Názory k článku Montessori školička: Jak pracovat s Montessori videi

Dobrý den,

za sebe mohu říci, že mě tato videa velice inspirují a jsem za ně ráda. O Montessori pedagogice vím zatím málo, ale díky videím je mi jasné, jaké pomůcky a jakým způsobem mohu používat doma.
Zároveň mi přijde fajn, že mě to motivuje k hledání dalších informacích o tomto tématu :)

Řešila jsem problematiku kursu, a právě sledu všech kroků, tj. vybrat pomůcku, vzít kobereček, předvést, dohlídnout, korigovat, zabránit rušení, vysypání...

Doma též mám nějaké své pomůcky (samovýroba), a děti jsou vedeny k tomu, že mají respektovat druhého, věci mu nebrat, jenže v určitém věku (a i ted v dvou letech) je pro maličké dítě prostě neodolatené, nezkusit se zapojit do lákavé činnosti toho druhého, nechtít tu samou věc vyzkoušet... děti se učí nápodobou, takže napodobovat toho druhého je prostě naprosto přirozené...
Teď mne napadá, zda to vlastně není proti přirozenosti dítěte, (nebo jak to dělat, aby nebylo ?) vysvětlit mu, že bráchu nemůže napodobovat, protože nemůže brát jeho pomůcku a dělat totéž...

(řadu pomůcek, které doma mám, mám samozřejmě dvakrát např. na přesýpání), ale též mám hry jen jednou (např. jsou drahé).
Jestli mi poradíte s jakými pomůckami jste začínala, co byste doporučila. Nejsem v Montessory nijak moc vzdělaná, nic jsem nečetla, jen co vím z kurzu (ted se budu snažit přečíst, ale prý to není moc k sehnání). Dvojčátka mám taková, že byt máme velký byt, nedokáží si hrát každý jinde s něčím, nevydrží se nevyrušovat... samozřejmě, že se to bude s věkem zlepšovat.

a pak je tu ten praktický problém, že když vysvětluji jednomu dítěti, že nemá sourozenci zasahovat do jeho hry, "práce", vybereme spolu jinou pomůcku, jdeme pro kobereček... druhý mezitím pomůcku použije jak nemá - vysype např. krupici na zem - aha a ted s ním jít pro lopatičku, zamést... a co mezitím první. Myslím, že se to prostě stíhat tak jak s jedním dítětem nedá, nemohou se správně splnit všechny kroky a posloupnosti. Takže jsem usoudila, že buď je cesta snažit se rozkrájet a někdy se to vydaří a někdy ne (např. výše, druhý soustředně pracuje jak má event. nic neprovede a na střídačku nějak stíháte uklízet pomůcky a korigovat děti a nebo se to nestíhá-vy uklízíte pomůcku, na rychlo ukážete, odcházíte k druhému...) a nebo nějak strukturovaně stanovit priority (což doma mohu asi spíše)
což vy jste asi udělala s tím, že neodnášela pomůcky - čemuž trochu nerozumím (asi proto že tak neznám Montessory) rozumím to mu dobře, že s nimi pracovala v téže místnosti, kde byli a neodnášela je do jiné ke stolecku ?
a jinak si malá brala event. říkala o pomůcky, kdy chtěla nebo ve stanovený čas ?

a proč se třeba konkrétně tento popis neobjeví už zrovna u videoukázky, pak by bylo vše jasné a neměla bych žádný problém

Milá Hanko, mohu se zeptat, kam s dvojčátky chodíte?
Moje kolegyně má totiž na kurzu, kde pracují rodiče s dětmi dvoje nebo dokonce troje dvojčátka, tak by určitě byla schopna vám poradit.

Milá Natáluš, respektuji vaši kritiku, já osobně nemám ve zvyku odsuzovat něco, o čem vím tak málo, to si raději vyhledám informace, abych pochopila podstatu věci a poté se teprve vrhám do diskuze.

Práce s koberečkem spadá do tzv. aktivit praktického života, kobereček je jednou ze základních věcí, které v Montessori systému naleznete, proto mě překvapuje, že se zde někdo zmiňoval, že se o Montessori zajímá a toto nepochopil....

Cílem aktivity je:
Abstraktní cíl: Dítě koordinuje pohyby nohou a rukou. Chová se ohleduplně. Soustředí se na svůj úkol. Trénuje dodržení správného postupu.

Konkrétní cíl: Dítě vymezuje svou pracovní plochu na zemi pomocí koberečku: Přinese si kobereček. Ohleduplně rozbalí kobereček tak, aby to nevadilo ostatním dětem. Pracuje s pomůckou na koberečku. Po skončení práce sroluje kobereček. Uklidí kobereček na místo, kam patří.

Velikost koberečku je většinou 70 x 120 cm. Počet koberečků ve třídě je nižší než počet dětí. Některé děti pracují jinde (například sedí na židli u stolečku) a na zemi je dostatek místa. Na kobereček nešlapeme, ani na něm nesedíme. Kobereček nepřeskakujme, ale obcházíme. Kobereček vymezuje pracovní prostor dítěte. Pokud je na něm pomůcka, nikdo cizí si ji nesmí vzít. Pomůcku na koberečku si dítě může nechat i do druhého dne, pokud chce v práci zítra pokračovat. Stojan s koberečky má své pevné místo ve třídě jako ostatní pomůcky. Koberečky mívají různou barvu. Při ukazování práce s pomůckou sedí učitel tak, aby dítě bylo vedle něj u jeho nedominantní ruky (učitel-pravák má dítě vlevo). Pokud má kobereček jiný rub a líc, je vždy lícová strana nahoře.