Názory k článku Škola, kterou si rodiče vytvořili sami

Sofie už v Robinsonu nepracuje, ne však z důvodů, které zde byly rozebírány. Informaci jsme ihned zveřejnili na našem webu, pokud byste si dala tu práci a zadala její jméno do vyhledávacího políčka na titulní straně anebo přečetla poslední aktualitu, jistě byste byla moudřejší (pokud to ještě vůbec jde .

Dobrý den,

nemohu souhlasit téměř s ničím, co píšete, nicméně nevidím důvod všechno
znovu rozebírat. Nepřesvědčím ani já Vás, ani Vy mě.

Za tím, co tu píšu, si stojím.

Přeji Vám, ať najdete místo, kde budete spokojená.

S pozdravem

Hana Viansová

Protože mám nyní jednoho vnuka, 10 let, kterého skutečně učitelka vyšikanovala ze třídy a musel opustit školu, protože jí "nesedl"..velice vašemu nápadu tleskám a zároveň mne mrzí, že jsem před lety nebyla důslednější, neb jsem měla podobný nápad..měla jsem dvě přítelkyně, které se také už dopředu obávaly, jaká bude škola, do ktreé své děti vypustí...už tehdy jsem navrhovala, že se dáme dohromady a budeme ty tři kluky, kteří navíc byli skoro stejně staří, učit doma..dodnes!! toho litujeme, protože jsme si mohly ušetřit mnohé..a hlavně..naše děti mohly být mnohého uštřeny..takže vám naprosto rozumím a vašemu počínání tleskám a držím palce/píšu to nejen jako býv. učitelka, ale jako jednooborový psycholog, neb jsem viděla, že ze školství musím odejít a vystudovala jsem pajk dodatečně ještě tento obor...

Susu, nevim, jací rodiče vzdělávají svoje děti jinde, ale já mám na starost domškoláky pod naší školou, kterých je cca 30, a zatím musím říct, že všichni ti rodiče jsou velmi schopní a zodpovědní. Není jedinej důvod ty děti litovat - naopak je jim co závidět.

MMCH někteří z těch rodičů i měli snahu posílat děti do školy a rozhodli se pro domácí vzdělávání až poté, co na ně dolehla realita českýho školství. MMCH důvodem pro dom. vzděl. můžou bejt i následky šikany, když už jsi ji tedy jmenovala.

Dobrý den,

děkuji za povzbudivá a inspirativní slova. Dovolím si na základě vlastní zkušenosti reagovat na poznámku o tom, že vše stojí a padá na hlavní učitelce. V Robinsonu jsme už zažili situaci, kdy jsme o učitele přišli, ale "nepadlo to".... několik měsíců jsme ustáli svépomocí.

Myslím naopak, že klíčová je práce s rodiči, s jejich důvěrou, s pravidly společného fungování. Při úctě ke kantorské práci si myslím, že každý učitel je nahraditelný, ale komunita ne. Píšu to s vědomím, že se to učíme a určitě to není naše nejsilnější stránka... ale pro základní fungování to snad už umíme.

Jsou i podobné "školy", které iniciují sami učitelé, kteří v tom cítí šanci pro seberealizaci. Mohou být dobré a úspěšné... ale v tomto případě plně platí vámi zmíněné riziko.