Názory k článku Nelehké rozhodnutí

Dobrý den,právě prožívám vlastně stejný příběh jako vy. Jen s tím, že můj muž ještě pil-problémy s alkoholem, jak on tvrdí kvůli mě chodil do hospody.Za všechno jsem mohla já a jen já. Za to,že se nám narodilo druhé dítko-holčička.To že jsem si myslela,že budeme šťastná rodina,bohužel,vulgární nadávky,fyzické a psychické týrání,vyhrožování smrtí a nakonec jeho sebevražedné pokusy.Vždy jsem si říkala,kde se to v tom člověku bere,když má tak krásné dvě děti.Ale nakonec jsem sebrala tu odvahu a odešla od něj.Řešíme teď naši situaci přes soud,já se musela odstěhovat z bytu k rodičům,naštěstí.Já podala návrh na zákaz styku-což není možné,bohužel v dnešní době,nikoho nezajímá otázka Domácího násilí.I když se to týká maminek,nikdo nevidí co by se mohlo stát vůči dětem-jednou.Teď každý den jen a jen čekám co vymyslí, s čím přijde.Je totiž hrozně nevyzpitatelný a nikdo,ale opravdu nikdo neví co bude.Soudy samo běží,už mi byli svěřeny do péče a mám alimenty odklepnuty,ale rovnou mi oznámil,ať si podám žalobu o neplacení výživného,takže super!!nějaký svůj nový život začít nemám šanci,zatím.Stále,ale opravdu stále se mnou mluví o nás dvou,jak to dát zpátky dohromady a jak se bude snažit a pomáhat mi (co dělal ty 4roky??? NIC), nebude pít,hrát na počítači,starat se o sebe.Nevěřím mu, už vůbec ani slovo.Ale uvidíme co bude dál. Proto vydržte, ty sluníčka za to stojí!!!
a ten život taky..... Věrka

Nádherný,opravdu nádherný článek. Moc mě chytil za srdíčko. Prožívám teď také velice těžké období,rozvod,psychické týrání manželem.Proto Ti velmi fandím v Tvém rozhodnutí!!! Já se rozhodla odejít a taky jsem musela opustit byt. Ale stojí to za to!! Za ty děti a musíme bojovat. Věrka

Ty svině jsou v první řadě právnici a soudci obecně. O prokurátorech ani nemluvě. I církevní hodnostáři zalezli a místo Bohu klaní se satanským justičním ďáblům.
Ve jménu policajta, soudce i prokurátóóra Neámen!

DOBRÝ DEN, UŽ ČTU TENTO ČLÁNEK PODRUHÉ. POPRVÉ JSEM PSALA, ŽE ZÁŽÍVÁM NĚCO PODOBNÉHO A ČEKÁ MĚ TAKÉ ROZHODNUTÍ. MŮJ PŘÍSPĚVEK JSEM ZDE NENAŠLA. ALE POTKALO MĚ TO ČEHO JSEM SE BÁLA. PETRU OBDIVUJI. MANŽEL MI NEVRÁTIL DCERU Z NÁVŠTĚVY. ZATÁHL JÍ NA KRIMINÁLKU A OBVINIL MĚ S TÝRÁNÍ. PODAL SI PŘEDBĚŽNÝ OPATŘENÍ. PĚT LET JSEM DCERY VYCHOVÁVALA OD ROZVODU I BEZ JEHO VÝŽIVNÉHO. NEUSTÁLE SI PODÁVÁ K SOUDU NÁVRHY NA SNÍŽENÍ VÝŽIVNÉHO A ÚPRAVU POMĚRŮ, K SOUDU SE NEDOSTAVÍ A NÁSLEDNĚ SI PODÁVÁ ODVOLÁNÍ. MÁM MOŽNOST JAK DOSTAT DCERU ZPĚT A PODAT NÁVRH NA VÝKON ROZHODNUTÍ A TO ZNAMENÁ NÁSILÍM DCERU NECHAT PŘIVÉZT ZPĚT. NA DRUHOU STRANU SE NEŠTÍTÍ DCERU TAHAT K VÝSLECHŮM NA POLICII. DCERA MÁ IQ NA HRANICI A JE SNADNO ZMANIPULOVATELNÁ. PŮL ROKU SI JÍ NEVZAL ANI JÍ NENAPSAL NA VÁNOCE. DOVĚDĚLA JSEM SE, ŽE MU JDE O TO, ŽE KDYŽ DCERY ROZDĚLÍ NEBUDE MUSET PLATIT VÝŽIVNÝ A O DCERU MU VLASTNĚ NEJDE A K TOMU VŠEMU MÁ ZAMĚSTNÁNÍ NA TŘI SMĚNY A S POMĚRŮ, KTERÉ ZNÁM BY HOLKA KOLOVALA PO TŘECH DOMÁCNOSTECH.JEJÍ OTEC JE NEVYUČENÝ ZE ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY A LÉČÍ SE NA PSYCHIATRII.DOUFÁM, ŽE SOUDY PŘIHLÉDNOU K TĚMTO SKUTEČNOSTEM TAK JAK DOPOSUD A ROZHODNOU OPĚT, ŽE ZŮSTANE TRVALE V MÉ PÉČI.DCERA ÚDAJNĚ ŘEKLA, ŽE CHCE ZŮSTAT U OTCE.
CO SI O TOM MYSLÍTE?

Moc se mě váš článek dotkl - ne proto, že bych byla ve stejné situaci jako vy ( díky Bohu ) - ale proto, že jsem sama matkou 4 leté dcerky ( momentálně čekající druhou ) a neustále s manželem řešíme co v určitých situacích spojených s její výchovou říkat nebo dělat. Pokud je někdo alespoň trochu zodpovědný tak ví jak težké je toho malého človíčka vychovávat. A hlavně se správně rozhodovat. Nikdo není neomylný. Ale řekla bych, že vy jste se lépe rozhodnout nemohla! Já sama nevím jestli bych měla tolik síly abych se dokázala vzdát dcery - v tomto směru jsem bohužel mnohem větší sobec než vy! - a doufám, že to nikdy nebudu muset řešit - manžela mám naštěstí velmi tolerantního a hodného...

Držím vám pěsti aby ve vašem nynějším manželství vše klapalo tak jak má a aby jste si s dcerou všechny ty ztracené roky vynahradily a užily!


Mějte se krásně!!!