Názory k článku První zážitky se šátkem

Moje první dceruška byla tak uřvaná a tak totálně nenáviděla kočárek, že jsme ani jinou možnost neměly. Lépe řečeno: měly. Mohla jsem se s ní zavřít doma a propadnout šílenství, což se mi nechtělo.
To bylo před skoro šesti lety. Šátek jsem sháněla těžko - Watanai měl zrovna výpadek ve výrobě a paní, co prodávala Girasoly, jich měla už jenom pár, tak jsem po telefonu kývla na to, že "zelený", aniž jsem věděla, na co vlastně kývám.
No a pak jsme nosily. Neobratně (kdepak bych tehdy sehnala video) podle nakreslených obrázků. ALe hlavně v tichu.
I tak jsme si užily pozornosti. Holt, malé město: "je tam tak zkrouocená, chudinka..." "chudák děcko" popř. "já myslela, že tam nosíte kopačák".
ale jiná možnost pro nás nebyla. moje dítě prostě kočárek nesneslo. nesneslo to, že je tak daleko ode mě. potřebovalo moje tělo, moje teplo...

druhé mimi bylo kočárkové, tak jsem ho nenutila a užívala si chození v pěkném oblečení s kočárkem jako jiné maminky. až teď. sedm měsíců a dítě začalo mít problém, že je máma moc daleko. a tak se máma díky šátku přiblížila. už znám základní triky, už vím, jak natvarovat šátek kolem dítěte, aby to bylo rychle a zároveň to sedělo a dobře vypadalo.
Zrovna dneska jsem kamarádce psala: díky bohu za šátek.
Právě te´d mi moje hočička spí na zádech v "tibeťanovi"a tváří se totálně šťastně.

Ahoj, právě mám chvilku čas a pročítám si články na Rodině. Já mám synka 8,5 měsíce starého a také ho nosím v šátku. Ale už je hodně těžký na to, abych ho nosila na břichu, proto jsem na čas přestala,ale teď to zkoušíme na zádech. Už se mi to docela daří, ale zase když jsem sama, tak tam nemůže usnout, protože by mu klimbala hlavička. Jaké máte zkušenosti vy a jak to praktikujete? Jinak šátek je opravdu prima věc. Dagmouš

teda, ono je jedno, co se mně nelíbí ;) - prostě je to hazard se zdravím dítěte

i na zadech se to da uvazat bez pomoci ;-) je to o cviku.

Jak jsi byla, prosim, spokojena s tim Vatanai? Uvazuji ted tak o nem. Diky.