Názory k článku Rodinné finance v roce 2010

Zcela souhlasím. Pokud by byly zákony nastaveny tak, aby se tvrdě "šlo" po těchto rádoby otcích, tak by se svobodné matky nemusely utápět ve finančních problémech = neplatili bychom za to všichni. Dále musím souhlasit s tím, že pokud žena ví co je onen zač a stejně si dítě pořídí, či pokud se takhle snaží zachránit krachující vztah, nebo je to "na truc", tak si za vzniklou situaci může jen a jen sama. Všechny víte, že když se nám chlapům přelije krev z mozku do ... tak nesršíme intelektem a zábran taky moc nemáme. Ovšem pokud je rodičovství plánované a o dítě je dobře postaráno pak by se rodina nějak podpořit měla. Uvědomme si, že děti jsou naše budoucnost a právě naše děti budou hákovat na naše důchody etc. Vždyť právě to moje, nebo právě to vaše dítko může být úspěšný a uznávaný vědec na poli farmacie či lékařské vědy, nebo třeba ředitel zeměkoule.

Zdravím .Já proti porodnému nic nemám. A když jste tady mluvily o těch úsporách státu,tak první by si měli krátit platy ti blbečci nahoře....tolik peněz mají a k tomu spoustu dalších výhod( cestovné,služ.auta,levná kantýna...) každýmu mbych jim dala maximálně 20.000 a ať nám ukážou jak si s tím poradí.To je teprve ta úspora!!!

No když myslíte... byli jsme tam třikrát, v čekárně sami, telefon nezvonil ani jednou... dovedu si představit X míst a situací, kde by sestry bylo daleko víc potřeba!

myslíš, že jsou lékaři, kteří by jinak měli prázdnou ordinaci???

Moje maminka je soukromá zubařka a musí pacienty odmítat, nemá je na kdy objednat. Ono totiž za tu pracovní dobu ošetříš pouze x pacientů, víc jich nestihneš. Naopak, má problémy s pacienty, kteří nebyli několik let u zubaře a ona jim pak musí udělat v puse pořádek - což by bylo mnohem snazší v případě pravidelných kontrol.... stomatologie je ale trošku specifická.
Pokud máš ale pocit, že tě tvůj lékař takhle zneužívá, není přece problém najít jiného, nechat si udělat posudek u jiného lékaře, podat žádost o prověření na lékařskou komoru....

Souhlasím! Kdysi jeden můj kolega prohlásil, že daně považuje za naprosto zbytečné a že je tudíž platit nechce. Na to já jsem odpověděla, že daně naopak platit chci (samozřejmě v rozumné výši), protože stojím o to, aby infrastruktura, zdravotnictví a školství i jiné podobné sektory fungovaly. Stejně jako mi přijde správné, aby část prostředků, které vydělám, byla využita ve prospěch lidí, kteří z nějakých závažných důvodů pracovat nemohou - už z toho prostého důvodu, že nikdy nevím, kdy se já sama ocitnu v jejich situaci. A proto dokud můžu fungovat, tak budu fungovat ráda. O pár týdnů později došlo na má slova a ze dne na den jsem se ocitla na několikaměsíční neschopence.