Názory k článku Mami, proč nemáme peníze?

Po přečtení všech příspěvku neodolám a přidám se také se svým pohledem na věc.
Byla jsem jako au-pair v Londýně (2holky+1kluk).Děti samozřejmě nosily uniformu, protože chodily do PRESTIŽNÍ školy, jak mi jejich matka otloukala o hlavu téměř každý den.Vždy nezapomněla zdůraznit jak DRAHÉ jejich studium je a jak oni jsou ti skvělí,kteří těm malým bastardům dopřejí právě tenhle luxus.Ale ona sama je naprosto jiný příběh Uniformy jsou praktické-přiznám se, že na mě barevně fádní,ale hodně příjemné a pohodlné na nošení-kvalitnější pevné měkké materiály. Líbilo se mi,že kluci nosili kravaty a byli vedeni k tomu,že je to slušnost vypadat upraveně, když se bavím s učitelem /autoritou atd.(když vidím dnes jak přijde drban v džínách na pracovní pohovor na vyšší pozici a nepřijde mu to divné- je mi úzko)Děti si ve škole byly rovni,nicméně to kastování přišlo tak jako tak.Před školou sledovaly kdo přijel jakým autem (protože uniforma neprozradila nic), pak také jak přišla oblečená ta která au-pair/rodič (au-pair=větší snob,protože rodiče se nemusí obtěžovat-pošlou za sebe poskoka).Když jsem zjistila jak důležité je mé oblečení jako doprovodu ke školní bráně,věřte že jsem si už netroufla jít neupravená takže kdo chce srovnávat, tak uniforma neuniforma-parametr se vždy najde.I přes to jsem v anketě zda zavézt uniformu nebo ne na straně UNIFORMA ANO.

tak si to Honzo spočítej: 3xspoření =cca 6000Kč. + 4500 za poplatky bydlení v rodiném domě a jsme opět na stejné častce jako rodina z článku. těch 10 t. Na podkroví jsme si šetřili 5 let; za 250 000 tis jsme si ho více méně svépomocí zrobili. za zbytek 100 000 koupili ojeté auto pro život a ty levné výlety. Na bydlení se musí dávat ikdyž bydlíme ve svém... Kdo myslíš, že nám platí plynové topení, plot, děravou střechu.... Podotýkám, že domek jsme nezdědili ale pořídili z úspor... Pravda je, že jsme se nebrali ve 20ti. mě bylo 26 a manželovi 31 roků, takže jsme již něco měli naštřeno. jsme spolu 15 let.

Já osobně jsem zase v takové finanční situaci,že bych do práce chodit nemusela, ale být doma by mi teda vůbec neuspokojovalo,takže přežiju ještě 3 roky na mateřské (času věnovaného dětem si samozřejmě taky považuju) a pak hurá mezi lidi)

Jsem učitelka, manžel státní úředník, oba vysokoškoláci, bohužel s nijak nadprůměrnými platy, takže vztah vzdělání a bohatství je podle mě trochu mimo. Zejména v naší republice).Jasně, že jsou peníze důležité, ale ráda bych dětem předala, že bohatý neznamená vždy šťastný.Ze článku mám pocit,že se dětem musíme omlouvat, že nejsme bohatí a nemáme na všechno. Copak je to cíl, mít na všechno???

Debbie - já si hlavně myslím, že problém ČR je v tom, že tu lidé ještě nepochopili, že právě zážitky a prožitky jsou to, co jim nikdo nikdy nevezme a nedají se nahradit žádným kupením majetku.
A když svobodná matka obětuje peníze na umělé vnady a značkové ošacení, ok, ale všimla jsem si, že některé maminky, které vypadají jak ze škatulky, často vedou za ruku dítko, které vypadá, že ho maminka živí jedním rohlíkem denně a obléká v popelnici. Prostě že maminka tak nějak hrozně ráda investuje do sebe a dítě je jen takový přívažek navíc...