Názory k článku Dítě v posteli

... já jsem zase spala s tříměsíčním, sotva dvoukilovým štěnětem, t
které jsem málem zašlápla. Mělo i nějaké vnitřní zranění a rozsáhlé pohmožděniny a vet. mi řekl, že má spát v posteli kvůli termoregulaci. Že se to tělíčko teď bude soustředit na hojení, tak ať není podchlazená. Přestože se spaním psů v posteli nesouhlasím, spala se mnou týden. Vyspaly jsme se obě dobře a nezalehla jsem ji! Nedokážu si představit, že bych mohla zalehnout dítě - připadá mi to jako nesmysl ... Budu si společné spaní s miminkem užívat, až mi bude jednou dopřáno ...

Každé dítě je jiné, ale já bych s tím nočním odstavením ještě počkala, když tolik pláče. Mám 2letou dceru, spí s námi a nočního kojení jsme se zbavily asi v 1,5 roce. Čím byla starší, tím tvrději spala. Takže, když v noci nebo nad ránem zaplakala, nereagovala jsem, zprvu trval pláč asi 20 min, to trvalo asi 3 dny. Zjistila, že to nemá cenu. Jde o to se rozhodnout a vydržet. Pro mě to bylo těžké, ale pak jsem poznala, že když se vzbudí třeba i půl hodiny po tom, co jsem ji nakojila, že nemůže mít hlad, že mě tak časté kojení omezuje, rozhodla jsem se s tím skončit. Držím palce.

Hlavně podle toho, jaký názor autor chce studií podpořit. Shodou okolností jsem zrovna tento týden našla velmi objektivní článek shrnující oba pohledy.
V USA se počet rodičů, kteří spí se svými dětmi se v posledních letech téměř zdvojnásobil. Z mnoha velmi rozdílných důvodů. Maminky z t.zv. dobrých poměrů, novým návratem k přírodě, kojením, dát dětem co největší pocit jistoty, lásku atd. Řada rodičů z asijských a afrických kultur a v chudých přistěhovaleckých rodinách, protože to jinak neznají, nebo nemají jinou možnost. Pro takové rodiny v současné době různé podpůrné organisace rozdávají kolébky a postýlky, protože počet úmrtí novorozenců se od roku 1984 témeř zčtyřnásobil. (103 v roce 1984 na 513 v roce 2004).
Risiko je nejvyšší právě u svobodných afroamerických matek. (27,3 ůmrtí na 100.000 porodů proti 8,5 u ostních matek). Je to hlavně proto, že v takových rodinách často nejde o vědomé společné spaní,o kterém tu všechny píšete, ale o to, čemu odbornící říkají chaotické dělení lůžka.
Americká Akademie Pediatrů proto nedoporučuje "opravdové" spaní spolu, ale oddělený speciální prostor pro miminko v posteli (prodávají se takové postýlky do postele), nebo kolíbku či košík hned vedle postele. Ostatně už ve středověku musely chůvy mezi sebe a dítě klást kládu, aby je nezalehly. Byl na to v Anglii speciální zákon.
Můžeme si samozřejmě myslet, že dětem (a nám) je spolu v posteli nelíp, že je to přirozené, že tak to má být, ale je také dobré se nad takovými čísly a fakty zamyslet a připravit lůžko či naučit se spát s dětmi tak, aby to pro ně bylo bezpečné. Věra S.

Taky jsme spali s dětmi. S tou starší a po druhém porodu i s tou mladší. Starší se ve 3,5 letech sama odstěhovala do svého pokoje i postele, mladší jsme k ní dali zanedlouho, teď už jsou samy a mají svůj klid - a my taky Nic jsme nelámali přes koleno a tu čtyřku jsme si vlastně užili!!!!!!!

ano, mohu potvrdit, tez listopad 2008 u Apoli ;-)