Názory k článku Jak vypadá "učitelka snů"?

Záleží, kde se to ztratí. Pokud třeba boty v šatně, kam si je mají žáci odkládat, tak rodiče dostanou náhradu, protože školy jsou na to pojištěny.

Všechno je tu moc hezky popsáno, ale takových učitelek snů moc není, možná ty, co začaly pracovat a mají nějaké sny a ambice. Jinak mám zkušenosti, že se to tam učitelky snaží nějak přetrpět a hlídat děti, aby si neublížily. MOžná by si měly přečíst tento článek, třeba by je to vrátilo zpět ke kořenům toho, proč začaly učit.
Na Komunitě 111 jsme měli v chatu taky hezké téma - Touha být ideální matkou. Vlastně taková ideální maminka měla splňovat to, co ideální učitelka. Snažím se jí být, ale občas je to moc těžké :)

A jsme moc spokojení - rodiče i syn a brzy i dcera. Výběr školky máme značně omezený, protože naše děti jsou dvojjazyčné a výběr česko-německých školek je v Praze velmi omezený. O to víc jsme šťastní, že paní učitelka Monika ze školky Kinderwelt Maja je tak skvělá. Má na starosti okolo 5 dětí a každému se věnuje velmi důkladně, nad každým dítětem přemýšlí a vymýšlí mu cvičení a aktivity šité na míru. Každý den si najde čas, aby si s rodiči při předávání dítěte udělala chvilku a popovídala si. Vzájemně se tak informujeme, co je nového, jak se daří synovi, co by mu prospělo, jak se vyvíjí atd. Líbí se mi, že je paní učitelka systematická a všechno, co dělá s dětmi, má svůj smysl a účel. Má to promyšlené a ví, k čemu to vede a co tím děti učí a proč to dělá. Co je velmi vzácné, že paní učitelka rozumí různým reakcím dětí a ví, proč ty reakce jsou takové.

Mluvíte mi z duše. Práce s dětmi je skvělá, ale ti rodiče...,

Cammelie,
je mi líto, co se děje ve vaší školce, ale věř, že to není ojedinělý jev. U nás je vybavením luxusní školka se spoustou kroužků a nádherným hřištěm. Jelikož jsme dost lidnatá část Prahy, tak je samozřejmě plně obsazená s mnoha náhradníky v pořadí... Škoda jen, asi polovina učitelek je přes 70 let a druhá polovina tak 30-40 let. Nejdřív jsem měla pocit, že je bezva, když se kluk do téhle školky dostal, ale časem jsem pochopila, že vybavení není vše. I když učitelky jsou na první pohled příjemné a k dětem se chovají hezky a věnují se jim, trápí mě, že nic není možné dohodnout jinak než "takhle se to tady dělá". Např. Děti pijí jen 1 hrneček při přesnídá vce, u oběda a u svačiny. Tj. cca 3-4 dcl za den. Kluk je pravidelně žíznivý, když ho v 17 hod. vyzvedávám, musím mít ssebou lahev pití, jinak by snad nedošel domů. Při odpočinku poo musí všechny děti ležet pod dečkami a mít zavřené oči (2 hod.!), což u předškoláků je utrpení. Většina z nich už dávno poo nespí a melou se, což je bráno "zlobení" a jsou káráni nebo jdou na hanbu. Během odpočinku nesmí děti na záchod (2 hod. !!!) "měli se vyčůrat před spaním". Důvod je prý, že se tam v té době uklízí a dítě by mohlo uklouznout po mokré podlaze... Ven se chodí jen dopoledne. Když dopoledne prší a odpoledne je krásně, stejně dětí sedí uvnitř a kreslí...To jsou podle mne organizační stereotypy zavedené za socialismu, které si bohužel předávájí učitelky z generace na generaci a hotovo. Pokud mi to nevyhovuje, mám dát syna do soukromé ( u nás cca 6-10.000,-/měs+ stravné). Je mi to líto, ale na soukromou školku nemám. Budeme to muset vydržet. Doufám, že se o počůranémm prostěradle v předškolním věku nebude synovi zdát ještě v dospělosti. A přeji paní učitelce, aby jí vlastní děti, až bude nesoběstačná, dovolili jít na záchod, kdy bude potřebovat