Názory k článku Lvíče

Po prvním dopise a začátku o Jindře jsem si říkala "jak to spolu sakra souvisí", ale velice rychle mě to hnidopišství přešlo. Je to krásné - hlavně ten fakt, jak 12 lvíčků "bez budoucnosti" dokáže udělat stejný počet dětí šťastnými. Neslzím často, ale dneska se mi to prostě přihodilo.

Díky za příspěvky. Pokud vám vrtá hlavou můj věk, mohu svědomitě prohlásit, že když tohle vyprávění vzniklo, bylo mi 24 let. Tehdy se v televizi vysílala Esmeralda a všichni měli v paměti první velké záplavy na Moravě. Co se pravdivosti příběhu týče, něco je pravda a něco jenom moje fantazie. Sbírku lvů jsem ale tehdy opravdu odnesla dětem na charitativní vánoční akci. Bylo to poprvé, co jsem se takové akce zúčastnila. Před třemi dny jsem viděla v Globusu zase vánoční strom pro dětský domov. To mi tenhle zaprášený příběh připomnělo, tak jsem ho vyhrabala z tmavého kouta na počítačovém disku a poslala na Rodinu s nadějí, že potěší, vánočně naladí a třeba připomene nerozhodným, že vánoční charitativní akce probíhají každý rok.

Takhle dlouhé články mě vždycky odradí, třeba je jen prolétnu, nebo si přečtu pár prvních vět. Tentokrát jsem moc ráda vydržela až do konce, opravdu krásné a originální. Akorát jsem si také myslela, že autorce je víc než 23 let.

Moc pěkný příběh, dobře se četl.... i na ty slzičky došlo
I jako pohádka by to bylo moc hezký, ale jestli jde o skutečný příběh, tak to je opravdu balzám

taky bulím..... a přesoluju si oběd. Díky.