Názory k článku Bilancování

Mediano, každý týden ho nemá, ale každý týden, když přijdou Novinky z Rodinky se těším, že tam bude právě od ní...dodává mi to sílu

jsem to chomout- jak se tu dojetím rozplývám, tak se mi to odeslalo v půlce

Zkusím navázat nit-snad už méně pateticky

V sobotu jsme si domů přivezli třináctikilový raneček štěstí.
Je to jedno z těch kuřátek, které vypadlo z hnízda hned po narození a šance na jakékoli stmelení je nulová. Neumím si představit, že bych se k němu chovala jako profi vychovatelka a odepřela mu tu radost a potřebu říkat mami.
Vždyť už při třetí návštěvě mi říkal teto- maminko, jak to slyšel od našich dětí.

Každý, komu jsem se zmínila o jeho zdrav. stavu, mi ten krok okamžitě rozmlouval (snad kromě Tebe).Většinou to byli ti, kteří si neumí představit tu záplavu síly, když se takové dítě s důvěrou přimáčkne k osobě, kterou považuje za svůj opěrný bod. A je fuk, zda je s ním spřízněna geny či ne! A je mi šumafuk, jestli neumí mluvit, chová se podivně, má nejistou prognozu, šišatou hlavu nebo jestli prodrandí svůj život na čtyřech kolech.

Nedávno tu o naší rodině někdo vyvěsil oslavný článek. Nemyslím, že bychom si už zasloužili tolik chvály, která pod ním byla.
Ale jestli za 13 let, až všechny naše děti zplnoletí, budu moct říct, že jsem obstála coby jejich máma jako ty, pak hrdě přijmu od Mecháčka diplom s ohodnocením 1 macešky.

Maceško, jsi můj velký vzor a vždy, když je mi ouvej, tak přemýšlím, jak bys to asi řešila TY. Tedy když Tě rovnou neotravuji po kabelu

Jsem ráda, že jsi a přeji Ti do dalšího života velemandel Lásky - to ostatní už přijde samo!!!

Já nemám zkušenost s adopcí ani pěstounskou péčí, ale dost velkou možnost srovnávat podíl vrozených a výchovou vypěstovaných vlastností, vzorců chování aj. Mám totiž trojčata, navíc všechny kluky, takže skoro laboratorní srovnávací podmínky (aby to byo dokonalé, dvě jsou jednovaječná, třetí z druhého vajíčka) - prokazatelně vyrůstají ve stejném prostředí a jsou vystavováni stejným vlivům. Musím říct, že podíl vrozeného mě překvapil. Než se děti narodily, byla bych to odhadovala tak 60:40 ve prospěch výchovy, dnes tvrdím nejmíň 60:40 ve prospěch vrozených vlastností. Biologičtí rodiče sice možná mohou mít větší přehled o tom, z čeho všeho může být genetický materiál namixovaný, ale tím to tak končí. Prostě, i dítě dobře vychované v báječné rodině se může dostat na zcestí. Ovšem taky dítě vychované v naprosto nevyhovujících podmínkách to může překonat. Abych to shrnula - my všichni jako rodiče můžeme a máme se ze všech sil snažit, abychom dali dítěti do vínku co nejvíc lásky a pocitu bezpečí. A ono pak se sebou nějak naloží. Spoléhat na to, že když já udělám A, dítě udělá B nejde. Určitě ale kvůli tomu nikdo z nás nehodí flintu do žita. Závěrem velký dík Vám všem, kdo máte doma děti narozené někomu jinému - ať to dopadne jak chce, děláte svět lepším.

Moc me tesi, ze se vam vztah s Helou tak krasne vydaril!
Zajimalo by me ale, jak je to z praktickeho hlediska - co se stane, kdyz Hela bude mit uraz (doufam, ze ne!) a vy jako "cizi" lide nebudete mit k ni pristup? Nebo naopak, neco bude s vami atp.??
Da se vas vztah osetrit i nejak pravne? Treba uzavrenim nejake partnerske smlouvy... o spolecnem bydleni...?

Jinak preji vse nejlepsi...a casem treba uplne cizi vnoucatka ))

D.

Tomu rozumím, Martino. Ale víš, znám mnoho pěstounských rodin, které právě kvůli tomu, aby mohli přijmout více dětí (třeba sourozence dítěte, které měli v PP), změnili bydliště, přistavěli další místnosti, apod. Nakonec my taky. Kdyby šlo o to postarat se bráchovy tři děti nebo švagrovy čtyři děti, určitě bychom cestu našli - třeba bychom zrušili garáž a vytvořili další obytnou místnost nebo bychom prostě hledali takové řešení, aby děti mohly zůstat pohromadě. Prostě věci, které člověk řeší teoreticky, můžou vypadat jinak než když je před konkrétní situaci postaven.