Diskuze : Záliby : Magie a tajemno

Rose, ze jo? A zvlastni je, ze nak dyt jsme to brali ve skole, a stejne nic, az po letech najednou vychazim z budovy a v tech dverich, no jo vlastne!
Nebo ten velky tresk, jako kde ze byl? V centru vesmiru a ted se od nej vse roztahuje, jako ten uplne spatnej priklad s nafukovanim balonku, ten vesmir se rozpina a odtud ten rudy posun, to jde merit. No ale kde ze je stred, kdyz tenkrat jeste ani zadny prostor nebyl? Je tady? Jo, odsud se to rozpina, to je meritelne, ten posun to centruje sem. A co tamhle vedle nebo v tamte galaxii? Jo, tam je taky stred! Odtamtud se to taky rozpina Takze je vsude, a protoze prostor je s casem propojeny, tak se deje furt.

bodejť... já odjakživa říkám, že čas je výmysl, je natahovací a smršťovací a občas mám pocit, že minulost, budoucnost, přítomnost, všechno se to nějak prolíná a mísí a posloupnost to taky pokaždé nezachová... někdy, když se člověk na něco soustředí a koutkem očka mrkne, uvidí, jak se to vlní a pruží a obrysy se prohýbají...

Pokud jsou proroctvími myšleny věštby různých "pošuků", předpovídající katastrofy, války, pády civilizací apod., tak těm lze myslím klidně věřit, protože takové věci se v dějinách spolehlivě opakují.
Konkrétní letopočty takových předpovědí obvykle haprují, ale to lze vždycky svést na různé počítání času v různých kulturách.

Nevím, proč bych se měla něčím nervovat už dopředu. Nedělá mi to dobře a proto to nedělám. Takže nevím, zda věřím proroctví, protože mě žádné proroctví vůbec nezajímá. Řeším věci co přijdou. Až přijdou.

Nechává mě to chladnou, nicméně trošku mě zneklidňuje, že kdykoliv se v mé rodině pořizuje nová kuchyňská linka, někdo je do roka pod drnem.

Právě se chystám k drobné rekonstrukci skrze francouzské mimino a nemůžu to vyhnat z hlavy, asi zajdu odborníkovi (pokud tedy seženu i odborníka truhláře)