Názory k článku Máma na půl úvazku

Henrietko,
ale zase každé dítě není milovník kroužků, návštěvy kamarádek mající děti jsou pro mě noční můra (zase si pěkně pokecáme o kakání a o papání) a babičky nejsou....
O tom je ten článek - každý to máme jinak.... Co funguje u tebe, nemusí fungovat u jiných...

Super, s prvním a druhým dítětem jsem byla na dlouhé mateřské (v necelých 2 letech naší prvorozené se jí narodil bráška), neb jsme stavěli dům, po přestěhování jsme si pořídili třetí dítě - ale to už jsem opravdu cítila, že další 3 roky doma nevydržím, naštěstí jsem sehnala práci v místě bydliště, tak jsem ve dvou letech nastoupila. Hlídala tchýně, která už šla do důchodu. Dnes s odtupem 6-ti let máme 4. dítě(2letého chlapce). Práci jsem jen omezila na první rok dítěte, loni jsem pracovala na 0,4 úvazku a letos už mám 0,6 úvazku. Je mi 40, spoustu věcí vnímám jinak, jsem šťastná a na malého se těším. Nic bych neměnila. Přesto, že malého musíme vozit dva dny v týdnu k babičce a dědovi (rána jsou dost časově náročná). Řešení částečného úvazku mi vyhovuje na 100%. Na žádné předchozí mateřské jsem nebyla tak v pohodě. Pravdou je, že 4. dítě jsme si pořizovali už s vědomím, že úplně přestat pracovat nechci a partner souhlasil. Navíc můj skvělý manžel se všemi dětmi vydatně pomáhá.

Tak to jsi vystihla dost přesně.

Jo, já jsem se vrátila do práce taky hlavně z toho důvodu, abych nezblbla. vydržet doma s vědomím, že se chlap za 5 dní vrátí, je určitě dost náročné, ale já jsem musela vydržet s vědomím, že se nevrátí - UŽ NIKDY... I tak jsem bojovala s výčitkami svědomí, zdali nejsem krkavčí matka. Čas mi myslím dal za pravdu - pro děti je nejdůležitější spokojená a vyrovnaná máma a ne to, jestli ji mají za zadečkem 24 hodin denně.