdu pravda,že investovat do zdraví dítka se vyplácí.Po této události jsem okamžitě informovala moji dětskou lékařku,která malého prohlídla a odeslala nás na dětskou kliniku na pozorování.Malej byl napojen na přístoje měl několik vyšetření a vše bylo v pořádku a výsledky negativní.Je tu jen jeden háček 5 dokoruů my přišlo vynadat ,že nannny máme a z jakého důvodu jsme si ji pořizovali,když je malej zdravej.Pak jsou jen planý poplachy a nás to stresuje.Nanny doproručují léjkaři jen ,když je to nutné.Jakmile jsme dojeli domů z nemocnice nanny jsem z postýlky vyndala.Malý spinká klidně a řekla bych ,že i já spim klidněji.S pozdravem Bára s.
|
|
|
|
| Darius | •
|
(21.11.2005 6:46:37)
Monitoring pomůže, a vzhledem ke stále klesající ceně elektroniky bude jednou jistě možné monitorovat všechny kojence u nás. Hlavní problém ale spočívá v našem nedostatečném poznání duchovních souvislostí. Většina dětí vzhledem k čistotě své duše představuje duchovní giganty, sluníčka lásky a řeky boží milosti. Háček je v tom, že díky jejich silné duchovní podstatě nejsou jejich dušičky pevně ukotveny v tělesné rovině, a dítě může i z pouhého rozmaru vlastního supervědomí odejít. Prostě si představme, že si odešlo hrát do nějaké jiné zahrady. Usnadňuje mu to také linka, kterou je spojeno k matce a někdy i k otci. Tato linka je zdrojem oboustranného dobrodiní, ale na druhou stranu prodlužuje období, po které si dětská duše myslí, že cestování duše (dle Kafky TĚLA DUŠE)jako na tobogánu je normální stav. Ironií osudu je, že po vymístění z těla tato dětská duše někdy přebývá u matky, a to i dlouho po té, co již tělo zemřelo. Je pochopitelné, že dětská smrt rodiče nesmírně bolí, ale zejména u kojenců musíme chápat a respektovat svobodu dětské duše a zbytečně se netrápit. Pokud jsme dítěti projevili dostatek lásky a mazlení, pokud jsme mu vytvořili zdravé prostředí bez hluku a cigaretového smogu, pokud dítěti dáváme najevo, že jsme s ním šťastni a že ho potřebujeme, pokud svou vlastní mysl udržujeme v klidu, harmonii a zdraví, pokud naši mysl nezaměstnává jen kariéra (platí i pro tatínky), ale i v myšlenkách si pravidelně představujeme zdárné prospívání dítěte a jeho dnešní význam i pozdější uplatnění v rodině a pokud se za něj a jeho zdraví a radost jednou denně pomodlíme (i láskyplná meditace na pozitivní aspekty dítěte má účinek modlitby) můžeme být klidní, že jsme udělali vše, abychom dítěti (resp jeho supervědomí) "myšlenky na odchod" rozmluvili. Pokud přes to odejde, šlo buď o vážné zdravotní problémy nebo o vyšší souvislosti (karmické), ke kterým většinou nemáme přístup. Samozřejmě, pokud se za dítě modlíme, nemá smysl tak činit ve stavu úzkostných obav o jeho zdraví či život. Taková negativně podbarvená modlitba udělá více škody než užitku a psychotické matky by měly mít i zcela specifický režim kontaktu s kojencem, protože některé věci lze přenést na dítě i přímo, mimopsychologickými cestami.
|
|
| Markéta, dcera Barbora |
|
(20.7.2011 21:30:11)
Dobrý den. Nejde jen o nedonošené děti. Má matka taky tohle zažila. Bylo jí dvacet, Honzík byl druhé dítě, donošený, kojený. A přesto se to stalo. V šesti týdnech života zemřel na syndrom náhlého úmrtí. Je pravda, že matka ho dávala spát na břicho, proto já svou dceru dávám spát na bříško jen na chvíli, když má rýmečku a když jsem vzhůru. Pořád mně to straší, že by se mojí maličké mohlo stát to samé. Proto když spí přes den, neustále ji chodím kontrolovat jestli je v pořádku, v noci se neustále budím a zase kontroluju. Myslím si že nic jiného než přejde ten kritický věk dělat nelze. Na dýchací monitor se nechci naučit, protože bych nespala ani tak. Nevěřím mu.
|
| kili | •
|
(21.7.2011 5:21:44)
- Monitor dechu není ochranou proti SIDS nerisikových dětí
- dělat lze vícero věcí - pokud máte zájem, pošlu Vám odkaz na opatření, která prokazateloně snižují risiko SIDS, je jich mnohem více, než je v článku uvedeno
http://aappolicy.aappublications.org/cgi/content/full/pediatrics;116/5/1245
|
| kili | •
|
(21.7.2011 5:30:29)
k domácímu monitorování
http://aappolicy.aappublications.org/cgi/content/full/pediatrics;111/4/914
|
|
|
|
|
Kazdopadne pravda jiz brzy bude venku a zlocinci jako jses ty a tobe podobny budou muset vysvetlovat proc 
Tvuj zivot uz je davno bezcenny, chudy a lidi kolem tebe nestastny. Stebou jednat pouze bez slitovani a bez odpusteni. A kdyz se podivas za sebe tak vidis jen prazdnotu ve ktere sam skoncis. 
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)