Názory k článku Dítě jsem nedala na osmileté gymnázium. Lituji.

Selekce byla vzdy, babicka chodila na vyberove gymnazium na doporuceni sveho ucitele ze zds, maminka na zakladni skolu s rozsirenou vyukou jazyku- a to za totace jako dcera emigrovaneho tridniho nepritele, pravda na vs ji pak nechteli. A ja, rocnik 80 jsem chodila na nejobycejnejsi zakladku, kde druhy stupen rozhazeli do trid podle znamek- tj.v jejich pojeti studijnich predpokladu. Z osmicky se odchazelo normalne, v devitce zustavali ti, co rse nikam nedostali. Po nasem rocniku uz byla devitka povinna.

Vážení, mám takový nemilý pocit, že tu vidím jen tu jednu stranu problému. Já se na gymplu cítila příšerně a to dokonce ještě hůř než na základce, kdy se rozmáhala šikana a já byla jednak v roli oběti tak i pak v roli "mlčící většiny" byť jsem ještě před odchodem na jinou základku zasáhla a už mi bylo jedno jaké bude mít moje "bonzování paňčelce" důsledky. Každopádně po devítce mě naši na gympl vysloveně přinutili, přitom jsem už chtěla na zdravku. Bohužel ještě ke všemu kolektiv příšerný (o všech se bez nadsázky dalo říct snobští namyšlenci a přitom jsem nebyla na soukromém, navíc jsme byli známí jako nejhorší třída prospěchově i chováním). Jen jako příklad co mě hodně mrzelo jeden můj spolužák řval na holčinu na vozíčku "Retardko!!!" Problémy mám doteď, nejvíc se projevily na praxi (dva roky jsem neúspěšně studovala obor Všeobecná sestra na vysoké). Nátlak rodičů a čtyři roky na "nejlepší" škole zůstaly někde ve skříni jako ten pověstný kostlivec. Mimochodem, brácha má stejného třídního a třída proti němu sepisuje petici. Já ho celkem brala, ale až při neúspěchu v odborném předmětu kdy jsme všechny čtyři semestry měli dost podobnou magistru jsem přišla na to, že příčina zjevně byla v mém zakořeněném strachu udělat sebemenší chybičku a když jsem se jí (jako bych to přivolala) dopustila, ona po mě pak dupala čím dál víc čímž se bludný kruh uzavírá, protože jsem dělala chyby čím dál větší. Taky jsem zjistila že nebudu sama, kdo má podobně děsivé zážitky. Stejné to je i na jednom nejmenovaném ústavu v pardubickém kraji kam chodí kamarád a další z mých blízkých prožívá totéž (ještě se to zhoršuje rodinnou situací - jeho maminka je chronicky nemocná). Takže pozor, když už vybírat tak po důkladné úvaze a hlavně referencích nejlépe z více stran.

Asi nepochopíte, jak se můžu ptát - jsem totiž učitelka na 1. i 2. stupni a moje dcera už je v kvartě na gymplu a strašně spokojená. V čem je tedy problém? Že můj syn prostě není studijní typ. Jenže - on na gympl za ségrou chce a já tuším proč: sám vidí, jak se jeho spolužáci mění k horšímu a rád by do příjemnější společnosti. Jen jsme všichni dost nešťastní z jeho známek a přístupu k učení. Loni jsem učila 5. třídu, vím tedy, oč jde, letos učím AJ a HV, ale všechny moje zkušenosti a snahy v jeho 5. třídě nějak pořád nejsou znát. Spíše se pořád zhoršuje.
Nezní to moc logicky, ale mně bude stačit, když na gymplu bude mít 3,4, hlavně, že nebude na 2. stupni ZŠ. Myslíte, že máme šanci?
(prosím o shovívavé odpovědi. Ty pohrdavé si umím představit. Díky.)

přečti si prosím můj příspěvek výše...
nevím, co by se synem bylo, kdyby neměl nakonec možnost navštěvovat soukromou školu pro děti nadané - se studijními předpoklady... mě, samoživitelku tyto 2 roky (4.a 5. třída) sice stály 50 tisíc, které jsem si musela půjčit-protože žádná z 5 mnou oslovených základních škol v Brně nadaného žáka nechtěla... ale nelituji.
Z VLASTNÍ ZKUŠENOSTI MUSÍM ŘÍCI, ŽE sE MUSÍ ZŘIZOVAT TŘÍDY PRO NADANÉ DĚTI S IQ PŘES 130 , PROTOŽE JE NORMÁLNÍ VÝUKA A její TEMPO UBÍJÍ A SPOLUŽÁCI ŠIKANUJÍ... Také učitelé zde by měli mít speciální kurzy...PO TŘETÍ TŘÍDĚ, KDE JE UČIVO NÁROČNĚJŠÍ SE UŽ NADÁNÍ dítěte BEZPEČNĚ POZNÁ... Po 5. třídě tyto děti stejně odejdou na gymnázia...
Zrovna tak by měli být i třídy vyrovnávací, aby děti slabší měli možnost ty průměrné dohnat.
Jde hlavně o to, aby v těchto speciálních třídách bylo dětí DO 20, aby se učitel mohl individuálně dětem věnovat, protože za současné situace - 30 dětí ve třídě, jako měl můj syn, to opravdu nejde... oni ti učitelé jsou taky jen lidé...

Dobry den, rada bych se take podelila o svoji zkusenost.Je mi 25 a chodila jsem na 8-mi lety gympl. Uroven a zpusob predavani znalosti v ceskem skolstvi je asi na delsi diskuzi. To, co se mi libi, je fakt, ze se svymi spoluzaky stravite takovou dobu v tech nejzajimavejsich letech. Znate je jako silne i slabe. Clovek kouka, jaci jsme byli na zacatku a jak je to s nami ted.