Před půl rokem jsem měla tu přednost, že jsem své třetí dítě mohla přivést na svět v CAP. Ačkoli to byl můj nejnáročnější porod, mohu nyní říci, že mi na něj zbyly jen ty nejlepší vzpomínky. Vzhledem k tomu, že mi odtekla plodová voda 25 hodin před rozběhnutím vlastního porodu, strávila jsem jeden den i na klasickém oddělení porodnice FN Bulovka a teprve potom jsem šla na CAP. Sestřičky i lékaři na porodnici byli velmi příjemní a vstřícní, žertovali se mnou v tom smyslu, že kdybych netrvala na tom, že porod nechci urychlit, mohla už jsem to mít dávno za sebou, ale žádné vysloveně negativní informace o CAPu jsem tam neslyšela, ani jsem nepociťovala jiný přístup kvůli tomu, že chci být ta "capová".
V CAPu o mě pečovala Zuzana Štromerová a s jejím přístupem jsem byla také velmi spokojená. Pomohly mi její rady i to, že dokázala vytvořit pocit, že porod je především věc matky. Byla jsem ráda, že v druhé a třetí době porodní je přítomen i lékař a že ten může v případě potřeby zasáhnout.
Pobyt na oddělení šestinedělí se mi také líbil a nemohu k němu mít žádné negativní námitky.
Proto mě velmi mrzí nyní probíhající spor, kterému, mám-li být úplně upřímná, příliš nerozumím. Zřejmě mi chybí dostatečně objektivní informace.
Přeju oběma stranám, aby se jim podařilo nalézt východisko, které by bylo přijatelné pro obě strany i pro budoucí maminky, které se chtějí pokusit o co nejpřirozenější porod. Záměrně říkám pokusit se, protože mi připadá, že v dnešním světě jsme již tak velice vzdáleni přirozenosti, že se to každému i přes maximální snahu nemusí podařit. Umístění takového oddělení, jako je právě CAP, přímo v nemocnici, mi tedy připadá naprosto optimální.
Doufám, že zvítězí zdravý rozum a ne osobní neshody nebo finanční hlediska.

S pozdravem
ing. Dana Pražáková
Praha 10

Pri cteni prohlaseni pana primare mi prichazi na mysl "Pouceni z krizoveho vyvoje". Pouzivane vyrazy mi napadne cosi pripominaji. Dezinformace, nenavistne reakce, rozliceni otcove (jiste pracujici), uz chybi jenom pojmenovat to ohnisko ideodiverzniho centra. Ale i to tam koneckoncu je naznacene. Tezko dnes dohledat, kde cely spor zacal a "Kdo za to muze". Za sebe ale musim rici, ze drzim palce vsem, kteri se zaslouzili o to, ze zeny dnes maji na vyber. Rada bych si i ja jednou v tehotenstvi pripadala jako svepravna bytost a ne jako kus nabytku, se kterym je manipulovano. Pokud CAP zanikne, bude to prohra pro vsechny - pro Bulovku (ktera vytvorila prostor), porodni asistentky (ktere udelaly obrovsky kus prace) i pro maminky a tatinky (kteri do toho sli). A bude uplne jedno, kdo s tim zacal.

Nad slovy primáře nevycházím z údivu. Ačkoli tak vehementně odmítá osobní antipatie, z každého jeho slova čiší snad až nenávist vůči "dvěma jménům". Proboha, současná situace je skutečně bezvýchodná !! Měl by rozhodně na svou funkci rezignovat (nedokáže-li vyjít s představitelkami toho nejlepšího, co v ČR ve zdravotnictví je). Proč nechápe, že kvalitní péče nejsou jen krásné pokoje a dobré přístroje, ale mimořádní lidé.
Proč člověk, předpokládám s nadprůměrnou inteligencí, kváká uštěpačně ve svém prohlášení o počtu zachráněných životů lékařem v CAPu? Kdyby byli doktoři v problematických případech k ničemu, to by přece CAP nemusel vůbec na Bulovce být.