Diskuze : Hlavní : Odklad školní docházky

Ananibe, moc hezky řečeno, že ŠKOLY nejsou zralé. Tak snad jen, že když se bude víc mluvit o nutnosti omezit množství odkladů, mohlo by to otevřít i důkladnější debatu o tom, jak vytvořit v prvních ročnících vstřícné prostředí pro všechny děti - ale hlavně to pak také opravdu uskutečnit.

Může se propadnout jednou na 1.stupni a jednou na 2.
Na naší malotřídce máme žáka, který šel s odkladem a pak jednu třídu opakoval, teď je v 5., ale vlastně věkem už sedmák. A už se teda fakt těšíme, až odejde na 2. stupeň, protože mít třeba při tělocviku pohromadě kluka o dost většího a těžšího než učitelka (není zrovna drobeček ) s mrňavými prvňáčky, fakt není nic moc, i když jinak má věkově smíšený kolektiv i dost výhod.

Inko proč by to nešlo? Máme ve škole pár dětí co propadnou na prvním stupni, pak jdou s pětkama dál, pak v šestce znovu propadnou a pak dál s pětkama do konce sedmičky a až pak opustí konečně školu. Ale jsou i děti co propadnou jen jednou a pak to tak nějak zvládají aspoň na čtyřky, těch už je víc, ale i tak jsou pak dost starší a fakt ve většině tříd se během těch 9 let se aspoň jeden "propadlík" ocitne. Jinak tady nechávají propadnout i prvňáky, i když to bývá jen občas. To víš toto není základka pro šikovné a nadané děti, ale základka v sociálně vyloučené lokalitě s velkou nezaměstnaností a s menšinou, tady už spíše skoro většinou, díky podnikání s příspěvky na bydlení a množství ubytoven kde se pořád objevují mnohopočetné rodiny z celého kraje

::já na to fakt nevzpomínám jako na vopruz, dú byl 5 řádků ve slabikáři na čtení nebo 6 příkladů na sčítání/odečítání

Tak naše prvostupňová alternativní základka sice měla lavice do U, koberec, válecí polštáře, ale stejně syn i dcera měli dost úkolů. Oni podle mne logicky směřovali k tomu, aby více dětí se dostalo na 8lG, když z počátku neměli 2. stupeň. A skutečně cca půlka se jich dostalo (ve slabém roce). Takže i když hravě, tak jeli dost rychle a spoléhali i na spolupráci rodičů. Už jsem to tu psal víckrát, že škola měla při tom spoustu mimoškolních aktivit od raftů, lyží v každém roce, přes řadu slavností, dvoutýdenní tvůrčí olympiádu a ŠvP.

Ale znamenalo to prostě hodně procvičování i doma. Úkoly jsme dostávali písemně mailem (před 20 lety!) ze čt na út.

No a my samozřejmě měli ještě další práci kvůli dyslexii, dygrafii, ADHD... Třeba nácvik čtení doma - 3 strany denně, zpočátku s rámečkem, nějakou tu grafomotoriku atd.

Okolíku,
nejsem zamrzlá v představách školství, které jsem zažila před rokem 1989. Po revoluci jsem ještě sama učila, pak jsem leta pracovala v britské škole - a moje děti si prošly zase americkým systémem... myslím, že ze školství jsem toho viděla dost.

A třeba zrovna v britském školství byl ten systém nastaven tak, že ve čtyřech letech děti nastupují do tzv. "reception" - jakési předškolní třídy, která zároveň slouží jako vyrovnávací - aby se srovnaly děti, co jsou od půl roku v daycare nebo "jeslích" a školkách, s dětmi, které byly do těch čtyř let "doma". A pak je tedy v pěti letech první třída a tak dále - ale ty ročníky jsou uskupené po 2 -3 do určitých stupňů. A je to právě tak, že to dítě musí (mělo by) dosáhnout určité úrovně vzdělání na konci těch dvou až tří let - ale jestli se to naučí v prvním roce stupně nebo v druhém, už se tolik neřeší. A když máš slovní hodnocení (ve smyslu, že ten učitel napíše odstavec o tom, co dítě umí a neumí třeba z angličtiny), tak tam ani není ten stres z pětek v první třídě. Navíc pokud je ve škole málo dětí, dají se ročníky spojovat - ty, které jsou v tom stupni.

Nevolám po malotřídkách, ale po poněkud pružnějším systému vzdělávání. Ten britský mi přijde s tím nástupem ve čtyřech letech brutus, přijde mi to brzy. Americký má podobně přípravu - kindergarten" - pro pětileté děti. Která je "zadarmo" (tj. platí se už z městského / státního rozpočtu) a bývala vesměs nepovinná - nicméně lidi tam děti dávali (neznám snad nikoho, kdo by se rozhodl KG přeskočit) - právě proto, že to zase byl určitý mezistupeň - u nás (liší se to stát od státu, školní distrikt od distriktu) to bylo na tři hodiny denně a hodně ještě "školkové" - ale přitom už se tam jela základní písmenka, a takové ty obecné znalosti (měsíce, dny, čas), základní počty a tak - takže do první třídy šli už všichni trochu zpracovaní - a už zaběhlí v nějakém systému hodin, přestávek, různých předmětů atd. Btw, i v tomhle systému, v poměrně velké škole (cca 500 dětí KG - 5. třída) v milionovém městě byla malotřídka (spojení čtvrťáci a páťáci - byly tři normální paralelky čtvrťáků a tři paralelky páťáků - a jedna spojená - protože to tak mezi těmito dvěmi ročníky vyšlo s počty dětí).