Názory k článku Život jako úkol

také jsem ho měla. než se mě zhroutil svět. Chlap mě neopustil,nepodvedl,ale už mě nechce.
nemá důvod. Bohužel,jen prostě chce žít bez lásky,bez přátelství.
Ano je dobré mít ideály. Ale nepodceńujte žádný aspekt ve vztahu.
jednou může banalita vyrůst v obludu a sežrat váš svět.

Maw - není zelenější, naopak. Ten druhej břeh by potřeboval sakra zalejt a pohnojit...A s manželem mám jistotu, jakou už s nikým jiným mít nebudu-nevěra mi prošla tak hladce, pořád mně miluje a chce být se mnou, pořád si můžu chodit kam chci... Ale já cítím, že ho tím ponižuju a ani mně to nevyhovuje.. Možná by bylo lepší být s malým chvíli sama a pak k sobě buď znovu najdeme cestu, nebo ne a časem najdeme někoho, kdo bude s námi na stejný vlně.Dneska už se nebojím že ne, chlapů i mladých, co jsou schopní mít rádi cizí dítě je hodně...
Je mi z toho, co se stalo, dost smutno.Moje nová láska to všechno nějak neunesla - a já taky ne, neuměla jsem se rychle rozhodnout, začal do toho každý mluvit a šlo to do háje.. I přes to, že bych neměla ani jednoho, byla bych radši sama, ale pořád váhám, protože by se mohlo stát, že když odejdu, ty vrátka k manželovi si navždycky zavřu - čert vem já, ale malej... Nevím co je lepší a nechci to uspěchat.. :-( Ale ať udělám cokoliv, vždycky to bude někoho bolet.

Neznám žádnou 100% účinnou antikoncepci, snad kromě nesouložení.
Ty ano? Šťastná to žena!

Děkuji za milá slova chvály. Také jsem chtěla studovat psychologii, ale jsem líná - zůstala jsem laikem Co se týče ateismu ...To je na dlouhé povídání , ale asi takto: Ateista jsem v tom smyslu, že jsem vyrostla v ateistické rodině, k žádnému náboženství jsem nebyla vychovávána (jen k prosté lidské slušnosti a zodpovědnosti) a nepatřím k žádné církvi. S žádnou církví se nedokáži ani dnes zcela ztotožnit (ani svatbu jme neměli v kostele, jen civilní). Z náboženských dogmat a pokrytectví podle mého názoru v minulosti vzešlo mnoho utrpení. Nicméně, co se týče morálky, jsem si vědoma, že mé životní postoje jsou blízké křesťanskému pojetí. V otázkách morálky se s křesťanstvím v mnohém shoduji a přestože nevidím svět tak jednoznačně černobíle, v tomto ohledu je podle mne škoda, že vliv křesťanství v naší zemi po válce tolik zeslábl. Je to společnosti na škodu.

jo,to je pravda,ja jsem taky desne nerozhodna,chodila jsem ke kartarce,cetla horoskopy,stejne jsem rozhodnuti musela udelat sama.Dobre nebo spatne,ale sama.Nastesti se clovek nikdy nedovi,jake by to bylo kdyby se rozhodl jinak,tomu my rikame doma "kebysmy".Moc na vas myslim a drzim palce i na nohach.