Názory k článku Zůstat nebo jít?

Tak jsem se po nějaké té delší době podívala na můj článek,připomněla si tu strašnou dobu,a znovu si přečetla odpovědi. Teď bych ráda napsala jak jsem dopadla. Ze stěhování do vedlejšího domu sešlo,vydržela jsem v tom vztahu ještě asi půl roku, ale jednoho krásného dne mi došla trpělivost, zbalila jsem věci a odstěhovala se do vedlejšího města. Nikdy, za celé dva roky co zde bydlím jsem ani na vteřinu nezalitovala,bylo to mé nejlepší rozhodnutí a navíc jsem zde našla svou životní lásku,jak já mu říkám. Jsem šťastná,spokojená,kluci také,výborně si s mým partnerem rozumí, no a jejich otec? Jak se říká,sejde z očí,sejde z mysli, o kluky nijak nejeví zájem, stýká se s nimi tak jednou za půl roku a to vždycky jen na pár hodin. Takže pokud nějaká žena je v situaci podobné té mojí, vlastně v srdci rozhodnutá a v hlavě ještě ne,tak z vlastní zkušenosti radím,dejte na srdce, to nám radí nejlépe. Ano, začátky byly těžké, někdy až moc, ale všechno se časem zlepší, a ten klid a mír a pokoj v duši ten je opravdu k nezaplacení.

Ahojky,
tak jak čtu dál a dál mám opravdu pocit,že píšeš o mě.Tohle řeším snad pořád,až na to že s příchodem mladší dcery nad tím uvažuji víc a víc.A pořád je tam pro a proti.S manželem jsme spolu skoro 14let,svoji necelých šest.A snad už tři roky chci odejít,ale nějak to nešlo a nejde.hrozí mi tím,že my nedá děti,já ať si jdu,ale děti nechám tu.Tak zatím trpím.Nebo jsem trpěla doteď.Poznala jsem kamaráda s kterým nás pojí stejný problém,možná je to i tím,ale začla jsem to řešit daleko víc než před tím.Nic mezi náma není jen to psaní,dodávání odvahy,hezké slovo které jsem neslyšela od manži ani nepamatuji a nebudu říkat,že se na jeho psaní netěším,těším a jak.Nevím zamilováním bych to asi nenazvala neznáme se jinak než přes psaní,ale ty hezký slova umí pohladit na srdci.Zároveň se nemění nic na tom,že když jsem říkala už před časem,že když odejdu chci být sama,tak to platí i teď.Nechtěla bych odcházet k jinému muži,už kvůli dětem.Jen nemám to bydlení a to je trošku problém sehnat.V takové cenové skupině aby mě to nezruntovalo.Jsem na rodičovské takže těch peněz není.Takže pořád přemýšlím,hlava bolí jen otevřu oči a bolí i když je zavírám.Nic mě nebaví ani vaření,ani uklízení,nic.Nevím co dál,vím,že chci být bez něj,ale....budu to zvládat sama?Myslím finančně,jinak na všechno jsem sama už teď.Děti jsou ještě malé,ale i tak to vnímají jsou plačtivé,bojácné,když se zvýší hlas,už kvůli nim chci být v klidu aby byly i oni.....Ale ...je tak hrozně těžké udělat ten krok.
Renatko přeji Ti v tvým rozhodnutí jen to nejlepší(myslím,že jsi psala,že se budeš stěhovat)a snad(kvůli dětem)budu mít i já tolik síly udělat ten krok.
Krásný den

Dano,souhlasím s tebou...i když zrovna já.Donedávna jsem dělala to stejné,teď už dál nemůžu,nejde to,nechci.Chci mít konečně klid a né z hrůzou čekat co jsem zase udělala špatně.
K příspěvku dodám,že to Renula psala asi o mě?Jen ještě já bych přidala žárlivost.A ta hraje největší roli.Jinak řeším to co Renča.Taky jsem srdcem rozhodnutá odejít,snad i rozum jsem už přemluvila,ale nějak je to strašně těžký.Proto jsem se taky začetla,asi tu tak nějak hledám odvahu.ale děkuji Všem za příspěvky.Renulo a ostatní hodně štěstí a sil.

MNo rozhodne na to pravo nemam ti lezt do soukromi je i na to zakon o mobilech pokud ti bez dovoleni leze do mobilu narušuje tve soukromi na to nema pravo .ja mela ten stejny problem sice me manžel nebyl za to ,ale on si zgust na jinem domacim nasili a to vše před dětmi na to byl expert,ale už sme od neho pryč a mame klid a take sem sbirla dva roky odvahu odejit.Já vím těžko se odchazi po tak dlouhe dobe..ja ti mužu jen poradit abys travila svuj čas vice nejakemma zajmy a nebo na vylety nebo z kamaradky na kafi a tak pod abys byla pryč z baraku...jinak ti přeji hodne štesti a pevne nervy.

Co to je prodloužit? O deset dvacet let? To by možná v jejich věku bylo nějaké řešení....,ale vykázat neznamená, že se toho člověka zbavíte, právě naopak, teror teprve může začít. Radši bych vše opustila a začala prostě sama, tam kde na mě ten člověk nemůže...ovšem obtěžovat život může i tak.Ale málo-který chlap by opustil dům a nechal tam milovanou ženu bydlet a neotravoval by, to už jsou inteligentní jedinci,což manžel Pralinky rozhodně nebude, když jej naštve sms ať už byla jaká-koliv.