Názory k článku Jedináčci nejsou sobečtí

Jsem jedináček a pravda je, že se neumím hádat do dneška. Občasné hádky mě absolutně vykolejí; byly dokonce i doby, kdy jsem po hádce s parnerem propadala do depresivních stavů, které se ve výjimečných situacích blížily i k myšlenkám na sebedestrukci. Nebylo to ovšem proto, že bych byla zvyklá, že je vždy po mém. Bylo to z důvodu, že u nás platilo: autorita je rodič a já jsem z hlediska otčíma jen přívažek, který nemá na nic právo (natož na vyjádření vlastního názoru), z hlediska matky takový polo-partner, který musí poslouchat a občas je mu vyhověno.
Pozornost skutečně byla na mě upřena víc,než jinde, ale rozhodně jsem nebyla typ člověka, který se snažil na sebe upoutat pozornost za každou cenu. Spíš jsem byla takové to poslušné, hodné dítě, se kterým nebyly problémy.
Až tak poslušná a hodná, až blbá.
Dlouho jsem se učila, jak se prosadit. V současnosti si někteří lidé o mě myslí, že jsem člověk někdy příliš nekompromisní; to mě naučil život a někdy je to také taková maska, kterou nosím. Ono totiž neplatí sedávej, děvenko, v koutě...ale spíš je trend: hodné holky se dostanou do nebe, zlobivé - kam chtějí...
Jinak souhlasím s tím, že je lepší mít alespoň děti 2 a tak se také snažíme naší prvorozené pořídit sourozence...bude-li nám dopřáno.

v našem okolí (školka, sousedi) - jsem z Ostravy - je opravdu málo jedináčků, většinou je víc dětí v rodině.

ja jsem ze tri deti tesne za sebou(po roce),mama se mela co ohanet,bez babicek,v praci,studium a zavodne sport.O prizen rodicu jsme usilovali a vlastne neznam maminu naruc-jak by nas tam taky tri dala...S brachama se nijak nestykame,k narozeninam si napisem sms.Ja mam kluky dva,s rozdilem 16-ti let,takze kazdy si zazil svou pozornost a mel rodice pro sebe.Vzajemne se miluji.Myslim,ze mit vic deti,tak se zblaznim,jedno huci pres druhe,kazde ma jine potreby a zajmy,jak je vsechny ukojit a nikoho neosidit?Jak zvladat krouzky?To urcite nejde.Takze si gratuluji,ze mi to tak bajecne vyslo a mam vlastne dva jedinacky.Super,doporucuji.

V synově třídě je 18 dětí, je to škola vesnická, a na vesnici bylo a je běžné mít více dětí. Z 18ti dětí pouze pět má sourozence, a to jeden nevlastního( přiženěného) a jedny jsou dvojčata , no a tak si myslím, že mají pravdu ti, co říkají, že je dnes více jedináčků. Za mého mládí jedináčci byli tak velká vyjímka, že kolikrát ani ve třiceti členné třídě nebyl ani jeden jedináček. Nicméně si myslím, že za dalších pár let se doba uklidní a opět bude běžné mít spíše dvě děti.

mě se nezdá, že je víc jedináčků, spíš je víc párů co nemají děti vůbec, a pak se to statisticky rozmělní. Resp. v našem okolí jsme s jedináčkem těžce osamoceni, běžně mají v okolí dvě děti, a není vyjímka i tři sourozenci.