Názory k článku Proč si kluci chtějí hrát se zbraněmi?

Přemýšlím, co dává právo rodičům rozhodovat o tom jakého budou děti vyznání, zda-li výchovu k militarismu či pacifismu, apod... Co když je dítě právě rozený voják a bude to jednou práce, kterou bude dělat nejlépe? Proč jej brzdit pacifismem? Či naopak... Jediné, na co je potřeba dávat pozor, je bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost. I s dřevěným mečem s ostřím a špičkou lze dost nepříjemně zranit, podobně s airsoftovýma pistolkama. Tím ovšem nechci říct, že by se toto mělo dětem zakázat. Právě proto, že s tím lze zranit bych podobné věci dětem ukázal, ale se vší instruktáží a důrazem na to, že ač jsou to hračky, končí s nima při špatném zacházení veškerá sranda a nechal bych je si s tím hrát jen v blízkosti nebo pod přímým dohledem dospělých. Kdo vychovává dítě k pseudo-pacifismu, pseudo-humanismu a pseudo-intelektualismu, zadělává dítěti na jeden možný obrovský problém - a to ten, že ve chvíli, kdy se na již dospělého pseudo-pacifistu-humanistu-intelektuála vrhne zfetovaný ozbrojený hovado (pardon za ten výraz) s nožem (obuškem, klackem, ..), tak pokud se vůbec obránce náhodou při pohledu na to, že jsou tu mezi námi i agresivní jedinci ochotní použít zbraň k bezprecedentnímu útoku na člověka, na něco zmůže, tak to nebude ani útěk, ani obrana, ale pár (možná posledních) slov vůči agresorovi o tom, že to co dělá je špatné a nemorální.
Pro odpůrce zbraní a her mezi dětmi - ano, existují excesy, kdy dítě zkusí později to, co vidělo ve hře. Realita je taková, že z 99% podobné věci dělají lidi, kteří si v mládí nehráli DOOMa (asi nejstarší pořádná střílečka) či se s vrstevníky šermovali. Mnohem větší vliv na toto má přístup rodiny k dítěti a sociální příslušnost (o jisté menšině psát ani nebudu, abych nebyl obviněn z rasizmu).
Podle mě tedy nejde o to s čím si děti hrajou, ale jak je k tomu vedou rodiče.

já mám děti 1 rok od sebe, kluk starší. když bylo malé něco málo přes rok, dostala ty nejmenší skládací golfky. bráška jí je pořád bral, ale skládal je a rozkládal, točil kolečky, vožení panenek ho ani nenapadlo a nemyslím si, že by byl ve dvou letech nějak výrazně ovlivněn sociálními tlaky, u nás v rodině určitě ne. spíš si myslím, že to v těch dětech opravdu už je, malá od malička pečovatelka, panenky, parádění, kluk auta, nářadí a teď bohužel skoro výlučně zbraně a bojování (je mu 4,5). Ale uklidnili jste mě, že to - doufám - přejde.
jo... ve věku zhruba 1,5 -2,5 strašně rád vařil, nechala jsem ho dělat skoro všechno.... bohužel mu to nevydrželo ((

možná že napadne to stejný počet holek i kluků, ale zajímavé by bylo pozorovat kolik to zrealizuje....a to bych řekla že více bude kluků, protože u těch se určitá míra "zlobení"..tedy akce jaksi více předpokládá a toleruje :)) a to je ten kulturní vliv naší společnosti a už vím proč mi naši tolik nadávali když jsem dělala to co brácha...zkrátka jsem nezapadala do holčičí škatulky

Vtip je v tom, Deniso, ze "zensky" a "muzsky" mozek je spise vedecky konstrukt nez realita. Jasny existuje nejake pravdepodobne vetsi nebo mensi centra, ale u individu to muze lisit. Abych ti to vysvetlila primitivnejsim prikladem, se obecne predpoklada, ze chlapi silu maji v ramenach, a proto lepe hazeji. Nicmene trenovana sportovkyne osteparka bude hazet lepe nez nejaky chlap z ulice. Anebo vseobecne se predpoklada nizsi pecovatelske sklony u muzu. Existuji ale muzi, kteri s malymi detmi umeji lepe nez spousta zen. Prave proto tu hranici mezi muzstvim a zenstvim je tezko stanovit jinak, nez na zaklade castejsiho statistickeho vyskytu. Nedostala jsi pri sveho poceti soubor zenskych genu, dostala jsi pouze geny, kteri urcuje tvuj predpoklad na jiste schopnosti, jak ty "zenske", tak ty "chlapske". Ktere z nich vyvila jsi, zalezelo na tvoji osobni psychicke historie a muzes mit treba vetsi sklon k "chlapske" agresivite pokud v prenatalnim nebo porodnim obdobi zazivala jsi nouzi a bezmoc (to jen priklad, nic o tobe nevim). A na kulturnich vzorach. Chovala jsi jako maminka ne proto, ze jsi s ni byla, ale proto, ze jsi byla oznacovana jako "ta", jako "holka", a chovala jsi jako "ona" v tvem okoli. Pokud tvoje maminka byla pecovatlkou, mela jsi posileny sklon si hrat s panenkou, pokud maminka pracovala doma intelektualne, nebo delala technicke prace, zkousela jsi to take. Jestli tyhle cinnosti ti sedly ci ne, jsou zase veci treba i te geneticke vybavy.

Navic ten zensky a muzsky mozek se formuje z velke casti pod vlivem sexualnich a reprodukcnich hormonu. Na deti jejich vliv je celkem mizivy.

A transsexualove: jejich problem je z velke casti kulturni, nikoliv biologicky. Pokud ten chlap by se narodil v 18 stoleti, mohl by klidne nosit obtazene hedvabne kalhoty, leskle vzorove sako, malovat si oci, tvarovat se do kudrnek a pudrovat si vlasy a nikdo by nehnul obocim.

Nevím, jak to má doma Miri, ale já třeba dětem pouštím pohádky na počítači