Názory k článku Ještě pár slov k porodním diskuzím

Průběžně kontoluje? Já byla na monitoru čtyřikrát před plánovaným císařem (KP a vysoká odhadová váha) a ani jednou za mnou za celou půlhodinu nikdo nedošel!!! Nemluvě o tomo, že byl červen, vedro jak kráva, okna zavřený a zvonek na sestru nikde! To že mi z toho dusna bylo na omdlení a fakt blbě asi říkat nemusím.

Aby bylo dopředu jasno: mám dvě děti, které se narodily císařským řezem.
Jsem ráda, že jsem tuto možnost měla.
Na druhou stranu nevnímám domácí porody jako cosi šíleného a ženy, které se pro tento způsob rozhodnou, jako nezodpovědné tvory, které by měly být zbaveny rodičovských práv. Prostě si myslím, že žena, rodička, má mít právo volby.
A to je to, co se mi na současném stavu nelíbí. Možnost volby není, nebo je velmi malá.
Komunikace lékařů s těhotnou je často na naprosto tragické úrovni. Mnozí se snaží dosáhnout jenom jediného: aby je rodička poslouchala a hlavně je neobtěžovala svou osobností, svými přáními, svými emocemi, svými představami. Jednoduše a krátce řečeno: aby přestala být člověkem a stala se poslušným materiálem k opracování.

Situace v ČR je často líčena jako spor lékařů - odborníků s rodičkami a porodními asistentkami - nezodpovědnými laiky. Když je člověk poslouchá, má pocit, že porod doma je plánovaná sebevražda.

Kupodivu lékaři jinde v Evropě s tím absolutně problém nemají. Třeba v Británii tamní gynekologicko-por. komora (Royal College of Obstetricians and Gynaecologist) vydala prohlášení, že v případě nekomplikovaných těhotenství podporuje domácí porody, neboť "představují nízké riziko a přinášejí výrazný prospěch ženám i jejich rodinám" Dodávají při domácím porodu "je vyšší pravděpodobnost, že porod proběhne bezpečně a uspokojivým způsobem, a to se všemi důsledky, která tato skutečnost přináší ženě i dítěti".
Originální text v angličtině si můžete přečíst tady:
http://www.rcmnormalbirth.net/webfiles/Statement/Home%20Births_Joint%20Statement.pdf

Bajzinko, v první řadě KLID! Ano, byla tady zmíněna rizika, která mohou doprovázet porod v porodnici. Ta rizika byla uvedena jako reakce na to, že se tu psalo o příšerných rizicích, která patří k porodu doma. Zdaleka ne každý zodpovědně plánovaný porod doma musí skončit tragicky, jak se tu někteří snaží prezentovat (objektivní zahraniční výzkumy říkají pravý opak). Stejně tak ne každý porod v porodnici musí být hnusný a zanechávat šrámy na duši a na těle.

Aby sis to ale co nejvíc pojistila, je bezpochyby třeba se i na ten nemocniční porod připravit. K přípravě patří i uvědomění si, že žádný porod není bez rizika a že i v porodnici to svá rizika má. K tomu jsi, zdá se, došla teď.

Následně je třeba zkusit udělat něco pro to, abys těm rizikům, která nejsou nezbytná, nějak předešla. Jako prvorodička samozřejmě moc nevíš, do čeho jdeš, a je pochopitelné, že proto vkládáš hodně důvěry v lékaře. Určitě je ale i tak dobré si něco přečíst (ne jen jednu knihu od lékaře, ale třeba i nějakou z jiného „nelékařského“ pohledu) a na základě toho si zkusit udělat aspoň přibližnou představu o tom, co bys ty sama chtěla a nechtěla.

Takových knih je spousta, docela slušný seznam najdeš na stránkách HAMU (http://iham.cz/old/literatura.php), já bych třeba pro začátek doporučila knihu Penny Simkin – Partner u porodu, která je plná velmi užitečných informací nejen pro toho partnera, ale určitě je velmi přínosné, aby i ten partner (pokud ho u porodu budeš mít) ty informace dostal taky.

Pak bych určitě doporučila tvé představy konzultovat s personálem vybrané porodnice ještě před porodem. Když nic jiného, získáš tam snad aspoň přibližnou představu o tom, co půjde, co nepůjde, a jak se ve tvé porodnici obecně k rodičkám staví. Při porodu samém je pak dobré dát hned na začátku najevo, že si při každém zákroku přeješ předem vědět, co se PA nebo doktor chystají dělat a proč to chtějí dělat.

Nikdo tady netvrdí, že jsou rutinní zákroky prováděny schválně, se zlým úmyslem. Jen je to prostě zavedená rutina, která se dost často dělá s ohledem na všechny možné okolnosti (nutnost urychlit porod, protože venku čekají další, zaneprázdněnost personálu atd.), ale ne s ohledem na rodičku a dítě, kterým ta rutina může (a nemusí) také uškodit.

A ještě k tvým otázkám:

- oddělení šestinedělí těžko může být izolované od infekcí, to by tam nesměly chodit návštěvy. Na rozdíl od domácího prostředí, kde můžeš snad aspoň ovlivnit, zda ty návštěvy k miminku budou chodit a které, v porodnici se budeš potkávat i s návštěvami ostatních rodiček, o kterých nevíš lautr nic. To je bohužel jedno z těch rizik, která moc ovlivnit nemůžeš.

- k tomu nástřih x natržení si určitě ještě něco přečti (třeba i v té Simkin se o tom píše). Nástřih samozřejmě v určitém procentu případů opodstatnění má, ale zdaleka ne tak často, jak se v našich nemocnicích provádí (u prvorodiček obzvlášť). Nejde tedy o to, odmítnout nástřih absolutně, ale pokusit se personál přesvědčit, aby k němu přistoupil jen v momentě, kdy bude opravdu namístě.

- co se týče nahřívacích podložek – tady určitě rizikům předejdeš nejlépe tím, že budeš dítě co nejvíc (pokud možno stále) mít u sebe. Zdravý novorozenec žádné vyhřívané podložky nepotřebuje, nejlépe ho zahřeje matka.

- rozdíl mezi spontánně „prasklou vodou“ a amniotomií. Pokud voda spontánně odteče ještě před „rozjetím“ samotného porodu, těžko s tím můžeš něco dělat. Pokud se ovšem porod rozjede bez prasknutí vody, je dobré amniotomii neprovádět. Ono je totiž sice pravda, že propíchnutí vaku blan (tedy to „píchnutí vody“) porod urychlí (proto se to taky obvykle dělá), ovšem zároveň to taky může porod zbytečně zkomplikovat – představ si, jak miminko prochází porodními cestami. Když je ještě v neporušeném vaku blan, obklopuje ho plodová voda a tím ho vlastně částečně chrání, dělá mu takový „polštář“, díky kterému je ta cesta pro něj méně nepříjemná a. Jakmile se „píchne voda“, tato ochrana zmizí, miminko se může zbytečně dostat do tísně. Nemluvě o dalších komplikacích které to může způsobit – např. vyhřeznutí pupečníku. O tom se ale taky mnohem víc dočteš např. u té Simkin.

Přeju ti, ať se porod vydaří podle tvých představ a dle hesla, které tady už tuším někdo psal – Štěstí přeje připraveným.

Předchozí příspěvek byl opravdu přespříliš dlouhý a ukecaný. A tudíž otvíral příliš mnoho otázek a výkladů najednou. Dovolila bych si autorovi poradit, aby svůj text podrobně pročetl, pak by možná zjistil, že je schopen jednu věc napsat několika větnými ekvivalenty, česky řečeno, že zkrátka jednu informaci podává hned v několika větách stejného významu za sebou. Kdyby je tedy proškrtal a ponechal tam pouze tu, se kterou je nejvíce spokojen, jeho příspěvek by rázem zeštíhlel o 50 %.
A teď k obsahu: Jsem ráda, že tu otevřeně zazněl názor, že cílem diskuze by měly být především změny v porodnicích, porody doma zákon umožňuje, kdo si je chce zvolit, nikdo mu v tom nebrání a přitom zde nejsou jako první možnost, kterou si žena musí zvolit, proto mi připadá poněkud zbytečné o nich diskutovat. Diskuze jsou to sice leckdy zajímavé, leč neplodné. Jeden příklad, jedna osobní zkušenost nikdy nejde zobecnit a vztáhnout na všechny ostatní, na druhou stranu orientovat se podle statistik je velmi nelidské, spoléhat se na "moudrost většiny" v tak ožehavém případě jako je lidské tělo, porod, lidské životy, to mi připadá jako poněkud chromá berlička. I já osobně jsem do poslední chvíle spoléhala na to, že dítě zůstane v poloze koncem pánevním pouze v cca 4% případů. A odnesla jsem si poznání, že zkrátka každou eventualitu je třeba brát v potaz, ať je třeba sebeméněčetná. To samozřejmě neznamená, že to platí pro každého. Jen zkrátka dovedu pochopit obavy lékařů, kteří skutečně asi zažijí na sálech leccos. To je i odpověď na Vaši otázku, ať Vám dá někdo DŮKAZ, že porody doma jsou méně bezpečné, než ty v porodnici. Takový DŮKAZ Vám pochopitelně nikdo nedá, dobře to víte, a proto se šibalsky ptáte. Tak k čemu tahle zbytečná rvačka? Porody doma možné jsou, a jsou možné především pro ty, pro které jsou přijatelné. Sám jste nakousl, že nejsou rovnocenná alternativa pro všechny. Tak je třeba je také brát. Pokud o ně bude stále dokola bitva, je možné, že se toho ještě nakonec chopí nějaký schopný politik, jako vhodného materiálu, a budou zrušeny. Je to přece o lidské svobodě, o svobodném lidském rozhodnutí, které by z principu nemělo být nikomu ve svobodné společnosti upíráno. V žádném případě by neměly být démonizovány, ani vyzdvihovány jako něco lepšího: a i v tomto bodě jsem ráda, že se shodneme. Nechť si každý vybere, a ostatní nechá na pokoji.
Jsou to stejné alternativy jako kojit-nekojit, dudlík-bez, papírové-bavlněné pleny, atd. atd. atd. Nakonec všechny miminka jednou vyrostou.
Zajímavé je, že zdaleka není tolik lítých diskuzí ohledně výchovy, zřejmě neexistují jednoduché návody na lidské štěstí...

P. S. Plně se ztotožňuji s Vaším názorem na vedení pořadu M. Jílkové o porodech. Byla to hrůza - z jedné, druhé i třetí strany. A co asi bylo nejhoršího, že nezasvěcený divák vlastně vůbec nedostal šanci se něco dozvědět.

Gedžitko, tys úmyslně čekala doma až do prasknutí vody, a přitom máš odvahu navážet se do žen, které doma plánovaně rodí? Tak to je teda gól

Takže ty jsi plánovaně prakticky celou první dobu porodní strávila doma bez pravidelné kontroly, zda s tebou nebo s miminkem nejsou nějaké problémy, nebála jsi se, že třeba sama nerozeznáš hypoxii dítěte, riskovala jsi, že porodíš bez odborné asistence (třeba já rodila vzápětí po spontánním odtoku vody, praskla voda a následující stah šlo dítě ven)... nebála jsi se výhřezu pupečníku při prasknutí vody (kdy by se ti dítě nejspíš udusilo, kdyby u toho nebyla PAtka nebo jiná osoba, která ho rozpozná a okamžitě zasáhne a zavolá záchranku), nebála jsi se co já vím třeba masivního krvácení po porodu (kdybych tedy měla sáhnout do repertoáru odpůrců porodů doma), nebála jsi se, že s tímto přístupem porodíš třeba na chodníku před barákem... ale přitom máš plnou pusu keců, jak jsou holky, které si na rozdíl od tebe k porodu pozvou odborníka, který by v případě problému zasáhl, nezodpovědné a měly by si případné následky platit samy

Jako nic proti tvojí volbě, když ti to tak vyhovovalo a vše bylo OK, tak je to v pořádku. Jenom prostě nechápu, proč tedy potom mluvíš o riskování směrem k ženám, které na rozdíl od tebe nespoléhaly jenom na vlastní intuici, ale přeci jenom si pro všechny případy pozvaly navíc ještě někoho, kdo by k jejich intuici přidal i odborné znalosti a dovednosti