Názory k článku Reakce institucí na dětské úrazy

Lízo, máš pravdu. Tyrani umějí praštit, aby to nebylo vidět, případně potýrat psychiku a nejsem schopná dovodit, který způsob je horší.

Jen jsem si vzpomněla, když bylo klukům asi tak 8 měsíců, museli jsme s jedním na pohotovost, měl zánět průdušek. Paní doktorka nařídila svléknout a rázem se s námi bavila jako s nějakýma hajzlama- doslova - a velmi tvrdě...... a nakonec se zeptala "odkud má ty modřiny?". Trvalo chvíli, než jsme vysvětlili, že když si s bráchou vadí, tak se koušou...... to byl jejich způsob boje.

Nakonec uznala, že to dělají děti v jeslích, a že ty modřiny odpovídají těm 4 zubům a stisku, který v té době měli, a že dvojčata tohle dělají.

Nezlobili jsme se ani jeden, naopak, byla ostražitá a to je myslím v pořádku.

Teď je dost živá diskuse ohledně připravovaného zákona ministryně Džamily Stehlíkové na úplný zákaz fyzických trestů;myslím, že to týraným dětem nepomůže, protože tyran týrá zákon-nezákon. Také si myslím, že plácnout dítě přes ruku nebo přes zadek, když mu 10x řeknu "nesmíš, protože..." a stejně to udělá, taky nikomu neublíží. Každopádně vzhledem k tomu, že máme dvojčata a dost aktivní a samozřejmě jedna doprava a druhá doleva, tak občas spadnou, o něco zakopnou, na něco narazí, takže zejména pod kolenama mají modřiny. V práci jsem slyšela názor, že jestliže bude chtít kdokoliv kohokoliv zničit, nejjednodušší cesta je nahlásit ho na sociálku, že týrá své děti. Děsivá představa... Každopádně před dvěma týdny jsme byli s holkama na očkování a s lékařkou jsme toto téma probírali, ujišťovala nás, že týrané dítě opravdu poznají. Nejen z rozsahu, umístění a vizuální podoby modřin,ale také z toho, jak se to dítě chová v ordinaci,jestli se směje nebo se třese, jestli se bojí lékaře/lékařky, a proto vyhledává náruč rodiče, jestli si hraje s podanou hračkou nebo jí ubližuje apod. Uklidnilo mě to, protože své děti s manželem milujeme,jsou to naše vymodlená vysmátá zlata.

Uznávám dobré a snaživé pracovnice sociálky. Bohužel většina těch, kdo tam pracují, taková není. Nadto je dnes opravdu velká tendence hledat týrání dětí a prošetřovat ho - sbírají se tak nějaké body? Ale hledat pokud možno ve slušných rodinách. Tam, kde je skutečně velmi agresívní otec, kterého se celé okolí bojí, nebo k Romům se pracovnice ze sociálky tak neženou... Co kdyby tam dostaly pár facek? Takže jde o to, vypadat aktivně v práci, nasbírat pár bodů, ale skutečně prospět týraným dětem, to těžko.

Nevím, proč hned takový tón!
Myslím, že všechno je o lidech, všude jsou dobří i špatní lidé, je to ve všech profesích!!! A věřte mi, že kdybyste pracovala na sociálce vy taky byste byla neustále na pranýři, i kdybyste se rozkrájela. Nelze prostě uhlídat všechno, zvlášť když spolupráce mezi jednotlivými institucemi je o ničem... Viz kuřimská kauza! Jinak u výše uvedeného článku bych být pisatelkou buď žádala o svěření dítěte do své péče nebo si prostě stěžovala výše! Výmluva na auto apod. by u mých nadřízených neprošla. My chodíme pěšky, jezdíme autobusem, vlakem... a bez řečí!

Já si teda myslím, že sedačky v autě jsou dobrá věc. Na druhé straně to pro ty děti musí být dost nepohodlné cestování. Já s mojí sestrou jsme sedačky - jako děti neměly - prostě proto, že v té době nebyly a nrevyly ani pásy na zadních sedadlech a pamatuju si, jak nás bavilo si hrát. Jáseděla v autě na podlaze a sestra na sedadle a hlály jsme si s panenkama. Při delší jízě to musí být dost nepohodlné. Zase je pravda, že dříve nebylo tolik aut a tolik "pirátů silnic". Takže, i když za našich dob bylo cestování autem pohodlnější, tak teď je to zase bezpečnější, což je důležitější. Taky uš se mi ale stalo, že jsem vezla své 2 děti v sedačce a mamka seděla mezi nima a měla na klíně neteř a sestra seděla na místě spolujezdce. Jely jsme na výlet a sestře se pokazilo auto a neměly se jak dostat domů, takže jsem je odvezla. Ale to byla vyjímečná situace.